Přeskočit na obsah

Integrovaný záchranný systém

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox instituce

Integrovaný záchranný systém (IZS) je v České republice zavedený systém spolupráce a koordinace záchranných, bezpečnostních a dalších složek, orgánů státní správy a samosprávy, právnických a fyzických osob při řešení mimořádných událostí, jako jsou přírodní katastrofy, průmyslové havárie, dopravní nehody nebo teroristické útoky. Jeho hlavním cílem je zajistit rychlou, efektivní a koordinovanou pomoc ohroženým osobám, majetku a životnímu prostředí. IZS není samostatnou institucí, ale souborem pravidel pro spolupráci již existujících složek. Základním právním rámcem pro jeho fungování je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, který nabyl účinnosti 1. ledna 2001.

⏳ Historie a vývoj

Potřeba koordinované spolupráce mezi hasiči, záchranáři a policií existovala vždy, ale formální rámec pro ni dlouho chyběl. Spolupráce byla často založena na neformálních dohodách a improvizaci. Zásadním impulsem pro vytvoření legislativně ukotveného systému se staly rozsáhlé povodně na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Tato katastrofa odhalila nedostatky v koordinaci záchranných prací a ukázala nutnost vytvoření jednotného a efektivního systému řízení.

Práce na legislativě vyvrcholily přijetím zákona č. 239/2000 Sb., který definoval IZS, jeho složky, jejich práva a povinnosti a stanovil stálé orgány pro koordinaci. Od té doby se systém neustále vyvíjí, zejména v oblasti technologií, komunikačních systémů a standardizovaných postupů pro různé typy mimořádných událostí (tzv. typové činnosti).

🏗️ Struktura a složky IZS

Složky IZS se dělí na dvě hlavní kategorie: základní a ostatní.

🚨 Základní složky

Základní složky jsou páteří celého systému a zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem tísňových volání, vyhodnocení situace a okamžitý zásah. Jsou rozmístěny po celém území České republiky.

🤝 Ostatní složky

Ostatní složky poskytují plánovanou pomoc na vyžádání, když síly a prostředky základních složek nestačí. Jejich zapojení je klíčové při rozsáhlých a dlouhotrvajících mimořádných událostech.

  • Armáda České republiky – Poskytuje těžkou techniku, personál pro záchranné práce, logistickou podporu a leteckou pomoc (např. při hašení lesních požárů nebo povodních).
  • Obecní (městská) policie – Spolupracuje s Policií ČR při zajišťování veřejného pořádku a řízení dopravy.
  • Horská služba – Provádí záchranné akce v horském terénu.
  • Vodní záchranná služba ČČK – Specializuje se na záchranu na vodních plochách.
  • Český červený kříž – Poskytuje psychosociální pomoc, zdravotnický dohled a humanitární pomoc.
  • Orgány ochrany veřejného zdraví (hygienické stanice) – Monitorují a řeší dopady událostí na veřejné zdraví (např. při úniku chemikálií nebo kontaminaci vody).
  • Havarijní a pohotovostní služby – Například plynárenské, elektrárenské nebo vodohospodářské služby, které řeší poruchy na svých sítích.
  • Neziskové organizace a sdružení občanů – Různé dobrovolnické organizace, kynologické záchranné brigády a další, které nabízejí specifické dovednosti.

📞 Tísňová volání a koordinace

Základem fungování IZS je systém tísňových linek a operačních středisek.

Všechna tísňová volání jsou bezplatná z pevných linek, mobilních telefonů i automatů.

📡 Operační a informační střediska (KOPIS)

Stálým orgánem pro koordinaci složek IZS jsou Krajská operační a informační střediska (KOPIS), která provozuje Hasičský záchranný sbor ČR. Tato centra přijímají tísňová volání (primárně na linkách 112 a 150), vyhodnocují situaci a povolávají potřebné síly a prostředky nejen hasičů, ale i ostatních složek IZS. Jsou technologickým srdcem systému, které zajišťuje komunikaci a předávání informací mezi zasahujícími jednotkami.

⚙️ Fungování a velení při zásahu

IZS se aktivuje vždy, když je k řešení mimořádné události potřeba koordinovaný postup dvou nebo více jeho složek.

  • Velitel zásahu: Na místě události je vždy určen jeden velitel zásahu. Ve většině případů je jím příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí a koordinuje činnost všech přítomných složek. Ostatní složky se řídí jeho příkazy.
  • Typové činnosti: Pro opakující se typy událostí (např. dopravní nehody, pátrací akce, útok aktivního střelce) jsou vypracovány standardizované postupy, tzv. typové činnosti. Tyto dokumenty přesně definují úkoly a postupy jednotlivých složek, což zrychluje a zefektivňuje zásah.

🤔 Pro laiky: Co je to IZS?

Představte si, že se stane velká dopravní nehoda. V havarovaném autě je zaklíněný zraněný člověk, z motoru uniká benzín a hrozí požár, a navíc se na silnici tvoří obrovská kolona. Kdo všechno je potřeba? 1. Hasiči (150): Přijedou jako první, auto zajistí proti požáru, pomocí speciálního nářadí vystříhají zraněného z trosek a uklidí uniklý benzín. 2. Záchranáři (155): Okamžitě se postarají o zraněného, poskytnou mu první pomoc a odvezou ho do nemocnice. 3. Policisté (158): Uzavřou místo nehody, aby se tam nikdo další nezranil, začnou odklánět dopravu a budou zjišťovat, jak se nehoda stala.

Integrovaný záchranný systém (IZS) není žádná speciální organizace, ale spíše "manuál na spolupráci" pro všechny tyto složky. Zajišťuje, aby se na místě nehody nehádali, kdo co má dělat, ale aby všichni fungovali jako jeden tým. Díky IZS ví hasič, co má dělat policista, a záchranář ví, na co se může spolehnout u hasičů.

Když zavoláte na tísňovou linku 112, dovoláte se do centra, kde sedí operátoři (většinou hasiči), kteří se vás na všechno vyptají a podle situace pošlou na místo přesně ty složky, které jsou potřeba. Nemusíte tedy přemýšlet, jestli volat hasiče, policii, nebo záchranku – oni to zařídí za vás. IZS je tedy jako dirigent orchestru, který zajišťuje, aby každý hrál správně a ve správný čas, a výsledkem byla rychlá a účinná záchrana životů a majetku.

Zdroje