1746

1746
Století	18. století
Desetiletí	40. léta 18. století

Rozbalit box

Obsah boxu

1746 (MDCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou. Tento rok byl hluboce poznamenán pokračujícími celoevropskými konflikty, především válkou o rakouské dědictví, která v tomto roce přinesla klíčové bitvy na několika frontách – ve Skotsku, Rakouském Nizozemí i v Itálii. Zároveň se jednalo o rok významných politických změn, zejména ve Španělsku, a kulturních milníků, jako bylo založení jedné z nejprestižnějších amerických univerzit.

🌍 Události

Nejvýznamnější události roku 1746 se soustředily kolem probíhající války o rakouské dědictví (1740–1748), která zasáhla většinu Evropy.

⚔️ Válka o rakouské dědictví

Jakobitské povstání ve Skotsku

Rok 1746 znamenal definitivní konec posledního velkého jakobitského povstání ve Velké Británii.

17. ledna – Bitva u Falkirku: Jakobitské síly vedené princem Karlem Eduardem Stuartem (známým jako "Bonnie Prince Charlie") dosáhly svého posledního významného vítězství, když porazily vládní armádu pod velením generála Henryho Hawleyho.
16. dubna – Bitva u Cullodenu: V rozhodující a krvavé bitvě byla jakobitská armáda drtivě poražena britskými vládními vojsky vedenými vévodou z Cumberlandu, synem krále Jiřího II.. Bitva trvala necelou hodinu a znamenala konec nadějí Stuartovců na znovuzískání britského trůnu. Následovaly brutální represe proti skotským horalům, které vévodovi z Cumberlandu vynesly přezdívku "řezník".
20. září – Karel Eduard Stuart po pěti měsících na útěku ve skotské vysočině unikl na francouzské lodi do Francie, čímž povstání definitivně skončilo.

Boje v Rakouském Nizozemí

Francouzská armáda pod velením maršála Mořice Saského pokračovala ve svém úspěšném tažení v Rakouském Nizozemí (dnešní Belgie).

22. února – Francouzi dobyli Brusel.
19. července – Francouzská vojska obsadila Mons.
9. října – Francouzi dobyli Namur.
11. října – Bitva u Rocoux: Francouzská armáda Mořice Saského porazila spojená rakousko-britsko-nizozemsko-hannoverská vojska pod velením Karla Alexandra Lotrinského. Toto vítězství zajistilo Francii kontrolu nad téměř celým Rakouským Nizozemím.

Italská fronta

Na italské frontě se válečné štěstí obrátilo proti francouzsko-španělské alianci.

16. června – Bitva u Piacenzy: Rakousko-sardinská armáda drtivě porazila francouzsko-španělské síly, což donutilo Francouze a Španěly k ústupu z Lombardie.
9. července – Zemřel španělský král Filip V.. Jeho nástupce, Ferdinand VI., začal usilovat o ukončení nákladné války v Itálii.
10. srpna – Rakouská vojska obsadila Janov.
5. prosince – V Janově vypuklo povstání proti rakouské okupaci, které vedl místní hrdina Balilla. Rakušané byli po několika dnech z města vyhnáni.

🗺️ Asie

První karnátická válka: V Indii pokračoval konflikt mezi Britskou a Francouzskou Východoindickou společností, který byl součástí války o rakouské dědictví.
21. září – Francouzské síly pod velením Bertranda-Françoise Mahé de La Bourdonnais dobyly britskou pevnost Madras (dnešní Čennaí).

👑 Ostatní politické události

9. července – Po smrti Filipa V. nastoupil na španělský trůn jeho syn Ferdinand VI..
6. srpna – Zemřel dánský a norský král Kristián VI.. Jeho nástupcem se stal Frederik V..

🔬 Věda, kultura a společnost

22. října – V New Jersey byla založena College of New Jersey, později přejmenovaná na Princetonskou univerzitu.
Francouzský filozof Denis Diderot publikoval své dílo Pensées philosophiques (Filozofické myšlenky), které bylo kvůli kritice náboženství pařížským parlamentem odsouzeno ke spálení.
Německý chemik Andreas Sigismund Marggraf úspěšně izoloval čistý zinek zahříváním kalamínu s dřevěným uhlím.
V Limě, hlavním městě Místokrálovství Peru, došlo k ničivému zemětřesení, které zničilo většinu města a přilehlý přístav Callao zdevastovala vlna tsunami. Odhaduje se, že zahynulo přes 5 000 lidí.

👶 Narození

24. ledna – Gustav III. Švédský, švédský král († 1792)
4. února – Tadeusz Kościuszko, polský a americký generál, vůdce povstání († 1817)
30. března – Francisco Goya, španělský malíř a rytec († 1828)
9. května – Gaspard Monge, francouzský matematik a revolucionář, zakladatel deskriptivní geometrie († 1818)
12. ledna – Johann Heinrich Pestalozzi, švýcarský pedagog a reformátor vzdělávání († 1827)
16. července – Giuseppe Piazzi, italský astronom, objevitel první planetky Ceres († 1826)

💀 Úmrtí

18. března – Anna Leopoldovna, ruská regentka (* 1718)
20. března – Nicolas de Largillière, francouzský malíř (* 1656)
9. července – Filip V. Španělský, španělský král, první z dynastie Bourbonů na španělském trůně (* 1683)
6. srpna – Kristián VI. Dánský, král Dánska a Norska (* 1699)
28. listopadu – Christian Ferdinand Abel, německý hudebník, hráč na violu da gamba (* 1682)
Francis Hutcheson, irsko-skotský filozof, představitel skotského osvícenství (* 1694)

💡 Pro laiky

Válka o rakouské dědictví: Představte si to jako obrovskou evropskou rvačku o moc a území. Když v roce 1740 zemřel císař Karel VI., nezanechal mužského dědice, jen dceru Marii Terezii. Mnoho evropských vládců toho využilo a řeklo: "Žena vládnout nemůže, vezmeme si kus jejího území." Nejrychlejší bylo Prusko, které si vzalo bohaté Slezsko. Marie Terezie se ale nevzdala a bojovala o své dědictví, přičemž ji podpořila hlavně Velká Británie. Proti ní stála hlavně Francie, Prusko a Španělsko. Válčilo se na mnoha místech najednou.
Jakobitské povstání: Toto byl poslední pokus skotských příznivců rodu Stuartovců vrátit svého krále na britský trůn v Londýně. V té době vládli v Británii Hannoverští (původem z Německa). "Jakobité" (podle latinského jména Jakub - Jacobus) podporovali prince Karla Stuarta, vnuka sesazeného krále Jakuba II. I když měli zpočátku úspěch, jejich armáda, složená převážně ze skotských horalů, byla nakonec v bitvě u Cullodenu drtivě poražena modernější a lépe organizovanou britskou armádou. Pro Skotsko to mělo tragické následky, protože britská vláda poté tvrdě potlačila tradiční klanovou kulturu.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 21.12.2025