Jiří z Poděbrad

Jiří z Poděbrad
	Soubor:Soubor:Jiří z Poděbrad (královský portrét).jpg
	Jiří z Poděbrad na dobovém portrétu
Celý titul	Jiří z Kunštátu a Poděbrad
Titul	Král český, zemský správce
Předchůdce	Ladislav Pohrobek
Nástupce	Vladislav II. Jagellonský
Rod	Páni z Kunštátu (Poděbradská větev)
Otec	Viktorín z Kunštátu a Poděbrad
Matka	Anna z Vartemberka
Manželka	1. Kunhuta ze Šternberka
Manželka2	2. Johana z Rožmitálu
Děti	z 1. manželství: Boček z Kunštátu a Poděbrad; Viktorín z Poděbrad; Barbara z Poděbrad; Jindřich I. starší; Kateřina z Poděbrad; Zdenka z Poděbrad; Hynek z Poděbrad;
Děti2	z 2. manželství: Ludmila z Poděbrad; Hypolita z Poděbrad; Ferdinand (zemřel mladý);
Narození	23. dubna 1420
Místo narození	Poděbrady, České království
Úmrtí	22. března 1471 (ve věku 50 let)
Místo úmrtí	Praha, České království
Pohřebiště	Katedrála sv. Víta, Pražský hrad, Praha

Životopis

Jiří z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420, Poděbrady – 22. března 1471, Praha) byl jedinou výraznou postavou českých dějin, která, aniž by pocházela z panovnické dynastie, dokázala dosáhnout českého trůnu a stala se českým králem. Pocházel z předního českého panského rodu Pánů z Kunštátu a byl vůdčí osobností utrakvistické šlechty po husitských válkách.

Cesta k trůnu

Jiří vyrůstal v době bouřlivých husitských válek. Byl sirotkem, a již v mládí se zapojil do politického dění. Stal se jedním z vůdců umírněných husitů (kališníků) a prokázal značný politický i vojenský talent.

Zemský správce: Po smrti krále Albrechta II. Habsburského a v době nezletilosti jeho pohrobka Ladislava se České království ocitlo v bezvládí a bylo rozděleno na dvě hlavní strany – katolickou a kališnickou. Jiří z Poděbrad se v roce 1448 zmocnil Prahy a postupně získal dominantní postavení v zemi. V roce 1452 byl zvolen zemským správcem (fakticky regentem) celých Čech, a to i pro Ladislava Pohrobka. Snažil se o obnovení pořádku a stabilizaci země.
Volba králem: Po náhlé a bezdětné smrti Ladislava Pohrobka v roce 1457 se znovu otevřela otázka nástupnictví. Vzhledem k neexistenci přímého dědice a neochotě české šlechty přijmout cizího panovníka byl 2. března 1458 v Praze na sněmu českých stavů zvolen českým králem. Byl korunován 7. března 1458 katolickými biskupy, což bylo klíčové pro jeho legitimitu.

Vláda a mezinárodní politika

Jiřího vláda (1458–1471) byla poznamenána snahami o udržení vnitřního míru mezi náboženskými stranami a o prosazení myšlenky mírové unie evropských panovníků.

Náboženská tolerance: Jiří se snažil o koexistenci kališníků a katolíků v zemi na základě Basilejských kompaktát. Byl nazýván „husitský král“, ale usiloval o jednotu a toleranci.
Projekt mírové unie: Jeho nejvýznamnější diplomatickou iniciativou byl projekt mírové unie evropských panovníků (z let 1462–1464), který je považován za jeden z prvních návrhů na vytvoření nadnárodní evropské organizace. Měl zabránit válkám mezi křesťanskými vládci a spojit je proti tureckému nebezpečí. Ačkoliv se pro tento projekt snažil získat podporu, zejména od francouzského krále Ludvíka XI., nenašel pro něj dostatečné pochopení a narážel na odpor papeže.
Konflikt s papežem a Matyášem Korvínem: Jeho vztahy s papežem Pavlem II. se postupně zhoršovaly. Papež považoval Jiřího za kacíře a v roce 1466 jej exkomunikoval a vyhlásil proti němu křížovou výpravu. V čele křížové výpravy stál Matyáš Korvín, uherský král a Jiřího bývalý zeť, který v roce 1469 v Olomouci přijal českou korunu od části katolické šlechty (tzv. Olomoucká smlouva). Tím vypukly česko-uherské války.

Navzdory těžkým bojům a izolaci se Jiřímu podařilo udržet většinu českých zemí. Před svou smrtí, která ho zastihla v Praze 22. března 1471 (zemřel na komplikace spojené s nemocí ledvin, pravděpodobně selhání ledvin), prosadil, aby na český trůn nastoupil polský princ Vladislav Jagellonský, čímž zajistil pokračování domácí vlády a zabránil nástupu Matyáše Korvína.

Jiří z Poděbrad je dodnes symbolem českého národního panovníka, který v těžké době dokázal uhájit samostatnost a prosazovat pokrokové myšlenky.

Pro laiky

Jiří z Poděbrad byl jediný český král, který nepocházel z nějaké královské rodiny. Narodil se v Poděbradech a byl z rodu Pánů z Kunštátu. Žil v době, kdy v Čechách probíhaly husitské války, a on sám byl jedním z vůdců husitů.

Nejdřív, když nebyl král, byl "zemským správcem", což znamenalo, že fakticky vládl za mladého krále Ladislava Pohrobka. Když ale Ladislav umřel a nezanechal žádné dědice, česká šlechta si ho zvolila za krále. To bylo v roce 1458. Říkalo se mu "husitský král".

Jiří se snažil, aby se v Čechách spolu snášeli katolíci a husité, a aby byl v zemi klid. Měl dokonce skvělý nápad – chtěl, aby se všichni evropští králové spojili do takové "mírové unie" a aby spolu nebojovali. Byla to vlastně taková raná myšlenka na něco jako dnešní Evropská unie! Ale papež a někteří další králové s ním nesouhlasili, protože Jiří byl husita. Papež na něj dokonce vyhlásil křížovou výpravu, do které se zapojil i uherský král Matyáš Korvín. Jiří tak musel bojovat o svůj trůn. I když to měl těžké, udržel si vládu. Před svou smrtí domluvil, aby se novým českým králem stal polský princ Vladislav Jagellonský, a tím zajistil, že Čechy budou mít dál svého krále.

Klíčové události a úspěchy

1420: Narození v Poděbradech.
1444: Vůdčí postavení mezi kališnickou šlechtou.
1448: Obsazení Prahy a získání kontroly nad zemskou správou.
1452: Zvolen zemským správcem Českého království.
1458: Volba a korunovace na českého krále (2. března volba, 7. března korunovace).
1462: Představení projektu mírové unie evropských panovníků.
1464: Poselstvo Lva z Rožmitálu do západní Evropy s projektem mírové unie.
1466: Papež Pavel II. exkomunikuje Jiřího z Poděbrad a vyhlašuje proti němu křížovou výpravu.
1468–1471: Česko-uherské války s Matyášem Korvínem.
1469: Matyáš Korvín se nechává v Olomouci zvolit českým králem částí katolické šlechty.
1471: Úmrtí v Praze.

Rodina

Jiří z Poděbrad byl dvakrát ženat a měl řadu dětí, které zakládaly významné české šlechtické rody.

Rodiče:
- Otec: Viktorín z Kunštátu a Poděbrad
- Matka: Anna z Vartemberka
Manželky a děti:
- 1. Kunhuta ze Šternberka (sňatek 1441, †1464). Měli děti:
  - Boček z Kunštátu a Poděbrad (zemřel mladý)
  - Viktorín z Poděbrad, kníže opavský
  - Barbara z Poděbrad (manželka Jindřicha z Lipé)
  - Jindřich I. starší, kníže minsterberský a olešnický
  - Kateřina z Poděbrad (manželka uherského krále Matyáše Korvína)
  - Zdenka z Poděbrad (manželka Albrechta III. Saského)
  - Hynek z Poděbrad, humanista a básník
- 2. Johana z Rožmitálu (sňatek 1464, †1475). Měli děti:
  - Ludmila z Poděbrad (manželka Fridricha I. Lehnického)
  - Hypolita z Poděbrad (manželka maďarského šlechtice Jana Korvína, levobočka Matyáše Korvína)
  - Ferdinand (zemřel mladý)

Předchůdci a nástupci

V Českém království:
- Předchůdce: Ladislav Pohrobek
- Nástupce: Vladislav II. Jagellonský

Wikilinky a kategorie