Pat Burns
Obsah boxu
| Pat Burns | |
|---|---|
 | |
| Pat Burns na střídačce New Jersey Devils | |
| Datum narození | 4. dubna 1952 |
| Místo narození | Saint-Henri, Québec, Kanada |
| Datum úmrtí | 19. listopadu 2010 |
| Místo úmrtí | Sherbrooke, Québec, Kanada |
| Národnost | kanadská |
| Manželka | Line Burns |
| Povolání | hokejový trenér, policista |
| Kluby |
|
Patrick John "Pat" Burns (* 4. dubna 1952, Saint-Henri – † 19. listopadu 2010, Sherbrooke) byl legendární kanadský hokejový trenér a bývalý policista. Do historie NHL se zapsal jako jeden z nejúspěšnějších a nejcharismatičtějších koučů moderní éry.
Jeho trenérská kariéra je definována unikátním rekordem: je jediným trenérem v historii NHL, který získal Jack Adams Award pro nejlepšího trenéra sezóny se třemi různými týmy (Montreal Canadiens, Toronto Maple Leafs a Boston Bruins). Svou kariéru završil ziskem Stanley Cupu s týmem New Jersey Devils v roce 2003. Proslul svým autoritativním stylem, defenzivní taktikou a nezaměnitelným vystupováním, které formovala jeho předchozí profese policejního detektiva. V roce 2014 byl posmrtně uveden do Hokejové síně slávy.
🚓 Z ulice na střídačku
Než se Pat Burns stal hokejovou ikonou, vybudoval si respektovanou kariéru u policie. Tato zkušenost zásadně ovlivnila jeho pozdější trenérskou filozofii založenou na disciplíně, odpovědnosti a tvrdé práci.
Policejní kariéra
V mládí pracoval jako policista ve městě Gatineau (dříve Hull) v provincii Québec. Během 17 let služby se vypracoval až na pozici detektiva. Často se pohyboval v drsném prostředí a řešil závažné případy, což mu dalo schopnost "číst lidi" a zachovat chladnou hlavu v krizových situacích. Jeho policejní minulost mu v NHL vynesla respekt hráčů i médií; byl známý tím, že nestrpěl žádné hvězdné manýry a od každého hráče vyžadoval maximální nasazení.
🏒 Trenérská kariéra
Burns začínal trénovat v juniorské lize QMJHL, kde vedl tým Hull Olympiques. Už zde ukázal svůj talent, když v roce 1988 dovedl tým k zisku Memorial Cupu.
Montreal Canadiens (1988–1992)
Jeho vstup do NHL byl raketový. V roce 1988 si ho vybrali Montreal Canadiens jako hlavního trenéra, přestože neměl žádné předchozí zkušenosti s trénováním v profesionální lize (kromě krátké stáže v AHL).
- Okamžitý úspěch: Hned ve své první sezóně 1988/89 dovedl Canadiens do finále Stanley Cupu, kde podlehli Calgary Flames. Za tento výkon získal svou první Jack Adams Award.
- Styl: V Montrealu zavedl přísný defenzivní systém, který těžil z výkonů brankáře Patricka Roye. Burns se stal v frankofonním Montrealu celebritou, ale jeho náročný styl postupně vedl k opotřebování vztahů s některými hráči.
Toronto Maple Leafs (1992–1996)
V roce 1992 přijal výzvu trénovat úhlavního rivala Montrealu – Toronto Maple Leafs.
- Oživení klubu: Přišel do týmu, který se léta trápil, a okamžitě ho proměnil v uchazeče o titul. V sezóně 1992/93 dovedl Toronto k rekordnímu počtu bodů a do finále konference, kde v dramatické sedmizápasové sérii podlehli Los Angeles Kings.
- Druhá trofej: Za tento obrat získal v roce 1993 svou druhou Jack Adams Award.
- Kulturní dopad: Pod Burnsovým vedením a s lídrem Dougem Gilmourem na ledě zažilo Toronto jednu z nejpopulárnějších ér ve své historii. Burns byl miláčkem fanoušků a jeho emotivní reakce na střídačce se staly legendárními.
Boston Bruins (1997–2001)
Po odchodu z Toronta si Burns dopřál krátkou pauzu od trénování, ale v roce 1997 se vrátil na střídačku, tentokrát týmu Boston Bruins.
- Přestavba týmu: Převzal mužstvo, které procházelo generační obměnou. Měl k dispozici mladé talenty jako byli Joe Thornton nebo Sergei Samsonov.
- Historický zápis: V sezóně 1997/98 dokázal s podceňovaným týmem překvapit odborníky a dovedl ho do play-off. Za tento výkon obdržel v roce 1998 svou třetí Jack Adams Award. Tím se stal prvním a dosud jediným trenérem v historii NHL, který získal ocenění pro trenéra roku se třemi různými kluby.
- Konec v Bostonu: V dalších sezónách se týmu nedařilo navázat na úvodní úspěchy a v roce 2001 byl Burns po sérii neuspokojivých výsledků propuštěn.
New Jersey Devils (2002–2004)
Poslední a nejúspěšnější zastávkou jeho kariéry v NHL se stali New Jersey Devils. Generální manažer Lou Lamoriello hledal trenéra, který by dokázal vtisknout týmu disciplínu a defenzivní strukturu, což byla Burnsova specialita.
Cesta za Stanley Cupem (2003)
V sezóně 2002/2003 se ukázalo, že spojení Burnse a Devils je dokonalé. Tým disponoval elitní obranou vedenou Scottem Stevensem a Scottem Niedermayerem a v brance stál legendární Martin Brodeur.
- Play-off: Devils prošli vyřazovacími boji jako dobře namazaný stroj. V konferenčním finále vyřadili Ottawa Senators v dramatickém sedmém zápase.
- Finále: Ve finále Stanley Cupu narazili na překvapení sezóny, tým Mighty Ducks of Anaheim. Série dospěla až do sedmého zápasu, který Devils na domácím ledě vyhráli 3:0.
- Vrchol: Pat Burns se po 15 letech trénování v NHL konečně dočkal. Zvedl nad hlavu Stanley Cup, trofej, která mu v roce 1989 s Montrealem těsně unikla. Prohlásil tehdy, že "kruh se uzavřel".
Rezignace
Burns vedl tým ještě v sezóně 2003/2004, ale následně byla jeho kariéra přerušena. V roce 2004 mu byla diagnostikována rakovina tlustého střeva. Ačkoliv se chtěl k trénování vrátit, zdravotní stav a následná recidiva nemoci mu to již nikdy neumožnily. V roce 2005 oficiálně rezignoval na post trenéra Devils, aby se mohl soustředit na léčbu.
🏥 Boj s nemocí
Závěr Burnsova života byl poznamenán opakovaným a statečným bojem s rakovinou.
- První diagnóza (2004): Rakovina tlustého střeva. Burns podstoupil operaci a chemoterapii a zdálo se, že nemoc porazil.
- Druhý boj (2009): V roce 2009 se rakovina vrátila, tentokrát v plicích. Později metastázovala i do jater. Burns se rozhodl vzdát další agresivní léčby (chemoterapie) a zvolil paliativní péči, aby mohl zbytek života strávit důstojně se svou rodinou.
- Mediální omyl: V září 2010 se v médiích objevila falešná zpráva o jeho úmrtí. Burns na to reagoval s humorem sobě vlastním, když uspořádal tiskovou konferenci, na které prohlásil: "Ještě nejsem mrtvý," a vyzval lidi, aby si ověřovali zdroje.
🕯️ Úmrtí a odkaz
Pat Burns zemřel 19. listopadu 2010 v pečovatelském domě v Sherbrooke (Québec) ve věku 58 let. Jeho pohřeb v Montrealu se stal velkou událostí, které se zúčastnily stovky osobností hokejového světa, včetně hráčů, které trénoval, i bývalých rivalů.
Kontroverze se Síní slávy
Kolem Burnsova uvedení do Hokejové síně slávy se strhla veřejná debata.
- Kampaň 2010: Když bylo jasné, že Burns umírá, vznikla silná veřejná a mediální kampaň (podpořená i fanoušky na sociálních sítích) za to, aby byl do síně uveden ještě za svého života. Výběrová komise však v roce 2010 jeho jméno nevybrala, což vyvolalo vlnu kritiky.
- Uvedení in memoriam (2014): Uznání se mu dostalo až posmrtně. V červnu 2014 bylo oznámeno, že Pat Burns bude uveden do Hokejové síně slávy v kategorii budovatelů (Builders). Slavnostní ceremoniál proběhl v listopadu téhož roku a ocenění převzala jeho vdova Line Burns.
Pat Burns Arena
Na jeho počest byla v roce 2011 ve městě Stanstead v Québecu pojmenována nová hokejová hala – **Pat Burns Arena**. Burns se v tomto regionu v posledních letech života angažoval a finančně přispěl na výstavbu arény, aby podpořil místní mládež.
🧠 Pro laiky
Představ si Pata Burnse jako přísného, ale férového "hokejového policajta".
- Bývalý policista: Než začal trénovat, byl 17 let skutečným policejním detektivem. To se projevilo na jeho stylu – vyžadoval disciplínu, pořádek a tvrdou práci. Hráči se ho často báli, ale respektovali ho.
- Rekordman: Je to jediný trenér v historii, který byl vyhlášen nejlepším trenérem roku (Jack Adams Award) se třemi různými týmy (Montreal Canadiens, Toronto Maple Leafs, Boston Bruins). To dokazuje, že uměl naučit vyhrávat kohokoli.
- Vítěz: Dlouho mu unikal ten největší úspěch, ale nakonec se dočkal. S týmem New Jersey Devils vyhrál slavný Stanley Cup, těsně předtím, než musel ukončit kariéru kvůli vážné nemoci.