1523
Obsah boxu
1523 (MDXXIII) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal čtvrtkem. Tento rok byl klíčovým momentem v několika zásadních historických procesech, především v definitivním rozpadu Kalmarské unie a vzestupu Švédska jako nezávislého království, v eskalaci protestantské reformace a v pokračujících italských válkách, které formovaly politickou mapu Evropy.
🌍 Události
Evropa
- 6. června – Gustav I. Vasa je na sněmu ve Strängnäs zvolen králem Švédska, což formálně ukončuje existenci Kalmarské unie. Tímto aktem vrcholí švédská osvobozenecká válka proti dánské nadvládě krále Kristiána II.
- 17. června – Stockholm, poslední bašta dánských sil ve Švédsku, kapituluje před vojsky Gustava Vasy.
- 1. července – V Bruselu jsou na hranici upáleni Hendrik Voes a Jan van Essen, augustiniánští mniši z Antverp. Stávají se tak prvními mučedníky luteránství v Nizozemí. Tento akt signalizuje zostření postupu katolické církve proti reformaci.
- 7. května – Vůdce rytířského povstání ve Svaté říši římské, Franz von Sickingen, umírá na zranění utrpěná při obléhání svého hradu Nanstein. Porážka povstání posiluje moc teritoriálních knížat na úkor nižší šlechty.
- srpen – Francouzský vojevůdce a konetábl Karel III. Bourbonský zrazuje krále Františka I. a přechází na stranu císaře Karla V.. Jeho zrada výrazně oslabuje francouzské pozice v probíhajících italských válkách.
- 14. září – Umírá papež Hadrián VI.. Jeho pontifikát byl poznamenán snahou o reformu církve a bojem proti reformaci, ale setkal se s velkým odporem v Římě.
- 19. listopadu – Po padesátidenním konkláve je novým papežem zvolen Giulio de' Medici, který přijímá jméno Klement VII.. Jeho pontifikát bude později zásadně ovlivněn vypleněním Říma (Sacco di Roma) v roce 1527.
- Martin Luther publikuje spis O světské vrchnosti, ve kterém rozpracovává svou teologii dvou království, oddělující sféru duchovní a světské moci.
- Thomas More je zvolen předsedou Dolní sněmovny anglického parlamentu.
- Ve Švýcarsku probíhá druhá curyšská disputace, kde Ulrich Zwingli obhajuje své reformní teze, což vede k odstranění obrazů a mší z kostelů v Curychu.
Amerika
- Španělský conquistador Pedro de Alvarado zahajuje na příkaz Hernána Cortése tažení na jih s cílem dobýt území dnešní Guatemaly, obývané mayskými kmeny, především K'iche' a Kaqchikel.
- Jiný španělský conquistador, Francisco de Garay, se pokouší založit kolonii u řeky Pánuco v dnešním Mexiku, ale jeho expedice končí katastrofou a on sám umírá v Mexico City.
Asie
- V Číně vládne císař Ťia-ťing z dynastie Ming. Říše se potýká s nájezdy pirátů wokou na pobřeží.
- V Osmanské říši vládne sultán Sulejman I.. Po dobytí Bělehradu (1521) a Rhodosu (1522) upevňuje svou moc ve východním Středomoří a na Balkáně.
📖 Věda a umění
- Hans Holbein mladší maluje první portréty humanisty Erasma Rotterdamského v Basileji.
- Italský malíř Pietro Perugino, jeden z učitelů Raffaela, umírá na mor. Zanechává po sobě rozsáhlé dílo, které ovlivnilo vrcholnou renesanci.
- Vychází první tištěná mapa Skandinávie, Carta marina, od Olause Magna, i když její finální verze bude publikována až v roce 1539.
- Italský básník a dramatik Pietro Aretino si získává proslulost svými satirickými spisy a paskvily v Římě.
👶 Narození
- 29. března – Vincenzo Borghini, italský humanista a historik († 1580)
- 5. června – Markéta Francouzská, vévodkyně z Berry, dcera krále Františka I. († 1574)
- 13. července – Valentin Dobrotivý, slezský kníže († 1574)
- 18. října – Anna Jagellonská, polská královna a litevská velkokněžna († 1596)
- Blaise de Vigenère, francouzský diplomat a kryptograf, autor šifry známé jako Vigenèrova šifra († 1596)
- Gaspara Stampa, italská renesanční básnířka († 1554)
- Francisco Foreiro, portugalský teolog a dominikánský mnich († 1581)
⚰️ Úmrtí
- 7. května – Franz von Sickingen, německý rytíř a vůdce rytířského povstání (* 1481)
- 29. srpna – Ulrich von Hutten, německý humanista, básník a reformátor (* 1488)
- 14. září – Hadrián VI., papež (* 1459)
- 16. října – Luca Signorelli, italský renesanční malíř (* cca 1445)
- Pietro Perugino, italský renesanční malíř (* cca 1448)
- Bernardino López de Carvajal y Sande, španělský kardinál (* 1456)
- Silvestro Gigli, italský diplomat a biskup (* 1463)
- Mehmed I. Giray, chán Krymského chanátu (* 1465)
💡 Pro laiky
Konec Kalmarské unie
Představte si, že Dánsko, Norsko a Švédsko byly po více než 100 let spojeny do jedné velké unie pod vládou jednoho krále, podobně jako dnešní Spojené království. Tomuto spojení se říkalo Kalmarská unie. Švédům se ale dánská nadvláda nelíbila, což vyvrcholilo událostí známou jako Stockholmská krvavá lázeň, kde dánský král nechal popravit mnoho švédských šlechticů. To vyvolalo obrovské povstání, do jehož čela se postavil šlechtic Gustav I. Vasa. V roce 1523 se mu podařilo Dány definitivně vyhnat a byl zvolen švédským králem. Tím Kalmarská unie skončila a Švédsko se stalo samostatným státem, kterým je dodnes.
Reformace v plném proudu
V této době probíhala v Evropě velká náboženská změna zvaná reformace, kterou odstartoval Martin Luther. Lidé začali zpochybňovat některé praktiky katolické církve. V roce 1523 se tento spor vyhrotil. V Bruselu byli poprvé upáleni dva mniši jen proto, že souhlasili s Lutherovým učením. To ukázalo, že už nejde jen o debatu teologů, ale o boj na život a na smrt. Reformace se začala šířit a vedla k rozdělení křesťanské Evropy na katolíky a protestanty.
Války o Itálii
Nejmocnější vládci tehdejší Evropy, král Francie a císař Svaté říše římské (který byl zároveň králem Španělska), spolu neustále bojovali o kontrolu nad bohatou Itálií. Těmto konfliktům se říká Italské války. V roce 1523 se stala pro francouzského krále velká nepříjemnost: jeho nejlepší a nejmocnější vojevůdce, vévoda Bourbonský, se s ním pohádal a přešel na stranu nepřítele. Bylo to, jako by ve fotbalovém finále kapitán jednoho týmu v polovině zápasu přestoupil k soupeři. Tato zrada výrazně změnila poměr sil a ovlivnila další průběh války.