Vladimír Dzurilla

Vladimír Dzurilla
	Vladimír Dzurilla v dresu ČSSR (archivní foto)
Přezdívka	"Vlado", "Muž, který zastavil Kanadu", "Mrož"
Datum narození	2. srpna 1942
Místo narození	Bratislava, Slovenský štát
Výška	178 cm
Váha	95 kg
Pozice	Brankář
Držení hole	levá
Bývalé týmy	Kovosmalt Petržalka, HC Slovan Bratislava, Zetor Brno, Augsburger EV, SC Riessersee
Reprezentace	Československo
Trenérská kariéra	SC Riessersee, Eintracht Frankfurt, Düsseldorfer EG

Rozbalit box

Obsah boxu

Vladimír Dzurilla (* 2. srpna 1942, Bratislava – † 27. července 1995, Düsseldorf) byl československý a slovenský lední hokejista (brankář) a později trenér. Je všeobecně považován za nejlepšího brankáře v historii slovenského hokeje a jednoho z nejlepších evropských gólmanů 20. století.

Do dějin světového sportu se nesmazatelně zapsal především svým výkonem na prvním ročníku Kanadského poháru v roce 1976, kde v zápase proti domácí Kanadě vychytal legendární vítězství 1:0 a přiváděl hvězdy NHL k zoufalství. Byl trojnásobným mistrem světa (1972, 1976, 1977) a trojnásobným olympijským medailistou. Vyznačoval se specifickým, na svou dobu velmi moderním a klidným stylem chytání, který kontrastoval s akrobatickými zákroky jeho reprezentačního kolegy Jiřího Holečka. V civilním životě byl vyučeným opravářem chladicích zařízení, což mu v kombinaci s jeho stoickým klidem a robustnější postavou vyneslo v zámoří přezdívku "Refrigerator" (Lednička), ačkoliv doma byl znám spíše jako "Vlado". V roce 2000 byl v anketě vyhlášen nejlepším slovenským hokejistou 20. století.

👶 Mládí a sportovní všestrannost

Vladimír Dzurilla se narodil v Bratislavě během druhé světové války. Vyrůstal v rodině, která sportu přála, ale jeho cesta do hokejové branky nebyla přímočará.

Fotbal a volejbal: Jako chlapec vynikal v mnoha sportech. Byl výborným fotbalovým brankářem a uvažoval o kariéře v tomto sportu. Hrál také volejbal a házenou. Tato všestrannost mu dala skvělé reflexy a koordinaci pohybů.
Hokejové začátky: S hokejem začínal v klubu Kovosmalt Petržalka. Traduje se, že do branky se postavil náhodou, když chyběl pravidelný gólman, a už v ní zůstal, protože se mu líbila výstroj.
Slovan: V roce 1957, v pouhých 15 letech, přestoupil do HC Slovan Bratislava. Zde se začal formovat jeho talent pod dohledem zkušenějších kolegů.

🏒 Klubová kariéra: Král bez koruny

Dzurillova klubová kariéra v Československu je spjata především se Slovanem Bratislava, ačkoliv paradoxně s tímto klubem nikdy nezískal mistrovský titul.

HC Slovan Bratislava (1957–1973)

V dresu Slovanu strávil neuvěřitelných 16 sezón.

Věčně druhý: Slovan měl v té době silný tým (s hráči jako Jozef Golonka, Ján Starší), ale v lize dominovala Kometa Brno a HC Dukla Jihlava. Dzurilla se Slovanem skončil několikrát na druhém místě (wicemistr).
Styl chytání: Dzurilla v brance působil jako skála. Zatímco jiní brankáři létali od tyče k tyči, on stál, vykrýval úhly a puky chytal s ledovým klidem do lapačky. Byl mistrem v tom, že puk "nevyplivl" před sebe, ale podržel ho, čímž přerušil hru a uklidnil tým.

Zetor Brno (1973–1978)

V roce 1973, ve věku 31 let, přestoupil do týmu Zetor Brno.

Záchranář: Brno v té době už nebylo oním neporazitelným válcem z 60. let. Dzurilla zde plnil roli zkušené opory, která držela tým v lize. V Brně si ho fanoušci zamilovali pro jeho spolehlivost. Zde také prožil své "druhé mládí", které ho katapultovalo k největším úspěchům v reprezentaci.

Německá mise: Legenda SC Riessersee

V roce 1978 dostal povolení k odchodu do zahraničí. Zamířil do Německa.

Augsburger EV: Krátce působil v Augsburgu.
SC Riessersee: Jeho životním zahraničním angažmá byl klub z Garmisch-Partenkirchenu. V sezóně 1980/1981, ve věku 39 let, dovedl jako brankářská jednička SC Riessersee k zisku titulu mistra Německa. Ve finále deptal útočníky favorizovaného Düsseldorfu. V Německu se stal absolutní modlou, fanoušci skandovali "Vlado, Vlado!" ještě dlouho po skončení zápasů.

🦁 Reprezentační kariéra: Muž pro velké zápasy

V národním dresu odchytal Vladimír Dzurilla 139 utkání. Byl účastníkem tří zimních olympiád a deseti mistrovství světa.

Éra 60. let: Souboje s SSSR

V 60. letech se v brance střídal s Vladimírem Nadrchalem. Byl u toho, když Československo začalo šlapat na paty Sovětskému svazu.

ZOH 1968 (Grenoble): Získal stříbro. Památný byl zápas proti SSSR (5:4), kde Dzurilla chytal s neuvěřitelným nasazením.

Mistři světa 1972 (Praha)

Na domácím šampionátu v Praze v roce 1972 se střídal s Jiřím Holečkem. Tato dvojice byla nejlepší na světě. Dzurilla odchytal klíčové zápasy a pomohl ukončit sovětskou hegemonii. Pro Československo to bylo první zlato od roku 1949.

Katovice 1976 a Vídeň 1977

V polovině 70. let, kdy mnozí Dzurillu odepisovali jako "starého", chytil životní formu.

Katovice 1976: Holeček onemocněl (nebo neměl formu), a tak Dzurilla odchytal většinu turnaje. Vychytal nulu proti SSSR a dovedl tým k dalšímu zlatu. Byl vyhlášen nejlepším brankářem turnaje (ačkoliv oficiálně direktoriát vybral Holečka, novináři volili Dzurillu do All-Star týmu).
Vídeň 1977: Třetí titul mistra světa. Dzurilla byl mentorem mladších a jistotou v zádech.

🇨🇦 Kanadský pohár 1976: Zápas století

Absolutním vrcholem Dzurillovy kariéry nebyl titul mistra světa, ale zápas v základní skupině prvního ročníku Kanadského poháru v roce 1976.

9. září 1976, Montreal

Československo nastoupilo proti domácí Kanadě, která měla v sestavě to nejlepší z NHL (Bobby Orr, Bobby Hull, Phil Esposito). Kanaďané čekali snadné vítězství nad "amatéry" z východu.

Výkon: Dzurilla v brance čaroval. Zlikvidoval 29 střel, včetně několika samostatných úniků. Jeho klid přiváděl kanadské střelce k šílenství.
Výsledek: Československo vyhrálo 1:0 (gól dal Milan Nový).
Odezva: Po zápase, když Dzurilla přebíral cenu pro nejlepšího hráče utkání, mu vestoje tleskala celá hala Montreal Forum, což se soupeřům Kanady stávalo jen výjimečně. Kanadská média psala o "Muži, který ukradl Kanadě duši".

Finále

Ve finále proti Kanadě chytal první zápas (výhra Kanady 6:0, Dzurilla střídal). Ve druhém zápase však opět nastoupil a držel tým ve hře až do prodloužení, kde nakonec rozhodl Darryl Sittler. Dzurilla si však v Kanadě získal nesmrtelnou slávu.

📋 Trenérská kariéra a smrt

Po skončení aktivní kariéry v roce 1982 zůstal v Německu jako trenér.

Úspěchy: Trénoval SC Riessersee, Eintracht Frankfurt a Düsseldorfer EG. Byl respektovaným odborníkem, který dbal na disciplínu a výchovu mladých brankářů.
Náhlá smrt: Dne 27. července 1995, krátce před svými 53. narozeninami, Vladimír Dzurilla náhle zemřel ve svém bytě v Düsseldorfu na selhání srdce (infarkt). Byla to šokující zpráva pro celý hokejový svět.

🏆 Odkaz a památka (2025)

K datu 31. prosince 2025 uplynulo od Dzurillovy smrti již 30 let, ale jeho odkaz je stále silný.

Stadion: Zimní stadion v bratislavském Ružinově nese jeho jméno (Zimný štadión Vladimíra Dzurillu).
Socha: Před tímto stadionem stojí jeho socha v životní velikosti v typickém brankářském postoji.
Panteon: Je členem tří síní slávy (IIHF, české, slovenské).
Kniha a dokumenty: O jeho životě byla napsána kniha "Svet pod maskou" a natočeno několik dokumentů.
Symbol: Pro slovenské brankáře (jako byl Ján Lašák nebo Jaroslav Halák) byl vždy vzorem. Reprezentuje éru, kdy československý brankář znamenal světovou špičku.

🧤 Herní styl: "Lednička"

Dzurilla chytal stylem "stand-up" (ve stoje), který byl typický pro tehdejší dobu, ale dovedl ho k dokonalosti.

Vykrývání úhlů: Místo aby po puku skákal, vyjel si proti střelci a zmenšil střelecký úhel. Puk ho pak "trefil".
Lapačka: Měl fenomenální lapačku (chytal v levé ruce). Jeho zákroky lapačkou po střelách do šibenice byly estetickým zážitkem.
Psychika: Jeho největší zbraní byla hlava. Nikdy se nenechal rozhodit. I když dostal gól, tvářil se, jako by se nic nestalo, což dodávalo týmu jistotu.

📊 Statistiky (Vybrané)

Reprezentace

Rok	Turnaj	Z	Úspěch
1964	ZOH Innsbruck	2	Bronz
1965	MS Tampere	6	Stříbro / Nejlepší brankář
1968	ZOH Grenoble	7	Stříbro
1969	MS Stockholm	9	Bronz
1972	MS Praha	4	Zlato
1972	ZOH Sapporo	5	Bronz
1976	MS Katovice	2	Zlato
1976	Kanadský pohár	5	Finalista (výhra 1:0 nad Kanadou)
1977	MS Vídeň	7	Zlato

👶 Pro laiky

Vladimír Dzurilla byl "slovenský hokejový bůh" v brance. Představte si brankáře, který je velký, klidný a nic ho nerozhází. Zatímco ostatní brankáři sebou házeli po ledě, on tam stál jako zeď a puky se od něj odrážely nebo končily v jeho lapačce. Nejvíc se proslavil v roce 1976 v Kanadě. Tehdy tam hráli ti nejlepší profesionálové z NHL, kteří si mysleli, že nás porazí rozdílem třídy. Dzurilla ale vychytal vítězství 1:0 a Kanaďané mu po zápase tleskali vestoje, což se skoro nikdy nestává. Vyhrál třikrát mistrovství světa. Zemřel bohužel velmi mladý (v 53 letech), ale dodnes se o něm mluví jako o nejlepším brankáři, jakého kdy Slovensko mělo.

Zdroje