Dělostřelecká tvrz Dobrošov

Rozbalit box

Obsah boxu

Dělostřelecká tvrz Dobrošov je nedokončený, avšak stavebně a historicky mimořádně cenný pevnostní komplex, který byl budován v rámci československého opevnění v letech 1937 a 1938. Nachází se v nadmořské výšce přes 600 metrů nad městem Náchod, v katastru obce Dobrošov. Jeho strategickým úkolem bylo uzavřít tzv. "Náchodskou branku" – historickou invazní trasu, kudy do Čech v minulosti vstupovala vojska (např. v prusko-rakouské válce roku 1866).

Tvrz měla po svém dokončení představovat nepřekročitelnou bariéru chrlící ocel a oheň na případného útočníka postupujícího od Kladska. V září 1938 však byla stavebně dokončena jen zčásti – vybetonovány byly pouze tři ze sedmi plánovaných povrchových objektů a podzemí bylo ve fázi ražby a částečných obezdívek. Přesto se Dobrošov stal legendou. V roce 2025 je areál po generální rekonstrukci (ukončené v roce 2023) jednou z nejnavštěvovanějších památek Královéhradeckého kraje, která kombinuje hluboký ponor do historie s moderní architekturou nového návštěvnického centra.

🌍 Strategie a plán: Uzamknout bránu do Čech

Rozhodnutí vybudovat masivní tvrz právě na kopci nad Náchodem nebylo náhodné. Geomorfologie terénu zde vytváří přirozený průsmyk mezi Orlickými horami a Krkonošemi (resp. Broumovským výběžkem). Kdo ovládal Náchod, měl otevřenou cestu do vnitrozemí k Hradci Králové a Praze.

1. 1. 1. Projekt siláka

Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) naplánovalo Dobrošov jako tvrz "francouzského typu". Měla se skládat ze sedmi mohutných železobetonových objektů na povrchu, které by byly v hloubce 20 až 39 metrů propojeny systémem chodeb a sálů.

• **Palebná síla:** Hlavní údernou silou měly být dvě dělostřelecké otočné a výsuvné věže (objekty Maliňák a Amerika), každá se dvěma houfnicemi ráže 100 mm, které by ovládaly prostor v okruhu 12 kilometrů. Tyto věže však nikdy nebyly vyrobeny ani osazeny.
• **Podpora:** Dělostřelectvo měla doplňovat minometná kopule (objekt Kaplička) a dělostřelecký srub (objekt Zelený). Pěchotní ochranu měly zajistit dva pěchotní sruby (Můstek a Jeřáb).
• **Logistika:** Vstup do podzemí měl zajišťovat vchodový objekt (Lom), umístěný v týlu, mimo dostřel nepřítele, kam by nákladní auta a úzkokolejka dovážely munici.

🏗️ Závod s časem: Stavba v letech 1937–1938

Stavba tvrze byla zadána renomované pražské stavební firmě Kapsa a Müller. Práce začaly 13. září 1937 a tempo bylo vražedné. Na staveništi pracovalo ve dne v noci téměř tisíc dělníků. Byla to doba obrovského národního vzepětí – lidé věděli, pro koho a proti komu staví.

Do osudného září 1938 se podařilo vybetonovat pouze tři objekty: 1. **N-S 72 Můstek:** Pěchotní srub na nejvyšším bodě, velitelské stanoviště tvrze. 2. **N-S 73 Jeřáb:** Pěchotní srub na pravém křídle. 3. **N-S 75 Zelený:** Dělostřelecký srub, jeden z největších monolitických betonových objektů v Česku.

Ostatní objekty zůstaly ve fázi výkopů nebo šachet. Podzemí bylo vyraženo zhruba z poloviny, ale jen část chodeb byla vybetonována. Většina podzemních sálů (kasárna, sklady) byla v září 1938 jen hrubě vyrubána ve skále a zajištěna výdřevou.

⚔️ Mnichov a okupace: Pevnost bez boje

Když přišel rozkaz k ústupu po Mnichovské dohodě, Dobrošov byl opuštěn. Zbraně a vybavení byly odvezeny, ale betonové kolosy zůstaly. Pro německý Wehrmacht se Dobrošov stal, podobně jako jiné tvrze, vítanou testovací střelnicí.

1. 1. 1. Jizvy války

Němci chtěli vědět, co jejich zbraně dokáží proti modernímu železobetonu, aby se připravili na útok na Maginotovu linii a později na sovětská opevnění.

• **Střely Röchling:** V roce 1940 (a později) Němci ostřelovali srub **Můstek** speciálními podkaliberními střelami Röchling z bezprostřední blízkosti. Tyto střely se dokázaly zavrtat hluboko do betonu nebo jím dokonce proletět.
• **Stav 2025:** Dodnes jsou stěny srubu Můstek rozervané a plné kráterů a zbytků střel. Tyto jizvy nebyly při rekonstrukci zahlazeny, naopak jsou konzervovány jako memento a důkaz kvality československého stavitelství (srub se navzdory drastickému poškození nezhroutil).

🕯️ Poválečné období a vznik muzea

Po válce tvrz chátrala. Podzemí, kde shnila výdřeva, se stalo nebezpečným labyrintem, kde hrozily závaly. Obrat nastal v 60. letech.

• **Zpřístupnění:** V roce **1969** byl Dobrošov jako jedna z prvních pevností zpřístupněn veřejnosti. Stalo se tak díky obrovskému úsilí nadšenců a Muzea Náchodska. Bylo to v době doznívajícího uvolnění Pražského jara, kdy se o obraně republiky mohlo mluvit svobodněji.
• **Film Dny zrady:** V 70. letech posloužil Dobrošov jako kulisa pro natáčení filmu Dny zrady režiséra Otakara Vávry. Filmaři tehdy do srubu Jeřáb nainstalovali makety kanónů a provedli některé úpravy, které památkáři v pozdějších letech museli složitě napravovat.

🆕 Velká rekonstrukce (2019–2023)

V roce 2015 musel být Dobrošov pro veřejnost uzavřen. Statika srubu Můstek byla narušena (praskliny se zvětšovaly) a návštěvnické zázemí z 80. let bylo ostudné. Královéhradecký kraj přistoupil k radikální obnově.

• **Nové návštěvnické centrum:** Byla postavena nová vstupní budova podle návrhu architekta Miroslava Polívky. Je částečně zapuštěná do terénu, s prosklenou fasádou a zelenou střechou, aby nenarušovala siluetu pevnosti. Nabízí moderní expozice, kinosál a zázemí.
• **Sanace Můstku:** Rozstřílený srub byl staticky zajištěn speciálními injektážemi a mikropiloty, aby se nerozpadl, ale vizuálně zůstal "rozbitý".
• **Výtah:** Do podzemní trasy byl (v prostoru srubu Zelený) instalován výtah, což částečně zpřístupnilo podzemí i hůře pohyblivým osobám (ačkoliv terén v podzemí zůstává náročný).

🚶 Prohlídka v roce 2025: Co návštěvník zažije?

Návštěva Dobrošova v roce 2025 je komplexním zážitkem.

1. **Povrch:** Návštěvník si projde naučnou stezku mezi sruby. Uvidí obří krátery ve stěnách Můstku a mohutnost dělostřeleckého srubu Zelený. 2. **Podzemí:** Sestupuje se stovky schodů do hloubky cca 30 metrů. Teplota je zde celoročně stálá (cca 6 °C). 3. **Kasárna a sklady:** V podzemí jsou k vidění prostory pro posádku, muniční sklady a nedokončené štoly, které ukazují technologii ražby. 4. **Figuríny a multimédia:** Expozice je oživena figurínami vojáků v dobových uniformách, zvukovými efekty střelby a videoprojekcemi, které vysvětlují funkci pevnosti. 5. **Srub Březinka:** V těsné blízkosti (cca 500 m) se nachází samostatný pěchotní srub **N-S 82 Březinka**. Ten je v péči Klubu vojenské historie a je na rozdíl od "muzeálního" Dobrošova uveden do stavu plné bojové připravenosti z roku 1938 (včetně funkční výzbroje, periskopů a vybavení). Návštěva obou objektů dává dokonalý kontrast: Dobrošov ukazuje "jak se stavělo a jak to dopadlo", Březinka ukazuje "jak to mělo vypadat, kdyby se bojovalo".

🤓 Sekce "Pro laiky"

Co je na Dobrošově tak zvláštního?

Představte si, že stavíte dům, ale stihnete udělat jen obývák a kuchyň, a pak vás vyhodí. 1. **Nedokončenost:** Dobrošov je unikátní tím, že není hotový. V podzemí vidíte holou skálu, stopy po vrtácích a nedokončené chodby. Je to jako "rentgen" pevnosti. 2. **Díry ve zdi:** Ten nejvyšší bunkr (Můstek) vypadá jako ementál. Němci do něj za války stříleli zblízka těmi nejlepšími děly, co měli, aby vyzkoušeli, co vydrží. A on vydržel – nespadl. 3. **Zima:** I když je venku 30 stupňů, dole je 6. Vezměte si bundu. 4. **Soused:** Kousek vedle je bunkr Březinka, který parta nadšenců 30 let opravovala, a ten vypadá, jako by si vojáci jen odskočili na oběd. Všechno tam funguje.

📊 Statistika

• **Tloušťka stěn:** Až 350 cm železobetonu (stropy a čelní stěny).
• **Hloubka podzemí:** 20–39 metrů.
• **Délka chodeb:** Cca 1 750 metrů (vyražených).
• **Počet schodů:** Do podzemí a z podzemí vede přes 400 schodů (fyzicky náročné).

📑 Zdroje

• Oficiální web Pevnosti Dobrošov (Muzeum Náchodska)
• Klub vojenské historie Náchod - Březinka
• Stehlík, Eduard. Lexikon tvrzí československého opevnění.
• Ráboň, Martin. Dělostřelecká tvrz Dobrošov.
• Dokumentace rekonstrukce 2019–2023 (Královéhradecký kraj).