Přeskočit na obsah

Mike Peluso

Z Infopedia
Verze z 24. 11. 2025, 01:42, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Hokejista | jméno = Mike Peluso | obrázek = {{Placeholder|Mike Peluso v dresu New Jersey Devils}} | datum narození = 8. listopadu 1965 | místo narození = Pengilly, Minnesota, USA | výška = 193 cm | váha = 102 kg | pozice = Levé křídlo | držení hole = Levá | draft = 1984, 190. celkově, Chicago Blackhawks | kariéra = 1989–1998 | kluby = Chicago Blackhawk…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Hokejista

Michael David "Mike" Peluso (* 8. listopadu 1965, Pengilly, Minnesota) je bývalý americký profesionální hokejový útočník, vítěz Stanley Cupu z roku 1995.

Peluso byl jedním z nejobávanějších "enforcerů" (bitkařů) své éry. S postavou hory svalů a neuvěřitelnou odvahou chránil hvězdy svého týmu před útoky soupeřů. Do historie se zapsal jako člen legendární formace "Crash Line" v New Jersey Devils. Jeho kariéra a především život po ní se však staly mementem brutality hokeje 90. let. Peluso dnes trpí vážným poškozením mozku a stal se jednou z klíčových postav v boji bývalých hráčů za odškodnění následků otřesů mozku.

Klubová kariéra

Z Aljašky do válečné zóny v Chicagu (1989–1992)

Mike Peluso nebyl typickým bitkařem, který by neuměl bruslit. Na rozdíl od mnoha jiných "zlých mužů" prošel univerzitním hokejem na University of Alaska Anchorage, kde dokázal sbírat i body. Když si ho však v roce 1984 v pozdním kole draftu vybralo Chicago Blackhawks, bylo jasné, jaká bude jeho role v NHL. Chicago na přelomu 80. a 90. let, pod vedením trenéra "železného" Mikea Keenana, bylo týmem, který soupeře fyzicky ničil. Peluso se stal ochráncem hvězd jako Jeremy Roenick nebo Steve Larmer. V roce 1992 pomohl týmu až do finále Stanley Cupu, kde však podlehli Pittsburghu. Už v té době byl Peluso známý svou extrémní obětavostí, ale také tím, že se nebál postavit těm nejtěžším vahám ligy, jako byli Bob Probert (se kterým byl chvíli spoluhráč) nebo Tony Twist.

Ottawa Senators: Hvězda v týmu otloukánků (1992–1993)

V roce 1992 si ho v rozšiřovacím draftu vybral nováček soutěže, Ottawa Senators. Pro Ottawu byla první sezóna katastrofou, tým prohrával jeden zápas za druhým. Peluso se však stal miláčkem fanoušků. Byl jedním z mála, kdo se dokázal za tým postavit. V této sezóně nasbíral neuvěřitelných 318 trestných minut, ale také vstřelil 15 gólů, což byl na bitkaře úctyhodný výkon.

New Jersey Devils: Crash Line a slzy štěstí (1993–1997)

V červnu 1993 byl vyměněn do New Jersey Devils, což byl krok, který definoval jeho kariéru. Trenér Jacques Lemaire ho zařadil do formace s Bobbym Holíkem a Randym McKayem. Tato trojice dostala název "The Crash Line". Jejich úkolem bylo napadat, srážet se a unavit nejlepší formace soupeře. Fungovalo to dokonale. V sezóně 1994/95, zkrácené výlukou, Devils válcovali ligu svou defenzivou. Vše vyvrcholilo ve finále Stanley Cupu proti favorizovanému Detroitu. Peluso a jeho formace dokázali fyzicky zdeptat hvězdy Red Wings.

Když v závěrečných minutách čtvrtého zápasu bylo jasné, že Devils vyhrají titul, kamery zachytily Mikea Pelusa na střídačce. Hráč, který se živil rozdáváním ran, se opíral o mantinel a nekontrolovaně plakal štěstím. Tento záběr se stal jedním z nejikoničtějších momentů v historii NHL a symbolem toho, co pro hráče Stanley Cup znamená.

Konec kariéry a zdravotní peklo

Po úspěchu v New Jersey hrál krátce za St. Louis Blues a Calgary Flames. Jeho styl hry si však začal vybírat krutou daň. Utrpěl řadu otřesů mozku, z nichž mnohé nebyly řádně léčeny. Kariéru musel ukončit v roce 1998, ve věku 32 let, poté, co utrpěl vážné zranění krku a míchy, které ho málem upoutalo na vozík.

Život po hokeji: Temnota a soudní spor

Příběh Mikea Pelusa po skončení kariéry je tragický a slouží jako varování pro budoucí generace.

  • Zdravotní následky: Peluso trpí trvalým poškozením mozku (předpokládá se CTE – chronická traumatická encefalopatie), které se projevuje výpadky paměti, depresemi, změnami nálad a demencí. Je plně invalidní a odkázaný na pomoc.
  • Soud s Devils: V roce 2019 se dostaly na veřejnost informace z jeho soudního sporu s New Jersey Devils. Dokumenty odhalily šokující skutečnost: během jednoho zápasu v roce 1994 utrpěl Peluso otřes mozku a zkolaboval na nosítkách. Navzdory varování neurologa, že další úder do hlavy může být fatální nebo způsobit trvalé následky (záchvaty), klubové vedení tyto zprávy před Pelusem zatajilo a poslalo ho zpět na led. Peluso tvrdil, že kdyby znal pravdu o svém zdravotním stavu, nikdy by dál nehrál.
  • Vyrovnání: Soudní spor skončil mimosoudním vyrovnáním, jehož výše nebyla zveřejněna, ale případ Mikea Pelusa se stal jedním z hlavních důkazů v hromadné žalobě hráčů proti NHL ohledně zanedbání péče o zdraví hlavy.

Herní styl

Mike Peluso byl "Enforcer" (strážce pořádku) ze staré školy.

  • Bitky: Během kariéry v NHL shodil rukavice více než 200krát. Jeho bitky byly často dlouhé a brutální. Nebyl technickým boxerem, spoléhal na svou sílu a odolnost vůči bolesti.
  • Bodyčeky: Formace Crash Line byla pověstná tím, že po jejím střídání byli obránci soupeře fyzicky vyčerpaní. Peluso dohrával každý souboj.
  • Srdce: Ačkoliv byl limitován hokejovými dovednostmi, jeho nasazení pro tým bylo absolutní. Spoluhráči ho milovali, protože věděli, že za ně kdykoliv nastaví vlastní zdraví.

Pro laiky

Proč je příběh Mikea Pelusa důležitý?

  • Slzy vítěze: Pokud uvidíte sestřih "nejdojemnějších momentů NHL", uvidíte tam plačícího Pelusa v roce 1995. Ukázal, že i ti nejtvrdší chlapi mají city.
  • Crash Line: Byl součástí jedné z nejslavnějších útočných trojic historie, která změnila způsob, jakým se hokej hrál (důraz na defenzivu a fyzickou hru).
  • Memento: Dnes je živoucím důkazem toho, jak nebezpečné byly neléčené otřesy mozku. Jeho soudní boj pomohl změnit pravidla a lékařské protokoly v dnešní NHL, aby byli hráči lépe chráněni.

Zdroje