Mistrovství světa v ledním hokeji 1972

Rozbalit box

Obsah boxu

Mistrovství světa v ledním hokeji 1972 (oficiálně 39. mistrovství světa a 50. mistrovství Evropy v ledním hokeji) se konalo v Československu v Praze ve dnech 7. až 22. dubna 1972.

Tento šampionát se zapsal do dějin československého sportu zlatým písmem. Domácí reprezentace Československa zde po dlouhých 23 letech (od roku 1949) vybojovala titul mistrů světa, čímž ukončila devítiletou nepřetržitou nadvládu Sovětského svazu (SSSR). Turnaj měl mimořádný politický a společenský náboj, neboť se odehrával necelé čtyři roky po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy (1968). Hokejová vítězství nad "Sbornou" byla národem vnímána jako symbolická odplata a projev národní hrdosti.

Turnaj byl specifický i tím, že se poprvé v historii konal v témže roce jako Zimní olympijské hry (ty proběhly v únoru v japonském Sapporu, kde zvítězil SSSR). Do té doby platilo, že olympijský turnaj byl zároveň mistrovstvím světa. Rok 1972 tak přinesl oddělení těchto dvou vrcholných akcí. Turnaje se neúčastnily týmy Kanady (na protest proti nemožnosti nasadit profesionály z NHL) a USA (které v té době hrály pouze v nižší skupině B).

🗓 Historické pozadí a kontext

⚔️ Hokej jako politika

V roce 1972 panovala v Československu tuhá normalizace. Společnost byla po potlačení Pražského jara a následných čistkách apatická, avšak hokej zůstával jednou z mála oblastí, kde bylo možné legálně projevit odpor proti sovětskému vlivu. Rivalita mezi ČSSR a SSSR byla na absolutním vrcholu. Památné zápasy z MS 1969 ve Stockholmu (dvě výhry nad SSSR a následné nepokoje) byly stále v živé paměti. Vítězství v Praze tak mělo pro Čechy a Slováky cenu, která daleko přesahovala sportovní rámec.

❌ Absence Kanady

Šampionát byl poznamenán pokračujícím bojkotem ze strany Kanady. Kolébka hokeje se v roce 1970 stáhla z mezinárodních soutěží IIHF na protest proti pravidlům, která zakazovala start profesionálům (hráčům z NHL), zatímco týmy východního bloku (zejména SSSR a ČSSR) mohly nastupovat s "amatéry", kteří však byli fakticky státními profesionály (vojáci, policisté, zaměstnanci podniků, kteří se věnovali pouze tréninku). Tento spor vyvrcholil až v září 1972 slavnou Sérií století, ale na pražském MS Kanada chyběla.

🏟 Místo konání

Všechny zápasy skupiny A se odehrály ve Sportovní hale v Holešovicích (tehdy PKOJF, dnes Fortuna aréna). Hala, otevřená v roce 1962, byla v té době jedním z nejmodernějších hokejových stánků v Evropě a během zápasů domácího týmu praskala ve švech (kapacita přes 14 000 diváků). Atmosféra byla elektrizující a hnala domácí hokejisty dopředu.

👥 Systém turnaje a účastníci

Turnaje skupiny A se zúčastnilo 6 nejlepších mužstev světa. Hrálo se dvoukolovým systémem "každý s každým" (double round-robin). O titulu rozhodovala finální tabulka.

Účastníci Skupiny A:

(hostitel, stříbro z ZOH 1972)
(obhájce titulu, zlato z ZOH 1972)
(bronz z ZOH 1972)
(SRN)

📝 Průběh šampionátu

První polovina turnaje

Československý tým pod vedením trenérské dvojice Vladimír Kostka a Jaroslav Pitner vstoupil do turnaje suverénně.

ČSSR – Švýcarsko 19:1: Na úvod deklasovali domácí Švýcary. Byl to jasný signál formy.
ČSSR – Švédsko 4:1: Důležitá výhra nad silnými "Třemi korunkami".
ČSSR – NDR 8:1: (Pozor, NDR hrálo v B skupině, v A skupině bylo Západní Německo - SRN). Oprava: ČSSR – SRN 8:1.
ČSSR – Finsko 5:3: Finové kousali, ale československý tým vedený kapitánem Františkem Pospíšilem zápas zvládl.

Klíčový duel č. 1: ČSSR – SSSR (3:3) První střetnutí s hlavním rivalem skončilo remízou. Sověti měli v kádru legendy jako Valerij Charlamov, Alexandr Malcev či brankář Vladislav Treťjak. Remíza udržela oba týmy v těsném závěsu, ale Sověti v jiných zápasech (např. se Švédskem) také nezaváhali, takže o zlatu se mělo rozhodnout v odvetách.

Druhá polovina a cesta za zlatem

Ve druhé fázi turnaje začal Sovětský svaz ztrácet dech, zatímco Čechoslováci hráli v životní formě. Klíčovým momentem byla nečekaná remíza SSSR se Švédskem (3:3), která dala domácím psychologickou výhodu.

Klíčový duel č. 2: ČSSR – SSSR (3:2) Rozhodující bitva se odehrála 20. dubna 1972. Byl to taktický boj.

Průběh: ČSSR se dostala do vedení góly Václava Nedomanského a Richarda Fardy. Sověti snížili, ale Jaroslav Holík přidal třetí gól. Sověti v závěru tlačili, snížili na 3:2, ale brankář Jiří Holeček předvedl zázračné zákroky.
Výsledek: Vítězství 3:2 znamenalo, že Československu stačilo v posledním zápase proti Finsku jakkoliv vyhrát, aby získalo titul. Byla to první prohra SSSR na MS po mnoha letech.

Závěrečný krok: ČSSR – Finsko (3:2) Poslední zápas proti Finsku (22. duben) byl nervy drásající. Celá hala věděla, že výhra znamená zlato. Finové hráli uvolněně a zápas byl vyrovnaný. O vítězství rozhodl svou brankou opět Jaroslav Holík. Po závěrečné siréně propukla v hale i v celé zemi obrovská euforie.

📊 Výsledky a tabulka

Tabulka Skupiny A

Poř.	Tým	Z	V	R	P	Skóre	Body
1.		10	9	1	0	72:16	19
2.		10	7	2	1	78:17	16
3.		10	5	1	4	49:33	11
4.		10	4	0	6	47:48	8
5.	(SRN)	10	2	0	8	21:76	4
6.		10	1	0	9	19:96	2

Přehled zápasů Československa

ČSSR – Švýcarsko 19:1 (5:0, 8:0, 6:1)
ČSSR – Švédsko 4:1 (2:0, 1:0, 1:1)
ČSSR – SRN 8:1 (1:1, 3:0, 4:0)
ČSSR – SSSR 3:3 (2:0, 0:1, 1:2)
ČSSR – Finsko 5:3 (1:1, 2:1, 2:1)
ČSSR – Švýcarsko 12:2 (3:1, 5:0, 4:1)
ČSSR – Švédsko 2:0 (0:0, 2:0, 0:0)
ČSSR – SRN 8:1 (2:0, 3:1, 3:0)
ČSSR – SSSR 3:2 (2:0, 1:2, 0:0)
ČSSR – Finsko 3:2 (1:1, 1:1, 1:0)

🌟 Kádry medailistů

🥇 (Mistři světa)

Tým, který vybojoval zlato, je dodnes považován za jednu z nejsilnějších generací československého hokeje.

Brankáři: Jiří Holeček (Košice), Vladimír Dzurilla (Slovan Bratislava).
Obránci: František Pospíšil (Kladno), Oldřich Machač (Brno), Vladimír Bednář (Plzeň), Jiří Bubla (Litvínov), Josef Horešovský (Sparta), Milan Kužela (Slovan), Rudolf Tajcnár (Slovan).
Útočníci: Jaroslav Holík, Jiří Holík, Jan Klapáč (všichni Jihlava), Václav Nedomanský, Richard Farda (Brno), Vladimír Martinec, Bohuslav Šťastný, Jiří Kochta (Sparta), Ivan Hlinka (Litvínov), Josef Paleček (Pardubice), Julius Haas (Slovan).
Trenéři: Vladimír Kostka, Jaroslav Pitner.

🥈

Silný sovětský tým, který doplatil na horší formu ve druhé polovině turnaje.

Hvězdy: Vladislav Treťjak (G), Valerij Vasiljev, Gennadij Cygankov, Valerij Charlamov, Boris Michajlov, Vladimír Petrov, Alexandr Malcev, Alexandr Jakušev.
Trenéři: Vsevolod Bobrov, Nikolaj Pučkov. (Poznámka: Legendární trenér Anatolij Tarasov byl po ZOH 1972 odvolán, což mohlo přispět k narušení sovětské hegemonie).

🥉

Švédové měli kvalitní tým, ale na rozjeté Čechoslováky nestačili. Přesto dokázali obrat o body SSSR.

Hvězdy: Christer Abrahamsson (G), Börje Salming (budoucí hvězda NHL), Thommy Abrahamsson, Lars-Göran Nilsson.

🏅 Ocenění a statistiky

Individuální ocenění direktoriátu IIHF

Nejlepší brankář: Jorma Valtonen
Nejlepší obránce: František Pospíšil
Nejlepší útočník: Alexandr Malcev

All-Star tým (podle novinářů)

Brankář: Jiří Holeček
Obránci: Oldřich Machač – František Pospíšil
Útočníci: Valerij Charlamov – Alexandr Malcev – Vladimír Vikulov

Kanadské bodování

Alexandr Malcev – 22 bodů (10 gólů + 12 asistencí)
Vladimír Vikulov – 16 bodů (12+4)
Alexandr Jakušev – 15 bodů (11+4)
Jan Klapáč – 15 bodů (9+6)
Václav Nedomanský – 15 bodů (9+6)
Jaroslav Holík – 15 bodů (8+7)

🌍 Nižší skupiny

Skupina B (Bukurešť, Rumunsko)

V "béčku" dominoval tým USA, který se snažil o návrat mezi elitu.

– 12 bodů (Postup do sk. A)
– 10 bodů
– 8 bodů
– 6 bodů
– 3 body
– 3 body
– 0 bodů (Sestup do sk. C)

Poznámka: Ačkoliv USA skončily druhé, postupoval pouze vítěz. Do elitní skupiny se vrátilo Polsko.

Skupina C (Miercurea Ciuc, Rumunsko)

(Postup do sk. B)
(Postup do sk. B)

👶 Pro laiky

Proč je toto mistrovství tak slavné?

Konec ruské nadvlády: Představte si, že jeden tým (Sovětský svaz) vyhrává titul mistra světa 9 let v kuse. Vypadá to, že jsou neporazitelní roboti. A pak přijde rok 1972, hraje se v Praze a domácí tým, malá země uprostřed Evropy, tohoto obra konečně porazí. Byla to senzace.
Emoce: Hokej v roce 1972 nebyl jen sport. Čechoslováci stále cítili křivdu za rok 1968, kdy je obsadily ruské tanky. Porazit Rusy na ledě bylo to jediné, jak jim to mohli "vrátit". Když vyhráli, lidé neoslavovali jen hokej, ale i malou morální výhru nad okupantem.
Zlatá generace: Hráči jako Holeček, Nedomanský nebo Hlinka jsou dodnes považováni za jedny z nejlepších hokejistů historie. Byli to "The Beatles" českého hokeje.

✨ Zajímavosti

Fakír v brance: Brankář Jiří Holeček si na turnaji vysloužil přezdívku "Fakír" pro svou schopnost zázračně chytat puky v nemožných pozicích. Jeho styl "butterfly" (rozkyk) tehdy ještě nebyl standardem, chytal specifickým, ale extrémně účinným stylem.
Gól století (skoro): Gól Jaroslava Holíka v rozhodujícím zápase se SSSR je v Česku legendární. Holík, známý bouřlivák a bojovník, byl symbolem odporu proti Sovětům.
Absence Tarasova: Sovětský "otec hokeje", trenér Anatolij Tarasov, na lavičce chyběl. Po ZOH v Sapporu upadl v nemilost sovětského vedení (údajně proto, že odmítl remizovat v zápase s ČSSR na olympiádě, i když to sovětské vedení chtělo z politických důvodů, nebo kvůli incidentu s předáváním medailí). Nahradil ho Vsevolod Bobrov, který preferoval volnější styl hry, což paradoxně Sovětům proti organizovaným Čechoslovákům uškodilo.

Zdroje