Přeskočit na obsah

Fantasy

Z Infopedia
Verze z 23. 11. 2025, 02:38, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Umělecký žánr | název = Fantasy | obrázek = Dragon and knight.jpg | popisek = Souboj rytíře s drakem, archetypální výjev žánru | původ = Mytologie, pověsti, pohádky, rytířský román | klíčové prvky = Magie, nadpřirozeno, fiktivní světy, bájná stvoření | významní autoři = J. R. R. Tolkien, C. S. Lewis, Robert E. Howard, Terry Pr…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Umělecký žánr

Fantasy (z anglického fantasy – představivost, fantazie) je umělecký žánr, používaný v literatuře, filmu, výtvarném umění, videohrách a hrách na hrdiny. Je založen na užití magie a jiných nadpřirozených prvků jako primárních atributů zápletky, prostředí či postav.

Na rozdíl od science fiction, která své fantastické prvky vysvětluje pomocí vědy a technologie (byť fiktivní), fantasy operuje s tím, co je z hlediska našeho poznání nemožné a nevysvětlitelné. Děj se často odehrává ve fiktivních světech (tzv. sekundární světy), kde platí jiné fyzikální a přírodní zákony, existují bájní tvorové (jako draci, elfové, trpaslíci) a magie je reálnou silou.

📜 Kořeny a historie: Od mýtů k Tolkienovi

Ačkoliv je fantasy jako moderní vydavatelská kategorie fenoménem 20. století, její kořeny sahají k počátkům lidského vyprávění.

Otec moderní fantasy: J. R. R. Tolkien

Zlomovým bodem pro žánr se stalo dílo oxfordského profesora J. R. R. Tolkiena.

  • Hobit (1937) a především Pán prstenů (1954–1955) definovaly podobu tzv. epické nebo vysoké fantasy (High Fantasy).
  • Worldbuilding: Tolkien ukázal, že fantasy není jen o příběhu, ale o tvorbě komplexního světa (Středozem) s vlastní geografií, historií, mytologií a dokonce i funkčními fiktivními jazyky (elfština). Jeho dílo stanovilo standard, vůči kterému se vymezovali všichni následující autoři.

Meč a magie: Robert E. Howard

Paralelně s Tolkienem se v USA ve 30. letech v časopisech typu Weird Tales rodil drsnější podžánr – heroic fantasy (meč a magie). Jeho zakladatelem byl Robert E. Howard, stvořitel barbara Conana. Tento styl kladl důraz na akci, fyzickou sílu a dynamický děj, nikoliv na vznešené poslání a detailní historii světa.

🏰 Podžánry fantasy

Fantasy je extrémně rozmanitý žánr, který se dělí na množství specifických kategorií:

Další významné podžánry

Kromě základního dělení se fantasy větví do mnoha specifických směrů:

🎲 Hry na hrdiny: Dungeons & Dragons

V 70. letech 20. století došlo k revoluci, která změnila způsob, jakým lidé fantasy konzumují. Místo pasivního čtení ji začali prožívat.

🎮 Digitální světy: Videohry

S nástupem počítačů se fantasy stalo dominantním žánrem ve videohrách.

🎬 Fantasy na plátně: Od béček k Oscarům

Dlouhou dobu byla fantasy ve filmu považována za okrajový žánr s levnými triky (např. filmy o Conanovi s Arnoldem Schwarzeneggerem).

  • Pán prstenů (2001–2003): Režisér Peter Jackson změnil vnímání žánru svou filmovou trilogií Pán prstenů. Filmy získaly celkem 17 cen Oscar (včetně ceny za Nejlepší film pro Návrat krále). Ukázaly, že fantasy může být vážným uměním s masovým komerčním úspěchem.
  • Harry Potter: Série osmi filmů podle knih J. K. Rowlingové definovala dětství celé jedné generace a ukázala sílu britské herecké školy.
  • Hra o trůny (Game of Thrones): Seriál stanice HBO (2011–2019) podle knih George R. R. Martina přinesl do televize dospělou, politickou a drsnou fantasy, která se stala globálním tématem diskusí.

🇨🇿 Česká stopa: Od Sapkowského po Kulhánka

V českém prostředí má fantasy silnou tradici, která se specificky vyvíjela po roce 1989.

  • Polský vliv: Pro českou fantasy byl klíčový polský autor Andrzej Sapkowski. Jeho povídky o zaklínači Geraltovi vycházely v českých časopisech dříve než na Západě a čeští čtenáři ho považují téměř za domácího autora.
  • Česká akční škola: V 90. letech vznikl unikátní subžánr, pro který je typická rychlá akce, černý humor, gejzíry krve a cynismus.
  • Literární kvalita: Na opačném pólu, zaměřeném na propracované světy a psychologii, stojí autorky jako Vilma Kadlečková (sága Mycelium) nebo Petra Neomillnerová (městská fantasy).

🔮 Budoucnost a trendy roku 2025

V polovině 20. let 21. století prochází žánr fantasy další transformací.

  • Válka streamovacích gigantů: Fantasy se stalo nejdražším televizním žánrem. Platformy jako Netflix, Amazon Prime Video a Disney+ investují miliardy dolarů do seriálů typu Pán prstenů: Prsteny moci, Rod draka (prequel Hry o trůny) nebo adaptací videoher.
  • Umělá inteligence (AI): Velkým tématem roku 2025 je využití AI při tvorbě. Spisovatelé a výtvarníci protestují proti generování obálek knih a textů pomocí algoritmů, což vyvolává debaty o autorských právech a "duši" umění.
  • Globální mytologie: Žánr se odklání od tradičního "eurocentrického" modelu (inspirovaného středověkou Evropou) k inspiraci africkou, asijskou či jihoamerickou mytologií. Příkladem jsou díla autorů jako R. F. Kuang nebo N. K. Jemisin.

Zdroje