Euroregion Glacensis

Euroregion Glacensis
Typ	mezinárodní zájmové sdružení
Datum založení	5. prosince 1996
Sídlo	Rychnov nad Kněžnou (ČR), Kladsko (Polsko)
Zaměření	přeshraniční spolupráce, rozvoj regionů
Předseda	Jan Birke (česká strana), Czesław Kręcichwost (polská strana)

Euroregion Glacensis (plným oficiálním názvem Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis) je přeshraniční mezinárodní svazek a dobrovolné zájmové sdružení měst, obcí a dalších právnických osob, které se rozkládá na česko-polském příhraničním území. Založen byl na konci roku 1996, což z něj činí vůbec nejstarší a svou rozlohou i členskou základnou největší česko-polský euroregion. Jeho hlavním a prvořadým cílem je koordinace přeshraniční spolupráce, systematické odstraňování bariér mezi oběma státy a všestranná podpora hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje přidružených oblastí.

Geograficky a administrativně pokrývá Euroregion Glacensis obrovské a nesmírně rozmanité území. Na straně České republiky do něj zasahují tři vyšší územně samosprávné celky – Královéhradecký kraj, Pardubický kraj a část Olomouckého kraje. Na straně Polské republiky sdružuje gminy (obce) v okresech příslušejících do Dolnoslezského vojvodství. Značná část celého sdruženého území je tvořena horskými a podhorskými masivy, jako jsou Krkonoše, Orlické hory, Broumovská vrchovina či Králický Sněžník, což přirozeně determinuje hlavní zaměření euroregionu – masivní podporu přeshraničního udržitelného cestovního ruchu, výstavbu propojovací dopravní infrastruktury a společnou ochranu mimořádně cenného přírodního dědictví.

🗓 Současnost

V současné době, a to specificky v průběhu roku 2026, funguje Euroregion Glacensis jako jeden z nejaktivnějších a nejlépe hodnocených euroregionů v celé Evropské unii. Dění na české i polské straně je silně spjato s implementací nového dotačního období prostřednictvím evropského programu Interreg Česko–Polsko na léta 2021 až 2027. V čele české části sdružení stojí předseda a dlouholetý náchodský starosta Jan Birke, funkci prvního místopředsedy zastává Lukáš Koreš. Dlouholetým sekretářem, který fakticky řídí chod české kanceláře v Rychnově nad Kněžnou, je Ing. Miroslav Kocián. Polskou stranu sdružení, se sídlem v historickém městě Kladsko (Kłodzko), vede dlouholetý předseda Czesław Kręcichwost.

Rok 2026 je pro sdružení mimořádně nabitý událostmi, které posilují komunitní život na pomezí. Ve dnech 9. až 10. dubna 2026 se pod hlavičkou euroregionu uskutečnila rozsáhlá společenská a kulturní akce „Den Euroregionu Glacensis“. Její zahájení proběhlo na symbolickém a magickém místě – v obnoveném poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie v osadě Neratov v Orlických horách. Předsedové obou stran euroregionu zde společně s místním farářem Josefem Suchárem zdůraznili nutnost neustálého propojování české a polské mentality. Dvoudenní akce pokračovala prohlídkou dělostřelecké tvrze Hanička a setkáním ve Společenském domě Prorok, přičemž program doplnila tradiční vystoupení folklorních souborů, jako je barunka z České Skalice. Na tuto dubnovou událost bezprostředně navazuje další pokračování Dne euroregionu, které je naplánováno na 11. a 12. června 2026 v polském městě Głuszyca.

Klíčovým mechanismem pomoci v pohraničí je rozdělování evropských dotací skrze takzvaný Fond malých projektů (FMP). Od jara do podzimu roku 2026 se nacházíme v realizační fázi šesté výzvy (vyhlášené v únoru 2026) a přípravách dalších navazujících kol v rámci obou klíčových priorit programu. Obrovským trendem pro období do roku 2027 je radikální zjednodušení byrokracie pro žadatele – zavedení takzvaných zjednodušených metod vykazování nákladů (paušální částky a jednotkové náklady u projektů do 200 tisíc eur), což obcím a spolkům významně usnadňuje papírování a zúčtování společných kulturních či sportovních akcí.

⏳ Historie a vznik

Založení Euroregionu Glacensis předcházela na počátku devadesátých let dvacátého století složitá a politicky křehká transformace obou zúčastněných států po pádu komunismu. V době po sametové revoluci v tehdejším Československu a po pádu režimu v Polsku se najednou neprostupná a vojensky hlídaná státní hranice začala otevírat. Místní samosprávy si velmi rychle uvědomily, že příhraniční oblasti na obou stranách trpí naprosto totožnými problémy: špatnou dopravní obslužností, periferní polohou vůči hlavním městům (Praha a Varšava) a odlivem mladých obyvatel.

Proces formování vyvrcholil po letech vyjednávání v polovině devadesátých let. Nejprve byla na české straně ustanovena regionální struktura a následně došlo k dohodě s polskými partnery ze Sdružení obcí Kladské oblasti. Ke slavnostnímu a formálnímu podpisu zřizovací smlouvy došlo 5. prosince 1996 ve městě Hradec Králové. Ustavující dokument vytvořil Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis (slovo Glacensis je historický latinský výraz pro Kladsko). Tímto aktem vznikl mezinárodní subjekt, který se stal oficiálním partnerem pro jednání s vládními úřady a strukturami v Bruselu.

V raných fázích existence čerpal euroregion prostředky z předvstupních programů EU, zejména z iniciativ jako Phare CBC a programu CREDO. Tyto první menší dotační nástroje umožnily obcím opravit historické památky zničené časem a vybudovat první přeshraniční turistické a cyklistické stezky. Po vstupu obou zemí do Evropské unie v květnu roku 2004 a následném vstupu do Schengenského prostoru v roce 2007 (což znamenalo zrušení fyzických hraničních kontrol) se objem a komplexita společných projektů začaly exponenciálně zvětšovat v rámci plnohodnotných programů Interreg.

🌍 Územní vymezení a členská základna

Sdružené území představuje jeden z nejrozsáhlejších celků v rámci všech evropských struktur tohoto typu. Svou plochou i rozmanitostí pokrývá značný výsek geografického srdce Evropy.

Česká část

České území je zastoupeno obrovským pásmem táhnoucím se od Krkonoš na severozápadě až po masiv Jeseníků na jihovýchodě. Zahrnuje obce a města, která geograficky patří do jedenácti okresů ve třech krajích:

V Královéhradeckém kraji jde o okresy Trutnov, Náchod, Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou a Jičín.
V Pardubickém kraji jsou to okresy Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí a Pardubice.
V Olomouckém kraji se euroregion dotýká okresů Jeseník a Šumperk.

Polská část

Polská strana sdružení spadá do Dolnoslezského vojvodství, jehož centrem je historická Vratislav (Wrocław). Samotné území euroregionu pak pokrývá pět rozlehlých polských okresů (takzvaných powiatů):

Kłodzko (Kladsko) – historické a geografické centrum tvořící takzvaný Kladský výběžek vrývající se hluboko do českého území.
Ząbkowice Śląskie
Wałbrzych (Valbřich)
Strzelin
Dzierżoniów

Tato oblast na obou stranách oplývá obrovským potenciálem. Najdeme zde chráněné krajinné oblasti (například CHKO Broumovsko, Góry Stołowe), proslulá lázeňská města (jako Kudowa-Zdrój, Polanica-Zdrój, Lázně Bělohrad, Velichovky) a desítky středověkých hradů, zámků a unikátních pískovcových skalních měst.

💼 Cíle a formy spolupráce

Podstata Euroregionu Glacensis netkví pouze v politických deklaracích, ale v každodenní mravenčí práci obou sekretariátů. Činnost sdružení se opírá o takzvanou „Strategii rozvoje Euroregionu Glacensis 2020+“, což je obsáhlý koncepční dokument definující hlavní hrozby a příležitosti regionu. Sdružení plní roli facilitátora (zprostředkovatele) a organizátora.

Základní prioritou je cestovní ruch a kultura. Vzhledem k horskému a lázeňskému charakteru příhraničí tvoří příjmy z turismu podstatnou složku ekonomiky. Euroregion masivně investuje do marketingu, vydává společné cyklistické a turistické mapy, organizuje česko-polské veletrhy a financuje opravy hradů a zřícenin ležících na společných dálkových trasách. Obrovským úspěchem posledních let je například obnova trasy známé jako Hřebenovka (Szlak Orlich Gniazd) propojující horské chaty a vyhlídky na české i polské straně.

Druhým pilířem je spolupráce institucí a vzdělávání. Cílem je, aby hranice nebyla mentální překážkou. Euroregion Glacensis pravidelně financuje výměnné pobyty žáků středních a základních škol, kurzy polštiny pro české úředníky a kurzy češtiny pro polské podnikatele (např. v rámci aktuálně udržitelného projektu „Vzdělávání nezná hranic“). Mimo to probíhá úzká spolupráce složek integrovaného záchranného systému – společní hasičská a záchranářská cvičení zajišťují, že v případě požárů či nehod v odlehlých oblastech hranic mohou zasahovat jednotky z obou států bez legislativních zádrhelů.

Třetím stěžejním bodem je dopravní infrastruktura. Přestože výstavbu dálnic řídí přímo národní státy, euroregion hraje obrovskou roli v lobbingu. Podporuje urychlené napojení české dálnice D11 s polskou rychlostní silnicí S3 v úseku Královec/Lubawka, a rovněž usiluje o výstavbu dálnice D35 směrem na Svitavy a Olomouc, jež euroregionem protínají hlavní severojižní tranzitní trasy Evropy.

💶 Fond malých projektů (FMP)

Pro drtivou většinu obyvatel, spolků a malých obcí je nejviditelnějším hmatatelným prvkem existence Euroregionu Glacensis správa Fondu malých projektů (FMP). Tento dotační nástroj, financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), je pro programové období 2021–2027 spravován přímo sekretariáty euroregionu.

FMP v období 2021–2027 je systematicky rozdělen do dvou hlavních priorit:

Priorita 2 (Cestovní ruch): Plným názvem "Lepší přeshraniční využití potenciálu udržitelného cestovního ruchu". Tato priorita je primárně spravována polským sekretariátem se sídlem v Kladsku. Finanční podpora pro samostatný projekt činí od 2 000 do 40 000 eur (při zapojení vedoucího partnera až 80 000 eur). Dotace směřují do infrastruktury, značení tras, opravy památek a cyklostezek.
Priorita 4 (Spolupráce institucí a obyvatel): Plným názvem "Prohloubení přeshraničních vazeb". Tato priorita spadá pod přímou správu českého sekretariátu v Rychnově nad Kněžnou. Jednotlivé tzv. měkké projekty (festivaly, slavnosti, sportovní utkání, výměny studentů) zde mohou žádat o podporu v rozmezí 1 000 až 30 000 eur.

Systém financování přináší revoluci v podobě vykazování tzv. jednotkových nákladů a paušálů, čímž žadatelé nemusí předkládat stovky stran faktur za tužky či ubytování, ale prokazují reálné dosažení cíle (např. prezenční listinou z česko-polské akce). Euroregion pro projekty FMP vyčlenil na obě priority v období do roku 2027 celkovou alokaci 7,83 milionu eur, přičemž do konce roku 2026 proběhne schválení drtivé většiny připravených žádostí v rámci postupných vyhlašovaných výzev.

🌍 Významné realizované projekty

Kromě drobných obecních slavností organizuje a realizuje euroregion rovněž takzvané vlastní klíčové projekty. Během koronavirové pandemie v letech 2021 a 2022 to byl projekt s názvem „V kontaktu – přeshraniční spolupráce navzdory překážkám“. Reagoval na bezprecedentní a šokující situaci, kdy národní vlády zcela uzavřely státní hranice. V rámci projektu vznikla moderní síť online informačních středisek a webinářů pro pendlery a přeshraniční firmy.

Dalším masivním projektem roku 2025 a 2026 je aktivita „Společně tvoříme Euroregion“ (Euroregion Razem Twórcy). Jeho cílem je prostřednictvím Fór spolupráce spojovat potenciální partnery z řad neziskových organizací a obcí tak, aby nevymýšleli projekty od stolu, ale znali osobně své protějšky za hranicí.

V gesci regionální podpory se nezapomíná ani na technické vzdělávání. Rozsáhlý mikroprojekt podpořil „Spolupráci středních škol při praktických dovednostech žáků“, kdy docházelo k výměnám studentů z odborných strojírenských a řemeslných učilišť, například ze SOŠ a SOU v Lanškrouně, do spřátelených polských závodů. Tím se euroregion snaží řešit i palčivý problém nedostatku kvalifikovaných řemeslníků.

💡 Pro laiky

Možná jste o pojmu „euroregion“ nikdy neslyšeli a představujete si pod ním jakýsi umělý evropský úřad, který nemá s běžným životem nic společného. Opak je ale pravdou. Můžete si to představit jako plot mezi dvěma obrovskými sousedními zahradami. Desítky let byl tento plot ostnatý a neprostupný a sousedé (Češi a Poláci) se spolu nesměli bavit, přestože měli podobné problémy se rzí na jabloních a s plevelem.

Euroregion je vlastně takový oficiální "spolek sousedů od plotu". Starostové příhraničních českých a polských obcí si uvědomili, že nemá smysl, aby každá vesnice stavěla vlastní drahé turistické infocentrum, vydávala vlastní malé mapy nebo řešila samostatně čistotu řeky, která teče z Polska do Česka a zase zpět. Tím, že se tyto radnice spojily do organizace Euroregion Glacensis, získaly velkou váhu. Společně teď mohou přijít za „panem domácím“ (což je v našem případě Evropská unie v Bruselu) a požádat ho o příspěvek z fondů. Z těch peněz pak společně rozstřihnou zbytek starého pletiva a postaví krásnou novou přeshraniční cyklostezku, naučí své hasiče zachraňovat zraněné na obou stranách kopce a uspořádají pro děti z obou vesnic společný letní tábor. Euroregion zkrátka vymazává státní hranici z každodenního lidského života.

📈 Statistiky a technická data

Následující rozsáhlé tabulky představují kompletní a vyčerpávající datový přehled o územním složení organizace a o parametrech aktuálního a probíhajícího dotačního programu pro období 2021–2027. Jsou uvedeny veškeré alokace i všechny dotační výzvy bez zkracování a bez jakékoliv selekce.

Rozložení členské základny a územní vymezení

Euroregion je z mezinárodního hlediska strukturován do dvou vzájemně kooperujících, avšak geograficky i administrativně oddělených bloků.

Zastoupený stát	Nadřazený územní celek (Kraj / Vojvodství)	Sdružené okresy (powiaty) spadající do euroregionu
Česká republika	Královéhradecký kraj	Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové, Jičín
Česká republika	Pardubický kraj	Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí
Česká republika	Olomoucký kraj	Jeseník, Šumperk
Polská republika	Dolnoslezské vojvodství	Kłodzko (Kladsko)
Polská republika	Dolnoslezské vojvodství	Ząbkowice Śląskie (Ząbkowice)
Polská republika	Dolnoslezské vojvodství	Wałbrzych (Valbřich)
Polská republika	Dolnoslezské vojvodství	Strzelin
Polská republika	Dolnoslezské vojvodství	Dzierżoniów

Finanční alokace FMP 2021–2027

Vyčleněné finanční prostředky z ERDF (Evropský fond pro regionální rozvoj) striktně rozdělené do dvou spravovaných prioritních os pro Euroregion Glacensis.

Zaměření priority	Správcovství priority	Maximální výše podpory na projekt	Celková rozpočtová alokace
Priorita 2: Udržitelný cestovní ruch	Polský sekretariát (Kladsko)	80 000 EUR (s vedoucím partnerem)	3 280 000 EUR
Priorita 4: Spolupráce institucí a obyvatel	Český sekretariát (Rychnov n. K.)	30 000 EUR (tzv. měkké projekty)	4 552 800 EUR
Celkový objem fondů EG	Společná garance obou subjektů	Zastropování dle charakteru akce	7 832 000 EUR

Kompletní harmonogram výzev FMP 2021–2027 (Priorita 4)

Přehled veškerých šesti realizovaných a schválených výzev v rámci české části programu určených pro předkládání komunitních a institucionálních projektů pro programový rámec. Žádné proběhlé ani naplánované termíny výzev v rámci období nebyly vynechány.

Označení výzvy	Datum zahájení	Datum ukončení příjmu žádostí	Měsíc jednání řídícího výboru	Specifické podmínky pro žadatele
1. výzva	1. 11. 2023	29. 2. 2024	Červen 2024 (25. 6.)	Otevřená výzva zcela bez omezení pro všechny subjekty
2. výzva	1. 3. 2024	30. 6. 2024	Prosinec 2024 (12.–13. 12.)	Otevřená výzva zcela bez omezení
3. výzva	12. 8. 2024	30. 11. 2024	Duben 2025 (22. 4.)	Výhradně jen pro nové žadatele (subjekty bez historie v FMP 14-20)
4. výzva	17. 2. 2025	15. 5. 2025	Říjen 2025 (30. 10.)	Striktní finanční omezení (maximální alokace 500.000 EUR na celou výzvu)
5. výzva	15. 9. 2025	19. 12. 2025	Květen 2026	Otevřená výzva zcela bez omezení pro všechny typy oprávněných příjemců
6. výzva	18. 2. 2026	31. 3. 2026	Září 2026	Otevřená a probíhající jarní výzva roku 2026 bez omezení

Zdroje