Kalendář

Kalendář
	Systém pro organizaci času založený na astronomických jevech.
Obor	Astronomie, Chronologie, Historie, Matematika, Kulturologie
Typ	Systém, Nástroj
Související pojmy	Čas, Den, Týden, Měsíc, Rok, Letopočet, Gregoriánský kalendář, Juliánský kalendář, Lunární kalendář, Solární kalendář, Lunisolar kalendář, Přestupný rok, Datování, Chronologie, Svátek

Rozbalit box

Obsah boxu

Kalendář je systém pro organizaci času, který slouží k pojmenování a uspořádání delších časových úseků, než jsou den, týden nebo měsíc. Většina kalendářů je založena na astronomických jevech, jako je rotace Země kolem vlastní osy (den), cykly Měsíce (měsíc) a oběh Země kolem Slunce (rok). Kalendáře jsou nezbytné pro plánování, zemědělství, náboženství, historie a sociální život.

---

📜 Historie a vývoj kalendářů

Lidé se snažili organizovat čas již od starověku, což vedlo k rozvoji různých kalendářů napříč kulturami:

Prehistorie a rané civilizace: První kalendáře byly pravděpodobně lunární, založené na fázích Měsíce. Důkazy o kalendářních záznamech existují již z doby paleolit. S rozvojem zemědělství se stala důležitou znalost ročních období, což vedlo k vývoji solárních kalendářů nebo lunisolárních (kombinující lunární a solární cykly). Mezi významné rané kalendáře patří egyptský kalendář, sumerský kalendář a babylonský kalendář.
Antika:
- Juliánský kalendář: Zaveden Juliem Caesarem v roce 45 př. n. l. v Římě. Byl to solární kalendář s 365 dny a jedním přestupným dnem každé čtyři roky. Stal se dominantním kalendářem v Evropě a Středomoří. Byl však o něco delší než skutečný tropický rok, což vedlo k postupnému posouvání rovnodenností.
Středověk: V Evropě dominoval Juliánský kalendář, který byl používán i pro určování Velikonoc. Postupné odchylky od skutečného astronomického roku se staly zřetelnějšími.
Novověk:
- Gregoriánský kalendář: Zaveden papežem Řehořem XIII. v roce 1582. Jednalo se o reformu Juliánského kalendáře, která korigovala jeho nepřesnost tím, že vynechala některé přestupné roky (např. roky dělitelné 100, ale ne 400, nejsou přestupné). Postupně se rozšířil po celém světě a dnes je nejpoužívanějším civilním kalendářem.
Současnost: Většina světa používá Gregoriánský kalendář pro civilní účely, zatímco řada kultur a náboženství používá své vlastní kalendáře pro náboženské svátky a tradice (např. islámský kalendář, židovský kalendář, čínský kalendář, hinduistický kalendář).

---

📅 Typy kalendářů

Kalendáře se liší podle toho, na jakých astronomických cyklech jsou založeny:

Lunární kalendáře:
- Založeny na cyklech Měsíce. Délka měsíce je přibližně 29,5 dne.
- Rok má obvykle 12 lunárních měsíců, což činí asi 354 dní, a je tedy kratší než solární rok.
- Příklad: Islámský kalendář (používaný pro náboženské účely, svátky se posouvají vůči solárnímu roku).
Solární kalendáře:
- Založeny na oběhu Země kolem Slunce (tropický rok), který trvá přibližně 365,2425 dne.
- Nejznámější jsou Juliánský kalendář a Gregoriánský kalendář.
- Udržují roční období na stejném místě v kalendáři.
Lunisolar kalendáře:
- Kombinují lunární a solární cykly. Měsíce jsou lunární, ale do kalendáře se vkládají přestupné měsíce, aby se kalendářní rok synchronizoval s solárním rokem a ročními obdobími.
- Příklad: Židovský kalendář, čínský kalendář.

---

⚙️ Součásti kalendáře

Typický kalendářní systém se skládá z několika základních jednotek:

Den: Základní jednotka, určená rotací Země kolem své osy.
Týden: Skupina dnů, nejčastěji sedm, která nemá přímý astronomický základ, ale je rozšířena v mnoha kulturách (např. židovsko-křesťanská tradice).
Měsíc: Doba, která je buď lunárním cyklem (lunární kalendáře) nebo uměle definovanou jednotkou (solární kalendáře, např. 30 nebo 31 dnů).
Rok: Hlavní jednotka pro delší časové úseky. Může být solární, lunární nebo lunisolární.
Letopočet: Systém číslování roků od určitého pevného bodu (tzv. éra). Např. Anno Domini (náš letopočet, používaný s Gregoriánským kalendářem), islámský letopočet (Hidžra).
Přestupný rok: Rok s přidaným dnem nebo měsícem, který zajišťuje, že se kalendářní rok synchronizuje s astronomickým rokem.

---

📆 Funkce a význam kalendářů

Kalendáře mají mnoho důležitých funkcí v lidské společnosti:

Plánování a organizace: Umožňují plánování zemědělských prací, obchodu, cestování a společenských událostí.
Náboženské a kulturní účely: Určují data svátků, rituálů a náboženských obřadů.
Historické záznamy: Poskytují rámec pro datování událostí a vedení historických záznamů.
Sociální koordinace: Standardizují čas pro komunikaci a koordinaci mezi lidmi a institucemi.
Osobní život: Pomáhají s organizací osobních schůzek, narozenin a dalších událostí.

---

👶 Pro laiky

Představte si, že chcete vědět, kdy budou Vánoce, kdy máte narozeniny nebo kdy začíná škola. K tomu nám slouží kalendář.

Kalendář je jako velký plánovač času. Rozděluje čas na menší kousky: den, týden, měsíc a rok. Většinou je to tak, že jeden rok se řídí podle toho, jak dlouho trvá, než Země oběhne Slunce. A měsíce se dříve řídily podle toho, jak se mění Měsíc.

Díky kalendáři víme, který je zrovna den, měsíc a rok, a můžeme si podle něj plánovat všechno důležité. Ten, co používáme u nás nejčastěji, se jmenuje Gregoriánský kalendář.

---

🔗 Související články

---

🌐 Externí odkazy

[Kalendář na české Wikipedii](https://cs.wikipedia.org/wiki/Kalend%C3%A1%C5%99)
[Kalendář svátků a pracovních dnů v ČR (online)](https://www.kalendar-online.cz/)
[Muzeum a knihovna kalendářů v Boskovicích](https://www.muboskovice.cz/muzeum-a-knihovna-kalendaru)
[Česká astronomická společnost](https://www.astro.cz/)