Přeskočit na obsah

Chlorid sodný

Z Infopedia
Verze z 28. 11. 2025, 00:22, kterou vytvořil BotOpravář (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (Chlorid sodný))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - chemická sloučenina

Chlorid sodný (chemický vzorec NaCl) je anorganická iontová sloučenina běžně známá jako kuchyňská sůl, jedlá sůl nebo jen sůl. V přírodě se vyskytuje v podobě minerálu halitu, nazývaného také sůl kamenná. Jedná se o esenciální látku pro životní funkce většiny organismů, včetně člověka. Tvoří hlavní složku soli rozpuštěné v mořské vodě a je zodpovědný za její slanost. Má klíčový význam v potravinářství, chemickém průmyslu a mnoha dalších odvětvích.

⚛️ Chemické a fyzikální vlastnosti

Chlorid sodný je bílá krystalická látka, která v čisté formě tvoří bezbarvé, průhledné krystaly se skelným leskem. Krystalizuje v krychlové soustavě, kde je každý ion obklopen šesti ionty s opačným nábojem v oktaedrické geometrii. Tato pevná iontová vazba je příčinou jeho relativně vysoké teploty tání (801 °C) a varu (1413 °C).

Je velmi dobře rozpustný ve vodě, přičemž jeho rozpustnost se s teplotou mění jen mírně. Vodný roztok NaCl, známý jako solanka, je elektricky vodivý díky disociaci na volně pohyblivé ionty Na+ a Cl. Čistý pevný NaCl je naopak elektrický izolant. Důležitou vlastností je jeho schopnost snižovat bod tuhnutí vody, což se využívá při zimní údržbě komunikací.

🌍 Výskyt v přírodě

Chlorid sodný je na Zemi hojně rozšířen.

  • Mořská voda: Oceány a moře jsou největší zásobárnou chloridu sodného. Průměrná salinita mořské vody je okolo 3,5 %, přičemž NaCl tvoří téměř 80 % všech rozpuštěných solí. Extrémně slaná jezera, jako je Mrtvé moře, mají koncentraci solí ještě mnohem vyšší.
  • Halit (sůl kamenná): V pevném stavu se NaCl nachází jako minerál halit. Tvoří rozsáhlá ložiska v sedimentárních horninách, která vznikla odpařením prehistorických moří a jezer. Tato ložiska se nacházejí po celém světě a jsou hlavním zdrojem těžené soli.
  • Solné pláně: V suchých oblastech vznikají odpařováním slaných jezer rozsáhlé solné pláně. Největší solnou plání na světě je Salar de Uyuni v Bolívii, která má rozlohu přes 10 000 km².

⚙️ Výroba

Získávání chloridu sodného probíhá dvěma hlavními způsoby:

  1. Těžba kamenné soli: Pevná sůl se těží v solných dolech buď tradičními hornickými metodami (ražení štol a komor), nebo louhováním. Při louhování se do ložiska vrtem napouští voda, která sůl rozpustí, a vzniklá solanka se čerpá na povrch k dalšímu zpracování.
  2. Odpařování mořské vody nebo solanky: V příbřežních oblastech s teplým a suchým klimatem se mořská voda napouští do mělkých nádrží (solisek), kde se voda odpařuje působením slunce a větru. Vykrystalizovaná sůl se poté sbírá. Podobně se zpracovává i solanka získaná louhováním.

Největšími světovými producenty soli jsou Čína, USA, Indie a Německo.

🍽️ Využití

Chlorid sodný má mimořádně široké spektrum využití.

🧬 Biologický význam

Chlorid sodný je pro živočichy nepostradatelný. Ionty sodíku (Na+) a chloru (Cl) hrají klíčovou roli v mnoha fyziologických procesech:

  • Udržování rovnováhy tekutin: Sodík je hlavní extracelulární kation a je zásadní pro regulaci osmotického tlaku a objemu tělesných tekutin.
  • Přenos nervových vzruchů: Výměna sodíkových a draslíkových iontů přes membránu neuronů je základem pro vznik a šíření nervových impulsů.
  • Svalová kontrakce: Sodík je nezbytný pro správnou funkci svalů.
  • Trávení: Chloridové ionty jsou součástí kyseliny chlorovodíkové v žaludku, která je klíčová pro trávení bílkovin.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje pro dospělého člověka příjem méně než 5 gramů soli denně (což odpovídá 2 gramům sodíku), aby se předešlo kardiovaskulárním onemocněním. Nadměrný příjem soli je spojován s vysokým krevním tlakem, onemocněním ledvin a dalšími zdravotními problémy. Naopak nedostatek sodíku (hyponatrémie) může nastat při extrémní fyzické zátěži nebo určitých onemocněních a je rovněž nebezpečný.

⏳ Historie

Sůl hrála v dějinách lidstva zásadní roli a byla natolik cenná, že se jí přezdívalo "bílé zlato".

  • Konzervace a obchod: Schopnost soli konzervovat potraviny umožnila lidem vytvářet zásoby, cestovat na delší vzdálenosti a přečkat období nedostatku. To vedlo k rozvoji obchodu a vzniku významných obchodních tras, jako byla starověká římská Via Salaria (Solná cesta).
  • Platidlo a daně: V mnoha kulturách sloužila sůl jako platidlo. Římští vojáci dostávali část svého žoldu v soli, z čehož pochází latinské slovo salarium, základ dnešního anglického slova "salary" (plat). Daně ze soli (ve Francii známé jako gabelle) byly významným zdrojem příjmů pro státy a jejich vysoká míra se stala jednou z příčin Velké francouzské revoluce.
  • Kultura a náboženství: Sůl měla i symbolický význam, představovala čistotu, trvanlivost a pohostinnost. Byla používána při náboženských obřadech a její postavení na stole odráželo sociální status hostů.

💡 Pro laiky: Sůl jako superhrdina všedního dne

Představte si sůl jako nepostradatelného pomocníka, který má hned několik superschopností:

  • Strážce potravin: Pro bakterie, které kazí jídlo, je sůl jako suchá poušť. Když posolíme maso nebo zeleninu, sůl z nich vytáhne vodu, kterou bakterie potřebují k životu. Bez vody nemohou přežít ani se množit, a jídlo tak vydrží mnohem déle čerstvé.
  • Taneční mistr pro vodu v těle: Naše tělo je plné vody a sůl (přesněji sodík) funguje jako dirigent, který říká vodě, kam má jít. Zajišťuje, aby bylo správné množství vody uvnitř i vně našich buněk. Díky tomu správně fungují naše svaly, nervy i mozek.
  • Ničitel ledu: Když v zimě posypeme namrzlý chodník solí, sůl začne "přemlouvat" led, aby se rozpustil, i když je stále pod nulou. Funguje to tak, že sůl naruší pevnou strukturu ledu a promění ho zpět na vodu.
  • Posel zpráv v těle: Každý váš pohyb nebo myšlenka je ve skutečnosti malý elektrický signál, který cestuje po nervových drahách. A právě sůl (sodík) je tím, kdo pomáhá tyto zprávy bleskově přenášet z jedné buňky na druhou. Bez soli by byla komunikace v našem těle mnohem pomalejší.

📊 Zajímavosti a statistiky

  • Celosvětová produkce soli se v posledních letech pohybuje okolo 200 milionů tun ročně.
  • Salar de Uyuni v Bolívii je nejen největší solná pláň na světě, ale obsahuje také 50 až 70 % světových zásob lithia, které se nachází v solance pod povrchem.
  • Průměrný Čech zkonzumuje denně přibližně 14-16 gramů soli, což je téměř trojnásobek doporučeného množství.
  • V roce 1930 vedl Mahátma Gándhí v Indii slavný Solný pochod jako protest proti britskému solnému monopolu a dani.
  • Slovo "salát" pochází z latinského "sal", protože Římané si často solili listovou zeleninu.

Zdroje

Integrovaný registr znečišťování Brenntag Wikipedia Wikipédia (SK) Wikipedia (Salar de Uyuni) Apetit Online CK Soleada 100+1 zahraniční zajímavost Novinky.cz Světadíly.cz Studium chemie, PřF UK Arnika.org Wekon's Lab (YouTube) Aktin.cz Aqaness.cz Méně solit.cz Toprecepty.cz Ferwer.cz Hanpu Cutting Torch Hrabovjanka Studium chemie, PřF UK (Iontová vazba) Novinky.cz (Záludnost soli) Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Česká technologická platforma pro potraviny Ťaháky-referáty.sk HSP Pharma STOBklub PCC Group Product Portal BrainPedia Slow-age.cz IS MUNI (Diplomová práce) Zones.sk Vodníinfo.cz AquaSoftener.cz BENU.cz