Přeskočit na obsah

Batáty

Z Infopedia
Verze z 20. 12. 2025, 11:17, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Povijnice batátová (Batáty)
Hlízy povijnice batátové, známé jako batáty
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlilkotvaré (Solanales)
Čeleďsvlačcovité (Convolvulaceae)
Rodpovijnice (Ipomoea)
Druhpovijnice batátová (Ipomoea batatas)
Binomické jméno
Ipomoea batatas
Botanické a hosp. údaje

Batáty neboli sladké brambory jsou jedlé kořenové hlízy povijnice batátové (Ipomoea batatas), rostliny z čeledi svlačcovité (Convolvulaceae). Navzdory svému názvu nejsou botanicky příbuzné s bramborami, které patří do čeledi lilkovité (Solanaceae). Batáty jsou významnou zemědělskou plodinou, pěstovanou v tropických a subtropických oblastech po celém světě pro své škrobnaté a sladké hlízy. Vyznačují se širokou škálou barev dužiny i slupky, od bílé a žluté přes oranžovou až po fialovou. Jsou ceněny pro svou vysokou nutriční hodnotu, zejména pro obsah vitamínu A (ve formě beta-karotenu).

📜 Historie a původ

Původ povijnice batátové se klade do tropických oblastí Střední nebo Jižní Ameriky, kde byly domestikovány pravděpodobně již před 5 000 lety. Archeologické nálezy z Peru dokládají jejich pěstování již v období 8 000 až 10 000 let před naším letopočtem. Pro předkolumbovské civilizace, jako byli Inkové a Mayové, představovaly batáty jednu ze základních složek potravy.

Do Evropy se batáty dostaly díky Kryštofu Kolumbovi, který je přivezl ze své první cesty do Nového světa v roce 1492. Odtud se jejich pěstování rozšířilo do dalších částí světa, především díky španělským a portugalským mořeplavcům. V 16. století se dostaly do Filipin a následně do Číny, Japonska a dalších asijských zemí, kde se rychle staly důležitou plodinou.

Zajímavou kapitolou je rozšíření batátů do Polynésie. Genetické a lingvistické důkazy naznačují, že se batáty dostaly na polynéské ostrovy, jako je Velikonoční ostrov nebo Nový Zéland, ještě před příchodem Evropanů. To podporuje teorii o transoceánském kontaktu mezi polynéskými mořeplavci a původními obyvateli Jižní Ameriky.

🌱 Botanický popis

Povijnice batátová je vytrvalá, plazivá liána s dlouhými, poléhavými lodyhami, které mohou dosahovat délky až několika metrů. Lodyhy často v uzlinách zakořeňují.

  • Listy: Listy jsou střídavé, řapíkaté a jejich tvar je velmi variabilní – od srdčitého po dlanitě laločnatý, a to i na jedné rostlině. Barva listů je obvykle zelená, ale některé odrůdy mohou mít listy s fialovým nádechem.
  • Květy: Květy jsou nálevkovité, podobné květům okrasných povijnic. Mají bílou až světle fialovou barvu s tmavším středem. V mírném pásmu rostlina kvete jen zřídka.
  • Kořenový systém: Rostlina vytváří svazčitý kořenový systém. Některé z těchto kořenů se ztluszczují a vytvářejí zásobní kořenové hlízy – samotné batáty. Tyto hlízy se liší tvarem (od kulovitého po vřetenovitý) i velikostí. Slupka může být bílá, žlutá, oranžová, červená nebo fialová. Barva dužiny je rovněž rozmanitá a často koreluje s barvou slupky.

🌍 Pěstování a produkce

Batáty jsou teplomilnou plodinou, která vyžaduje dlouhé vegetační období s teplotami nad 24 °C. Nesnášejí mráz. Daří se jim v dobře propustné, písčitohlinité půdě s mírně kyselým pH. Množí se vegetativně, nejčastěji pomocí řízků z lodyh nebo z naklíčených hlíz.

Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) je největším světovým producentem batátů s velkým náskokem Čína, která zajišťuje více než polovinu celosvětové sklizně. Dalšími významnými producenty jsou africké státy, zejména Nigérie, Tanzanie a Uganda. V Severní Americe je významným pěstitelem stát Severní Karolína v USA. V posledních letech roste jejich popularita i v Evropě, kde se pěstují především v jižních oblastech, jako je Španělsko a Itálie.

🍠 Odrůdy

Existují stovky odrůd batátů, které se liší barvou slupky, barvou dužiny, tvarem, chutí i texturou po uvaření. Základní dělení je podle barvy dužiny:

  • Oranžové batáty: Jsou nejběžnější v Severní Americe a Evropě. Mají oranžovou dužinu, která je po uvaření vlhká a sladká. Jsou bohaté na beta-karoten. Mezi známé odrůdy patří 'Beauregard' nebo 'Jewel'.
  • Bílé a žluté batáty: Mají světlejší, sušší a méně sladkou dužinu, která je po uvaření drobivější, podobně jako klasické brambory. Jsou populární v Asii, Africe a Latinské Americe.
  • Fialové batáty (Okinawské batáty): Mají fialovou slupku i dužinu. Barvu jim dodávají anthokyany, silné antioxidanty. Po uvaření mají hustší texturu a jemně nasládlou chuť. Jsou velmi populární v Japonsku, zejména na ostrově Okinawa.

🥗 Nutriční hodnota a složení

Batáty jsou vysoce výživnou potravinou. Jsou vynikajícím zdrojem komplexních sacharidů, vlákniny a řady vitamínů a minerálů.

Průměrné nutriční hodnoty na 100 g vařených batátů:

  • Energie: cca 86 kcal
  • Sacharidy: 20 g (z toho cukry cca 4 g)
  • Vláknina: 3 g
  • Bílkoviny: 1,6 g
  • Tuky: 0,1 g

Oranžové odrůdy jsou jedním z nejbohatších přírodních zdrojů beta-karotenu, který si tělo přeměňuje na vitamín A. Jedna středně velká batáta může pokrýt i více než 100 % doporučené denní dávky tohoto vitamínu, který je klíčový pro zdraví zraku, imunitní systém a pokožku. Fialové odrůdy jsou bohaté na anthokyany. Dále obsahují významné množství vitamínu C, manganu, vitamínu B6 a draslíku. Díky nižšímu glykemickému indexu v porovnání s bramborami jsou vhodnější potravinou pro diabetiky.

🍳 Využití v kuchyni

Batáty jsou v kuchyni velmi všestranné a lze je připravovat na mnoho způsobů, podobně jako brambory. Jejich sladká chuť je předurčuje k použití ve slaných i sladkých pokrmech.

  • Pečení: Pečené batáty, ať už vcelku se slupkou nebo nakrájené na hranolky, jsou velmi populární. Pečením se zvýrazní jejich přirozená sladkost.
  • Vaření a pyré: Vařené a rozmačkané batáty slouží jako základ pro kaše, polévky (např. batátový krém) nebo jako příloha k masu.
  • Smažení: Z batátů se připravují hranolky nebo lupínky (chipsy).
  • Grilování: Plátky batátů jsou výborné na grilu.
  • Dezerty: V USA je tradiční batátový koláč (sweet potato pie), který je součástí svátečního menu na Den díkůvzdání. Používají se také do muffinů, chleba nebo pudinků.

V asijské kuchyni se často používají v kari pokrmech, polévkách nebo se vaří v páře. V Japonsku je populární pečená batáta jaki imo prodávaná jako pouliční občerstvení.

🏭 Průmyslové využití

Kromě přímé konzumace se batáty využívají i v průmyslu.

  • Výroba škrobu: Batátový škrob se používá v potravinářství jako zahušťovadlo.
  • Výroba mouky: Z usušených batátů se mele mouka, která je přirozeně bezlepková.
  • Výroba alkoholu: V některých zemích, například v Japonsku, se z batátů destiluje alkoholický nápoj zvaný šóčú.
  • Krmivo pro zvířata: Listy i hlízy se využívají jako kvalitní krmivo pro hospodářská zvířata.

💡 Pro laiky

Ačkoliv se jim říká "sladké brambory", batáty a klasické brambory jsou jako jablka a hrušky – obojí je ovoce, ale z jiného stromu. Zde je jednoduché vysvětlení hlavních rozdílů:

  • Rodina: Batát patří do rodiny svlačcovitých, kam patří i okrasná květina povijnice. Brambor je z rodiny lilkovitých, stejně jako rajče nebo lilek. Jsou to tedy velmi vzdálení příbuzní.
  • Část rostliny: To, co jíme u batátu, je botanicky "kořenová hlíza" – ztloustlý kořen, kde si rostlina ukládá živiny. U bramboru jíme "stonkovou hlízu", což je zduřelá část podzemního stonku.
  • Chuť a výživa: Batáty jsou přirozeně sladké a oranžové druhy obsahují obrovské množství beta-karotenu (provitamínu A). Brambory jsou chuťově neutrálnější a jsou bohatší na vitamín C a draslík.
  • Pozor na záměnu s jamy: V některých částech světa (hlavně v USA) se oranžovým batátům nesprávně říká "yams" (jamy). Pravé jamy jsou ale úplně jiná zelenina, hlízy rostliny rodu Dioscorea. Jsou obvykle větší, mají hrubší, tmavou slupku a jejich dužina je sušší a škrobnatější.

Stručně řečeno: Batát je sladký, často oranžový "kořen", zatímco brambor je škrobnatý, obvykle světlý "stonek".


Tento článek je aktuální k datu 20.12.2025