Cyklón

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Meteorologický jev Cyklón (nebo cyklóna) je v obecné meteorologii označení pro jakoukoliv oblast nízkého tlaku vzduchu, v níž dochází k vířivému proudění vzduchu. Na severní polokouli se vzduch v cyklóně otáčí proti směru hodinových ručiček, na jižní polokouli po směru. V užším a mnohem častějším významu se však termín cyklón používá pro mohutné, rotující bouřkové systémy vznikající nad teplými tropickými oceány, které jsou v jiných částech světa známé jako hurikán nebo tajfun. Tyto jevy patří mezi nejničivější přírodní katastrofy na Zemi.

🌪️ Definice a terminologie

Pojem "cyklón" má dva hlavní významy:

Obecný meteorologický význam: Označuje jakýkoliv velkoplošný systém nízkého tlaku vzduchu. V tomto smyslu jsou cyklóny i běžné tlakové níže, které přinášejí oblačné a deštivé počasí do mírných zeměpisných šířek, včetně Evropy. Tyto cyklóny mírných šířek (extratropické cyklóny) se zásadně liší svým vznikem a strukturou od tropických cyklón.
Specifický význam (tropická cyklóna): Označuje intenzivní, organizovaný bouřkový systém, který vzniká nad tropickými nebo subtropickými vodami. Tento článek se primárně věnuje tomuto typu cyklónu.

Rotace cyklón je způsobena Coriolisovou silou, což je důsledek rotace Země. Tato síla stáčí pohybující se vzduchové hmoty na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva, což vede k charakteristickému vířivému pohybu směrem do centra nízkého tlaku.

🌍 Geografické rozdělení a názvosloví

Název pro intenzivní tropickou cyklónu se liší podle oblasti jejího výskytu:

Hurikán: Používá se v Atlantském oceánu, severovýchodním Tichém oceánu (východně od mezinárodní datové hranice) a jižním Tichém oceánu (východně od 160° v.d.).
Tajfun: Používá se v severozápadním Tichém oceánu (západně od mezinárodní datové hranice). Tato oblast je nejaktivnější na světě.
Cyklón (nebo těžký tropický cyklón): Používá se v Indickém oceánu (např. v Bengálském zálivu a Arabském moři) a v jihozápadním Tichém oceánu.
Willy-willy: Historický a dnes již méně používaný termín v oblasti Austrálie .

⚙️ Vznik a životní cyklus

Tropické cyklóny jsou v podstatě obří tepelné motory, které přeměňují teplo z oceánu na energii větru. Jejich vznik a vývoj vyžaduje splnění několika specifických podmínek.

🌱 Podmínky pro vznik

Teplá oceánská voda: Teplota povrchové vrstvy oceánu musí být alespoň 26,5 °C do hloubky minimálně 50 metrů. Tato teplá voda slouží jako "palivo" pro bouři.
Atmosférická nestabilita: Teplý a vlhký vzduch musí mít tendenci stoupat vzhůru.
Vysoká vlhkost vzduchu: Vlhkost ve středních vrstvách troposféry podporuje tvorbu bouřkových oblaků.
Dostatečná Coriolisova síla: Cyklóny se tvoří minimálně 5 stupňů (asi 500 km) severně nebo jižně od rovníku. Přímo na rovníku je Coriolisova síla nulová a nemůže tak dojít k roztočení systému.
Nízký střih větru: Malé rozdíly v rychlosti a směru větru v různých výškách atmosféry. Silný střih větru by "rozfoukal" vertikální strukturu bouře a zabránil její organizaci.
Existující porucha počasí: Většina cyklón se vyvíjí z již existující oblasti narušeného počasí, jako je například tropická vlna.

📈 Fáze vývoje

1. Tropická porucha: Neorganizovaný shluk bouřek bez uzavřené cirkulace. 2. Tropická deprese: Systém získá uzavřenou cirkulaci vzduchu kolem centra nízkého tlaku. Rychlost větru nepřesahuje 62 km/h. 3. Tropická bouře: Rychlost větru se zvýší na 63–118 km/h. V této fázi dostává bouře oficiální jméno ze předem stanoveného seznamu. 4. Cyklón/Hurikán/Tajfun: Rychlost větru překročí 119 km/h. V systému se často začíná formovat charakteristické oko.

📉 Zánik

Cyklón slábne a zaniká, když se dostane do prostředí, které nepodporuje jeho existenci. K tomu dochází typicky:

Při vstupu nad pevninu: Ztrácí svůj hlavní zdroj energie – teplou oceánskou vodu. Tření o zemský povrch také narušuje jeho cirkulaci.
Při přesunu nad chladnější vody: Nedostatek tepla způsobí jeho rychlé slábnutí.
Při vstupu do oblasti se silným střihem větru: Vertikální struktura bouře je narušena.

🏗️ Struktura cyklónu

Zralý a intenzivní cyklón má velmi organizovanou a rozpoznatelnou strukturu.

Oko

Oko je klidná oblast v centru cyklónu, obvykle o průměru 20–60 km. V oku je slabý vítr, slabá oblačnost nebo dokonce jasná obloha. Vzniká klesáním suchého vzduchu v centru bouře. Přechod z oka do oční stěny je extrémně prudký.

Oční stěna

Jedná se o prstenec mohutných bouřkových oblaků (cumulonimbus) obklopující oko. V oční stěně se vyskytují nejvyšší rychlosti větru a nejintenzivnější srážky. Je to nejničivější část cyklónu.

Dešťové pásy

Spirální pásy bouřek a deště, které se táhnou stovky kilometrů od centra. Mezi těmito pásy mohou být i oblasti s relativně klidným počasím.

📏 Měření a klasifikace

Intenzita tropických cyklón se nejčastěji klasifikuje podle maximální ustálené rychlosti větru.

Saffir-Simpsonova stupnice

Tato stupnice, používaná primárně pro hurikány v Atlantiku a severovýchodním Pacifiku, dělí bouře do pěti kategorií:

Kategorie 1: Vítr 119–153 km/h. (Menší škody na budovách, poškození vegetace)
Kategorie 2: Vítr 154–177 km/h. (Rozsáhlejší poškození střech, vyvrácené stromy)
Kategorie 3: Vítr 178–208 km/h. (Závažné poškození budov, rozsáhlé záplavy u pobřeží)
Kategorie 4: Vítr 209–251 km/h. (Katastrofální škody, zničení střech a některých zdí)
Kategorie 5: Vítr > 252 km/h. (Většina budov je zničena, oblast je neobyvatelná po týdny až měsíce)

Jiné meteorologické služby, například v Austrálii nebo Indii , používají své vlastní klasifikační stupnice.

💥 Účinky a nebezpečí

Cyklóny způsobují škody kombinací několika ničivých faktorů:

Silný vítr

Vítr o síle hurikánu dokáže ničit budovy, strhávat elektrická vedení, vyvracet stromy a vytvářet obrovské množství letících trosek, které jsou samy o sobě nebezpečné.

Přívalové deště a záplavy

Cyklóny mohou přinést extrémní úhrny srážek (stovky milimetrů za den), což vede k rozsáhlým vnitrozemským záplavám, bleskovým povodním a nebezpečným sesuvům půdy.

Vzedmutí moře (Storm Surge)

Jedná se o nejnebezpečnější aspekt cyklónu. Nízký tlak a silný vítr tlačící vodu směrem k pobřeží způsobí abnormální zvýšení hladiny moře, které může dosáhnout výšky i přes 6 metrů nad normální příliv. Tato "stěna vody" zaplaví nízko položené pobřežní oblasti a je zodpovědná za většinu obětí na životech.

Tornáda

Při postupu cyklónu nad pevninu mohou v jeho dešťových pásech vznikat četná tornáda, která lokálně zvyšují ničivý potenciál bouře.

🔭 Pozorování a předpověď

Předpovídání dráhy a intenzity cyklónů je klíčové pro ochranu životů a majetku. Meteorologové využívají řadu nástrojů:

Meteorologické družice: Poskytují neustálý přehled o vývoji bouří nad rozlehlými oceány.
Průzkumná letadla: Speciálně vybavená letadla (tzv. "lovci hurikánů", např. letouny Lockheed WP-3D Orion) vlétávají přímo do bouře, kde měří tlak, rychlost větru, teplotu a vlhkost.
Počasí|Počasíové radary: Po přiblížení bouře k pobřeží umožňují sledovat její strukturu a pohyb v reálném čase.
Počítačové modely: Složité numerické modely simulují vývoj atmosféry a předpovídají budoucí dráhu a intenzitu cyklónu. Přesnost těchto modelů se v posledních desetiletích výrazně zlepšila.

📜 Historicky významné cyklóny

Cyklón Bhola (1970): Zasáhl dnešní Bangladéš a Indii. Je považován za nejsmrtonosnější tropickou cyklónu v historii s odhadovaným počtem 300 000 až 500 000 obětí, převážně kvůli masivnímu vzedmutí moře.
Hurikán Andrew (1992): Hurikán kategorie 5, který zdevastoval části Floridy v USA . Způsobil obrovské materiální škody.
Hurikán Katrina (2005): Ačkoliv při úderu na New Orleans zeslábl na kategorii 3, jeho vzedmutí moře prolomilo ochranné hráze a způsobilo katastrofální zaplavení města.
Cyklón Nargis (2008): Zasáhl deltu řeky Iravádí v Myanmaru a zabil více než 138 000 lidí.
Tajfun Haiyan (Yolanda) (2013): Jeden z nejsilnějších zaznamenaných cyklónů, který udeřil na pevninu. Způsobil obrovskou devastaci na Filipínách .

💡 Pro laiky

Představte si cyklón jako obrovský, rotující vysavač nebo vířivku uprostřed oceánu. Tento "vysavač" nasává teplý a vlhký vzduch z povrchu moře, který funguje jako jeho palivo. Jak vzduch stoupá, ochlazuje se a vodní pára v něm kondenzuje, čímž se uvolňuje obrovské množství energie – to je to, co pohání silný vítr. Díky otáčení Země se celý systém roztočí do obrovské spirály. Uprostřed je klidné "oko", podobně jako klid uprostřed roztočené káči. Dokud je cyklón nad teplým oceánem, má dostatek paliva a sílí. Jakmile se dostane nad pevninu nebo studenou vodu, jeho "motor" se zadře a bouře postupně zanikne. Největším nebezpečím není jen vítr, ale hlavně obrovská vlna (vzedmutí moře), kterou bouře tlačí před sebou na pobřeží.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 21.12.2025