Duše
Obsah boxu
| Duše |
|---|
Duše je koncept, který se objevuje napříč filozofickými, teologickými a náboženskými tradicemi po celém světě. Obecně je duše chápána jako nemateriální esence živého organismu (často specificky člověka), která je nositelem vědomí, myšlení, emocí, osobnosti a morálních kvalit. Je často považována za oddělitelnou od těla a v mnoha vírách je považována za nesmrtelnou a za sídlo posmrtného života. V historii psychologie byl pojem duše ústřední, ačkoli moderní vědecká psychologie se soustředí spíše na mysl a mozek.
---
Pojem duše v různých kontextech
Výklad pojmu duše se výrazně liší v závislosti na kulturním, náboženském a filozofickém kontextu.
Filozofie
- Starověká řecká filozofie:
- Platón: Duše je nesmrtelná a preexistuje před narozením. Skládá se ze tří částí: rozum (logistikon), vůle (thymoedés) a žádostivost (epithymetikón). Rozum je nejvyšší částí a má vládnout ostatním.
- Aristotelés: Duše (psýché) je "forma" těla a jeho funkcí. Existují různé typy duší: vegetativní duše (rostliny), citová duše (zvířata) a rozumová duše (lidé). Duše je neoddělitelná od těla a umírá s ním.
- Středověká filozofie:
- Tomáš Akvinský: Syntéza Aristotelových a křesťanských myšlenek. Duše je forma těla, ale lidská duše je navíc obdařena nesmrtelností a schopností intelektu a svobodné vůle.
- Novověká filozofie:
- René Descartes: Zastánce dualismu mysli a těla. Duše (mysl, res cogitans) je zcela odlišná od těla (res extensa) a je sídlem myšlení a vědomí. Interakce mezi duší a tělem probíhá přes šišinku mozkovou.
- Současná filozofie: V moderní filozofie mysli se pojem duše často nahrazuje pojmy jako mysl, vědomí nebo subjektivita. Diskuse se točí kolem problému mysli a těla, materialismu vs. idealismus a podstaty vědomí.
Náboženství a teologie
Většina světových náboženství obsahuje koncept duše, často s důrazem na její nesmrtelnost a posmrtný osud.
- Křesťanství: Duše je nemateriální, duchovní a nesmrtelná část člověka, stvořená Bohem. Je sídlem vědomí, svobodné vůle a morální odpovědnosti. Po smrti těla putuje duše do nebe, peklo nebo očistec, v závislosti na pozemském životě.
- Islám: Duše (ruh nebo nafs) je duchovní entita vdechnutá Bohem do člověka. Je odpovědná za činy jedince a po smrti bude souzena Alláhem.
- Hinduismus: Duše (átman) je věčná a neměnná podstata jedince, která je totožná s Brahmánem (nejvyšší realita). Duše prochází cyklem reinkarnací (samsára) podle karmy, dokud nedosáhne mókša (osvobození).
- Buddhismus: Na rozdíl od hinduismu buddhismus obecně popírá existenci trvalé, neměnné duše (anátman – ne-já). Spíše mluví o toku vědomí a agregáty (skandhy), které tvoří lidská bytost. Proces znovuzrození se děje bez přenosu stálé duše.
- Židovství: Duše (nefeš, ruach, nešama) je vnímána jako životní síla a sídlo rozumu, emocí a charakter. Důraz je kladen spíše na život a činy v tomto světě než na posmrtný osud duše, ačkoli víra v nesmrtelnost duše existuje.
- Animismus: Víra v to, že duše nebo duchové obývají živé organismy, ale i neživé předměty, přírodní jevy a místa.
Psychologie (historicky)
Historicky byla psychologie (z řeckého *psyché* – duše) vědou o duši.
- Středověk a renesance: Psychologie byla součástí filozofie a teologie a studovala duši jako sídlo rozumu a paměti.
- Novověk: S nástupem empirismu a vědecké metody se psychologie začala oddělovat od filozofie. Pojem duše byl postupně nahrazován pojmy jako mysl, vědomí a chování, které jsou přístupné vědeckému výzkumu. Moderní psychologie se primárně nezabývá existencí duše, ale spíše studiem mentálních procesů a jejich neurobiologických základů.
---
Funkce a aspekty duše
Bez ohledu na konkrétní definici se duše v mnoha tradicích spojuje s několika klíčovými funkcemi a vlastnostmi.
- Sídlo vědomí a identity: Duše je často považována za to, co nás dělá jedinečnými jedinci s vlastními myšlenky, pocity a vzpomínky.
- Morální a etické centrum: V mnoha náboženstvích je duše spojována s morální odpovědností, svobodnou vůlí a schopností rozlišovat mezi dobro a zlo.
- Životní síla: V některých kulturách je duše vnímána jako životní síla, která oživuje tělo a její odchod způsobuje smrt.
- Spojení s božstvím/transcendencí: Duše je často viděna jako spojka mezi člověkem a božským nebo transcendentním rozměrem.
---
Duše pro laiky
Představte si, že jste to „vy“ uvnitř vašeho těla. Je to to, co si myslí, co cítí, co si pamatuje, a co vás dělá jedinečným. Není to něco, co byste mohli dotknout nebo vidět, jako je ruka nebo noha. Je to spíše taková vaše vnitřní podstata.
Někteří lidé věří, že tato „vnitřní vy“ – neboli duše – je nesmrtelná a žije dál i po smrti těla. Jiní si myslí, že je to jenom to, jak funguje náš mozek. Je to jedna z nejstarších a nejtajemnějších otázek, na kterou si každý musí najít svou vlastní odpověď.
---
Externí odkazy
- Stanford Encyclopedia of Philosophy - Ancient Theories of Soul (anglicky)
- Britannica - Soul (religion and philosophy) (anglicky)
- Internet Encyclopedia of Philosophy - Soul (anglicky)
- Sociologická encyklopedie - Duše (psychologie)
---