Český hydrometeorologický ústav
Obsah boxu
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) je ústřední orgán státní správy České republiky pro obory meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvalita ovzduší. Jedná se o státní příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředí. Jeho hlavním posláním je vykonávat funkci hydrometeorologické a meteorologické služby na národní i mezinárodní úrovni. Pro veřejnost je ČHMÚ známý především jako instituce, která vydává předpověď počasí a oficiální výstrahy před nebezpečnými jevy, jako jsou povodně, silný vítr, bouřky nebo smog.
| Český hydrometeorologický ústav | |
|---|---|
| Soubor:CHMU logo.svg | |
| Typ | Státní příspěvková organizace |
| Založení | 1. ledna 1954 |
| Sídlo | Na Šabatce 2050/17, Praha 4 – Komořany 🇨🇿 |
| Oblast působení | Meteorologie, Klimatologie, Hydrologie, Kvalita ovzduší |
| [www.chmi.cz Oficiální web] | |
📝 Poslání a hlavní činnosti
ČHMÚ plní širokou škálu odborných úkolů, které lze shrnout do několika klíčových oblastí:
- Provozování měřicích sítí: Ústav spravuje a provozuje hustou síť meteorologických, hydrologických a imisních stanic po celém území Česka. Tato síť sbírá základní data o stavu atmosféry, vody a ovzduší.
- Předpovědní a výstražná služba: Na základě naměřených dat a numerických modelů vytváří ČHMÚ krátkodobé i dlouhodobé předpovědi počasí. Jeho nejdůležitější službou pro veřejnost je Systém integrované výstražné služby (SIVS), který varuje před nebezpečnými meteorologickými a hydrologickými jevy (přívalové deště, povodně, náledí, silný vítr, sněhové kalamity, vysoké teploty atd.).
- Monitorování a hodnocení: Dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje klimatické změny, hydrologický režim na tocích, kvalitu ovzduší a chemické složení srážek.
- Správa dat: Shromažďuje, ověřuje a archivuje veškerá naměřená data v centrální databázi, která slouží pro operativní potřeby, vědecký výzkum i komerční využití.
- Věda a výzkum: Ústav se podílí na řešení národních i mezinárodních výzkumných projektů a na vývoji nových metod a technologií v oborech své působnosti.
- Mezinárodní spolupráce: ČHMÚ zastupuje Českou republiku ve Světové meteorologické organizaci (WMO), Evropské organizaci pro využívání meteorologických družic a dalších mezinárodních institucích.
⏳ Historie
Systematické meteorologické a hydrologické měření má v českých zemích dlouhou tradici, sahající až do 18. století.
- Počátky: Za oficiální počátek soustavného měření je považován rok 1752, kdy byla v jezuitské koleji Klementinum v Praze zahájena pravidelná meteorologická pozorování, která (s krátkou přestávkou) pokračují dodnes a tvoří jednu z nejdelších souvislých měřicích řad na světě.
- 19. a začátek 20. století: V období Rakouska-Uherska a první republiky existovalo několik samostatných státních služeb – meteorologická, hydrologická a další.
- Vznik ČHMÚ: Moderní historie ústavu se začala psát 1. ledna 1954, kdy byly na základě vládního nařízení všechny tyto roztříštěné služby sloučeny do jediné organizace pod názvem Hydrometeorologický ústav (HMÚ). Tím byla zajištěna komplexnost a provázanost sledování všech složek životního prostředí.
- Po roce 1989: Po rozdělení Československa v roce 1993 byl název změněn na Český hydrometeorologický ústav. Jeho role výrazně vzrostla zejména v souvislosti s ničivými povodněmi v letech 1997 a 2002, které ukázaly klíčový význam včasné a přesné výstražné služby pro ochranu životů a majetku. Od té doby prošel systém předpovídání a varování zásadní modernizací.
🏢 Organizační struktura
Český hydrometeorologický ústav má centrální pracoviště v Praze-Komořany a síť regionálních poboček, které zajišťují provoz a správu měřicích sítí v daném regionu.
🏛️ Centrální pracoviště
Sídlo ústavu v Praze-Komořanech je mozkem celé organizace. Nachází se zde úsek ředitele, centrální předpovědní pracoviště, datová centra, specializovaná oddělení pro klimatologii, hydrologii, kvalitu ovzduší a také radarové oddělení.
🌍 Regionální pobočky
Ústav má celkem sedm regionálních poboček, které obvykle sídlí v krajských městech:
- Pobočka Praha (pro Prahu a Středočeský kraj)
- Pobočka Brno (pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina)
- Pobočka Ostrava (pro Moravskoslezský kraj)
- Pobočka Plzeň (pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj)
- Pobočka Ústí nad Labem (pro Ústecký kraj a Liberecký kraj)
- Pobočka Hradec Králové (pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj)
- Pobočka České Budějovice (pro Jihočeský kraj)
Kromě těchto poboček provozuje ČHMÚ také specializované observatoře, například Meteorologickou observatoř na Milešovce, Observatoř Tušimice nebo Observatoř Košetice.
🔬 Odborné úseky
🌦️ Meteorologie a klimatologie
Tento úsek se zabývá sledováním a předpovídáním počasí. Pro své předpovědi využívá data z pozemních stanic, aerologických sond, meteorologických radarů (CZRAD) a družic. Základem moderní předpovědi je numerický model ALADIN, který je vyvíjen v mezinárodní spolupráci a počítán na superpočítačích. Klimatologické oddělení se věnuje zpracování historických dat, sledování klimatické změny a tvorbě scénářů budoucího vývoje klimatu v Česku.
💧 Hydrologie
Hydrologický úsek monitoruje stav povrchových a podzemních vod. Sleduje průtoky v řekách, výšku hladiny, teplotu vody a její kvalitu. Tato data jsou klíčová pro hydrologickou předpovědní službu, která varuje před rizikem povodní. Ústav také zpracovává hydrologické posudky a studie a hodnotí stav vodních zdrojů, zejména v období sucha.
💨 Kvalita ovzduší
Tento úsek sleduje znečištění ovzduší prostřednictvím sítě automatizovaných imisních stanic. Měří koncentrace hlavních znečišťujících látek, jako jsou polétavý prach (PM₁₀, PM₂,₅), oxid dusičitý, oxid siřičitý, přízemní ozon a další. Na základě těchto měření a modelů proudění v atmosféře vydává ČHMÚ varování před smogovými situacemi a informuje veřejnost o aktuální kvalitě ovzduší.
🤓 Pro laiky
Představte si Český hydrometeorologický ústav jako "doktora" pro počasí, řeky a vzduch v Česku. Tento "doktor" má po celé zemi rozmístěné tisíce teploměrů, srážkoměrů, kamer a různých čidel, kterými neustále měří "teplotu", "tlak" a "zdravotní stav" přírody.
- Když se chystá bouřka, velký déšť nebo silný vítr, je to právě ČHMÚ, kdo jako první bije na poplach a posílá varování do televize a mobilních aplikací, abychom si schovali věci ze zahrady nebo neplánovali výlet na hory.
- Když v zimě málo sněží a v létě neprší, ČHMÚ sleduje, kolik vody ubývá v řekách, a upozorňuje na blížící se sucho. Naopak, když hodně prší, hlídá řeky, jestli se nezačnou vylévat z břehů, a varuje před povodněmi.
- Stejně tak "dýchá" vzduch ve městech a u továren. Když zjistí, že je v něm příliš mnoho škodlivých látek (smog), doporučí lidem, aby omezili větrání a sportování venku.
Je to tedy takový strážce a předpovídač přírodních jevů, který nám pomáhá připravit se na to, co se děje venku za oknem.