Gustav I. Vasa
Obsah boxu
Gustav I. Vasa, původním jménem Gustav Eriksson (* 12. května 1496, pravděpodobně hrad Rydboholm – 29. září 1560, Stockholm), byl švédský král v letech 1523 až 1560. Je považován za zakladatele moderního švédského státu a národního hrdinu. Vedl švédskou osvobozeneckou válku proti dánské nadvládě krále Kristiána II., čímž definitivně rozbil Kalmarskou unii. Během své vlády zavedl ve Švédsku protestantskou reformaci, centralizoval státní správu a založil dědičnou monarchii v čele s dynastií Vasa.
📜 Počátky života a vzestup
Gustav Eriksson se narodil do jedné z nejvýznamnějších švédských šlechtických rodin. Jeho otec, Erik Johansson Vasa, byl členem říšské rady a jeho matka, Cecilia Månsdotter, pocházela z rodu Eka. V mládí získal politické zkušenosti na dvoře regenta Stena Stureho mladšího.
Situace ve Skandinávii byla v té době napjatá. Kalmarská unie, která spojovala Dánsko, Norsko a Švédsko pod jedním monarchou, byla zdrojem neustálých konfliktů. Švédská šlechta se bouřila proti centralizačním snahám dánských králů. V roce 1518 byl Gustav v bitvě u Brännkyrka zajat dánským králem Kristiánem II. a odvezen jako rukojmí do Dánska. Z vězení na hradě Kalø v Jutsku se mu v roce 1519 podařilo uprchnout do Lübecku.
Klíčovým momentem pro jeho budoucnost se stala Stockholmská krvavá lázeň v listopadu 1520. Po své korunovaci švédským králem nechal Kristián II. popravit přes 80 předních švédských šlechticů, včetně Gustavova otce Erika Johanssona a švagra. Tato událost vyvolala ve Švédsku obrovský odpor a stala se rozbuškou pro celonárodní povstání.
⚔️ Švédská osvobozenecká válka (1521–1523)
Po návratu do Švédska na konci roku 1520 se Gustav Vasa vydal do provincie Dalarna, která byla tradiční baštou odporu proti dánské nadvládě. Zpočátku se mu nedařilo získat podporu místních sedláků, ale zprávy o brutalitě Kristiána II. nakonec přesvědčily obyvatele Dalarny, aby se k němu přidali. Gustav byl jmenován vůdcem povstání.
Jeho armáda, složená převážně ze sedláků a horníků, postupně dobývala švédská města. Klíčovou se ukázala finanční a vojenská podpora od hanzovního města Lübeck, které bylo obchodním rivalem Dánska. V srpnu 1521 byl Gustav na sněmu ve Vadsteně zvolen regentem (riksföreståndare) Švédska.
Válka vyvrcholila v roce 1523, kdy povstalecké síly dobyly Stockholm. Dne 6. června 1523 byl Gustav Vasa na sněmu ve Strängnäs zvolen králem Švédska. Tento den je dnes slaven jako švédský státní svátek. Tím byla Kalmarská unie definitivně rozpuštěna a Švédsko se stalo opět nezávislým královstvím.
⛪ Reformace a centralizace moci
Gustav I. Vasa zdědil zemi v hluboké finanční krizi, s obrovským dluhem vůči Lübecku. Jako řešení se nabídlo bohatství katolické církve, která vlastnila přibližně pětinu veškeré půdy v zemi. Pod vlivem myšlenek Martina Luthera a reformátorů, jako byl Olaus Petri, se Gustav rozhodl přiklonit k protestantismu.
Na říšském sněmu ve Västerås v roce 1527 si vynutil souhlas s konfiskací církevního majetku. Tímto krokem nejenže získal prostředky na splacení dluhů a financování státu, ale také zlomil politickou moc církve a podřídil ji koruně. Byla zřízena národní luteránská církev v čele s králem. Tento proces nebyl bez odporu a Gustav musel potlačit několik selských povstání, která byla často motivována obranou staré víry.
Souběžně s reformací probíhala centralizace státní správy. Gustav Vasa nahradil starý feudální systém efektivní byrokracií německého typu. Zavedl nové daně, provedl soupis půdy a majetku a vytvořil silnou a loajální armádu. V roce 1544 prosadil na sněmu ve Västerås změnu volební monarchie na dědičnou. Tím zajistil trůn pro své potomky z rodu Vasa.
👑 Vláda a vnitřní politika
Gustavova vláda byla autoritativní a často bezohledná. Neváhal tvrdě potlačit jakýkoli odpor. Mezi nejvýznamnější povstání patřily:
- Povstání v Dalarně (1524–1533): Několik rebelií v provincii, která mu původně pomohla k moci, ale nesouhlasila s jeho daňovou politikou a reformací.
- Västgötské povstání (1529): Vzpoura šlechty v provincii Västergötland proti reformaci.
- Dackeho válka (1542–1543): Největší a nejnebezpečnější selské povstání vedené Nilsem Dackem v provincii Småland, které téměř ohrozilo Gustavovu vládu. Král ho nakonec brutálně potlačil.
Navzdory své tvrdosti položil základy moderního švédského státu. Podporoval obchod, zemědělství a hornictví. Jeho administrativní reformy a vytvoření stabilního finančního systému umožnily Švédsku v následujícím století vyrůst v evropskou velmoc.
🌍 Zahraniční politika
V zahraniční politice se Gustav I. soustředil především na udržení švédské nezávislosti, zejména vůči Dánsku. Po celou dobu své vlády udržoval s Dánskem napjatý, ale převážně mírový vztah. Zbavil se také ekonomické závislosti na Lübecku a Hanse. Navázal diplomatické styky s dalšími evropskými mocnostmi a snažil se posílit pozici Švédska v oblasti Baltu. V roce 1555 vedl krátkou a nerozhodnou válku s Ruskem o kontrolu nad obchodními cestami.
👨👩👧👦 Rodina a potomci
Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý a měl početné potomstvo, čímž zajistil pokračování dynastie.
- Kateřina Sasko-Lauenburská (sňatek 1531):
- Erik XIV. Švédský (1533–1577), švédský král v letech 1560–1568.
- Markéta Leijonhufvud (sňatek 1536):
- Jan III. Švédský (1537–1592), švédský král v letech 1568–1592.
- Kateřina Vasa (1539–1610), manželka hraběte Edzarda II. Východofríského.
- Cecílie Vasa (1540–1627), markraběnka bádenská.
- Magnus Vasa (1542–1595), vévoda z Östergötlandu, trpěl duševní chorobou.
- Anna Marie Vasa (1545–1610), manželka falckraběte Jiřího Jana I. z Veldenz.
- Alžběta Vasa (1549–1597), vévodkyně meklenburská.
- Karel IX. Švédský (1550–1611), švédský král v letech 1604–1611.
- Kateřina Stenbock (sňatek 1552): Manželství bylo bezdětné.
🏛️ Odkaz
Gustav I. Vasa zemřel 29. září 1560 a byl pohřben v katedrále v Uppsale. Jeho vláda trvala 37 let a zásadně proměnila Švédsko. Je považován za "otce národa" (landsfader), který osvobodil zemi od cizí nadvlády, dal jí stabilní vládu, silnou ekonomiku a národní církev.
Jeho odkaz je však vnímán i kriticky. Byl to pragmatický, ale také despotický a nemilosrdný vládce, který si moc udržoval silou a propagandou. Přesto jeho činy položily základy pro vzestup Švédska jako významné evropské mocnosti v 17. století.
Na jeho počest se každoročně koná slavný dálkový běh na lyžích Vasaloppet (Vasův běh), který kopíruje trasu, po níž údajně prchal před dánskými vojáky, než se vrátil, aby vedl povstání v Dalarně.