Přeskočit na obsah

Promile

Z Infopedia
Verze z 27. 8. 2026, 17:25, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Infobox Pojem | název = Promile | obor = Matematika, Toxikologie, Demografie, Oceánografie, Doprava | definice = Bezrozměrová jednotka vyjadřující jednu tisícinu celku (1/1000) | zkratka = ‰ | původ_slova = z latinského ''per mille'' (na tisíc) | příbuzné_pojmy = Procento (%), Bazický bod (bp), ppm | využití = Koncentrace alkoholu v krvi, salinita mořské vody, hrubá míra porodn…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Promile
DefiniceBezrozměrová jednotka vyjadřující jednu tisícinu celku (1/1000)
OborMatematika, Toxikologie, Demografie, Oceánografie, Doprava

Promile je bezrozměrová matematická jednotka, která vyjadřuje jednu tisícinu (1/1000) z libovolného definovaného celku. Zapisuje se pomocí specifického typografického symbolu . Z aritmetického hlediska představuje promile zjednodušený zápis pro zlomek se jmenovatelem 1000 nebo pro desetinné číslo 0,001. Koncept promile je matematicky i historicky úzce příbuzný s procentem (%), avšak využívá se v situacích, kdy by vyjádření v procentech vedlo k nepřehledným desetinným číslům, neboť samotný zkoumaný podíl je vůči celku velmi malý.

Platí absolutní matematická úměra, že jedno procento se rovná deseti promilím (1 % = 10 ‰). Jednotka nachází své primární uplatnění v exaktních vědách a technických oborech. V toxikologii a dopravní legislativě se využívá k měření koncentrace alkoholu v lidské krvi. V demografické statistice definuje hrubou míru porodnosti a úmrtnosti na tisíc obyvatel. V oceánografii a chemii určuje salinitu (slanost) mořské vody a v inženýrském stavitelství slouží ke stanovení podélného sklonu železničních tratí.

⏳ Historie a vývoj symbolu

Slovo promile etymologicky vychází z latinského spojení per mille, což v doslovném překladu znamená „na tisíc“ či „ze tisíce“.

Typografický symbol ‰ představuje historickou evoluci a modifikaci staršího znaku pro procento (%). Znak procenta se vyvinul v patnáctém a šestnáctém století v severní Itálii postupným zkracováním termínu per cento na formu dvou kroužků oddělených zlomkovou čarou. Jakmile se v obchodním a bankovním sektoru (především u pojišťovacích smluv a lodních poplatků) objevila nutnost účtovat sazby v řádech tisícin, písaři začali k existujícímu symbolu procenta přidávat třetí kroužek.

Tento dodatečný kroužek ve spodní části znaku matematicky indikuje další nulu ve jmenovateli zlomku (posun od 100 k 1000). V moderní výpočetní technice a typografii je znak promile standardizován v kódování Unicode pod hexadecimální pozicí U+2030. V operačním systému Windows jej lze na klávesnici s numerickým blokem vyvolat pomocí zkratky Alt+0137. V navazujícím principu byl později vytvořen i symbol pro deseti-tisícinu, takzvaný bazický bod (‱), který obsahuje ve spodní části kroužky tři, v praxi se však tento vizuální symbol téměř nevyužívá a nahrazuje se textovou zkratkou bps.

📝 Matematická definice a převody

Základním principem výpočtu promile je rozdělení definovaného základu na přesně tisíc rovnocenných dílů. Matematická operace pro zjištění hodnoty jednoho promile z určitého celku ($Z$) je definována rovnicí:

  • 1 ‰ = $Z / 1000$

Pro převody mezi základními zlomkovými podíly a promilemi platí následující fixní hodnoty:

  • 1/1 (celek) = 1000 ‰
  • 1/2 (polovina) = 500 ‰
  • 1/4 (čtvrtina) = 250 ‰
  • 1/10 (desetina) = 100 ‰
  • 1/100 (setina) = 10 ‰
  • 1/1000 (tisícina) = 1 ‰

Převod mezi procenty a promilemi je dán posunem desetinné čárky o jedno místo. Pro převod z procent na promile se hodnota násobí deseti (např. 2,5 % = 25 ‰). Pro převod z promilí na procenta se hodnota dělí deseti (např. 15 ‰ = 1,5 %).

🩸 Využití v medicíně a toxikologii (Alkohol v krvi)

Nejčastějším veřejným kontextem použití jednotky promile je vyjádření hladiny alkoholu v lidském organismu. Koncentrace alkoholu v krvi (Blood Alcohol Concentration - BAC) udává hmotnost čistého etanolu v gramech rozpuštěného v jednom kilogramu lidské krve.

Hodnota 1,0 ‰ alkoholu v krvi tedy exaktně znamená, že v 1 kilogramu krve (což je přibližně 0,94 litru) se nachází přesně 1 gram čistého alkoholu.

Widmarkův vzorec

K teoretickému výpočtu koncentrace alkoholu v krvi na základě požitého množství slouží rovnice definovaná švédským průkopníkem forenzní toxikologie Erikem Widmarkem. Základní rovnice z roku 1932 má tvar:

$c = A / (m \times r)$

  • $c$ = maximální dosažená koncentrace alkoholu v krvi v promilích (‰)
  • $A$ = hmotnost požitého čistého alkoholu v gramech
  • $m$ = tělesná hmotnost osoby v kilogramech
  • $r$ = redukční faktor (tzv. Widmarkův faktor), který zohledňuje podíl vody v těle. Pro dospělé muže je průměrná hodnota stanovena na 0,68; pro dospělé ženy na 0,55, neboť ženský organismus obsahuje fyziologicky vyšší podíl tukové tkáně na úkor tělesné vody.

Rychlost metabolické eliminace alkoholu z krve zajišťovaná primárně jaterním enzymem alkoholdehydrogenázou vykazuje u zdravého jedince lineární pokles (kinetika nultého řádu). Průměrná rychlost odbourávání činí 0,15 ‰ za jednu hodinu.

Klinické účinky dle hladiny

  • 0,2 ‰ – 0,5 ‰: Lehká euforie, snížení zábran, první fáze zhoršení odhadu vzdálenosti.
  • 0,5 ‰ – 0,8 ‰: Prodloužení reakční doby, zhoršení periferního vidění, mírná porucha koordinace.
  • 1,0 ‰ – 1,5 ‰: Střední opilost, znatelné poruchy rovnováhy, artikulace a soustředění. Riziko dopravní nehody narůstá exponenciálně.
  • 2,0 ‰ – 2,5 ‰: Těžká opilost, zmatenost, ztráta orientace v prostoru a čase.
  • 3,0 ‰ a více: Akutní otrava alkoholem, riziko bezvědomí, utlumení dýchacího centra, hrozba úmrtí.

⚖️ Legislativní limity alkoholu v Evropě (Stav 2026)

Právní řády evropských států definují maximální povolenou koncentraci alkoholu v krvi pro řidiče motorových vozidel striktně v promilích. Následující tabulka obsahuje kompletní a ověřená data platná pro běžné řidiče osobních automobilů napříč evropským kontinentem k srpnu 2026. Data nezahrnují výjimky pro profesionální řidiče nebo řidiče začátečníky, u kterých je limit ve většině těchto států plošně snížen na nulovou toleranci.

Zavedený limit v promilích (‰) Evropské státy s platností tohoto limitu v roce 2026
0,0 ‰ (Nulová tolerance) Česko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Estonsko
0,2 ‰ Polsko, Švédsko, Norsko, Finsko
0,4 ‰ Litva
0,5 ‰ Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Rakousko, Švýcarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Nizozemsko, Belgie, Dánsko, Portugalsko, Řecko, Lotyšsko, Irsko, Skotsko (část Spojeného království)
0,8 ‰ Anglie, Wales a Severní Irsko (části Spojeného království), Lichtenštejnsko, Malta

📊 Demografické ukazatele (Porodnost a úmrtnost)

V oblasti populační statistiky a demografie se promile uplatňuje pro vyjádření takzvaných hrubých měr. Vzhledem k tomu, že počet narozených dětí nebo zemřelých osob je vůči celkové populaci státu velmi malý, vyjádření v procentech by generovalo čísla začínající nulou (např. 0,9 %). Pro lepší srozumitelnost demografové globálně standardizovali přepočet na tisíc obyvatel, tedy v promilích.

  • Hrubá míra porodnosti (Natalita): Vyjadřuje počet živě narozených dětí v daném kalendářním roce na 1 000 obyvatel středního stavu populace.
  • Hrubá míra úmrtnosti (Mortalita): Vyjadřuje počet zemřelých osob v daném kalendářním roce na 1 000 obyvatel středního stavu populace.
  • Přirozený přírůstek / úbytek: Matematický rozdíl mezi hrubou mírou porodnosti a hrubou mírou úmrtnosti. Je-li hodnota úmrtnosti vyšší, výsledná hodnota je záporná a označuje se jako přirozený úbytek.
  • Hrubá míra sňatečnosti a rozvodovosti: Počet uzavřených manželství nebo rozvodů v daném roce přepočtený na 1 000 obyvatel.

Vývoj demografických ukazatelů ČR (2010–2025)

Následující tabulka předkládá kompletní analytická data Českého statistického úřadu (ČSÚ) pro vybrané roky v ucelené časové ose od roku 2010 do roku 2025. Data exaktně demonstrují prudký pokles porodnosti po roce 2021 a vliv pandemie na úmrtnost v letech 2020 a 2021. Hodnoty jsou udávány čistě v promilích (na 1000 obyvatel).

Rok Hrubá míra porodnosti (‰) Hrubá míra úmrtnosti (‰) Přirozený přírůstek / úbytek (‰)
2010 11,1 ‰ 10,2 ‰ + 0,9 ‰
2011 10,4 ‰ 10,2 ‰ + 0,2 ‰
2012 10,3 ‰ 10,3 ‰ 0,0 ‰
2013 10,2 ‰ 10,4 ‰ - 0,2 ‰
2014 10,4 ‰ 10,0 ‰ + 0,4 ‰
2015 10,5 ‰ 10,5 ‰ 0,0 ‰
2016 10,7 ‰ 10,2 ‰ + 0,5 ‰
2017 10,8 ‰ 10,6 ‰ + 0,2 ‰
2018 10,7 ‰ 10,6 ‰ + 0,1 ‰
2019 10,5 ‰ 10,5 ‰ 0,0 ‰
2020 10,3 ‰ 12,1 ‰ - 1,8 ‰
2021 10,6 ‰ 13,3 ‰ - 2,7 ‰
2022 9,5 ‰ 11,3 ‰ - 1,8 ‰
2023 8,4 ‰ 10,4 ‰ - 2,0 ‰
2024 8,2 ‰ 10,4 ‰ - 2,2 ‰
2025 8,0 ‰ (odhad modelu) 10,4 ‰ (odhad modelu) - 2,4 ‰

🌊 Oceánografie a chemie (Salinita)

V oblasti oceánografie, geochemie a hydrologie slouží promile ke standardnímu kvantitativnímu vyjadřování salinity (slanosti) vody. Salinita udává celkovou hmotnost pevných minerálních látek (solí) v gramech rozpuštěných v jednom kilogramu mořské vody.

  • 1 ‰ salinity = 1 gram rozpuštěné soli v 1 000 gramech (1 kg) roztoku.

Průměrná celosvětová slanost světového oceánu se pohybuje na úrovni 35 ‰. To znamená, že každý litr mořské vody obsahuje v průměru 35 gramů solí (dominantně chloridu sodného). Salinita však není homogenní a podléhá silným geografickým odchylkám:

  • Brakická voda: V ústích velkých řek a oblastech mísení s řekami (např. Baltské moře) se salinita pohybuje v nízkém rozmezí 7 ‰ až 10 ‰.
  • Uzavřená okrajová moře v subtropech: V oblastech s extrémním výparem a absencí srážek, jakým je Rudé moře nebo Perský záliv, dosahuje salinita hodnot mezi 40 ‰ až 42 ‰.
  • Extrémní vnitrozemská jezera: Bezodtoká solná jezera vykazují nejvyšší naměřené hodnoty na planetě. Salinita Mrtvého moře činí zhruba 340 ‰ (tedy voda tvoří z více než třetiny čistou sůl), jezero Don Juan Pond v Antarktidě dosahuje extrémní hodnoty salinity až přes 400 ‰.

Vedle salinity se promile v hydrochemii používá pro určování izotopového složení vody, konkrétně poměru těžkých izotopů kyslíku ($^{18}O$ / $^{16}O$) a vodíku (Deuterium), které se vztahují k mezinárodnímu standardu Vienna Standard Mean Ocean Water (VSMOW) a jejich odchylky se zapisují zápisem v promilích.

🚂 Inženýrství a doprava (Sklon tratí)

Zatímco podélný sklon silničních a dálničních komunikací se plošně udává v procentech (%), pro udávání spádu u železničních tratí se celosvětově používá jednotka promile.

Geometricky vyjadřuje sklon v promilích výškové převýšení v metrech na 1 000 metrů (jeden kilometr) horizontální délky trati. Sklon o hodnotě 10 ‰ tedy znamená, že trať na jednom kilometru své délky překoná výškový rozdíl přesně 10 metrů. Matematicky tento údaj představuje tangens úhlu stoupání vynásobený číslem 1000.

Důvodem pro odlišnou jednotku oproti silnicím je fyzikální princip adheze. Železniční kolo z oceli pohybující se po ocelové kolejnici má zásadně nižší koeficient smykového tření než gumová pneumatika na asfaltu. Z toho důvodu běžné adhezní vlakové soupravy nezvládají překonávat stoupání, která jsou pro osobní automobily zcela běžná. Normy pro stavbu hlavních železničních koridorů povolují maximální stoupání do hodnot 12 ‰ až 15 ‰. V extrémních horských úsecích mohou běžné adhezní tratě (bez ozubnice) dosáhnout limitních hodnot:

  • Trať přes průsmyk Semmering v Rakousku dosahuje maximálního sklonu 25 ‰.
  • Nejstrmější standardní železnicí s adhezním provozem (bez ozubnice a lanového tahu) v Evropě je Pöstlingbergbahn v rakouském Linci se sklonem 116 ‰, následovaná tratí Uetlibergbahn ve Švýcarsku s maximálním sklonem 79 ‰.
  • V České republice vykazuje největší stoupání regionální Jizerskohorská dráha v úseku Tanvald – Harrachov s hodnotou až 58 ‰ (trať je historicky vybavena ozubnicí, ale v současnosti je na ní provozována adhezní vozba).

🔤 Gramatika a typografická pravidla

V českém jazyce se slovo „promile“ skloňuje podle vzoru moře (jednotné číslo: bez promile, k promile; množné číslo: pět promilí).

Z hlediska typografického zápisu symbolu ‰ platí identická pravidla jako u zápisu procenta, vycházející ze závazných doporučení Ústavu pro jazyk český.

  • Zápis s mezerou: Symbol je oddělen od čísla pevnou (nezlomitelnou) mezerou v případě, že zastupuje podstatné jméno „promile“. Příklad: Zápis „1,5 ‰“ se čte jako „jeden a půl promile“.
  • Zápis bez mezery: Symbol se váže k číslu bez jakékoliv mezery v případě, že plní funkci přídavného jména (promilní). Příklad: Zápis „10‰“ se čte jako „desetipromilní“.

💡 Pro laiky

Pojem procento (rozdělení na 100 dílů) lidé běžně znají z každodenního života – ze slev v obchodě nebo z úroků v bance. Promile funguje naprosto stejně, jen je ještě přesnější. Místo na sto dílů rozdělí celek rovnou na 1 000 stejných dílků.

Proč to matematici udělali? Protože v některých oborech by procenta přinášela příliš mnoho desetinných čárek. Když si dáte jedno pivo, máte v krvi zhruba 0,05 procenta alkoholu. Takové číslo se špatně pamatuje, snadno v něm zapomenete napsat nulu a policistům by se do protokolů špatně zapisovalo. Místo toho se použije promile. Řekne se, že máte v krvi 0,5 promile (což je to samé, jen posunuté o jednu desetinnou čárku).

Stejné je to se statistikou narozených dětí. Pokud má Česká republika přes 10 milionů obyvatel a za rok se narodí zhruba 80 000 dětí, znamenalo by to v procentech porodnost 0,8 %. Aby sociologové nemuseli pracovat s desetinnými zlomky začínajícími nulou, vynásobí číslo deseti a řeknou, že porodnost je 8 promile. Znamená to jednoduše: „Na každou jednu tisícovku obyvatel České republiky se letos narodilo 8 dětí.“ Promile je tedy jen nástroj, jak velmi malá čísla zvětšit tak, aby se lidem lépe vyslovovala a zapisovala.

Zdroje