Oranžský svobodný stát

Rozbalit box

Obsah boxu

Oranžský svobodný stát (nizozemsky Oranje-Vrijstaat) byl nezávislý búrský republikánský stát v jižní Africe, který existoval ve druhé polovině 19. století. Rozkládal se na území mezi řekami Vaal a Oranje. Jeho existence byla formálně ukončena porážkou Búrů ve druhé búrské válce a následnou anexí Britským impériem.

Stát byl založen Afrikánci (známými jako Búrové nebo Voortrekkeři), kteří opustili britskou Kapskou kolonii během Velkého treku. Po krátkém období britské nadvlády (jako Orange River Sovereignty) uznala Británie jeho nezávislost Bloemfonteinskou konvencí v roce 1854.

Po většinu své existence byl Oranžský svobodný stát, na rozdíl od svého severního souseda, Jihoafrické republiky (Transvaalu), politicky a ekonomicky stabilní. Jeho ústava byla směsí evropských a amerických modelů a jeho politický systém byl považován za relativně liberální (avšak pouze pro bílé obyvatelstvo). Po objevení diamantů na jeho západní hranici se stát dostal do konfliktu s Británií, což vedlo ke ztrátě bohatých diamantových polí v oblasti Kimberley. Spojenectví s Transvaalem jej nakonec zatáhlo do druhé búrské války, která vedla k jeho zániku. Dnes je jeho území součástí jihoafrické provincie Svobodný stát.

📜 Historie

👣 Počátky a Velký trek

Před příchodem Evropanů bylo území obýváno kmeny Sanů, Khoikhoiů a později Sothů. Počátky státu jsou neoddělitelně spjaty s Velkým trekem, masovou migrací nizozemsky mluvících osadníků (Voortrekkerů) z britské Kapské kolonie ve 30. a 40. letech 19. století. Tito osadníci, nespokojení s britskou správou, zejména se zrušením otroctví a politikou vůči domorodým kmenům, hledali novou vlast, kde by mohli žít podle svých vlastních pravidel.

Skupiny Voortrekkerů překročily řeku Oranje a usadily se v úrodné oblasti mezi ní a řekou Vaal. Zde se dostávali do konfliktů s místními kmeny, především s Basuty pod vedením krále Mošeše I..

🇬🇧 Britská anexe a Bloemfonteinská konvence

Britská vláda, znepokojená nestabilitou v regionu, anektovala území mezi řekami Oranje a Vaal v roce 1848 a vytvořila správní jednotku nazvanou Orange River Sovereignty (Suverenita Oranžské řeky) s centrem v Bloemfonteinu. Britská kontrola však byla slabá a nákladná. Po porážce Basutů v bitvě u Viervoetu se Britové rozhodli, že správa tohoto území je neudržitelná.

V roce 1854 podepsali britští a búrští zástupci Bloemfonteinskou konvenci, kterou se Británie vzdala kontroly nad územím a uznala nezávislost nové búrské republiky. Dne 23. února 1854 byl oficiálně vyhlášen Oranžský svobodný stát.

💎 Období stability a spory o diamanty

První roky nezávislosti byly poznamenány politickou nestabilitou a pokračujícími válkami s Basuty (známé jako Basutské války). Situace se stabilizovala za vlády prezidenta Johannese Branda (1864–1888), který je považován za nejvýznamnějšího státníka v historii země. Během jeho prezidentství zažil stát období míru, ekonomického rozvoje a politické konsolidace. Byly budovány školy, telegrafní linky a rozvíjela se infrastruktura. Stát byl často označován za "vzorovou republiku".

Tato idyla byla narušena v roce 1867 objevením diamantů poblíž soutoku řek Vaal a Oranje, na území nárokovaném jak Oranžským svobodným státem, tak kmenem Griků. Británie zasáhla jako "arbitr" a v roce 1871 anektovala sporné území, známé jako Griqualand West (včetně města Kimberley), a připojila ho ke Kapské kolonii. Oranžský svobodný stát tak přišel o obrovské nerostné bohatství. Jako kompenzaci obdržel od Británie platbu 90 000 liber, což mnozí Búrové považovali za urážku. Tato událost trvale poškodila vztahy s Británií.

⚔️ Búrské války a zánik

Během první búrské války (1880–1881) mezi Británií a Transvaalem zůstal Oranžský svobodný stát oficiálně neutrální, ačkoliv mnoho jeho občanů sympatizovalo s Transvaalem a někteří se i dobrovolně zapojili do bojů.

Po válce se vztahy mezi oběma búrskými republikami prohloubily. V roce 1889 podepsaly obrannou alianci. Když napětí mezi Británií a Transvaalem kvůli právům zahraničních dělníků (uitlanders) na zlatých polích a britským imperiálním ambicím eskalovalo, Oranžský svobodný stát stál pevně na straně svého spojence.

Druhá búrská válka vypukla v říjnu 1899. Vojska Oranžského svobodného státu, vedená prezidentem Martinem Theunisem Steynem a generálem Christiaanem de Wetem, se spojila s transvaalskými silami. Zpočátku dosáhli Búrové několika úspěchů, ale britská početní a materiální převaha se brzy projevila. 13. března 1900 britská vojska obsadila Bloemfontein.

Po pádu hlavních měst přešli Búrové ke guerillové válce. Generál de Wet se stal mistrem partyzánské taktiky a způsoboval Britům značné ztráty. Britové odpověděli taktikou spálené země, ničením farem a zřizováním koncentračních táborů pro búrské ženy a děti, kde tisíce z nich zemřely na nemoci a podvýživu. Válka skončila 31. května 1902 podpisem smlouvy z Vereenigingu. Oranžský svobodný stát přestal existovat a stal se britskou Kolonií Oranžské řeky. V roce 1910 se stal provincií nově vzniklé Jihoafrické unie pod názvem Provincie Oranžský svobodný stát.

🌍 Geografie a hospodářství

Oranžský svobodný stát se nacházel na rozlehlé náhorní plošině známé jako Highveld. Jeho hranice tvořily na jihu řeka Oranje, na severu řeka Vaal a na východě pohoří Dračích hor. Krajina byla převážně tvořena travnatými pláněmi (veldem) s nízkými kopci (koppies). Podnebí bylo kontinentální s horkými léty a chladnými, suchými zimami.

Hospodářství bylo téměř výhradně zemědělské. Hlavním zdrojem příjmů byl chov ovcí (zejména pro vlnu) a dobytka. Pěstovala se také kukuřice a pšenice. Průmysl prakticky neexistoval. Objev diamantů na západní hranici měl potenciál ekonomiku dramaticky změnit, ale o toto území stát přišel ve prospěch Británie. Stát razil vlastní mince a vydával vlastní poštovní známky, které jsou dnes ceněným sběratelským artiklem.

🏛️ Vláda a politika

Oranžský svobodný stát byl republika s demokratickými institucemi pro bílé obyvatelstvo (burghery).

Státní prezident (Staatspresident): Byl hlavou státu i vlády, volen burghery na pětileté období. Měl významné výkonné pravomoci.
Volksraad (Lidová rada): Jednokomorový parlament, který byl nejvyšším zákonodárným orgánem. Jeho členové byli voleni mužskými občany.
Soudní systém: Byl založen na římsko-holandském právu a byl nezávislý na výkonné a zákonodárné moci.

Ústava zaručovala svobodu tisku a svobodu shromažďování. Politický život byl na búrské poměry klidný a stabilní. Volební právo a plná občanská práva však byla omezena pouze na bílé muže, zatímco černošské africké obyvatelstvo bylo z politického života zcela vyloučeno.

Seznam státních prezidentů

Josias Philip Hoffman (1854–1855)
Jacobus Nicolaas Boshoff (1855–1859)
Marthinus Wessel Pretorius (1859–1863)
Johannes Henricus Brand (1864–1888)
Francis William Reitz (1889–1895)
Marthinus Theunis Steyn (1896–1902)

🛡️ Armáda

Stát neměl stálou armádu v moderním slova smyslu. Jeho obrana byla založena na systému kommando. Každý občan (burgher) ve věku od 16 do 60 let byl povinen vlastnit koně, pušku a munici a v případě války se dostavit na určené místo. Kommandos byla vysoce mobilní a efektivní jízdní pěchota, složená z vynikajících střelců a jezdců, kteří dokonale znali terén.

Jedinou stálou vojenskou jednotkou byl dělostřelecký sbor (Staatsartillerie), který byl dobře vycvičen a vybaven moderními děly od firem Krupp a Creusot.

🏳️ Symboly státu

Vlajka: Vlajka Oranžského svobodného státu, navržená v Nizozemsku na žádost Búrů králem Vilémem III., sestávala ze sedmi vodorovných pruhů (čtyř bílých a tří oranžových) a nizozemské vlajky v kantonu. Byla přijata v roce 1856.
Státní znak: Znak zobrazoval strom, tři ovce, lva a vůz Voortrekkerů. Nad štítem byla stuha s mottem Geduld en Moed (Trpělivost a odvaha).

💡 Pro laiky

Co to byla búrská republika? Byly to státy založené v 19. století v jižní Africe osadníky evropského (převážně nizozemského) původu, kteří si říkali Búrové nebo Afrikánci. Chtěli být nezávislí na Britském impériu a žít podle svých vlastních konzervativních a náboženských pravidel. Kromě Oranžského svobodného státu byla nejznámější Jihoafrická republika (Transvaal).
Proč bojovali s Brity? Hlavní důvody byly dva. Zaprvé, Búrové si chtěli udržet svou nezávislost a tradiční způsob života, zatímco Britové chtěli ovládnout celou jižní Afriku. Zadruhé, na území búrských republik byla objevena obrovská naleziště diamantů a zlata, která chtěla Británie kontrolovat.
Co byl Velký trek? Byla to velká migrace tisíců búrských rodin z britské Kapské kolonie hlouběji do vnitrozemí Afriky. Bylo to něco jako americké osidlování Divokého západu. Cestovali na krytých vozech tažených voly a hledali novou zemi, kde by mohli svobodně žít.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 27.12.2025