Přeskočit na obsah

Tomáš Baťa

Z Infopedia
Tomáš Baťa
Celé jménoTomáš Baťa
Datum narození3. dubna 1876
Místo narozeníZlín, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí12. července 1932
Místo úmrtíOtrokovice, Československo
Státní příslušnost
ManželkaMarie Baťová (roz. Menčíková)
DětiTomáš Baťa ml.
Povolánípodnikatel, továrník, starosta
Funkce</
VyznamenáníŘád Bílého lva (I. třída, 2018 in memoriam)

Tomáš Baťa (3. dubna 1876 Zlín – 12. července 1932 Otrokovice) byl československý podnikatel, zakladatel obuvnického impéria Baťa, starosta Zlína a jedna z nejvýznamnějších osobností hospodářských dějin 20. století.

Svým inovativním přístupem k řízení práce, marketingu a sociální politice si vysloužil přezdívku „československý Henry Ford“. Z malé ševcovské dílny vybudoval globální koncern, který obouval svět. Jeho vliv však přesáhl hranice průmyslu – Baťa proměnil Zlín z chudého městečka v moderní funkcionalistickou metropoli, zavedl unikátní systém vzdělávání a zdravotní péče pro své zaměstnance a vytvořil manažerskou filozofii (tzv. „Baťova soustava řízení“), která se studuje na univerzitách dodnes.

Zahynul tragicky v roce 1932 při letecké nehodě svého soukromého letadla Junkers, když letěl otevírat novou pobočku ve Švýcarsku.

Mládí a těžké začátky

Tomáš Baťa pocházel z rodiny, která měla ševcovské řemeslo v krvi po staletí. Byl šestým z dvanácti dětí. V dětství zažil bídu a tvrdou práci.

  • **První krach:** Ve 14 letech odešel z domova do Prostějova, později do Vídně, kde se pokusil podnikat na vlastní pěst. Bez zkušeností však rychle zkrachoval a vrátil se domů s dluhy.
  • **Založení firmy:** V roce 1894 se nechal vyplatit z otcova podniku a se sourozenci Antonínem a Annou založil ve Zlíně vlastní firmu. Zpočátku balancovali na hraně bankrotu. Zlom přišel s výrobou tzv. „baťovek“ – lehkých plátěných bot s koženou podrážkou, které byly levné a šly na dračku.

Americká zkušenost (1904)

Klíčovým momentem pro jeho rozvoj byla cesta do USA v roce 1904. Pracoval jako řadový dělník v továrnách v Lynnu a pozoroval americké metody řízení a efektivity práce. Pochopil, že budoucnost není v řemeslné výrobě, ale ve strojové velkovýrobě. Po návratu zavedl ve Zlíně americké stroje a začal budovat moderní továrnu.

Vzestup impéria

První světová válka přinesla firmě obří armádní zakázky (výroba bagančat pro rakouskou armádu), což umožnilo masivní expanzi. Skutečná zkouška však přišla po válce.

Baťa drtí drahotu (1922)

V roce 1922 zasáhla poválečné Československo hluboká ekonomická krize. Koruna posílila, export se zhroutil a sklady byly plné neprodejného zboží. Baťa udělal riskantní, ale geniální krok.

  • Rozhodl se snížit ceny obuvi o **50 %**.
  • Zároveň snížil mzdy o 40 %, ale kompenzoval to tím, že zaměstnancům zajistil levné potraviny, bydlení a služby (faktická kupní síla tedy neklesla).
  • Heslo „Baťa drtí drahotu“ zaplavilo republiku. Zákazníci vykoupili sklady, firma získala hotovost, zlikvidovala konkurenci a ovládla trh.

Baťova soustava řízení

Tomáš Baťa nevynalezl jen boty, ale především systém, jak řídit lidi a peníze.

  • **Samospráva dílen:** Rozdělil továrnu na malé, samostatně hospodařící jednotky. Každá dílna „kupovala“ polotovary od předchozí a „prodávala“ je další. Mistr i dělníci měli podíl na zisku (ale i ztrátě) své dílny. To je motivovalo k maximální kvalitě a úsporám.
  • **Baťovy ceny:** Zavedl ceny končící devítkou (99 Kč, 999 Kč), což psychologicky působilo na zákazníky jako nižší cena.
  • **Pohyblivý pás:** V roce 1927 zavedl jako první v Evropě pásovou výrobu obuvi, což ztrojnásobilo produktivitu.

Budovatel Zlína

Baťa chápal, že spokojený dělník pracuje lépe. Proto začal budovat Zlín jako „zahradní město“.

  • **Architektura:** Nechal postavit čtvrti typických domků z červených cihel pro své zaměstnance. Zlín se stal unikátní ukázkou funkcionalismu (architekti František Lydie Gahura, Vladimír Karfík).
  • **Služby:** Postavil nemocnici (Baťova nemocnice), školy, obchodní dům, kino (Velké kino), hotel (Společenský dům).
  • **Starosta:** V roce 1923 se stal starostou Zlína. Heslo „Zlín – město zeleně“ naplňoval výsadbou parků.

Tragická smrt

Dne 12. července 1932 měl Tomáš Baťa letět do švýcarského Möhlinu otevřít novou pobočku.

  • Ráno byla na letišti v Otrokovicích hustá mlha. Pilot Jindřich Brouček let odkládal, ale Baťa trval na startu, aby stihl termín.
  • Letadlo Junkers F 13 odstartovalo, ale v mlze ztratilo orientaci a krátce po startu narazilo do komína (nebo země) v areálu cihelny.
  • Tomáš Baťa (56 let) i pilot na místě zahynuli.
  • Pohřeb se stal celonárodní tryznou. Jeho nástupcem se stal nevlastní bratr Jan Antonín Baťa, který firmu dále rozvíjel podle Tomášových plánů.

Morální závěť

Při otevření trezoru byla nalezena jeho závěť, která obsahovala i morální poselství: „První podmínkou prospívání našeho závodu jest, abyste se nedomnívali, že je jen váš. Závod náš nebyl k tomu účelu vybudován, aby zajistil existenci jen jeho zakladatelům. (...) Byl vybudován, aby sloužil zákazníkům a zaměstnancům.“

Pro laiky

Tomáš Baťa byl český Steve Jobs a Henry Ford v jedné osobě, jen místo iPhonů a aut vyráběl boty. Začal v malé dílně, kde dřel bídu s nouzí, a vypracoval se tak, že obul půlku světa. Byl to génius marketingu – to on vymyslel „baťovské ceny“ (boty za 99 Kč místo za stovku). Ale hlavně se staral o lidi. Když pro něj někdo pracoval, dostal dům, dobrý plat, školu pro děti a lékaře zadarmo. Chtěl po lidech tvrdou práci, ale sám šel příkladem. Z vesnice Zlín udělal moderní americké město uprostřed Moravy. Zemřel zbytečně brzy při pádu letadla, protože nechtěl přijít pozdě na schůzku.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Tomáš_Baťa&oldid=89622“