Definice (logika)

Rozbalit box

Obsah boxu

Definice (z latinského definitio – vymezení, určení) v logice a filozofii je jazykový nástroj nebo logická operace, jejímž cílem je přesně a jednoznačně určit význam pojmu, slovního spojení nebo symbolu. Představuje vymezení rozsahu a obsahu daného pojmu a je základem vědeckého myšlení, argumentace a komunikace.

---

Struktura definice

Klasická logická definice má dvě základní části:

• Definiendum: Je to pojem, slovní spojení nebo symbol, který je předmětem definování. To, co se definuje.
• Definiens: Je to část definice, která objasňuje význam definienda. Jsou to slova nebo slovní spojení, která definují definiendum.

Tradiční přístup k definici, tzv. definice per genus et differentiam specificam, se snaží definovat pojem tím, že ho zařadí do širší kategorie (genus) a následně specifikuje rozdíly (differentia specifica), které ho odlišují od ostatních pojmu v rámci této kategorie.

• Příklad: Člověk je živočich (genus), který je racionální (differentia specifica).

---

Pravidla správné definice

Pro to, aby byla definice správná a užitečná, musí splňovat určitá pravidla:

• Adekvátnost (zaměnitelnost): Definiendum a definiens musí být vzájemně zaměnitelné bez změny významu. Definice nesmí být ani příliš široká (zahrnuje i to, co nemá) ani příliš úzká (nezahrnuje vše, co má).
• Žádný kruh v definici: Definiendum nesmí být součástí definiens (tj. pojem nesmí být definován sám sebou ani svými synonymy, které by samy vyžadovaly definici skrze definiendum).
• Jasnost a srozumitelnost: Definiens by měl být srozumitelnější než definiendum a neměl by obsahovat neznámé nebo temné pojmy.
• Nekrácení: Definiens by neměl být zbytečně dlouhý, ale měl by obsahovat všechny základní charakteristiky.
• Žádná negativní definice (pokud to není nutné): Pokud je to možné, definice by měla říkat, co pojem je, nikoli co není. Negativní definice jsou přijatelné pouze u negativních nebo protikladných pojmů (např. slepota je absence zraku).

---

Typy definic

Existuje několik typů definic, které slouží různým účelům:

• Reálná definice: Pokouší se zachytit podstatu nebo objektivní vlastnosti definovaného pojmu. Je založena na poznání reality.
• Nominální definice: Stanoví význam slova nebo symbolu pro účely komunikace. Dále se dělí na:
  • Lexikální (popisná) definice: Popisuje význam slova, jak je již zavedený v jazyce (např. slovníková definice). Může být pravdivá nebo nepravdivá.
  • Stipulativní definice: Zavedení zcela nového slova nebo přidělení nového významu existujícímu slovu pro specifický účel (často ve vědě nebo technologii).
  • Precizující definice: Upřesnění nebo zpřesnění významu již existujícího slova, které má více významů nebo je vágní.
• Operacionální definice: Definuje pojem prostřednictvím operací nebo postupů, které jsou nutné k jeho měření nebo ověření. Často se používá ve vědeckém výzkumu.
  • Příklad: IQ je to, co měří IQ test.

---

Důležitost definic

Správné a přesné definice jsou zásadní v mnoha oblastech:

• Ve vědě: Zajišťují jednoznačnost termínů, což je klíčové pro experimenty, teorie a komunikaci výsledků.
• V právu: Právní definice zaručují jasnost zákonů a smluv, což je nezbytné pro spravedlnost a vymahatelnost práva.
• V každodenním životě: Pomáhají vyhnout se nedorozumění a chybným interpretacím v komunikaci.
• V argumentaci: Umožňují účinnou argumentaci tím, že zajišťují, že všichni účastníci rozumějí používaným termínům stejným způsobem.

---

Pro laiky

Definice je jako takový přesný popis něčeho, co chceme vysvětlit. Když něco definujeme, řekneme, co to přesně je, abychom si to s ostatními nespletli a všichni jsme mluvili o tom samém.

Představte si to jako:

• Když říkáte: "Kočka je zvíře, které mňouká a má fousy."
  • "Kočka" je to, co definujeme (definiendum).
  • "Zvíře, které mňouká a má fousky" je ten popis (definiens).

Dobrá definice by měla být jasná, přesná a neměla by používat slova, která by byla ještě složitější než to, co definujeme. Pomáhá nám to lépe si rozumět a mluvit o věcech bez nedorozumění.

---