Definice (logika)
Obsah boxu
Šablona:Infobox "Definice (logika)"
Definice (z latinského definitio – vymezení, určení) v logice a filozofii je jazykový nástroj nebo logická operace, jejímž cílem je přesně a jednoznačně určit význam pojmu, slovního spojení nebo symbolu. Představuje vymezení rozsahu a obsahu daného pojmu a je základem vědeckého myšlení, argumentace a komunikace.
---
Struktura definice
Klasická logická definice má dvě základní části:
- Definiendum: Je to pojem, slovní spojení nebo symbol, který je předmětem definování. To, co se definuje.
- Definiens: Je to část definice, která objasňuje význam definienda. Jsou to slova nebo slovní spojení, která definují definiendum.
Tradiční přístup k definici, tzv. definice per genus et differentiam specificam, se snaží definovat pojem tím, že ho zařadí do širší kategorie (genus) a následně specifikuje rozdíly (differentia specifica), které ho odlišují od ostatních pojmu v rámci této kategorie.
- Příklad: Člověk je živočich (genus), který je racionální (differentia specifica).
---
Pravidla správné definice
Pro to, aby byla definice správná a užitečná, musí splňovat určitá pravidla:
- Adekvátnost (zaměnitelnost): Definiendum a definiens musí být vzájemně zaměnitelné bez změny významu. Definice nesmí být ani příliš široká (zahrnuje i to, co nemá) ani příliš úzká (nezahrnuje vše, co má).
- Žádný kruh v definici: Definiendum nesmí být součástí definiens (tj. pojem nesmí být definován sám sebou ani svými synonymy, které by samy vyžadovaly definici skrze definiendum).
- Jasnost a srozumitelnost: Definiens by měl být srozumitelnější než definiendum a neměl by obsahovat neznámé nebo temné pojmy.
- Nekrácení: Definiens by neměl být zbytečně dlouhý, ale měl by obsahovat všechny základní charakteristiky.
- Žádná negativní definice (pokud to není nutné): Pokud je to možné, definice by měla říkat, co pojem je, nikoli co není. Negativní definice jsou přijatelné pouze u negativních nebo protikladných pojmů (např. slepota je absence zraku).
---
Typy definic
Existuje několik typů definic, které slouží různým účelům:
- Reálná definice: Pokouší se zachytit podstatu nebo objektivní vlastnosti definovaného pojmu. Je založena na poznání reality.
- Nominální definice: Stanoví význam slova nebo symbolu pro účely komunikace. Dále se dělí na:
- Lexikální (popisná) definice: Popisuje význam slova, jak je již zavedený v jazyce (např. slovníková definice). Může být pravdivá nebo nepravdivá.
- Stipulativní definice: Zavedení zcela nového slova nebo přidělení nového významu existujícímu slovu pro specifický účel (často ve vědě nebo technologii).
- Precizující definice: Upřesnění nebo zpřesnění významu již existujícího slova, které má více významů nebo je vágní.
- Operacionální definice: Definuje pojem prostřednictvím operací nebo postupů, které jsou nutné k jeho měření nebo ověření. Často se používá ve vědeckém výzkumu.
---
Důležitost definic
Správné a přesné definice jsou zásadní v mnoha oblastech:
- Ve vědě: Zajišťují jednoznačnost termínů, což je klíčové pro experimenty, teorie a komunikaci výsledků.
- V právu: Právní definice zaručují jasnost zákonů a smluv, což je nezbytné pro spravedlnost a vymahatelnost práva.
- V každodenním životě: Pomáhají vyhnout se nedorozumění a chybným interpretacím v komunikaci.
- V argumentaci: Umožňují účinnou argumentaci tím, že zajišťují, že všichni účastníci rozumějí používaným termínům stejným způsobem.
---
Pro laiky
Definice je jako takový přesný popis něčeho, co chceme vysvětlit. Když něco definujeme, řekneme, co to přesně je, abychom si to s ostatními nespletli a všichni jsme mluvili o tom samém.
Představte si to jako:
- Když říkáte: "Kočka je zvíře, které mňouká a má fousy."
- "Kočka" je to, co definujeme (definiendum).
- "Zvíře, které mňouká a má fousky" je ten popis (definiens).
Dobrá definice by měla být jasná, přesná a neměla by používat slova, která by byla ještě složitější než to, co definujeme. Pomáhá nám to lépe si rozumět a mluvit o věcech bez nedorozumění.
---