Jean-Baptiste Colbert

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - osobnost Jean-Baptiste Colbert (* 29. srpna 1619, Remeš – 6. září 1683, Paříž) byl francouzský státník a jeden z nejvýznamnějších ministrů financí v historii Francie. Působil za vlády krále Ludvíka XIV. a stal se hlavním architektem francouzské ekonomické a politické moci v druhé polovině 17. století. Jeho hospodářská politika, známá jako merkantilismus nebo přesněji colbertismus, se zaměřovala na posílení státní pokladny prostřednictvím regulace, podpory domácího průmyslu a zahraničního obchodu. Colbert také zásadně reformoval francouzské námořnictvo, administrativu a podporoval vědu a umění.

📜 Život a kariéra

👶 Původ a mládí

Jean-Baptiste Colbert se narodil v Remeši do rodiny úspěšných obchodníků a bankéřů. Ačkoliv si později jeho rodina vytvořila falešný šlechtický původ sahající až do Skotska, jejich bohatství pocházelo z obchodu se suknem. Díky rodinným konexím získal Colbert vzdělání na jezuitské koleji a brzy vstoupil do státních služeb. Jeho kariéra začala v úřadu ministra války Michela Le Telliera.

Systematická práce, pečlivost a neúnavnost mu brzy získaly pověst schopného administrátora. Jeho talentu si všiml první ministr Francie, kardinál Jules Mazarin, který ho v roce 1651 přijal do svých služeb. Colbert se stal Mazarinovým osobním tajemníkem a správcem jeho obrovského majetku. Právě zde se naučil složitým mechanismům státních financí a politických intrik.

🚀 Vzestup k moci

Po Mazarinově smrti v roce 1661 doporučil kardinál na smrtelné posteli mladého krále Ludvíka XIV., aby Colberta přijal do svých služeb. Král, který se rozhodl vládnout bez prvního ministra, v Colbertovi nalezl ideálního vykonavatele své absolutistické politiky.

Colbertův první velký úkol byl pád tehdejšího ministra financí (surintendant des finances) Nicolase Fouqueta. Fouquet byl známý svým obrovským bohatstvím a okázalým životním stylem, který zastiňoval i samotného krále. Colbert pečlivě shromáždil důkazy o Fouquetově zpronevěře státních financí, což vedlo k jeho zatčení a doživotnímu vězení. Tímto krokem si Colbert nejen odstranil rivala, ale také demonstroval svou loajalitu králi a odhodlání skoncovat s korupcí.

Po Fouquetově pádu byla jeho funkce zrušena a Colbert byl v roce 1665 jmenován generálním kontrolorem financí (Contrôleur général des finances). Postupně ve svých rukou soustředil obrovskou moc a stal se také státním sekretářem pro námořnictvo, obchod, kolonie a královský dvůr.

👑 Služba Ludvíku XIV.

Colbert se stal neúnavným motorem francouzského státu. Jeho pracovní den údajně začínal v pět hodin ráno a končil pozdě v noci. Řídil prakticky všechny aspekty vnitřní politiky. Jeho hlavním cílem bylo učinit Francii ekonomicky soběstačnou a vojensky nejsilnější mocností v Evropě. Veškeré jeho reformy směřovaly k naplnění pokladny, aby mohl král financovat své nákladné války, stavbu Versailles a velkolepý dvůr.

⚔️ Rivalita a poslední léta

Colbertovou hlavní politickou protiváhou u dvora byl markýz de Louvois, ministr války. Zatímco Colbert se snažil získat peníze pro stát, Louvois je utrácel za armádu a války. Jejich rivalita byla soubojem dvou odlišných vizí: Colbert preferoval ekonomickou expanzi a mír, zatímco Louvois prosazoval vojenskou agresi. S postupem času a rostoucími válečnými ambicemi Ludvíka XIV. začal Louvoisův vliv sílit na úkor Colberta.

Ke konci života byl Colbert zklamaný, že obrovské sumy, které dokázal pro stát získat, byly pohlceny neustálými válkami. Zemřel v Paříži v roce 1683. Navzdory svým zásluhám o stát byl mezi lidem nepopulární kvůli vysokým daním a jeho pohřeb se musel konat v noci pod vojenskou ochranou, aby se zabránilo nepokojům.

💰 Ekonomická politika (Colbertismus)

Colbertova hospodářská doktrína, známá jako colbertismus, je specifickou francouzskou formou merkantilismu. Jejím cílem bylo zvýšit bohatství národa, které bylo tehdy měřeno množstvím drahých kovů (zlata a stříbra) ve státní pokladně.

📈 Základní principy

Aktivní obchodní bilance: Stát musí více zboží vyvážet (exportovat) než dovážet (importovat). Tím se zajistí příliv drahých kovů do země.
Protekcionismus: Ochrana domácího trhu před zahraniční konkurencí pomocí vysokých cel na dovážené zboží.
Státní intervencionismus: Stát aktivně zasahuje do ekonomiky, podporuje vybraná odvětví, zakládá manufaktury a reguluje výrobu.
Získávání kolonií: Kolonie sloužily jako zdroj levných surovin a zároveň jako odbytiště pro francouzské výrobky.

🏭 Průmysl a manufaktury

Colbert si uvědomoval, že Francie utrácí obrovské sumy za luxusní zboží dovážené z Itálie (zrcadla, krajky) a Nizozemska (sukno). Jeho strategií bylo začít toto zboží vyrábět přímo ve Francii.

Královské manufaktury: Založil nebo podporoval stovky manufaktur, z nichž některé existují dodnes. Mezi nejznámější patří:

   *   Gobelínová manufaktura (Manufacture des Gobelins) v Paříži na výrobu tapiserií.
   *   Saint-Gobain na výrobu zrcadel, čímž zlomil benátský monopol.
   *   Manufaktury na výrobu sukna v Abbeville a Sedanu.

Regulace a kvalita: Zavedl přísné předpisy pro kvalitu výrobků, aby bylo francouzské zboží konkurenceschopné.
Přilákání odborníků: Zval do Francie zručné řemeslníky z celé Evropy (např. skláře z Benátek nebo těžaře z Německa), aby předali své znalosti.

⚖️ Daně a finance

Při svém nástupu našel Colbert státní finance v naprostém chaosu. Snažil se systém zefektivnit a zvýšit příjmy koruny.

Boj s korupcí: Zřídil zvláštní soudní dvůr (Chambre de justice), který soudil zkorumpované výběrčí daní a finančníky.
Revize daňového systému: Pokusil se o spravedlivější rozdělení daní, i když se mu nepodařilo zrušit daňová privilegia šlechty a duchovenstva. Hlavní daňové břemeno tak nadále nesl třetí stav, především rolníci. Snížil přímou daň taille, ale zvýšil nepřímé daně (např. daň ze soli gabelle).
Zavedení rozpočtu: Jako jeden z prvních zavedl systematické vedení státního účetnictví a snažil se o vyrovnaný rozpočet.

⚓ Námořnictvo a infrastruktura

Colbert chápal, že ekonomická moc je neoddělitelně spjata s mocí námořní a kvalitní infrastrukturou.

🚢 Budování flotily

Když se Colbert stal státním sekretářem pro námořnictvo v roce 1669, měla Francie jen několik desítek zanedbaných lodí. Během jeho působení se francouzské námořnictvo stalo jedním z nejmocnějších na světě, schopným konkurovat Anglii i Nizozemsku.

Založil a modernizoval vojenské přístavy a arzenály v Toulonu, Brestu a Rochefortu.
Zavedl systém povinné služby pro námořníky (inscription maritime).
Standardizoval konstrukci lodí a investoval do námořních škol.
Do konce jeho působení čítala francouzská flotila téměř 300 lodí.

🛣️ Silnice a kanály

Pro usnadnění vnitřního obchodu investoval do budování a oprav silnic a vodních cest. Jeho největším a nejtrvalejším dílem je Canal du Midi (tehdy Canal Royal en Languedoc), který spojuje Středozemní moře s Atlantským oceánem. Tento 240 km dlouhý kanál, postavený v letech 1666–1681, je považován za jeden z největších technických divů 17. století.

🏛️ Kultura a věda

Colbert věřil, že velikost Francie musí být vidět i v oblasti umění a vědy. Stal se velkým mecenášem a organizátorem kulturního života.

Založení akademií:

   *   Francouzská akademie věd (Académie des sciences) v roce 1666.
   *   Královská akademie architektury (Académie royale d'architecture) v roce 1671.
   *   Římská akademie (Académie de France à Rome), která umožňovala studium francouzským umělcům v Římě.

Stavební projekty: Dohlížel na přestavbu Louvru a na stavbu Versailles. Založil také pařížskou observatoř.
Královská knihovna: Výrazně rozšířil sbírky Královské knihovny (předchůdkyně Bibliothèque nationale de France).

📜 Dědictví a hodnocení

Jean-Baptiste Colbert je jednou z nejvýznamnějších postav francouzské historie. Jeho reformy položily základy moderního francouzského státu.

Klady: Podařilo se mu centralizovat a zefektivnit státní správu, ozdravit státní finance, vybudovat silný domácí průmysl a vytvořit jedno z nejmocnějších námořnictev své doby. Jeho podpora vědy a umění přispěla ke kulturnímu rozkvětu za vlády Ludvíka XIV.
Zápory: Jeho systém byl velmi dirigistický a omezoval svobodu podnikání. Daňové zatížení dopadalo neúměrně na nejchudší vrstvy obyvatelstva. Jeho politika také přispěla k posílení absolutismu. Je také autorem nechvalně proslulého zákoníku Code Noir (Černý zákoník) z roku 1685 (vydaného po jeho smrti, ale připraveného za jeho působení), který legalizoval a reguloval otroctví ve francouzských koloniích.

Colbertův vliv na francouzskou ekonomickou a politickou tradici je patrný dodnes v podobě tzv. dirigisme, tedy tendence státu silně zasahovat do hospodářství.

💡 Pro laiky

Co byl colbertismus (merkantilismus)? Představte si stát jako velkou firmu. Colbert chtěl, aby tato "Firma Francie" co nejvíce prodávala do zahraničí (export) a co nejméně nakupovala od cizích (import). Rozdíl v penězích, hlavně ve zlatě, pak zůstal doma a stát byl bohatší. Proto podporoval domácí výrobu luxusního zboží (zrcadla, gobelíny, parfémy), aby ho Francouzi nemuseli kupovat jinde, a stavěl silné loďstvo, aby tento obchod chránilo.
Jaký byl jeho vztah s králem Ludvíkem XIV.? Ludvík XIV. byl "Král Slunce", který miloval přepych, stavěl nádherné paláce jako Versailles a vedl mnoho válek. To všechno stálo obrovské peníze. Colbert byl ten, kdo mu ty peníze dokázal sehnat. Byl to vlastně super-manažer, který řídil celou francouzskou ekonomiku, aby král mohl realizovat své velkolepé plány. Byl pro krále naprosto nepostradatelný.

Šablona:Aktualizováno