Kresba

Rozbalit box

Obsah boxu

Kresba je jednou ze základních a nejstarších výtvarných technik. Jedná se o umělecké dílo vytvořené primárně pomocí linií a čar, případně stínováním, na dvourozměrný podklad, nejčastěji papír. Kresba může sloužit jako přípravná studie pro jiné umělecké dílo (např. malbu nebo sochu), jako rychlá skica pro zachycení myšlenky, nebo jako plnohodnotné a finální umělecké dílo.

Základními výrazovými prostředky kresby jsou linie a šrafování. Linie může mít různý charakter – může být tenká, tlustá, přerušovaná, jemná nebo expresivní. Kombinací linií a jejich zhušťováním (šrafováním) se vytváří iluze objemu, světla a stínu. Na rozdíl od malby, která pracuje primárně s barevnými plochami, je pro kresbu klíčová právě linka.

📜 Historie

Historie kresby je stará jako lidstvo samo a sahá až do pravěku. Její vývoj odráží technologický pokrok, dostupnost materiálů i měnící se umělecké a společenské vnímání.

🏛️ Pravěk a starověk

Nejstarší dochované kresby pocházejí z období paleolitu a jsou to slavné jeskynní malby v jeskyních jako Altamira ve nebo Lascaux ve . Tyto kresby, vytvořené uhlem a přírodními pigmenty, zobrazují převážně zvířata a lovecké scény. Ve starověkém Egyptě se kresba hojně využívala na papyrusech, kde sloužila jako ilustrace k textům nebo jako přípravné náčrty pro reliéfy a malby na stěnách hrobek. V antickém Řecku a Římě byla kresba základem pro malbu na vázách a pro návrhy fresek a mozaik.

⚜️ Středověk a renesance

Ve středověku hrála kresba klíčovou roli v klášterních skriptoriích, kde mniši vytvářeli iluminované rukopisy. Kresby perem a inkoustem sloužily jako podkresby pro následnou malbu. Skutečný rozkvět a emancipace kresby jako samostatné disciplíny nastaly v období renesance. Díky větší dostupnosti kvalitního papíru se kresba stala základním nástrojem pro studium a přípravu. Umělci jako Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti nebo Albrecht Dürer povýšili kresbu na mistrovskou úroveň. Vytvářeli detailní anatomické studie, portréty a kompoziční návrhy, které jsou dnes považovány za samostatná umělecká díla. Leonardo da Vinci ve svých denících zanechal tisíce kreseb, které dokumentují jeho vědecké i umělecké bádání.

🎨 Baroko až 19. století

V období baroka se kresba stala dynamičtější a expresivnější. Umělci jako Rembrandt a Peter Paul Rubens využívali kresbu k zachycení dramatických světelných efektů (tzv. šerosvit) a pohybu. V 18. století, v období rokoka, se stala populární kresba rudkou a pastelem, která umožňovala jemnější a malebnější podání. V 19. století se kresba stala základem akademického vzdělání (akademismus). Umělci jako Jean-Auguste-Dominique Ingres byli mistry precizní a čisté linie. Naopak umělci spjatí s impresionismem a postimpresionismem, například Edgar Degas nebo Vincent van Gogh, používali kresbu k zachycení okamžitých dojmů a vlastních emocí.

🚀 Moderní a současná kresba

Ve 20. století se kresba zcela osvobodila od své přípravné funkce. Umělci jako Pablo Picasso, Henri Matisse nebo Egon Schiele ji používali jako hlavní výrazový prostředek. Kresba se stala nástrojem pro experimentování a objevování nových forem v rámci směrů jako kubismus, surrealismus nebo expresionismus. V současném umění se hranice kresby dále rozšiřují. Zahrnuje velkoformátové instalace, animaci a především digitální kresbu, která využívá grafický tablet a specializovaný software.

⚙️ Techniky a materiály

Kresba se dělí na dvě hlavní kategorie podle použitých materiálů: suché a mokré techniky.

🌵 Suché techniky

Tužka: Nejběžnější kreslířský nástroj. Jádro je vyrobeno z grafitu a jílu. Tvrdost tužek se označuje čísly a písmeny (H – tvrdá, B – měkká). Měkké tužky zanechávají tmavou a snadno roztíratelnou stopu, tvrdé jsou vhodné pro technické rýsování.
Uhel: Jeden z nejstarších materiálů. Může být přírodní (větvičky stromů pálené bez přístupu vzduchu) nebo umělý (lisovaný). Uhel vytváří sytě černou, sametovou stopu, která se snadno rozmazává, což umožňuje plynulé přechody a stínování. Kresba uhlem se musí fixovat fixativ.
Rudka: Přírodní hlinka s obsahem oxidu železitého, která má charakteristickou červenohnědou barvu. Byla velmi oblíbená v renesanci a baroku pro portréty a figurální studie.
Pastel: Barevné pigmenty spojené malým množstvím pojiva. Suché pastely mají podobné vlastnosti jako uhel, umožňují roztírání a míchání barev přímo na papíře. Olejové pastely obsahují navíc olej, jejich stopa je mastná a sytější.
Stříbrná tužka: Historická technika, populární v renesanci. Kreslí se stříbrným hrotem na speciálně upravený papír. Stopa je velmi jemná, šedivá a časem oxiduje do hnědého odstínu.

💧 Mokré techniky

Inkoust a tuš: Kreslí se pomocí pera (např. redispero, technické pero) nebo štětce. Umožňuje vytvářet jak precizní linky, tak i lavírované plochy. Lavírování je technika, při které se inkoust nebo tuš ředí vodou a nanáší štětcem, čímž se dosahuje různých odstínů a tónových přechodů, podobně jako u akvarelu.
Kresba fixem: Moderní nástroj, který poskytuje sytou a konzistentní linku. Existuje široká škála barev a tlouštěk hrotů.

💻 Digitální kresba

Digitální kresba je technika, která napodobuje tradiční kresbu pomocí počítačového hardwaru a softwaru. Umělec kreslí pomocí stylusu na grafický tablet, který přenáší pohyb ruky na obrazovku počítače. Programy jako Adobe Photoshop, Procreate nebo Corel Painter nabízejí širokou paletu virtuálních nástrojů (tužky, štětce, uhly), vrstev a efektů, které tradiční techniky nemohou poskytnout.

🎯 Účel a funkce kresby

Kresba plní v umění i mimo něj mnoho různých funkcí:

Studie: Detailní kresba sloužící k poznání a analýze objektu. Může jít o anatomické studie, studie drapérie, perspektivy nebo přírodních prvků.
Skica: Rychlý a zběžný náčrt, který slouží k zachycení nápadu, kompozice nebo pohybu. Často je prvním krokem v tvůrčím procesu.
Samostatné umělecké dílo: Plně dokončená kresba, která je prezentována jako finální výtvor.
Ilustrace: Kresba doprovázející text v knihách, časopisech nebo na webu. Může být vědecká, technická nebo beletristická.
Technický výkres: Přesná a normovaná kresba používaná v oborech jako architektura, strojírenství nebo stavebnictví.
Karikatura: Zkreslené a humorné zobrazení osob nebo situací, které zdůrazňuje charakteristické rysy.
Komiks: Sekvenční umění, kde kresba v sérii panelů vypráví příběh.

🧐 Kresba pro laiky

Kresbu si můžeme představit jako úplný základ výtvarného umění, podobně jako je abeceda základem pro psaní. Je to v podstatě jen "psaní" čar na papír, ale s cílem něco zobrazit.

Proč je kresba důležitá? Pro umělce je kresba jako deník. Rychle si do něj zaznamená nápad, než ho zapomene. Také si díky ní "osahává" svět – když kreslí například ruku, musí si přesně všímat, jaké má tvary, kde jsou klouby a jak na ni dopadá světlo. Je to způsob, jak se naučit dívat.
Kresba vs. malba: Hlavní rozdíl je v nástrojích a výsledku. Kresba je hlavně o linkách, čarách a stínování (například tužkou nebo uhlem). Malba je o práci s barvou a plochami (například olejomalba nebo akvarel). Dá se říct, že kresba je kostra obrazu, zatímco malba je jeho kůže a svaly.
Může kreslit každý? Ano. Kreslení je dovednost, kterou lze trénovat, podobně jako hra na hudební nástroj nebo sport. Základem je naučit se koordinovat oko (to, co vidíme) a ruku (to, co kreslíme). I jednoduché čmárání je formou kresby.

Šablona:Aktualizováno