Program Apollo

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - projekt Program Apollo byl americký program pilotovaných kosmických letů realizovaný Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA) v letech 1961 až 1972. Jeho hlavním a nejznámějším cílem bylo uskutečnit přistání člověka na Měsíci a zajistit jeho bezpečný návrat na Zemi. Tento cíl byl stanoven prezidentem Johnem F. Kennedym 25. května 1961 a byl úspěšně naplněn 20. července 1969, kdy astronauti mise Apollo 11, Neil Armstrong a Buzz Aldrin, jako první lidé stanuli na měsíčním povrchu.

Program Apollo byl přímou odpovědí na úspěchy Sovětského svazu v rané fázi vesmírného závodu a stal se jedním z největších a nejambicióznějších technologických projektů v historii lidstva. Vyvrcholil šesti úspěšnými přistáními na Měsíci, během nichž se po jeho povrchu prošlo celkem dvanáct astronautů. Poslední misí na Měsíc byla Apollo 17 v prosinci 1972. Program přinesl obrovský technologický pokrok v oblastech jako raketová technika, telekomunikace, počítače a materiálové inženýrství a zanechal trvalý odkaz ve vědě a kultuře.

⏳ Historie a politické pozadí

Program Apollo byl koncipován na konci 50. let jako nástupce prvního amerického pilotovaného programu Mercury. Původně se uvažovalo o letech na oběžnou dráhu Země a případně o obletu Měsíce. Dramatický impuls však programu dodal projev prezidenta Johna F. Kennedyho 25. května 1961, ve kterém stanovil odvážný cíl: přistát s člověkem na Měsíci a bezpečně ho vrátit na Zemi do konce desetiletí. Tento krok byl motivován snahou předstihnout Sovětský svaz ve vesmírném závodě, který do té doby USA prohrávaly, a demonstrovat technologickou a politickou převahu.

tragedy Apollo 1

Program postihla hned na začátku tragédie. Dne 27. ledna 1967, během pozemní simulace startu mise, která měla být později označena jako Apollo 1, vypukl v kabině požár. V atmosféře tvořené čistým kyslíkem se oheň rychle rozšířil a kvůli konstrukčním chybám vstupního průlezu se posádce nepodařilo včas uniknout. Všichni tři astronauti – velitel Virgil Grissom, senior pilot Edward White a pilot Roger Chaffee – zahynuli. Tato nehoda vedla k zásadnímu přehodnocení bezpečnostních standardů, rozsáhlým úpravám velitelského modulu a dočasnému pozastavení pilotovaných letů.

Cesta k Měsíci (Apollo 4 – Apollo 10)

Po tragédii následovala série nepilotovaných testovacích misí. Apollo 4 (1967) byl prvním letem mohutné rakety Saturn V. Apollo 5 (1968) otestoval lunární modul na oběžné dráze Země a Apollo 6 (1968) byl dalším testem rakety Saturn V.

První pilotovaný let programu, Apollo 7, se uskutečnil v říjnu 1968 a úspěšně prověřil velitelský a servisní modul na oběžné dráze Země. O Vánocích roku 1968 mise Apollo 8 jako první v historii opustila oběžnou dráhu Země, dosáhla Měsíce, desetkrát jej obletěla a bezpečně se vrátila. Posádka se stala prvními lidmi, kteří spatřili odvrácenou stranu Měsíce.

Mise Apollo 9 (březen 1969) byla klíčovou zkouškou, při níž byl na oběžné dráze Země poprvé pilotovaně testován lunární modul. Apollo 10 (květen 1969) byla generální zkouškou na přistání. Lunární modul se oddělil od velitelské lodi a sestoupil až do výšky 15 km nad měsíční povrch.

🚀 Technologie programu

Úspěch programu Apollo byl podmíněn vývojem řady přelomových technologií. Celý projekt zaměstnával na svém vrcholu přes 400 000 lidí a stál přibližně 25,4 miliardy dolarů (v dobové hodnotě).

Raketa Saturn V

Saturn V byla nejdůležitějším prvkem programu a dodnes zůstává nejvýkonnější nosnou raketou, jaká kdy byla úspěšně nasazena. Tato třístupňová raketa, vysoká 111 metrů, byla schopna vynést na nízkou oběžnou dráhu Země náklad o hmotnosti 118 000 kg a k Měsíci dopravit kosmickou loď Apollo o hmotnosti přes 43 500 kg. Jejím hlavním architektem byl německý konstruktér Wernher von Braun.

Kosmická loď Apollo

Skládala se ze tří hlavních částí:

• Velitelský modul (CM): Kuželovitá kabina pro tříčlennou posádku, která jako jediná část lodi přistávala zpět na Zemi.
• Servisní modul (SM): Válcová část obsahující hlavní motor, pohonné hmoty, kyslíkové nádrže a další systémy pro podporu života. Společně s CM tvořil celek označovaný jako CSM.
• Lunární modul (LM): Specializované dvoučlenné plavidlo určené výhradně pro provoz ve vesmíru a na povrchu Měsíce. Skládal se ze dvou částí: sestupového stupně, který zůstal na Měsíci, a vzletového stupně, který dopravil astronauty zpět na oběžnou dráhu k velitelskému modulu.

🌕 Pilotované mise na Měsíc

Celkem šest misí úspěšně přistálo na Měsíci a dvanáct astronautů se po jeho povrchu prošlo.

• Apollo 11 (červenec 1969): Neil Armstrong a Buzz Aldrin se stali prvními lidmi na Měsíci. Přistáli v Moři klidu. Armstrongova slavná slova: "Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo," se stala symbolem celé éry.
• Apollo 12 (listopad 1969): Pete Conrad a Alan Bean provedli přesné přistání poblíž sondy Surveyor 3 a přivezli její části zpět na Zemi.
• Apollo 13 (duben 1970): Mise, která se stala "úspěšným selháním". Po výbuchu kyslíkové nádrže byla posádka (Jim Lovell, Jack Swigert, Fred Haise) nucena zrušit přistání na Měsíci. Díky improvizaci a obrovskému úsilí řídicího střediska se podařilo astronauty bezpečně vrátit na Zemi s využitím lunárního modulu jako "záchranného člunu".
• Apollo 14 (únor 1971): Alan Shepard a Edgar Mitchell přistáli v oblasti Fra Mauro. Shepard si na Měsíci symbolicky zahrál golf.
• Apollo 15 (červenec 1971): David Scott a James Irwin byli první misí, která použila lunární vozítko Lunar Rover, což jim umožnilo prozkoumat mnohem větší oblast.
• Apollo 16 (duben 1972): John Young a Charles Duke přistáli v oblasti Descartes Highlands, první a jediné vysočině navštívené v rámci programu.
• Apollo 17 (prosinec 1972): Poslední mise programu. Velitel Eugene Cernan je dosud posledním člověkem, který stál na Měsíci. Členem posádky byl také Harrison Schmitt, první a jediný profesionální geolog, který Měsíc navštívil.

🔬 Vědecký přínos a odkaz

Program Apollo měl obrovský vědecký a technologický dopad.

• Vzorky hornin: Astronauti přivezli na Zemi celkem 382 kg měsíčních hornin a prachu. Jejich analýza zásadně změnila naše chápání vzniku a vývoje Měsíce a potvrdila teorii velkého impaktu – že Měsíc vznikl po srážce Země s tělesem velikosti Marsu.
• Vědecké experimenty: Na povrchu Měsíce byly instalovány vědecké stanice (ALSEP), které posílaly data na Zemi ještě léta po skončení programu. Měřily například seismickou aktivitu, sluneční vítr a tepelný tok.
• Technologický spin-off: Technologie vyvinuté pro Apollo našly uplatnění v mnoha oblastech na Zemi, včetně medicíny (digitální zobrazování), letectví, telekomunikací a výpočetní techniky. Program také výrazně urychlil miniaturizaci počítačů.
• Inspirace: Program Apollo inspiroval generace vědců, inženýrů a snílků a zůstává symbolem toho, čeho je lidstvo schopno dosáhnout, když spojí své síly k dosažení velkého cíle.

Po skončení měsíčních misí byla technologie programu Apollo využita ještě pro vesmírnou stanici Skylab a mezinárodní let Sojuz-Apollo v roce 1975.

💡 Pro laiky: Jak si představit program Apollo?

Představte si, že chcete zorganizovat první expedici na vrchol nejvyšší hory na úplně neznámém kontinentu. Nevíte přesně, jaké tam je počasí, z čeho je hora složená, ani jestli se tam dá dýchat.

• Cíl (Hora): Tou horou je Měsíc – vzdálený, nehostinný a nikdy předtím člověkem nenavštívený.
• Dopravní prostředek (Raketa Saturn V): Protože na onen kontinent nevedou žádné cesty, musíte postavit největší a nejspolehlivější dopravní prostředek v historii. To byla raketa Saturn V. Je jako obrovská loď, letadlo a terénní vůz v jednom, postavená jen na jednu jedinou cestu.
• Výbava (Kosmická loď Apollo): Na cestu si neberete jeden batoh, ale celou sadu specializovaných vozidel.
  • **Velitelský modul** je váš hlavní tábor – bezpečné místo, kde bydlíte a odkud vše řídíte.
  • **Lunární modul** je jako specializovaný horolezecký člun. Je lehký, neohrabaný a umí jedinou věc: dostat dva lidi z hlavního tábora na vrchol hory a zpět. Nemusí být hezký ani aerodynamický, protože v "řídkém vzduchu" vesmíru to není potřeba.
• Tým (Astronauti a řídicí středisko): Máte malou, špičkově vycvičenou skupinu horolezců (astronauty), ale za nimi stojí obrovský tým v základním táboře (řídicí středisko v Houstonu), který sleduje každý jejich krok, radí jim a řeší všechny problémy na dálku.

Celá expedice je nesmírně riskantní. Každý šroubek, každý výpočet musí být dokonalý. A když se něco pokazí (jako u Apolla 13), celý tým musí spolupracovat, aby horolezce dostal bezpečně domů s použitím jen toho, co mají po ruce. Program Apollo byl přesně takovou monumentální expedicí, která posunula hranice lidských možností.

Zdroje

NASA: The Apollo Program The Planetary Society: How much did the Apollo program cost? Wikipedia: Apollo program Space.com: The Apollo Program: How NASA Sent Astronauts to the Moon