Drúzové

Rozbalit box

Obsah boxu

Drúzové (arabsky درزي, durzī, plurál دروز, durūz) jsou monoteistická etnoreligiózní skupina, která obývá především oblast Levanty na Blízkém východě. Jejich víra, která vznikla v 11. století v Egyptě, je unikátní synkrezí ismá'ílitské větve ší'itského islámu, gnosticismu, neoplatonismu a dalších filozofií. Sami sebe nazývají Al-Muwahhidun (Lidé jednoty, nebo Unitáři), což odkazuje na jejich striktní víru v jedinost Boha. Označení "Drúzové" je exonymum odvozené od jména jednoho z raných misionářů, Muhammada ad-Darazího, kterého však samotní Drúzové považují za heretika.

Komunita je známá svou soudržností, uzavřeností a přísným dodržováním tradic. Jejich náboženství je esoterické a jeho plné znění je přístupné pouze malé skupině zasvěcených. Klíčovými prvky jejich víry jsou víra v reinkarnaci (tanásuch) a princip takíja, který umožňuje skrývat svou víru v případě ohrožení. Drúzové nehájí konverzi a sňatky mimo komunitu jsou zakázány, což přispívá k jejich genetické i kulturní izolaci. Největší populace Drúzů žije v Sýrii (zejména v oblasti Džabal ad-Durúz), Libanonu (pohoří Šúf) a Izraeli (oblast Galileje, Karmelu a Golanských výšin).

📜 Historie

🏛️ Vznik v 11. století

Drúzská víra se zrodila na počátku 11. století v Káhiře, hlavním městě fátimovského chalífátu. Její počátky jsou neoddělitelně spjaty s postavou šestého fátimovského chalífy, al-Hákima bi-Amr Alláha (vládl 996–1021). Al-Hákim byl kontroverzní a excentrický vládce, který zavedl řadu přísných sociálních a náboženských reforem. V posledních letech své vlády se začal prohlašovat za ztělesnění božské podstaty.

Kolem něj se zformovala skupina ismá'ílitských teologů, kteří tuto myšlenku dále rozvíjeli. Hlavním ideologem nového hnutí se stal perský misionář Hamza ibn Alí ibn Ahmad. Hamza tvrdil, že al-Hákim je posledním a nejvyšším projevem Boha na Zemi. V roce 1017 oficiálně vyhlásil "božské pozvání" (Da'wa) a začal šířit nové učení. Toto datum je považováno za zrod drúzské víry.

Další významnou postavou byl Muhammad ad-Darazí. Ačkoliv byl také horlivým misionářem, jeho metody byly agresivnější a snažil se prosadit sebe jako vůdce hnutí. To vedlo ke konfliktu s Hamzou, který ho obvinil z hereze. Právě od ad-Darazího jména však pochází vnější označení komunity. Po záhadném zmizení chalífy al-Hákima v roce 1021, které Drúzové interpretují jako jeho odchod do "skrytosti" (ghayba), z níž se na konci časů vrátí, bylo "pozvání" v roce 1043 uzavřeno. Od té doby je drúzská víra uzavřenou komunitou, do které nelze konvertovat.

⛰️ Usazení v Levantě a středověk

Po al-Hákimově zmizení čelili jeho stoupenci v Egyptě tvrdému pronásledování. Většina z nich proto uprchla do odlehlých horských oblastí Levanty, především do pohoří Šúf v dnešním Libanonu a do oblasti později známé jako Džabal ad-Durúz (Drúzská hora) v jižní Sýrii. Tyto nepřístupné regiony jim poskytly bezpečí a umožnily jim zachovat si svou víru a kulturu.

Během středověku hráli Drúzové významnou roli v politice regionu. Vytvořili si silné feudální struktury vedené vlivnými rody, jako byli Ma'nové a později Šihábové. V 16. století se drúzský emír Fakhr-al-Din II. stal jedním z nejmocnějších vládců v Osmanské říši, když sjednotil velkou část dnešního Libanonu a část Sýrie a Palestiny pod svou vládu. Jeho ambice však nakonec vedly ke konfliktu s osmanským sultánem a jeho pádu.

⚔️ Novověk a moderní dějiny

V 19. století se vztahy mezi Drúzy a jejich maronitskými křesťanskými sousedy v Libanonu zhoršily, což vyvrcholilo občanskou válkou v roce 1860. Tento krvavý konflikt vedl k masakrům na obou stranách a k intervenci evropských mocností, která vyústila ve vytvoření autonomní provincie Mutasarrifát Horský Libanon.

V Sýrii se Drúzové stali hlavní silou Velkého syrského povstání (1925–1927) proti francouzské mandátní správě. Povstání, vedené drúzským vůdcem Sultanem al-Atrašem, se rozšířilo po celé Sýrii a stalo se symbolem boje za nezávislost, ačkoliv bylo nakonec vojensky potlačeno.

Po vzniku moderních států na Blízkém východě se Drúzové museli přizpůsobit novým politickým realitám:

• V Libanonu jsou uznáni jako jedna z hlavních náboženských komunit a hrají významnou roli v politickém systému založeném na konfesním rozdělení moci. Jejich tradičním politickým vůdcem je rod Džumblátů.
• V Sýrii tvoří významnou menšinu soustředěnou v provincii As-Suvajda. Během syrské občanské války se snažili udržet si neutralitu a chránit svá území.
• V Izraeli mají unikátní status. Na rozdíl od většiny izraelských Arabů slouží drúzští muži povinně v Izraelských obranných silách (IDF) a jsou integrováni do izraelské společnosti, přičemž si zachovávají svou kulturní a náboženskou identitu.

☪️ Víra a teologie

Drúzská víra, známá jako Tawhíd (Unitářství), je esoterická, monoteistická a synkretická. Vychází z islámu, ale obsahuje prvky gnosticismu, neoplatonismu, pythagoreismu a dalších filozofií.

🔑 Klíčové principy

• Jedinost Boha (Tawhíd): Absolutní a nedělitelná jednota Boha. Bůh je transcendentní, nepochopitelný a nelze ho popsat lidskými atributy. Projevil se lidstvu skrze sérii emanací, z nichž poslední a nejvyšší byl chalífa Al-Hákim bi-Amr Alláh.
• Reinkarnace (Tanásuch): Drúzové věří v okamžitý přechod duše po smrti do nově narozeného lidského těla. Duše Drúze se vždy reinkarnuje do Drúze. Tento cyklus znovuzrození pokračuje, dokud duše nedosáhne duchovní dokonalosti a nespojí se s kosmickou myslí.
• Svaté texty (Rasa'il al-Hikma): Hlavním náboženským textem je Rasa'il al-Hikma (Listy moudrosti), sbírka 111 epištol sepsaných Hamzou ibn Alím a dalšími ranými vůdci. Tyto texty jsou tajné a přístupné pouze zasvěceným.
• Takíja (Obezřetnost): Princip, který umožňuje Drúzům skrývat svou skutečnou víru, pokud jsou v nebezpečí nebo pod tlakem. To jim historicky pomohlo přežít v nepřátelském prostředí.
• Sedm přikázání: Drúzové mají vlastní etický kodex, který nahrazuje pět pilířů islámu. Mezi hlavní patří pravdomluvnost, vzájemná pomoc a ochrana bratrů ve víře, zřeknutí se všech ostatních náboženství a absolutní podřízení se Boží vůli.

👥 Dělení společnosti

Drúzská komunita je rozdělena na dvě hlavní skupiny: 1. ʻUqqāl (عقال, "Zasvěcení" nebo "Moudří"): Tvoří menšinu (asi 15–20 %) komunity. Jsou to muži i ženy, kteří prošli iniciačním procesem a vedou asketický a zbožný život. Mají přístup k tajným náboženským textům, nekonzumují alkohol ani tabák a nosí specifický oděv (tmavé šaty a bílou pokrývku hlavy pro muže). Jsou duchovními vůdci komunity. 2. Juhhāl (جهال, "Nezasvěcení" nebo "Nevědomí"): Většina komunity, která není plně zasvěcena do náboženských mystérií. Žijí běžným světským životem, ale dodržují základní etické principy a účastní se komunitních událostí. Mohou se kdykoli rozhodnout stát se ʻuqqāl, pokud prokáží svou připravenost.

🌍 Společnost a kultura

Drúzská společnost je silně patriarchální a komunitní. Rodina a klan mají ústřední význam. Důraz je kladen na čest, pohostinnost, odvahu a loajalitu vůči komunitě. Sňatky se uzavírají výhradně uvnitř komunity; sňatek s osobou jiného vyznání znamená faktické vyloučení.

Ačkoliv jsou rozptýleni v několika státech, udržují si silné přeshraniční vazby. Jejich politická loajalita je často pragmatická a primárně zaměřená na ochranu a přežití vlastní komunity. Například jejich služba v izraelské armádě je vnímána jako "krevní smlouva" s izraelským státem, která jim zaručuje bezpečí a práva.

✡️ Symbolika

Nejznámějším symbolem Drúzů je pětibarevná hvězda nebo vlajka. Každá barva má hluboký esoterický význam spojený s kosmickými principy a historickými postavami hnutí:

• Zelená: Univerzální mysl (al-ʻAql), symbolizuje Hamzu ibn Alího.
• Červená: Univerzální duše (an-Nafs), symbolizuje Isma'ila al-Tamimiho.
• Žlutá: Slovo (al-Kalima), symbolizuje Muhammada al-Wahbiho.
• Modrá: Předcházející (as-Sabiq), symbolizuje Salamaha al-Samiriho.
• Bílá: Následující (al-Tali), symbolizuje Bahauddina al-Muqtanu.

Těchto pět principů představuje základní božské emanace, skrze které Bůh stvořil a řídí vesmír.

📊 Demografie

Celkový počet Drúzů se odhaduje na 800 000 až 1,5 milionu. Přesná čísla nejsou k dispozici kvůli neexistenci oficiálních sčítání v některých zemích.

• Sýrie: Největší komunita, odhadovaná na 600 000–700 000 osob. Většina žije v provincii As-Suvajda, známé také jako Džabal ad-Durúz (Drúzská hora).
• Libanon: Přibližně 250 000 osob, soustředěných hlavně v pohoří Šúf a dalších oblastech Horského Libanonu.
• Izrael: Kolem 150 000 osob. Žijí převážně v Galileji, na hoře Karmel a na Golanských výšinách. Mají status samostatné náboženské komunity.
• Jordánsko: Malá komunita čítající několik tisíc osob.
• Diaspora: Významné komunity existují ve Venezuele, USA, Kanadě a Austrálii.

🧑‍🏫 Pro laiky

• Kdo jsou Drúzové? Jsou to lidé, jejichž identita je definována jak etnickým původem, tak unikátním náboženstvím. Podobně jako u Židů nebo Sikhů je pro ně náboženství a původ neoddělitelně spjato. Žijí hlavně v Sýrii, Libanonu a Izraeli.
• V co věří? Věří v jednoho Boha, ale jejich víra je tajná. Klíčovou myšlenkou je reinkarnace – věří, že po smrti se jejich duše okamžitě narodí v novém drúzském dítěti. Do jejich víry nelze přestoupit, člověk se musí jako Drúz narodit.
• Jsou to muslimové? Jejich víra vznikla z jedné větve islámu před tisíci lety, ale od té doby se natolik změnila, že je dnes považována za samostatné náboženství. Většina muslimů je za muslimy nepovažuje a ani oni sami se tak většinou neidentifikují.
• Proč je jejich víra tajná? V minulosti byli často pronásledováni. Utajení jim pomohlo přežít. Jen malá, vysoce morální a zasvěcená část komunity (ʻuqqāl) zná všechny detaily a má přístup ke svatým knihám. Ostatní (juhhāl) znají jen základní pravidla.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025