Expo 2025

Expo 2025
Místo	Ósaka, Japonsko

Expo 2025 (oficiálně anglicky Expo 2025 Osaka, Kansai, Japan, japonsky 2025年日本国際博覧会) byla mezinárodní světová výstava, která se konala od 13. dubna do 13. října roku 2025 v japonském městě Ósaka. Ústředním dějištěm šestiměsíční události se stal uměle vybudovaný ostrov Jumešima v Ósackém zálivu. Pořádáním události byla pověřena organizace BIE (Bureau International des Expositions).

Hlavním tématem výstavy se stalo heslo „Navrhujeme společnost budoucnosti pro naše životy“ (anglicky Designing Future Society for Our Lives). Akce se zaměřila na udržitelný rozvoj, globální zdravotní výzvy, propojování světových kultur a integraci pokročilých technologií do každodenního lidského života. Japonsko hostilo všeobecnou světovou výstavu již podruhé, poprvé se tak stalo v roce 1970 rovněž v Ósace. Události se zúčastnilo přes 150 nezávislých států a desítky mezinárodních organizací.

🗓 Současnost a dozvuky výstavy

Po formálním uzavření bran výstaviště v polovině října roku 2025 započala rozsáhlá fáze dekonstrukce a revitalizace celého areálu. Podle původního harmonogramu měly zúčastněné státy povinnost odstranit své národní pavilony v přesně stanoveném časovém okně. V průběhu první poloviny roku 2026 se však ukázalo, že proces likvidace doprovází řada logistických a finančních komplikací, které zasáhly i Českou republiku.

V červnu roku 2026 informovala česká média o závažných problémech týkajících se českého pavilonu. Podle vyjádření politiků a zástupců opozice, včetně Karla Havlíčka a Petra Macinky, nebyla dřevěná stavba z Jumešimy včas odstraněna, což vedlo k narůstajícím finančním sankcím a diplomatickému napětí. Architektonicky ceněná budova sice během konání výstavy splnila svůj prezentační účel a přilákala stovky tisíc návštěvníků, avšak její následná likvidace odhalila hluboké nedostatky v účetní kontrole a projektovém řízení.

V reakci na tyto události byl jmenován nový generální komisař pro budoucí účasti, Kryštof Šafer, který zavedl přísnější kontrolní mechanismy. Pro nadcházející specializovanou výstavu v roce 2027 byl stanoven pevný rozpočet 120 milionů korun s tím, že stát ustoupí od budování samostatných vnějších pavilonů a zaměří se výhradně na pronájem vnitřních výstavních ploch s využitím zapůjčeného mobiliáře. Japonská strana současně zahájila proces transformace ostrova na budoucí komerční a rezidenční zónu.

⏳ Historie a volba pořadatele

Rozhodovací proces o hostitelském městě byl oficiálně zahájen v roce 2017 pod dohledem Mezinárodního úřadu pro výstavnictví. Své kandidatury do termínu uzávěrky podaly tři státy: Japonsko (s městem Ósaka), Rusko (s městem Jekatěrinburg) a Ázerbájdžán (s hlavním městem Baku).

Japonská delegace postavila svou kampaň na silné historické zkušenosti s pořádáním velkých akcí a na strategickém plánu využití umělého ostrova, který měl demonstrovat technologický pokrok v oblasti recyklace a znovuzískávání půdy. Ruská kandidatura sázela na masivní investice do uralského regionu, zatímco Ázerbájdžán akcentoval roli křižovatky mezi Evropou a Asií.

K samotnému hlasování došlo 23. listopadu 2018 na 164. valném shromáždění BIE v Paříži. Volba probíhala v systému tajného hlasování delegátů členských států. V prvním kole získala Ósaka 85 hlasů, Jekatěrinburg 48 hlasů a Baku 23 hlasů. Vzhledem k tomu, že žádný kandidát nezískal potřebnou dvoutřetinovou většinu, ázerbájdžánská metropole z volby vypadla. V rozhodujícím druhém kole porazila Ósaka Jekatěrinburg poměrem 92 ku 61 hlasům a získala oficiální status pořadatele.

🏗 Lokalita a infrastruktura

Dějištěm události byl vybrán ostrov Jumešima (v překladu „Ostrov snů“), což je umělý pevninský útvar v Ósackém zálivu o celkové rozloze 390 hektarů. Území vzniklo v minulých desetiletích primárně navážením stavebního a komunálního odpadu, což před samotnou výstavbou pavilonů vyžadovalo rozsáhlou sanaci podloží a stabilizaci terénu.

Přípravy areálu se potýkaly se značným nárůstem nákladů. Zatímco původní odhady počítaly s rozpočtem ve výši 125 miliard japonských jenů, v důsledku celosvětové inflace, nedostatku stavebních materiálů a komplikovaných geologických podmínek se celkové náklady vyšplhaly na 235 miliard jenů. To vyvolalo na domácí politické scéně ostrou kritiku a srovnávání s podobným finančním prodražením během letních olympijských her v Tokiu.

Pro zajištění dopravy odhadovaných třiceti milionů návštěvníků byla vybudována masivní dopravní infrastruktura. Klíčovým projektem se stalo prodloužení ósackého metra linky Čúó (Chuo Line), která nově propojila centrum města přímo se stanicí na ostrově Jumešima. Paralelně byla posílena trajektová přeprava a zavedeny speciální kyvadlové autobusové linky z hlavních železničních uzlů v regionu Kansai.

🎨 Architektonický koncept a Velký prstenec

Generálním designérem výstaviště byl jmenován přední japonský architekt Sou Fudžimoto. Jeho urbanistický plán rozdělil ostrov do tří hlavních zón: Pavilonový svět, Zelený svět a Vodní svět.

Nejvýraznějším architektonickým prvkem celé výstavy se stala struktura zvaná Velký prstenec (anglicky Grand Ring). Tato obří kruhová promenáda o obvodu dvou kilometrů, šířce třiceti metrů a výšce dosahující v některých úsecích až dvaceti metrů, propojovala všechny mezinárodní pavilony. Prstenec byl postaven z tradičních dřevěných trámů bez použití nadměrného množství kovových spojovacích prvků, čímž se stal největší dřevostavbou na světě. Konstrukce plnila dvojí účel: v přízemí chránila návštěvníky před deštěm a sluncem, zatímco na střeše poskytovala vyhlídkovou terasu s panoramatickým výhledem na Ósacký záliv a přilehlé pohoří.

🧠 Témata a koncepce

Základní filozofie výstavy vycházela z myšlenky udržitelnosti formulované v cílech OSN. Hlavní téma „Navrhujeme společnost budoucnosti pro naše životy“ bylo rozděleno do tří specifických podkategorií, podle kterých se orientovaly expozice jednotlivých států:

Záchrana životů (Saving Lives): Ochrana lidského zdraví, boj proti infekčním chorobám, čistá voda, prevence přírodních katastrof.
Posílení životů (Empowering Lives): Vzdělávání, umělá inteligence, robotika, využití lidského potenciálu.
Propojování životů (Connecting Lives): Mezikulturní dialog, globální partnerství, mír a kybernetická bezpečnost.

Kromě národních pavilonů tvořilo jádro koncepce osm takzvaných Signature Pavilions (Tematických pavilonů). Každý z nich byl kurátorsky veden významnou japonskou osobností z oblasti vědy, umění či technologie. Tyto expozice nabízely hluboce pohlcující instalace zabývající se fenomény, jako je začleňování přírody do měst, objevování hlubin oceánů nebo fúze biologických a digitálních entit.

🇨🇿 Účast České republiky a architektonický návrh

Přípravy na českou účast začaly vyhlášením otevřené architektonické soutěže na konci roku 2022. Odborná porota pod hlavičkou České komory architektů vybrala z desítek návrhů projekt studia Apropos Architects (autoři Michal Gabaš, Tomáš Beránek, Nikoleta Slováková, ve spolupráci s Terezou Šváchovou a vizuálním studiem Lunchmeat). Česká expozice nesla podtitul „Talent a kreativita pro život“.

Český pavilon představoval unikátní dynamickou spirálu směřující vzhůru, což mělo symbolizovat neustálý rozvoj a vzestup lidského poznání. Z technického hlediska šlo o mimořádně náročný počin. Konstrukce byla kompletně vytvořena z křížem lepeného dřeva (CLT panely), které nahradilo klasické kovové nosné systémy. Tato technika byla pro daný rozsah na japonských ostrovech aplikována vůbec poprvé. Fasáda pavilonu kombinovala přírodní dřevěné lamely s masivními prosklenými bloky, čímž architekti vzdali hold tradičnímu českému sklářství.

Interiér pavilonu plynule stoupal po spirálovité rampě. Výstava uvnitř reflektovala dílo malíře Alfonse Muchy, jehož filozofie propojovala estetiku a harmonii se společenským posláním. Prezentovalo se zde špičkové české sklo, moderní design, inovativní start-upy a technologie. Součástí zážitku pro návštěvníky byla i funkční česká pivnice nabízející plzeňské pivo a tradiční národní pokrmy s asijským nádechem. Oficiálním maskotem české účasti byla figurka jménem René. Původní rozpočet projektu se pohyboval v řádech stovek milionů korun, avšak kvůli nezvládnuté fázi dekonstrukce v roce 2026 čelil stát dalším dodatečným sankcím.

🌍 Vybrané mezinárodní a tematické pavilony

Prostor na Jumešimě hostil přes 150 národních celků, z nichž mnohé zvolily architektonicky radikální přístupy.

Asie a Blízký východ

Země hostitelského regionu dominovaly z hlediska technologických inovací. Pavilon Singapuru, označovaný jako „Sféra snů“ (Dream Sphere), využíval interaktivní plochy mapující návštěvnická data v reálném čase. Expozicí provázel digitální maskot Merly. Pavilon Kuvajtu, navržený ateliérem LAVA, získal podobu futuristického majáku zářícího do Ósackého zálivu. Samotné Japonsko představilo obrovskou cyklickou stavbu věnovanou biologickým rytmům a recyklaci vody. Značné popularitě se těšil komerční pavilon Gundam Next Future, který prezentoval mecha roboty v životní velikosti a vyžadoval striktní systém předběžných rezervací.

Evropa a Amerika

Nizozemsko vzbudilo pozornost implementací masivní zářící sféry, jež fungovala jako pohlcovač oxidu uhličitého a demonstrátor udržitelných energetických řešení. Kolumbie vystavěla strukturu tvořenou průsvitnými modulárními kostkami navozujícími iluzi vznášení se nad vodní hladinou. Výrazný otisk zanechal pavilon Spojených států amerických, který kladl důraz na vesmírný výzkum a spolupráci agentury NASA s mezinárodními subjekty, a Portugalsko, jehož otevřená architektura bez nutnosti rezervací byla hojně vyhledávána pro svůj přístupný koncept.

📊 Statistiky a data

Výsledky hlasování o pořadatelství

Níže je uveden přesný rozpad hlasování delegátů BIE z 23. listopadu 2018 v Paříži.

Kandidátské město	Hlasy (1. kolo)	Hlasy (2. kolo)
Ósaka	85	92
Jekatěrinburg	48	61
Baku	23	— (vyřazeno)

Základní parametry události

Ukazatel	Hodnota
Doba trvání	13. dubna 2025 – 13. října 2025 (184 dní)
Celková rozloha areálu	390 hektarů (z toho výstavní plocha 155 hektarů)
Počet zúčastněných zemí	Přes 150 nezávislých států
Odhadovaný počet návštěvníků	28 200 000 (finální odhady kolem 30 milionů)
Konečný rozpočet na infrastrukturu	235 miliard JPY

Chronologie světových výstav ve 21. století

Přehled všeobecných světových výstav (nezahrnuje menší specializovaná mezinárodní expa).

Rok	Hostitelské město	Hlavní téma výstavy
2000	Hannover	Člověk, příroda, technologie
2005	Aiči	Moudrost přírody
2010	Šanghaj	Lepší město, lepší život
2015	Milán	Potraviny pro planetu, energie pro život
2020	Dubaj	Spojování myslí, vytváření budoucnosti
2025	Ósaka	Navrhujeme společnost budoucnosti pro naše životy
2030	Rijád	Éra změn: Společně k prozíravému zítřku

💡 Pro laiky

Světová výstava, známá zkráceně jako Expo, je gigantická mezinárodní akce, kterou si lze představit jako olympiádu v oblasti inovací, kultury a architektury. Zúčastněné státy z celého světa se sjedou na jedno místo (v tomto případě na umělý ostrov v Japonsku), kde si každý národ postaví vlastní budovu – pavilon. V těchto pavilonech pak státy prostřednictvím vizuálních show, moderních technologií a kulinářských zážitků prezentují to nejlepší, co mohou světu nabídnout, a navrhují řešení pro globální problémy, jakými jsou nemoci, znečištění nebo stárnutí populace. Celá akce trvá půl roku a po jejím skončení se městečko obvykle rozebere, přičemž některé ikonické stavby z historie (například Eiffelova věž v Paříži) mohou zůstat zachovány.

Zdroje