Bill Durnan

Rozbalit box

Obsah boxu

William Ronald "Bill" Durnan (22. ledna 1916 – 31. října 1972) byl fenomenální kanadský hokejový brankář, který celou svou krátkou, ale historicky bezprecedentní kariéru v NHL strávil v týmu Montreal Canadiens.

Bill Durnan je statistickou anomálií a pravděpodobně nejdominantnějším brankářem v historii ligy, pokud jde o koncentraci úspěchů v krátkém čase. V NHL odchytal pouze sedm sezón, ale během nich získal neuvěřitelných šest Vezinových trofejí pro nejlepšího brankáře a byl šestkrát vybrán do prvního All-Star týmu. Proslul jako "muž se dvěma lapačkami" díky své schopnosti chytat oběma rukama, a jako poslední brankář, který směl oficiálně vykonávat funkci kapitána týmu, než kvůli němu NHL změnila pravidla. V roce 1964 byl uveden do Hokejové síně slávy.

🧤 Unikátní styl: Muž se dvěma lapačkami

To, co Durnana odlišovalo od všech ostatních brankářů historie (jako byli Turk Broda nebo Frank Brimsek), byla jeho ambidextrie (obourukost).

Původ dovednosti: Tuto schopnost ho naučil v mládí jeho trenér Steve Vair. Vair si všiml, že Durnan má silné obě ruce, a nutil ho trénovat chytání s hokejkou v pravé i levé ruce.
Speciální rukavice: Durnan používal speciálně upravené rukavice. Obě měly na dlaních kapsy pro chytání puku (jako lapačky), ale zároveň byly vyztužené na hřbetu, aby fungovaly jako vyrážečky.
Taktika: Když na něj jel útočník z levé strany, Durnan držel hokejku v pravé ruce a levou chytal. Když útočník přejel na druhou stranu, Durnan si bleskově přehodil hokejku do levé ruky a chytal pravou. Tímto způsobem vždy "vykrýval úhel" lapačkou a nutil střelce mířit na jeho silnější stranu. Soupeři byli z tohoto stylu zmatení, protože nevěděli, kde má slabinu.

⛏️ Dlouhá cesta do NHL: Kirkland Lake

Bill Durnan se do NHL dostal až ve věku 27 let, což bylo na tehdejší poměry velmi pozdě. Nebylo to však nedostatkem talentu, ale penězi.

Amatérská hvězda: Durnan hrál v seniorské lize za tým Kirkland Lake Blue Devils. V roce 1940 s nimi vyhrál Allan Cup (nejcennější trofej pro amatérské týmy).
Finanční realita: V té době byli špičkoví hráči v "amatérských" hornických týmech často placeni lépe než nováčci v NHL. Durnan pracoval v dolech (nebo byl na výplatní listině dolu) a k tomu dostával peníze za hokej a softball (byl také elitním nadhazovačem).
Odmítání nabídek: Durnan opakovaně odmítal nabídky z NHL (včetně Toronta a New Yorku), protože by musel jít s platem dolů.

🚀 Raketový nástup: Sezóna 1943/44

V roce 1943 se situace změnila. Montreal Canadiens byli v krizi a zoufale hledali brankáře. Generální manažer Tommy Gorman učinil Durnanovi nabídku, která se neodmítá, a navíc mu dovolil ponechat si status amatéra co nejdéle to šlo (kvůli daňovým a pracovním předpisům).

Debut: Durnan vstoupil do ligy v sezóně 1943/44 a způsobil senzaci.
Nejlepší nováček? Ačkoliv byl jasně nejlepším nováčkem, nemohl vyhrát Calder Memorial Trophy, protože mu bylo více než 25 let (podle tehdejších pravidel).
Statistiky: V 50 zápasech vychytal 38 výher a měl průměr 2,18 gólu na zápas.
Stanley Cup 1944: Hned ve své první sezóně dovedl Montreal k zisku Stanley Cupu. Canadiens v play-off prohráli jediný zápas.
Vezina Trophy: Získal svou první Vezinu hned jako nováček. Byl to začátek jedné z největších dynastií v historii sportu.

Durnan se stal okamžitě celebritou. Jeho klidný styl a schopnost "přepínat ruce" fascinovaly fanoušky i novináře. Nikdo netušil, že tento klidný obr uvnitř trpí obrovským nervovým vypětím.

👑 Absolutní vládce brankoviště (1944–1947)

Po svém raketovém nástupu v nováčkovské sezóně Bill Durnan nepolevil. Naopak, v následujících třech letech nastolil dominanci, jakou NHL u brankáře nikdy předtím neviděla.

Čtyři Veziny v řadě

Durnan získal Vezina Trophy v letech 1944, 1945, 1946 a 1947.

Rekord: Stal se prvním brankářem v historii, který tuto trofej vyhrál čtyřikrát za sebou. Tento výkon dokázal později napodobit pouze Jacques Plante (v 50. letech).
Statistiky: V těchto sezónách měl průměr obdržených gólů hluboko pod 2,50, což bylo v ofenzivní éře "Původní šestky" mimořádné.

Stanley Cup 1946

Po neúspěchu v roce 1945 (kdy vypadli s Torontem) se Montreal v roce 1946 vrátil na trůn.

Tým snů: Před Durnanem hrála v obraně "Skála" Émile Bouchard a v útoku řádila "Punch Line". Durnan byl posledním dílem skládačky.
Play-off: Montreal prohrál v celém play-off jediný zápas. Durnan byl bezchybný a získal svůj druhý Stanley Cup.

© Kapitán a "Durnanovo pravidlo" (1947–1948)

Sezóna 1947/48 přinesla situaci, která se zapsala do knihy pravidel NHL. V lednu 1948 utrpěl kapitán týmu Toe Blake zlomeninu nohy, která ukončila jeho kariéru. Trenér Dick Irvin musel vybrat nového kapitána.

Brankář s "C" na prsou

Irvin ukázal na Billa Durnana. Bylo to neobvyklé, ale ne bezprecedentní (dříve byli kapitány např. George Hainsworth nebo Charlie Gardiner). Durnan se stal kapitánem Montreal Canadiens.

Taktické zdržování

Durnan byl inteligentní a využil své nové funkce na maximum. Podle pravidel měl kapitán právo diskutovat s rozhodčími o výkladu pravidel.

Strategie: Kdykoli se Montreal dostal pod tlak, Durnan opustil branku, dojel k rozhodčímu a začal s ním "diskutovat" (často o banalitách, jako byl rýha v ledu nebo hodiny).
Neoficiální oddechový čas: Tímto způsobem získal pro své unavené spoluhráče (zejména pro elitní formaci Maurice Richarda) cenné minuty odpočinku. Soupeři šíleli vzteky.

Reakce NHL

Ostatní týmy, vedené zejména Connem Smythem z Toronta, podaly oficiální protest. Argumentovaly tím, že Durnan zneužívá pravidla a zdržuje hru.

Změna pravidel (1948): Vedení NHL před další sezónou zavedlo nové pravidlo (často nazývané "The Durnan Rule").
Znění: Brankář nesmí vykonávat funkci kapitána na ledě (nesmí mít "C" na dresu a nesmí opustit brankoviště, aby diskutoval s rozhodčím).
Důsledek: Bill Durnan byl posledním brankářem v historii NHL, který plnil funkci kapitána v plném rozsahu. (Později byl kapitánem Roberto Luongo ve Vancouveru, ale pouze ceremoniálně, na ledě ho zastupovali asistenti).

🥊 Rivalita s Turk Brodou

Druhá polovina 40. let byla ve znamení souboje dvou brankářských gigantů: Billa Durnana z Montrealu a Turka Brody z Toronta.

Kontrast stylů:
- Durnan: Velký, vážný, technicky dokonalý, ambidextriní, stresovaný.
- Broda: Menší, věčně usměvavý tlouštík, který chytal instinktivně.
Sezóna 1947/48: Toto byla jediná sezóna v Durnanově kariéře, kdy nevyhrál Vezina Trophy. Získal ji Turk Broda. Durnan skončil v All-Star hlasování druhý. Byla to jeho "nejslabší" sezóna, a přesto byl druhým nejlepším brankářem světa.

Návrat na vrchol (1949)

Hned v následující sezóně 1948/49 si Durnan vzal svou korunu zpět.

Pátá Vezina: Opět měl nejnižší průměr v lize (2,10).
Rekordní série bez gólu: V této sezóně vytvořil moderní rekord v neprůstřelnosti. Nepustil gól po dobu 309 minut a 21 sekund (více než 5 celých zápasů v řadě). Tento rekord překonal až Brian Boucher v roce 2004 (tedy po 55 letech!).

Navenek vypadal Durnan nezlomně. Byl na vrcholu, sbíral trofeje a vydělával peníze. Ale uvnitř se odehrávalo drama, které ho brzy mělo stát kariéru.

🧠 Cena za dokonalost: Skrytý boj

Pro fanoušky byl Bill Durnan nezlomnou skálou. Ve skutečnosti byl ale uzlíčkem nervů. V době, kdy sportovní psychologie neexistovala a přiznat slabost znamenalo konec, Durnan trpěl v tichosti.

Nervové vypětí: Před každým zápasem Durnan v šatně zvracel ze stresu. Trpěl chronickou nespavostí a během sezóny zhubl i několik kilogramů.
Pocit zodpovědnosti: Montreal byl hokejovým náboženstvím a brankář jeho veleknězem. Durnan bral každý gól jako osobní selhání. Traduje se, že po prohrách seděl hodiny mlčky v šatně a kouřil jednu cigaretu za druhou.
Zranění ruky: K psychickému tlaku se přidala fyzická bolest. Na konci 40. let si vážně poranil ruku (ta, kterou držel hokejku při "přehazování"). Zranění se nikdy plně nezahojilo a každý zákrok mu způsoboval bolest, což mu bralo jistotu při práci s hokejkou.

🏳️ Sezóna 1949/50: Šestá Vezina a kolaps

Sezóna 1949/50 vypadala navenek jako další triumf. Durnan získal svou šestou Vezina Trophy (v sedmé sezóně!). Byl opět vybrán do prvního All-Star týmu. Byl králem ligy. Ale uvnitř byl na dně.

Play-off 1950: Konec v polovině série

V semifinále play-off narazil Montreal na podceňované New York Rangers.

Průběh série: Rangers hráli skvěle a Montreal se trápil. Série se nevyvíjela dobře.
Moment zlomu: Během série (za stavu, kdy Montreal prohrával zápasy a Durnan cítil, že není oporou) učinil Durnan bezprecedentní rozhodnutí.
Žádost o střídání: Přišel za trenérem Dickem Irvinem a řekl mu, že už nemůže dál. Že jeho nervy jsou "nadranc" (shot) a že týmu spíše škodí. Požádal, aby byl nahrazen.
Gerry McNeil: Do branky nastoupil náhradník Gerry McNeil. Ačkoliv Montreal sérii nakonec prohrál (1:4 na zápasy), Durnanův čin byl šokující. Nejlepší brankář světa se "vzdal" uprostřed bitvy.

Definitivní konec (1950)

Hned po vyřazení, ve věku pouhých 34 let a na vrcholu slávy, Bill Durnan oznámil konec kariéry.

Důvod: Citoval zdravotní důvody a stres. Novináři to zpočátku nechápali – vždyť právě vyhrál Vezinu! Ale Durnan věděl, že další sezónu by psychicky nepřežil.
Reakce klubu: Vedení Canadiens se ho snažilo přemluvit, nabízeli mu zvýšení platu, ale Durnan byl neoblomný. Zahodil své unikátní rukavice a odešel.

👔 Život po hokeji: Trenér a podnikatel

Bill Durnan se po skončení kariéry nevrátil do dolů v Kirkland Lake, ale zůstal u hokeje v jiných rolích, ačkoliv klid nenašel ani tam.

Ottawa Senators (QSHL)

Krátce po konci v NHL přijal nabídku trénovat tým Ottawa Senators v seniorské lize (Quebec Senior Hockey League).

Trenérská role: Pokoušel se předat své zkušenosti, ale trénování ho nenaplňovalo a stres z odpovědnosti za výsledky se vracel. U týmu vydržel jen krátce (sezóna 1950/51).
Kitchener-Waterloo Dutchmen: Později (1958/59) trénoval i tento tým v OHA, ale opět bez výraznějšího dlouhodobého úspěchu.

Podnikání a zdraví

Durnan se vrátil do Toronta a věnoval se podnikání (vlastnil hotel a pivovar/zastupoval pivovar).

Úpadek zdraví: Jeho zdraví se začalo rapidně zhoršovat. Rozvinula se u něj cukrovka (diabetes), která v kombinaci s jeho životním stylem a stresem vedla k dalším komplikacím.

🕯️ Smrt a dědictví

Bill Durnan zemřel 31. října 1972 v Torontu.

Příčina: Selhání ledvin jako komplikace cukrovky. Bylo mu pouhých 56 let.
Síň slávy (1964): Uznání se dočkal ještě za svého života. V roce 1964 byl uveden do Hokejové síně slávy.
100 nejlepších: V roce 2017 byl při oslavách výročí NHL zařazen mezi 100 nejlepších hráčů historie.

Durnanův příběh je mementem toho, že sportovní sláva je vykoupena obrovskou daní. Byl to "Mozart v brance" – geniální, krátce zářící a tragicky vyhořelý.

🎓 Vysvětlení pro laiky: V čem byl unikátní?

Bill Durnan byl v hokeji něco jako obouruký šermíř.

Muž se dvěma lapačkami: Většina brankářů chytá puk do jedné ruky (lapačka) a druhou ho vyráží hokejkou (vyrážečka). Durnan měl speciální rukavice, které fungovaly jako obojí. Když na něj jel útočník, Durnan si bleskově přehodil hokejku z pravé do levé ruky (nebo naopak), aby měl lapačku vždy na té straně, kam střelec mířil. Soupeři z toho byli zoufalí, protože nikdy nevěděli, kde má "slabší" stranu.
Durnanovo pravidlo: Byl posledním brankářem v historii, který byl kapitánem a mohl diskutovat s rozhodčími. Byl v tom ale tak chytrý (využíval diskuze k tomu, aby jeho tým mohl odpočívat), že NHL kvůli němu změnila pravidla. Od roku 1948 mají brankáři zakázáno dělat kapitána na ledě.
Efektivita: Hrál v NHL jen 7 let, ale 6krát byl vyhlášen nejlepším brankářem. To je jako kdyby fotbalista hrál 7 let a 6krát získal Zlatý míč.

📊 Kariérní statistiky (NHL)

			Základní část								Play-off
Sezóna	Tým	Liga	Z	V	P	R	MIN	OG	ČK	POG	Z	V	P	OG	ČK	POG
1943/44	Montreal Canadiens	NHL	50	38	5	7	3000	109	2	2.18	9	8	1	14	1	1.53
1944/45	Montreal Canadiens	NHL	50	38	8	4	3000	121	1	2.42	6	2	4	24	0	3.84
1945/46	Montreal Canadiens	NHL	40	24	11	5	2400	104	4	2.60	9	8	1	20	0	2.07
1946/47	Montreal Canadiens	NHL	60	34	16	10	3600	138	4	2.30	11	6	5	23	1	1.98
1947/48	Montreal Canadiens	NHL	59	20	28	10	3505	162	5	2.77	—	—	—	—	—	—
1948/49	Montreal Canadiens	NHL	60	28	23	9	3600	126	10	2.10	7	3	4	17	0	2.29
1949/50	Montreal Canadiens	NHL	64	26	21	17	3840	141	8	2.20	3	0	3	10	0	3.33
NHL celkem			383	208	112	62	22,945	901	34	2.36	45	27	18	108	2	2.31

Poznámka: Tučně zvýrazněny sezóny, kdy získal Vezina Trophy (nejnižší průměr gólů v lize).

Zdroje