1205

1205
Rok	1205
Tisíciletí	2. tisíciletí
Století	13. století

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1205 (MCCV) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal sobotou. V dějinách Evropy a Asie představuje tento rok významný historický mezník. Pro české země byl klíčový narozením budoucího krále Václava I., čímž byla zajištěna dynastická kontinuita Přemyslovců v královské linii.

V širším kontextu šlo o rok dramatických zvratů. Na Balkáně došlo k zásadnímu přeskupení sil po bitvě u Adrianopole, která zastavila expanzi nově vzniklého Latinského císařství. Ve východní Evropě změnila mocenské poměry bitva u Zawichostu a v Asii zahájil Temüdžin (budoucí Čingischán) své první velké tažení mimo Mongolsko, čímž předznamenal vznik největší pevninské říše v dějinách.

📅 Události

České země

Narození následníka trůnu: Pravděpodobně v tomto roce (nebo těsně na přelomu let 1204/1205) se narodil Václav I., syn krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské. Tato událost byla pro stárnoucího Přemysla klíčová, neboť potřeboval legitimního dědice z uznaného manželství, aby upevnil nově získaný dědičný královský titul (Zlatá bula sicilská z roku 1212 byla teprve hudbou budoucnosti, ale královský titul již Přemysl držel).
Smrt Vratislava: V tomtéž roce zemřel Vratislav, Přemyslův syn z prvního (anulovaného) manželství s Adlétou Míšeňskou. Jeho smrt fakticky vyřešila hrozící nástupnický spor a uvolnila cestu k trůnu právě narozenému Václavovi.

Evropa – Západ a Střed

Válka o říšský trůn: V Německu pokračovala občanská válka mezi Štaufy (Filip Švábský) a Welfy (Ota IV. Brunšvický). Rok 1205 znamenal obrat ve prospěch Filipa Švábského.
- 6. ledna – Filip Švábský byl v Cáchách (tradičním korunovačním městě, které se mu podařilo ovládnout) znovu a slavnostně korunován římským králem. Korunovaci provedl kolínský arcibiskup Adolf, který přešel na jeho stranu. To výrazně posílilo Filipovu legitimitu oproti Otovi IV.
Anglická krize:
- 13. července – Zemřel Hubert Walter, arcibiskup z Canterbury a lord kancléř, který byl klíčovou oporou krále Jana Bezzemka. Jeho smrt rozpoutala vleklý spor o jmenování nástupce mezi králem, canterburskými mnichy a papežem Inocencem III.. Tento konflikt později vyústil v uvalení interdiktu na Anglii a exkomunikaci krále Jana.
- Král Jan Bezzemek plánoval invazi do Normandie k získání ztracených držav, ale odpor anglických baronů ho donutil výpravu zrušit.

Balkán a Byzanc (Latinské císařství)

Rok 1205 byl zlomový pro osud křižáckých států vzniklých po čtvrté křížové výpravě (1204).

Povstání Řeků: Řecká aristokracie v Thrákii, nespokojená s nadvládou "Latinů" (západoevropských rytířů), se vzbouřila a požádala o pomoc bulharského cara Kalojana.
14. dubna – Bitva u Adrianopole: Jedna z nejdůležitějších bitev středověkého Balkánu. Bulharské vojsko vedené carem Kalojanem, podpořené lehkou jízdou Kumánů, drtivě porazilo vojska Latinského císařství.
- Císař Balduin I. byl zajat a odveden do Tarnova, kde později v zajetí zemřel (podle legendy svržen z tzv. Balduinovy věže).
- Výkvět křižáckého rytířstva (včetně Louise z Blois) padl. Porážka ukončila sen křižáků o ovládnutí celého byzantského prostoru a umožnila přežití byzantských nástupnických států (Nikajské císařství, Epirský despotát).
Červen – V Konstantinopol zemřel vyčerpáním a stářím benátský dóže Enrico Dandolo (ve věku cca 98 let), strůjce čtvrté křížové výpravy. Byl pohřben v chrámu Hagia Sofia.
Novým regentem (a později císařem) Latinského císařství se stal Balduinův bratr Jindřich Flanderský, který se ukázal být schopnějším politikem a stabilizoval situaci.

Východní Evropa

19. června – Bitva u Zawichostu: Polská knížata Lešek I. Bílý a Konrád I. Mazovský porazila vojsko haličsko-volyňského knížete Romana Mstislaviče.
- Roman Mstislavič, nejmocnější kníže Kyjevské Rusi své doby, v bitvě padl. Jeho smrt uvrhla Haličsko-volyňské knížectví do dlouhého období chaosu a občanských válek, což oslabilo region před blížícím se mongolským nebezpečím.

Asie

Mongolská expanze: Temüdžin (který přijal titul Čingischán až o rok později, v roce 1206) zahájil první velké tažení proti říši Západní Sia (Tangutům). Mongolové poprvé ve větším měřítku zaútočili na opevněná města, drancovali pohraničí a donutili některé tangutské velitele k poddanství. Šlo o předehru k dobytí Číny.

🎨 Kultura, věda a náboženství

František z Assisi: Rok 1205 je často spojován s počátkem duchovní konverze Giovanniho di Bernardone, později známého jako svatý František. V tomto období se modlil v polorozpadlém kostelíku San Damiano u Assisi, kde měl uslyšet hlas z kříže: „Františku, jdi a obnov můj dům, který, jak vidíš, se rozpadá.“ Tato událost vedla k založení řádu františkánů.
Architektura: V Francii pokračovala výstavba gotických katedrál (např. Katedrála v Chartres, Katedrála v Laonu). Král Filip II. August pokračoval v opevňování Paříže a budování hradu Louvre.
Papežská politika: Papež Inocenc III. v roce 1205 vydal bulu Si adversus vos, kterou se snažil regulovat vztahy mezi křesťany a židy, a zároveň vyvíjel tlak na francouzského krále Filipa II. Augusta ve věci potírání hereze (albigenských) v jižní Francii.

🐣 Narození

Václav I., český král († 23. září 1253) – datum nejisté, uvádí se 1205.
Hadrián V., papež († 1276) – vlastním jménem Ottobono de' Fieschi.
Razia Sultana, jediná žena, která vládla na trůnu Dillíského sultanátu († 1240).
Beatrix Švábská, kastilská královna a manželka Ferdinanda III. († 1235).
Wenchang, čínský malíř dynastie Jižní Sung († 1281).

💀 Úmrtí

19. březen – Konstantin XI. Laskaris, byzantský císař (v Nikaie).
1. duben – Amaury II. z Lusignanu, král Kypru a Jeruzaléma (* 1145).
14. duben – Ludvík z Blois, francouzský rytíř a jeden z vůdců čtvrté křížové výpravy (padl v bitvě u Adrianopole).
7. květen – Ladislav III. Uherský, uherský král z dynastie Arpádovců (* asi 1200).
Červen – Enrico Dandolo, benátský dóže (* 1107).
19. červen – Roman Mstislavič, kníže haličsko-volyňský a kyjevský (* cca 1152).
4. červenec – Ota II. Braniborský, braniborský markrabě (* po 1147).
13. července – Hubert Walter, arcibiskup z Canterbury a lord kancléř Anglie.
23. duben (pravděpodobně) – Isabella Jeruzalémská, jeruzalémská královna (* 1172).
neznámé datum – Balduin I. Konstantinopolský, první latinský císař v Konstantinopoli (zajat u Adrianopole, zemřel v zajetí téhož roku nebo 1206).
neznámé datum – Jana z Azy, matka svatého Dominika (* cca 1135).

📚 Zdroje