Velká voda

Velká voda
	Soubor:Flooding in Prague 2002.jpg
	Zátopy v Praze v roce 2002, Karlín
Typ	Přírodní katastrofa, živelní pohroma
Vznik	Nadměrné srážky, tání sněhu, protržení hráze, tsunami
Sídlo	Celosvětově, v říčních oblastech, pobřežních oblastech
Hlavní principy	N/A
Ideologie	N/A
Relevantní organizace	Hasičský záchranný sbor, Policie, Armáda, Zdravotnická záchranná služba, ČHMÚ, Povodí, Světová meteorologická organizace (WMO)
Zakladatel	N/A

Rozbalit box

Obsah boxu

Velká voda, běžněji označovaná jako povodně nebo záplavy, je přírodní katastrofa, při které dochází k zaplavení suché oblasti vodou, která se obvykle hromadí v důsledku nadměrných srážek, tání sněhu, vylévání vodních toků z břehů, protržení hrází nebo přívalových vln (tsunami). Je to jeden z nejčastějších a nejničivějších živelních pohrom na světě, který způsobuje značné ekonomické škody, ztráty na životech a majetku, narušení infrastruktury a dlouhodobé sociální dopady. Velká voda se může vyskytovat v různých formách, od pomalu se vyvíjejících rozlivů řek po rychlé a ničivé přívalové povodně.

---

Příčiny a typy povodní

Povodně mohou mít různé příčiny a projevují se v několika základních typech:

Příčiny:

   * Nadměrné srážky: Dlouhotrvající deště nebo přívalové deště, které přesahují kapacitu odvodňovacích systémů a půdy.
   * Tání sněhu: Rychlé tání velkého množství sněhu, často v kombinaci s deštěm, zejména v jarních měsících.
   * Vylití vodních toků z břehů: Když se řeky, potoky nebo jezera naplní nadměrným množstvím vody.
   * Protržení nebo přelití hrází a přehrad: Technické selhání nebo přetečení umělých vodních děl.
   * Přílivové vlny a tsunami: Vlny způsobené zemětřesením, sopečnou činností, sesuvy půdy nebo hurikány a tropickými bouřemi na pobřeží.
   * Ucpání vodních toků: Například ledovými krami, naplaveninami nebo stavebním odpadem.

Typy povodní:

   * Fluvialní (říční) povodně: Vznikají, když se řeky vylévají z břehů v důsledku dlouhotrvajících dešťů nebo tání sněhu. Tyto povodně se obvykle vyvíjejí pomaleji.
   * Přívalové povodně (bleskové povodně): Rychlé a náhlé záplavy způsobené intenzivními, krátkodobými srážkami. Jsou velmi nebezpečné kvůli své rychlosti a síle a často se vyskytují v malých tocích, urbanizovaných oblastech nebo suchých údolích.
   * Pobřežní povodně: Způsobené vysokými přílivy, bouřkovými vlnami nebo tsunami na pobřeží.
   * Plošné povodně: Vznikají, když se voda hromadí na plochách, kde se nemůže vsáknout nebo odtékat, například v nízkých oblastech nebo urbanizovaném terénu.
   * Záplavy z protržení hráze: Katastrofické záplavy způsobené selháním přehrady nebo hráze.

---

Dopady velkých vod

Dopady povodní jsou komplexní a zasahují do mnoha oblastí:

Lidské ztráty: Přímé úmrtí utonutím, zranění, psychologické trauma.
Materiální škody: Zničení nebo poškození domů, budov, zemědělské půdy, vozidel a infrastruktury (silnice, mosty, elektrické sítě, vodovodní a kanalizační systémy).
Ekonomické dopady: Ztráty v zemědělství, průmyslu a cestovním ruchu, zvýšené náklady na obnovu a pojištění.
Environmentální dopady: Kontaminace vody, eroze půdy, poškození ekosystémů, šíření nemocí.
Sociální dopady: Vysídlení obyvatel, narušení sociálních vazeb, dlouhodobá trauma, problémy s bydlením a obživou.
Narušení služeb: Přerušení dodávek elektrické energie, vody, plynu, narušení dopravy a komunikačních sítí.

---

Prevence a ochrana proti povodním

Prevence a ochrana proti povodním zahrnuje kombinaci inženýrských opatření, územního plánování a systémů včasného varování:

Technická opatření:

   * Stavba a údržba hrází, protipovodňových zdí a polderů: Regulace toku řek a ochrana obydlených oblastí.
   * Přehrady a retenční nádrže: Zadržování vody a regulace odtoku.
   * Úprava koryt řek: Zvětšování kapacity koryt, odstraňování překážek.
   * Protipovodňové bariéry a pytle s pískem: Dočasná ochrana při hrozbě povodní.

Přírodní a ekologická opatření:

   * Obnova niv a mokřadů: Tyto oblasti přirozeně zadržují vodu a zpomalují její odtok.
   * Lesní hospodářství: Zalesňování a udržování zdravých lesů pomáhá zadržovat vodu v krajině.
   * Revitalizace toků: Obnova přirozeného charakteru řek a potoků.

Územní plánování a legislativa:

   * Omezování výstavby v záplavových oblastech: Regulace stavební činnosti v rizikových zónách.
   * Vytváření protipovodňových plánů: Příprava na krizové situace.

Systémy včasného varování:

   * Hydrologické a meteorologické předpovědi: Monitorování počasí a vodních toků (ČHMÚ) pro včasné varování.
   * Evakuační plány: Připravenost na evakuaci obyvatelstva z ohrožených oblastí.

Záchranné a krizové složky:

   * Koordinace a připravenost Integrovaného záchranného systému (hasiči, policie, armáda, záchranná služba) na zásahy při povodních.

---

Nejvýznamnější povodně v České republice

Česká republika má bohatou historii velkých vod, které opakovaně zasáhly její území.

Povodně 1890: Postihly hlavně Prahu, Vltava překonala historická maxima, zničila část Karlova mostu.
Povodně 1997: Katastrofální povodně na Moravě a ve Slezsku, které způsobily obrovské škody a ztráty na životech. Byly to jedny z nejhorších povodní v historii ČR.
Povodně 2002: Rozsáhlé povodně, které zasáhly velkou část Čech, včetně Prahy. Způsobily značné škody na infrastruktuře a majetku.
Povodně 2006: Postihly především západní a jižní Čechy, s výraznými dopady na řeku Vltavu.
Povodně 2013: Opět zasáhly velkou část Čech a Moravy, přinesly značné škody, ale díky lepším protipovodňovým opatřením a včasnému varování byly dopady menší než v roce 2002.

Tyto události vedly k masivním investicím do protipovodňových opatření a zlepšení systémů krizového řízení v ČR.

---

Pro laiky

Představte si, že strašně moc prší, nebo se hodně rychle rozpouští sníh. Vody je tolik, že se řeky a potoky najednou vylijí ze svých břehů a zaplaví domy, silnice a pole. To je velká voda nebo také povodně.

Je to, jako když se naplní vana, ale místo vany je to celá krajina. A voda si pak dělá, co chce, protože jí je moc.

Proč je velká voda tak špatná?

Je nebezpečná: Může lidi zranit nebo dokonce zabít.
Ničí věci: Zničí domy, auta, mosty, zatopí sklepy a obchody.
Škodí přírodě: Odplaví půdu, znečistí vodu.
Lidé musí pryč: Někdy musí lidé opustit své domovy a jít do bezpečí.

Co s tím můžeme dělat?

Stavět hráze: Jako vysoké zdi kolem řek, aby se voda nedostala ven.
Nechat přírodu pomoct: Někdy se staví místa, kde se voda může rozlít do polí, aniž by škodila domům.
Sledovat počasí: Meteorologové nám řeknou, kdy se má hodně pršet, abychom se mohli připravit.
Být připraven: Vědět, co dělat, když velká voda přijde (kam jít, co si vzít).

V Česku jsme zažili velkou vodu několikrát (třeba v roce 2002 v Praze), a proto se hodně investuje do ochrany, aby se to už nestávalo tak často a s takovými škodami.

---

Externí odkazy