Baťa

Rozbalit box

Obsah boxu

Baťa (mezinárodně známá jako Bata Shoe Organization) je globální výrobce a prodejce obuvi a módních doplňků s českými kořeny. Firmu založili sourozenci Tomáš, Antonín a Anna Baťovi v roce 1894 ve Zlíně. Společnost se proslavila nejen masovou výrobou cenově dostupné obuvi, ale také unikátním systémem řízení, sociální politikou pro zaměstnance a výrazným vlivem na architekturu a urbanismus. Po znárodnění v Československu v roce 1945 byla mezinárodní část firmy obnovena Tomášem Janem Baťou z Kanady a její sídlo je dnes ve švýcarském Lausanne.

Firma Baťa představuje jeden z nejvýznamnějších příběhů českého podnikání, který překročil hranice a stal se globálním fenoménem. Její motto „Náš zákazník, náš pán“ a důraz na inovace, efektivitu a péči o zaměstnance ovlivnily průmyslové řízení po celém světě.

📜 Historie

👟 Založení a první léta (1894–1914)

Firmu založili 21. září 1894 ve Zlíně sourozenci Tomáš Baťa, Antonín Baťa a Anna Baťová s původním kapitálem 800 zlatých, které zdědili. Zpočátku se potýkali s finančními problémy a dluhy. Zlom nastal, když Tomáš Baťa zavedl výrobu lehkých plátěných bot, tzv. „baťovky“, které byly výrazně levnější než tradiční kožená obuv a staly se velmi populární. V roce 1905 zaměstnávala firma již 250 lidí. V roce 1904 odjel Tomáš Baťa do USA, kde pracoval jako dělník v obuvnických továrnách, aby se naučil americkým metodám masové výroby, které následně aplikoval ve Zlíně. V roce 1908 zemřel Antonín Baťa na tuberkulózu a Tomáš se stal jediným majitelem.

🏭 První světová válka a meziválečný rozmach (1914–1932)

Obrovský růst firmy nastal během první světové války, kdy získala masivní zakázky na výrobu vojenské obuvi pro rakousko-uherskou armádu. Počet zaměstnanců vzrostl desetinásobně. Po válce se firma potýkala s krizí, kterou Tomáš Baťa vyřešil radikálním krokem – snížil ceny bot o 50 % a mzdy o 40 %, což však kompenzoval poskytováním levného zboží a služeb pro zaměstnance. Tento krok vedl k masivnímu nárůstu poptávky a likvidaci konkurence.

Meziválečné období bylo zlatou érou firmy. Baťa expandoval do desítek zemí po celém světě, budoval továrny, prodejny a celá satelitní města. Zlín se proměnil v supermoderní funkcionalistické průmyslové město s kompletní infrastrukturou pro zaměstnance – byty (tzv. Baťovy domky), školy, nemocnice, obchodní domy a kulturní zařízení. V této době byl zaveden slavný Baťův systém řízení.

✈️ Éra Jana Antonína Bati a druhá světová válka (1932–1945)

Dne 12. července 1932 Tomáš Baťa tragicky zahynul při letecké nehodě u Otrokovic. Vedení podniku převzal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Ten pokračoval v expanzi a realizoval vize svého předchůdce. Firma pronikla do více než 60 zemí a stala se největším výrobcem obuvi na světě. Jan A. Baťa také rozvíjel další průmyslová odvětví – chemický, strojírenský, gumárenský a textilní průmysl.

Během druhé světové války byla firma pod německou kontrolou, ale snažila se udržet výrobu a chránit své zaměstnance. Mnoho židovských zaměstnanců bylo vysláno do zahraničních poboček, což jim zachránilo život. Zároveň se firma podílela na podpoře odboje.

🌍 Poválečné znárodnění a rozdělení firmy (1945–1989)

V říjnu 1945 byla firma Baťa v Československu na základě Benešových dekretů znárodněna a přejmenována na národní podnik Svit. Jan Antonín Baťa byl v nepřítomnosti odsouzen jako kolaborant (v roce 2007 byl plně rehabilitován) a jeho majetek propadl státu.

Syn zakladatele, Tomáš Jan Baťa (známý jako Thomas J. Bata), který během války působil v Kanadě, začal budovat novou mezinárodní organizaci z poboček, které nebyly zasaženy znárodněním v zemích východního bloku. Založil nové sídlo v Torontu a postupně obnovil globální síť pod názvem Bata Shoe Organization. Firma tak existovala ve dvou oddělených větvích – socialistický Svit ve Zlíně a kapitalistická Bata ve světě.

🔄 Návrat po roce 1989 a současnost

Po sametové revoluci v roce 1989 se Tomáš Jan Baťa vrátil do Československa. V roce 1991 otevřel první prodejnu Baťa na Václavském náměstí v Praze. Firma postupně obnovila svou síť prodejen v Česku a na Slovensku, ale výrobní závody Svit se jí nikdy nepodařilo získat zpět v restituci.

Dnes je Bata Shoe Organization nadále rodinnou firmou, která působí ve více než 70 zemích světa, má přes 5 000 prodejen a zaměstnává desítky tisíc lidí. Sídlo společnosti se přesunulo z Toronta do švýcarského Lausanne.

💡 Baťův systém řízení

Baťův systém řízení byl na svou dobu revoluční a je dodnes studován na univerzitách. Jeho hlavními principy byly:

• Samospráva dílen: Každá dílna fungovala jako samostatná účetní jednotka. Měla vlastní účet zisků a ztrát. Dělníci a mistři byli přímo zainteresováni na výsledcích.
• Účast na zisku a ztrátě: Zaměstnanci dostávali základní mzdu a k tomu podíl na zisku, pokud jejich dílna splnila nebo překročila plán. V případě neúspěchu se jim však podíl strhával. To motivovalo k maximální efektivitě a inovacím.
• Plánování: Celá výroba byla pečlivě plánována na denní, týdenní a roční bázi. Každý přesně věděl, co má dělat.
• Baťova cena: Ceny končící devítkou (např. 99 Kč, 199 Kč) jsou psychologickým trikem, který zpopularizoval právě Baťa. Zákazník vnímá takovou cenu jako výrazně nižší.
• Péče o zaměstnance: Baťa si uvědomoval, že spokojený a zdravý zaměstnanec je produktivnější. Proto investoval do bydlení, vzdělávání (Baťova škola práce), zdravotní péče a volnočasových aktivit.

🏙️ Vliv na architekturu a urbanismus

Baťův vliv na Zlín je neodmyslitelný. Město bylo kompletně přestavěno v duchu funkcionalismu. Cílem bylo vytvořit ideální průmyslové město. Typickými znaky baťovské architektury jsou:

• Železobetonový skelet: Standardizovaný modul 6,15 x 6,15 metru umožňoval rychlou a variabilní výstavbu.
• Režné zdivo: Použití neomítnutých červených cihel.
• Pásová okna: Zajišťovala dostatek světla v továrnách i obytných domech.
• Ploché střechy: Využívané jako terasy nebo pro technické zázemí.

Mezi nejvýznamnější stavby patří Baťův mrakodrap (budova č. 21), který byl ve své době druhou nejvyšší budovou v Evropě, Velké kino nebo Památník Tomáše Bati. Tento architektonický styl byl exportován i do zahraničních satelitních měst.

🌐 Globální expanze a "Baťaville"

Baťa budoval po celém světě tzv. satelitní města, která kopírovala zlínský model. V těchto městech byla továrna, obytné domky pro zaměstnance, školy, obchody i sportoviště. Cílem bylo vytvořit soběstačnou komunitu a přenést firemní kulturu do nového prostředí. Mezi nejznámější "Baťaville" patří:

• Batanagar (Indie)
• Batadorp (Nizozemsko)
• East Tilbury (Spojené království)
• Bataville (Francie)
• Batawa (Kanada)
• Batatuba (Brazílie)

👤 Významné osobnosti

• Tomáš Baťa (1876–1932) – Zakladatel firmy, vizionář, geniální podnikatel a starosta Zlína. Tvůrce Baťova systému řízení.
• Jan Antonín Baťa (1898–1965) – Nevlastní bratr Tomáše, který po jeho smrti převzal vedení a dovedl firmu na vrchol globální expanze.
• Tomáš Jan Baťa (1914–2008) – Syn zakladatele, který po znárodnění obnovil firmu v zahraničí a po roce 1989 ji přivedl zpět do Československa.

🤓 Pro laiky

• Baťův systém řízení: Představte si, že vaše pracovní dílna je jako malá firma uvnitř velké továrny. Pokud vaše dílna vyrobí boty efektivně, s malým odpadem a rychle, dostanete vy i vaši kolegové bonus ke mzdě. Pokud ale plýtváte materiálem nebo pracujete pomalu, o část peněz přijdete. Tento systém motivoval všechny zaměstnance, aby pracovali co nejlépe, protože na úspěchu byli přímo finančně zainteresováni.
• Funkcionalismus v architektuře: Je to styl, kde platí heslo "forma následuje funkci". To znamená, že budova je navržena hlavně tak, aby byla co nejvíce praktická a užitečná. Žádné zbytečné ozdoby, kudrlinky nebo sochy. Baťovy továrny a domy měly velké prosklené plochy pro dostatek světla, jednoduché tvary pro snadnou stavbu a logické uspořádání. Vypadaly trochu jako stroje na práci a bydlení.
• Baťovky: Jednoduché a levné plátěné boty s gumovou podrážkou. Byly to vlastně "tenisky" své doby. Díky nim si mohl boty dovolit téměř každý, což Baťovi zajistilo obrovský úspěch na trhu.

📊 Zajímavosti a rekordy

• Baťův kanál, původně postavený pro dopravu lignitu, je dnes oblíbenou turistickou vodní cestou.
• Baťův mrakodrap (Správní budova č. 21) ve Zlíně měl ve své době unikátní pojízdnou kancelář – výtah o rozměrech 6x6 metrů, vybavený klimatizací, umyvadlem a telefonem.
• Firma Baťa vlastnila také filmová studia (Kudlovské ateliéry), která produkovala reklamní i hrané filmy.
• V období největšího rozmachu firma provozovala vlastní leteckou dopravu pro rychlý přesun manažerů a zboží.
• Heslo „Náš zákazník, náš pán“ je jedním z nejznámějších marketingových sloganů, které Baťa zavedl.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025