Nádor

Rozbalit box

Obsah boxu

Nádor (latinsky tumor) je abnormální masa tkáně, která vzniká v důsledku nekontrolovaného růstu a dělení buněk. Tento růst je autonomní, což znamená, že nepodléhá regulačním mechanismům organismu. Nádory mohou vzniknout prakticky v jakémkoliv orgánu či tkáni v těle. Často se objevují v místech, kde dochází k intenzivnímu množení buněk nebo kde jsou buňky stimulovány hormony, jako jsou dýchací soustava, trávicí soustava, prostata, vaječníky nebo prsy.

Vědní obor zabývající se studiem, diagnózou a léčbou nádorů se nazývá onkologie.

🔬 Dělení nádorů

Nádory se klasifikují podle několika kritérií, z nichž nejzákladnější je jejich biologické chování.

Podle chování

Benigní (nezhoubné) nádory

Benigní nádory jsou obvykle ohraničené, rostou pomalu a neprorůstají do okolních tkání ani nezakládají vzdálená ložiska (metastázy). Jejich buňky se podobají normálním buňkám tkáně, ze které vznikly. Ačkoliv obecně neohrožují život, mohou způsobovat problémy tím, že utlačují okolní orgány, cévy nebo nervy. Některé benigní nádory mohou také produkovat nadměrné množství hormonů. Mezi benigní nádory patří například:

Lipom – nádor z tukových buněk
Adenom – nádor ze žlázového epitelu, např. v tlustém střevě
Myom – nádor ze svalových buněk, typický pro dělohu
Papilom – nádor z epitelu, který roste prstovitě

Maligní (zhoubné) nádory

Maligní nádory, obecně označované jako rakovina, jsou charakteristické rychlým a invazivním růstem, při kterém ničí okolní tkáň. Klíčovou vlastností maligních nádorů je jejich schopnost metastazovat, tedy šířit se krevními nebo lymfatickými cestami do vzdálených částí těla a vytvářet tam nová, sekundární ložiska. Buňky maligních nádorů jsou často málo diferencované a od normálních buněk se výrazně liší. Příklady maligních nádorů:

Karcinom – vychází z epitelových buněk (kůže, sliznice)
Sarkom – vychází z pojivových tkání (kosti, chrupavky, svaly)
Leukemie – nádorové onemocnění krvetvorných buněk
Lymfom – nádor vycházející z lymfocytů v mízním systému

Intermediární (semimaligní) nádory

Tyto nádory stojí na pomezí mezi benigními a maligními. Rostou lokálně invazivně, ale obvykle nemetastazují, nebo metastazují jen velmi vzácně. Příkladem je bazaliom, častý nádor kůže.

Podle histogeneze (původu tkáně)

Epitelové nádory: Vznikají z buněk krycího nebo žlázového epitelu (např. adenomy, karcinomy).
Mesenchymové nádory: Vycházejí z pojivových tkání (např. lipomy, sarkomy).
Neuroektodermové nádory: Původem z buněk nervové tkáně (např. nádory CNS, melanom).
Embryonální nádory: Vznikají z embryonálních tkáňových zbytků.

🧬 Příčiny a rizikové faktory

Vznik nádoru je komplexní proces, na kterém se podílí kombinace genetických predispozic a vnějších faktorů. Základem je poškození (mutace) DNA buňky, které naruší její normální kontrolní mechanismy dělení.

Fyzikální faktory: Ionizující záření (např. rentgenové záření) a UV záření ze slunce.
Chemické faktory (karcinogeny): Látky v tabákovém kouři, azbest, benzen, aflatoxiny (plísňové jedy) nebo nadměrná konzumace alkoholu.
Biologické faktory: Některé viry (např. HPV spojený s rakovinou děložního čípku, virus hepatitidy B s rakovinou jater) a bakterie.
Dědičnost: Některé genetické mutace (např. v genech BRCA1 a BRCA2) mohou být zděděny a výrazně zvyšují riziko vzniku určitých typů rakoviny, jako je rakovina prsu nebo vaječníků. Dědičné faktory se podílejí asi na 5 % všech nádorových onemocnění.
Životní styl: Kouření, nezdravá strava, nedostatek pohybu a obezita jsou významnými rizikovými faktory.
Věk: Riziko vzniku nádorů stoupá s věkem, protože se v buňkách hromadí genetické změny.

🩺 Příznaky a diagnostika

Příznaky nádorového onemocnění jsou velmi rozmanité a závisí na typu, velikosti a lokalizaci nádoru. Mohou být nespecifické a snadno zaměnitelné s jinými nemocemi.

Obecné příznaky

Nevysvětlitelný úbytek na váze
Přetrvávající únava a slabost
Zvýšené teploty nebo horečky, noční pocení
Změny na kůži (nové útvary, změna barvy znamének)
Zvětšené mízní uzliny

Specifické příznaky

Trávicí systém: Změny ve vyprazdňování, krev ve stolici, potíže s polykáním.
Dýchací systém: Dlouhotrvající kašel, vykašlávání krve.
Močový systém: Krev v moči, potíže s močením.
Prsa: Bulka v prsu, změny na kůži prsu nebo bradavce.

Diagnostické metody

Včasná diagnostika je klíčová pro úspěšnou léčbu.

Anamnéza a fyzikální vyšetření: Lékař zjišťuje rodinnou a osobní historii a provádí základní vyšetření.
Zobrazovací metody: Umožňují lokalizovat a popsat nádor. Patří sem rentgen (RTG), ultrazvuk, počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI).
Endoskopie: Vyšetření tělních dutin pomocí optického přístroje (např. koloskopie pro tlusté střevo).
Biopsie: Odběr malého vzorku tkáně z podezřelého ložiska pro histologické vyšetření pod mikroskopem. Je to jediná metoda, která může s jistotou potvrdit diagnózu nádoru a určit, zda je benigní či maligní.
Laboratorní vyšetření: Krevní testy mohou odhalit nádorové markery, což jsou látky produkované některými nádory (např. PSA u rakoviny prostaty).

⚖️ Klasifikace a staging

Po potvrzení diagnózy maligního nádoru je nutné určit jeho rozsah, což se označuje jako staging. Nejrozšířenějším systémem je mezinárodní TNM klasifikace.

T (Tumor): Popisuje velikost a rozsah primárního nádoru (T1 až T4).
N (Nodes): Popisuje postižení regionálních mízních uzlin (N0 až N3).
M (Metastases): Udává přítomnost (M1) nebo nepřítomnost (M0) vzdálených metastáz.

Na základě kombinace TNM se určuje klinické stádium onemocnění (obvykle I až IV), které je klíčové pro volbu léčebné strategie a odhad prognózy.

🩹 Léčba

Léčba nádorů je komplexní a často vyžaduje spolupráci více oborů (multidisciplinární přístup). Volba metody závisí na typu nádoru, jeho stádiu, lokalizaci a celkovém stavu pacienta.

Chirurgická léčba: Cílem je úplné odstranění nádoru, případně i okolních tkání a mízních uzlin. Je základní metodou u mnoha solidních nádorů.
Radioterapie (ozařování): Využívá vysokoenergetické záření k ničení nádorových buněk.
Chemoterapie: Podávání léků (cytostatik), které ničí rychle se dělící buňky, včetně těch nádorových.
Hormonální terapie: Používá se u nádorů, jejichž růst je závislý na hormonech (např. rakovina prsu, prostaty).
Cílená biologická léčba: Moderní léky, které cílí na specifické molekuly a procesy v nádorových buňkách, a tím minimalizují poškození zdravých tkání.
Imunoterapie: Stimuluje vlastní imunitní systém pacienta, aby rozpoznával a ničil nádorové buňky. Příkladem je CAR-T terapie, při které se geneticky modifikují pacientovy vlastní T-lymfocyty.
Podpůrná léčba: Zmírňuje příznaky nemoci a vedlejší účinky léčby (léčba bolesti, nevolnosti, podpora výživy).

🛡️ Prevence

Ačkoliv ne všem nádorovým onemocněním lze předejít, zdravým životním stylem je možné výrazně snížit riziko.

Nekouřit: Kouření je zodpovědné za přibližně 30 % všech nádorových onemocnění.
Omezit alkohol: I malá konzumace alkoholu zvyšuje riziko některých typů rakoviny.
Zdravá strava: Jíst dostatek ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných výrobků. Omezit červené maso a průmyslově zpracované potraviny.
Udržovat zdravou hmotnost a pravidelně se hýbat: Obezita a nedostatek pohybu jsou spojeny s vyšším rizikem mnoha nádorů.
Chránit se před sluncem: Používat opalovací krémy a vyhýbat se soláriím.
Očkování: Vakcinace proti HPV a hepatitidě B může zabránit vzniku nádorů spojených s těmito viry.
Screeningové programy: Pravidelná účast na preventivních vyšetřeních (např. mamografie pro rakovinu prsu, koloskopie pro rakovinu tlustého střeva, cytologie pro rakovinu děložního čípku) může odhalit nádor v raném, léčitelném stádiu.

🧒 Pro laiky: Nádor jako chyba v programu

Představte si, že tělo je obrovské město postavené z miliard buněk-cihel. Každá cihla má v sobě zabudovaný program, který jí říká, kdy se má rozdělit a vytvořit novou cihlu, a kdy má přestat. Tento program zajišťuje, že město roste organizovaně a udržuje si svůj tvar.

Někdy se ale v tomto programu stane chyba – jako "překlep" v počítačovém kódu. Může to být způsobeno třeba přílišným sluněním (chyba z vnějšku) nebo prostě náhodou. Buňka s takovou chybou najednou přestane poslouchat příkazy "stop" a začne se dělit pořád dokola, bez kontroly.

Nezhoubný (benigní) nádor: Je to jako hromada cihel, která roste na jednom místě, ale drží pohromadě. Může sice tlačit na okolní budovy a způsobovat problémy, ale nerozpadá se a nešíří se po celém městě. Obvykle ji lze celou odstranit.
Zhoubný (maligní) nádor: Tady je chyba v programu mnohem horší. Cihly se nejen nekontrolovaně množí, ale také se začnou rozpadat a jednotlivé "zkažené" cihly (metastázy) cestují krevními "dálnicemi" do jiných částí města. Tam se usadí a začnou stavět nové, chaotické hromady. Proto je rakovina tak nebezpečná – neútočí jen na jednom místě, ale může ohrozit celé město.

Léčba je pak snahou buď tuto hromadu cihel chirurgicky odstranit, zničit ji ozařováním (jako cíleným laserem) nebo poslat do těla "chemické policisty" (chemoterapii), kteří zničí všechny rychle se dělící buňky – bohužel i některé ty zdravé, proto má léčba vedlejší účinky. Moderní léčba se snaží být chytřejší a cílí jen na buňky s konkrétní chybou v programu.

Zdroje

nádor - Linkos.cz Nádory: co byste měli vědět - Pilulka.cz Druhy nádorů a jejich popis | Úsměv nejen pro Kryštofa Nádory - WikiSkripta Příčiny nádorového růstu - WikiSkripta Jak předchazet rakovině - Masarykův onkologický ústav TNM klasifikace - Linkos.cz Zhoubné nádory: vznik | NZIP Naděje v boji s rakovinou. Léčba prochází převratnými změnami - Seznam Zprávy Onkologie, 2025, číslo 4 Léčba karcinomu prsu v roce 2025 - Euro Medicína Moderní léčba rakoviny i online terapie. Co nově zaplatí pojišťovny - publico.cz Zhoubné nádory: diagnóza a prognóza | NZIP Rakovina - Wikipedie Rakovina | Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK ICD-11 - WHO