Blanokřídlí
Obsah boxu
Blanokřídlí (Hymenoptera) jsou jedním z největších a nejrozmanitějších řádů hmyzu, zahrnujícím přes 150 000 popsaných druhů po celém světě, mezi které patří například včely, vosy, mravenci, čmelákci, pilatky a lumci. Jejich název je odvozen z řeckých slov hymen (membrána, blána) a pteron (křídlo), což odkazuje na jejich typický pár blanitých křídel. Jsou známí pro svou složitou sociální organizaci, klíčovou roli v ekosystémech jako opylovači a predátoři, a také pro schopnost některých druhů vytvářet bolestivá žihadla.
🧬 Charakteristika a morfologie
Blanokřídlí jsou velmi rozmanitá skupina, ale sdílejí několik klíčových anatomických znaků. Jejich tělo se, jako u ostatního hmyzu, dělí na tři hlavní části: hlavu, hruď a zadeček.
🧠 Hlava
Na hlavě se nachází pár velkých složených očí, obvykle doplněný třemi jednoduchými očky (ocellus) na temeni, která slouží k vnímání intenzity světla. Velmi důležitým smyslovým orgánem jsou tykadla, která jsou obvykle lomená a slouží k čichu, hmatu a vnímání chemických signálů (feromony). Ústní ústrojí je původně kousací, ale u mnoha skupin, zejména u včel, je přizpůsobeno k lízání a sání nektaru (lízací-sací ústrojí).
흉 Hruď
Hruď (thorax) nese tři páry nohou a obvykle dva páry blanitých, průhledných křídel. Přední křídla jsou zpravidla větší než zadní. Během letu jsou oba páry křídel spojeny řadou malých háčků (hamuli), takže fungují jako jedna velká plocha, což umožňuje efektivní a obratný let. Některé skupiny, jako například dělnice mravenců nebo některé druhy vos, jsou druhotně bezkřídlé.
🍑 Zadeček
Zadeček (abdomen) je u většiny blanokřídlých (podřád Štíhlopasí) spojen s hrudí tenkou stopkou, tzv. petiolus, která vytváří charakteristický "vosí pas". Tento znak umožňuje velkou pohyblivost zadečku, což je klíčové pro kladení vajíček nebo použití žihadla. U samic je zadeček zakončen kladélkem (ovipositor), které slouží ke kladení vajíček. U skupiny žahadlových (Aculeata), kam patří včely, vosy a mravenci, je kladélko přeměněno v obranné žihadlo spojené s jedovou žlázou.
🔄 Životní cyklus a rozmnožování
Blanokřídlí procházejí proměnou dokonalou (holometabolie), která zahrnuje čtyři stadia: vajíčko, larva, kukla a dospělec (imago).
- Vajíčko: Samice klade vajíčka buď volně, do substrátu (dřevo, půda), do těl jiných živočichů (u parazitických druhů) nebo do speciálně připravených buněk v hnízdě.
- Larva: Larvy jsou obvykle beznohé, červovitého tvaru a zcela závislé na péči dospělců nebo na zásobách potravy, které jim matka připravila. U sociálních druhů jsou larvy krmeny dělnicemi.
- Kukla: Po dosažení určité velikosti se larva zakuklí. Stadium kukly je klidové a dochází během něj k přestavbě těla na dospělce.
- Dospělec: Z kukly se líhne dospělý jedinec, který je plně vyvinutý a schopný rozmnožování.
Unikátním znakem blanokřídlých je jejich systém určení pohlaví, známý jako haplodiploidie. Samci (trubci) se líhnou z neoplozených vajíček a jsou haploidní (mají pouze jednu sadu chromozomů). Samice (královny a dělnice) se naopak líhnou z oplozených vajíček a jsou diploidní (mají dvě sady chromozomů). Tento systém má zásadní důsledky pro evoluci jejich sociálního chování.
🐜 Sociální chování a eusocialita
Blanokřídlí jsou proslulí svým komplexním sociálním chováním. Zatímco mnoho druhů je samotářských (např. většina divokých včel a vos), u jiných se vyvinuly různé stupně společenského života, vrcholící eusocialitou. Eusociální druhy, jako jsou mravenci, včela medonosná a některé vosy a čmelákci, tvoří vysoce organizované kolonie s dělbou práce.
Typická eusociální kolonie se skládá z několika kast:
- Královna: Jediná nebo jedna z mála plodných samic v kolonii, jejímž hlavním úkolem je kladení vajíček.
- Dělnice: Sterilní nebo téměř sterilní samice, které vykonávají veškerou práci v kolonii – stavba a obrana hnízda, sběr potravy, péče o potomstvo.
- Samci (trubci): Jejich jediným úkolem je oplodnit mladé královny během "svatebního letu", po kterém brzy hynou.
Vysoký stupeň příbuznosti mezi sestrami (dělnicemi) v důsledku haplodiploidie je považován za jeden z klíčových faktorů, který umožnil evoluci takto altruistického chování, kdy se dělnice vzdávají vlastního rozmnožování ve prospěch péče o potomstvo své matky (královny).
🌍 Ekologický význam a rozšíření
Blanokřídlí se vyskytují na všech kontinentech kromě Antarktidy a hrají klíčovou roli v téměř všech suchozemských ekosystémech.
- Opylovači: Včely a čmeláci jsou nejdůležitějšími opylovači na světě. Odhaduje se, že opylují přibližně třetinu světové produkce potravin, včetně mnoha druhů ovoce, zeleniny a ořechů. Bez nich by byla biodiverzita i zemědělská produkce vážně ohrožena.
- Predátoři a parazitoidi: Mnoho druhů vos a mravenců jsou efektivní predátoři, kteří regulují populace jiného hmyzu a členovců. Parazitoidní druhy, jako jsou lumci a chalcidky, kladou svá vajíčka do těl jiných bezobratlých, které jejich larvy zaživa požírají. Díky této vlastnosti se hojně využívají v biologickém boji proti zemědělským škůdcům.
- Potrava pro jiné živočichy: Blanokřídlí a jejich larvy jsou důležitým zdrojem potravy pro mnoho ptáků, plazů, obojživelníků a jiných druhů hmyzu.
- Tvorba a provzdušňování půdy: Mravenci svou činností významně přispívají k promíchávání a provzdušňování půdy, což má pozitivní vliv na její úrodnost.
Některé druhy mohou být pro člověka i škodlivé. Například pilatky mohou způsobit škody na lesních a zemědělských plodinách, a žihadla vos, včel či sršní mohou být pro alergiky život ohrožující.
📜 Evoluce a systematika
První blanokřídlí se objevili v triasu, před více než 200 miliony lety. Původně se jednalo o fytofágní druhy podobné dnešním pilatkám. Během jury a křídy došlo k velké diverzifikaci, vzniku parazitoidních skupin a později i žahadlových, včetně prvních sociálních linií. Rozvoj kvetoucích rostlin v křídě byl úzce spjat s evolucí včel a jejich specializací na sběr pylu a nektaru.
Řád Blanokřídlí se tradičně dělí na dva podřády: 1. Širopasí (Symphyta): Považováni za primitivnější skupinu. Jejich zadeček nasedá na hruď celou šířkou (chybí "vosí pas"). Larvy jsou housenkovité a býložravé (např. pilatky). 2. Štíhlopasí (Apocrita): Pokročilejší a druhově mnohem bohatší skupina. Mají charakteristický "vosí pas". Patří sem dvě hlavní infrařády:
* Paraziti (Parasitica): Zahrnuje parazitoidní druhy, jako jsou lumci, lumčíci a chalcidky. Jejich samice mají dlouhé kladélko k pokládání vajíček do těl hostitelů. * Žahadloví (Aculeata): Skupina, u které se kladélko přeměnilo v žihadlo. Patří sem mravenci, včely a vosy.
🧑🏫 Pro laiky: Klíčové pojmy
- Haplodiploidie: Zvláštní způsob určení pohlaví. Z neoplozených vajíček se líhnou samci, z oplozených samice. Důsledkem je, že sestry (např. dělnice v úlu) jsou si navzájem příbuznější (sdílí 75 % genů) než matka s dcerou (sdílí 50 % genů). To pomáhá vysvětlit, proč se dělnice starají o své sestry místo toho, aby měly vlastní potomky.
- Eusocialita: Nejpokročilejší forma společenského života u zvířat. Zahrnuje tři hlavní znaky: 1) dělbu práce, kdy se jen někteří jedinci rozmnožují (královna) a ostatní pracují (dělnice), 2) společnou péči o mláďata a 3) soužití více generací v jednom hnízdě.
- Kladélko vs. žihadlo: Kladélko je orgán samic, který původně sloužil k umisťování vajíček (např. do dřeva nebo do těla jiného hmyzu). U včel, vos a mravenců se tento orgán evolučně přeměnil na žihadlo, které již neslouží ke kladení vajíček, ale k obraně a je napojeno na jedovou žlázu.
- "Vosí pas" (petiolus): Úzké spojení mezi hrudí a zadečkem, které umožňuje zadečku velkou ohebnost. Tento znak je typický pro vosy, včely a mravence a chybí u primitivnějších pilatek.