Dynastie Chan
Obsah boxu
Dynastie Chan (čínsky pchin-jinem Hàn cháo, znaky 漢朝) byla druhou císařskou dynastií Číny, která vládla v letech 206 př. n. l. až 220 n. l. Její vláda následovala po krátké, ale sjednocující dynastii Čchin a předcházela Období Tří říší. Období Chan je považováno za zlatý věk čínské historie a kultury, během kterého se Čína stala regionální velmocí a dosáhla významného pokroku ve vědě, technologii, umění a politické organizaci. Dědictví této dynastie je tak silné, že se majoritní etnická skupina v Číně dodnes označuje jako Chané a čínské písmo jako chanské znaky (chan-c').
Dynastie se dělí na dvě hlavní období:
- Západní Chan (206 př. n. l. – 9 n. l.) s hlavním městem Čchang-an (dnešní Si-an).
- Východní Chan (25 n. l. – 220 n. l.) s hlavním městem Luo-jang.
Toto dělení je přerušeno krátkým interregnem dynastie Sin (9–23 n. l.), kterou založil uzurpátor Wang Mang.
📜 Historie
Historie dynastie Chan je příběhem vzestupu, konsolidace, expanze a nevyhnutelného úpadku, který formoval čínskou civilizaci na tisíciletí dopředu.
⚔️ Vznik a konsolidace (Západní Chan)
Po smrti prvního císaře Čchin Š'-chuang-tiho se dynastie Čchin rychle rozpadla v sérii celonárodních povstání. Z chaosu vzešli dva hlavní vůdci: aristokratický generál Siang Jü ze státu Čchu a Liu Pang (později známý jako císař Kao-cu), muž nízkého původu s velkým charismatem a strategickým talentem. V následném konfliktu, známém jako Válka Čchu a Chan, nakonec v roce 202 př. n. l. zvítězil Liu Pang, který se prohlásil císařem a založil dynastii Chan.
První chanští císaři, jako Kao-cu a císařovna Lü, se soustředili na konsolidaci moci a obnovu země zdevastované válkou. Zmírnili tvrdé zákony dynastie Čchin, snížili daně a přijali politiku wu-wej (nezasahování), která umožnila ekonomice se zotavit. Zároveň museli čelit hrozbě polonezávislých králů a severních nomádských kmenů Siung-nu. Postupně omezovali moc místních vládců a nahrazovali je členy císařského rodu Liu, čímž posilovali centralizovanou vládu.
👑 Vrcholné období a expanze
Vrcholu dosáhla dynastie Chan za vlády císaře Wu-tiho (vládl 141–87 př. n. l.), jednoho z nejvýznamnějších panovníků čínské historie. Jeho vláda byla charakterizována masivní územní expanzí a kulturním rozkvětem.
- Vojenská expanze: Wu-ti vedl rozsáhlé vojenské kampaně, které zlomily moc Siung-nu na severu, anektovaly severní Koreu (komanderie Lelang) a severní Vietnam. Jeho armády pronikly hluboko do Střední Asie, čímž zajistily kontrolu nad klíčovými částmi Hedvábné stezky.
- Státní ideologie: Wu-ti oficiálně ustanovil konfucianismus jako státní ideologii a filozofii. Založil Císařskou akademii, kde se budoucí úředníci vzdělávali v konfuciánských klasikách. Tím položil základ meritokratického systému státní správy, který přetrval po staletí.
- Ekonomické reformy: Pro financování svých nákladných kampaní zavedl státní monopoly na sůl, železo a alkohol, což výrazně zvýšilo státní příjmy.
📉 Interregnum Wang Manga
Po smrti císaře Wu-tiho začala moc dynastie postupně upadat. Císaři byli často slabí a moc se soustředila v rukou císařoven, jejich rodin a dvorských eunuchů. Rostoucí korupce a ekonomické problémy vedly k nespokojenosti obyvatelstva. Této situace využil Wang Mang, regent a synovec císařovny vdovy Wang. V roce 9 n. l. sesadil posledního císaře Západní Chan a prohlásil se císařem nové dynastie Sin ("Nová").
Wang Mang se pokusil o radikální pozemkové a ekonomické reformy, které však selhaly a vyvolaly chaos. Jeho vládu ukončila série katastrofálních záplav na Žluté řece a masivní rolnická povstání, z nichž nejznámější je Povstání rudých obočí. V roce 23 n. l. byl Wang Mang zabit povstalci, kteří dobyli hlavní město Čchang-an.
☀️ Obnovení a Východní Chan
Z chaosu po pádu dynastie Sin vzešel Kuang Wu-ti (Liu Siou), vzdálený příbuzný chanského císařského rodu. Po porážce ostatních uchazečů o trůn v roce 25 n. l. obnovil dynastii Chan a založil období Východní Chan. Přesunul hlavní město na východ do Luo-jangu.
První století Východní Chan bylo obdobím relativní prosperity a stability. Podařilo se obnovit kontrolu nad Hedvábnou stezkou díky vojenským úspěchům generála Pan Čchaa, který rozšířil čínský vliv až ke Kaspickému moři. V tomto období také do Číny pronikl buddhismus.
🌪️ Úpadek a pád
Od poloviny 2. století n. l. začala dynastie opět upadat. Moc císařů byla oslabena neustálými boji mezi frakcemi dvorských eunuchů a rodinami císařoven. Korupce ve státní správě a útlak ze strany velkých statkářů vedly k dalšímu zhoršení životních podmínek rolníků.
V roce 184 n. l. vypuklo masivní taoistické Povstání Žlutých turbanů, které zachvátilo celou severní Čínu. Ačkoliv bylo povstání nakonec potlačeno, centrální vláda se zhroutila a moc přešla do rukou regionálních vojenských velitelů. Země se rozpadla na území ovládaná různými vojevůdci, jako byli Cchao Cchao, Jüan Šao, Liou Pej a Sun Čchüan. Poslední chanští císaři byli pouhými loutkami v rukou těchto mocných mužů. V roce 220 n. l. donutil Cchao Pchi, syn Cchao Cchaa, posledního císaře Sien-tiho k abdikaci a založil stát Cchao Wej. Tím dynastie Chan definitivně zanikla a Čína vstoupila do Období Tří říší.
🏛️ Společnost a vláda
Chanská společnost byla vysoce strukturovaná a organizovaná kolem centralizované byrokratické vlády.
⚖️ Administrativní systém
Chanové zdědili centralizovaný administrativní systém od dynastie Čchin, ale zmírnili jeho nejtvrdší aspekty. Říše byla rozdělena na komanderie (ťün) a okresy (sien), které spravovali úředníci jmenovaní centrální vládou. Na vrcholu stál císař, považovaný za "Syna Nebes", s absolutní mocí. Pomáhali mu tři nejvyšší ministři (kancléř, nejvyšší maršál a cenzor) a devět ministrů specializovaných na různé oblasti (finance, rituály, spravedlnost atd.).
Klíčovým prvkem chanského systému bylo zavedení výběru úředníků na základě jejich schopností a vzdělání, nikoliv pouze původu. Kandidáti museli prokázat znalost konfuciánských textů ve státních zkouškách, což byl raný základ meritokracie.
🧑🤝🧑 Sociální struktura
Společnost byla přísně hierarchická. Na vrcholu stál císař a jeho rodina, následováni aristokracií a vzdělanými úředníky-literáty, kteří tvořili vládnoucí elitu. Většinu populace tvořili rolníci, kteří byli považováni za základ státu, ale často žili v těžkých podmínkách. Pod nimi stáli řemeslníci a obchodníci. Obchodníci, přestože mohli být velmi bohatí, měli nízký společenský status, protože podle konfuciánské morálky nic nevytvářeli, pouze obchodovali s prací druhých. Na samém dně společnosti byli otroci.
⚙️ Věda, technologie a kultura
Období dynastie Chan bylo časem velkých inovací a kulturního rozkvětu.
🔬 Vynálezy a objevy
- Výroba papíru: Tradičně je vynález papíru připisován dvorskému eunchovi Cchaj Lunovi kolem roku 105 n. l. Tento vynález dramaticky zlevnil a zjednodušil šíření informací a vzdělanosti.
- Seismograf: Učenec a vynálezce Čang Cheng zkonstruoval první seismograf na světě, který dokázal detekovat zemětřesení na stovky kilometrů daleko.
- Zemědělská technika: Používání železných pluhů tažených dobytkem, secích strojů a zavlažovacích systémů výrazně zvýšilo zemědělskou produkci.
- Další inovace: Mezi další vynálezy patří kormidlo pro lodě, použití záporných čísel v matematice, visuté mosty a zdokonalení metalurgie.
🎨 Umění a literatura
V literatuře dominovala poezie, zejména žánry fu (rapsodie) a š'’ (lyrická poezie). Nejvýznamnějším dílem chanského dějepisectví jsou Zápisky historika od S'-ma Čchiena, které se staly vzorem pro všechny pozdější čínské dynastické historie.
V umění se rozvíjelo sochařství, zejména v podobě hliněných figurek (např. terakotových vojáků nalezených v hrobkách), lakované výrobky a zpracování nefritu. Výroba hedvábí dosáhla vysoké úrovně a stala se klíčovým exportním artiklem.
💰 Ekonomika a obchod
Ekonomika dynastie Chan byla založena především na zemědělství. Stát podporoval zemědělskou produkci budováním kanálů a zavlažovacích systémů. Pro zvýšení příjmů zavedla vláda za císaře Wu-tiho státní monopoly na produkci a prodej soli a železa.
Klíčovou roli hrál dálkový obchod, zejména po otevření Hedvábné stezky. Po této síti obchodních cest putovalo čínské hedvábí, lakové zboží a bronz na západ výměnou za koně, vlnu, zlato, stříbro a sklo z Střední Asie, Indie a Římské říše. Měnou byly standardizované bronzové mince wu-ču.
🌐 Pro laiky
- Co je to dynastie? Dynastie je série vládců ze stejné rodiny, kteří vládnou zemi po dlouhou dobu. Když jedna dynastie ztratí moc, obvykle ji nahradí nová. Dynastie Chan byla jednou z nejdůležitějších v historii Číny.
- Proč je dynastie Chan tak důležitá? Představte si ji jako Římskou říši pro západní svět. Dynastie Chan sjednotila Čínu na 400 let, vytvořila její politické a kulturní základy a definovala, co to znamená být Číňanem. Většina Číňanů se dodnes nazývá "Chané" právě podle této dynastie.
- Co byl největší vynález té doby? Pravděpodobně papír. Před ním lidé psali na drahé bambusové svitky nebo hedvábí. Papír umožnil mnohem snadnější a levnější šíření znalostí, což mělo obrovský dopad na vzdělání a správu říše.
- Co byla Hedvábná stezka? Nebyla to jedna cesta, ale síť obchodních tras spojujících Čínu se Střední Asií, Indií a dokonce i Evropou. Čína po ní vyvážela hlavně luxusní hedvábí (odtud název) a dovážela zboží, které doma neměla, například silné koně pro armádu.