Michail Štalenkov

Michail Štalenkov
Datum narození	20. října 1965
Místo narození	Moskva, Sovětský svaz
Výška	188 cm
Váha	84 kg

Rozbalit box

Obsah boxu

Michail Alexejevič Štalenkov (rusky: Михаил Алексеевич Шталенков; * 20. října 1965, Moskva) je bývalý sovětský a ruský hokejový brankář a pozdější trenér. [2, 3] Je držitelem dvou olympijských medailí – zlaté z Albertville 1992 a stříbrné z Nagana 1998. [4, 6] Pro české fanoušky je znám především jako brankář, který stál v ruské brance během finále „Turnaje století“, kde ho jako jediný překonal Petr Svoboda.

Jeho kariéra zahrnuje úspěšné působení v sovětské lize, sedm sezón v NHL a řadu mezinárodních turnajů, na kterých reprezentoval Sovětský svaz, Spojený tým i Rusko. [4]

🏒 Hokejová kariéra

Štalenkov je odchovancem moskevského hokeje. [3] V devíti letech se připojil k místnímu klubu „Molnija“ a později se propracoval do slavného Dynama Moskva. [3]

Dynamo Moskva (1986–1992)

Do prvního týmu Dynama se dostal v sezóně 1986/87, kde zpočátku kryl záda legendárnímu Vladimiru Myškinovi. [4, 9] Hned ve své první sezóně byl vyhlášen nejlepším nováčkem sovětské ligy. [3] Postupně se vypracoval na pozici jedničky a stal se klíčovou postavou éry, kdy Dynamo ukončilo třináctiletou nadvládu rivala CSKA Moskva. [4, 18] S Dynamem získal tři po sobě jdoucí mistrovské tituly v letech 1990, 1991 a 1992 (poslední již pod hlavičkou ligy SNS). [3, 6, 16]

Cesta do Severní Ameriky a NHL

Po zisku olympijského zlata v Albertville v roce 1992 se Štalenkov rozhodl odejít do Severní Ameriky a podepsal smlouvu s týmem Milwaukee Admirals v lize IHL. [4, 9] Ve své první zámořské sezóně zazářil, získal Garry F. Longman Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka ligy a vysloužil si pozornost skautů NHL. [5, 9]

V draftu NHL v roce 1993 si ho jako 28letého vybral v pátém kole tým Mighty Ducks of Anaheim. [2, 4]

Působení v NHL (1993–2000)

Mighty Ducks of Anaheim (1993–1998): V Anaheimu strávil pět sezón, převážně v roli spolehlivé dvojky za Guyem Hébertem. [4, 18] Nejvíce prostoru dostal v sezóně 1997/98, kdy po Hébertově zranění odchytal 40 zápasů. [4, 18]
Edmonton Oilers (1998–1999): Po rozšiřovacím draftu v roce 1998, kde si ho vybral Nashville Predators a následně vyměnil, strávil jednu sezónu v Edmontonu. Zde se o brankoviště dělil s Bobem Essensou. [4, 18]
Phoenix Coyotes a Florida Panthers (1999–2000): V následující sezóně působil krátce ve Phoenixu jako náhradník Nikolaje Chabibulina a kariéru v NHL zakončil ve Floridě, kam byl vyměněn za Seana Burkea. [4, 19]

Návrat do Dynama a konec kariéry

V roce 2000 se Štalenkov vrátil do svého mateřského klubu Dynama Moskva, kde odchytal ještě dvě sezóny, než v roce 2002 definitivně ukončil svou aktivní hráčskou kariéru. [3, 4]

🏆 Mezinárodní kariéra

Michail Štalenkov má za sebou bohatou reprezentační kariéru, během níž nastupoval za tři různé státní výběry, což odráží politické změny na přelomu 80. a 90. let.

Zlaté Albertville 1992

Na Zimních olympijských hrách v Albertville v roce 1992 byl klíčovým hráčem takzvaného Spojeného týmu, který tvořili sportovci ze zemí bývalého Sovětského svazu. [4, 6] Tým, vedený trenérem Viktorem Tichonovem, byl složen převážně z mladých hráčů, přesto dokázal celý turnaj vyhrát. Štalenkov odchytal všech osm zápasů, ve finále proti Kanadě udržel čisté konto a dovedl tým k nečekanému zlatu. [4, 6]

Stříbrné Nagano 1998

O šest let později, na „Turnaji století“ v Naganu, byl Štalenkov jedničkou ruského týmu, který byl plný hvězd z NHL, jako byli Pavel Bure a Sergej Fjodorov. [1, 4] Prošel turnajem s vynikajícími statistikami, v pěti zápasech inkasoval pouze šest gólů. [1, 4]

Ve finále proti České republice podal další soustředěný výkon a dlouho držel ruské naděje. V čase 48:08 však nestačil na tvrdou a přesnou střelu obránce Petra Svobody od modré čáry, která se ukázala být jedinou a rozhodující v celém utkání. [1] I přes prohru ve finále byl jeho výkon na turnaji vysoce ceněn a dovedl Rusko ke stříbrným medailím. [1, 4]

Štalenkov reprezentoval Rusko také na ZOH 1994 v Lillehammeru (4. místo), Mistrovství světa v letech 1994, 1996 a 2001 a na Světovém poháru v roce 1996. [4]

👔 Trenérská kariéra

Po skončení hráčské kariéry se Michail Štalenkov stal trenérem brankářů. [7] Dlouhá léta působil ve svém mateřském klubu Dynamu Moskva, kde se podílel na zisku Gagarinova poháru v KHL. [7] Později pracoval také pro tým Viťaz Podolsk. [7]

Brankářský styl

Štalenkov byl brankářem hybridního stylu, který kombinoval tradiční postoj (stand-up) s prvky moderního stylu butterfly. [9] Vynikal skvělým čtením hry, klidem a výborným pozičním chytáním. [9] Nebyl typem brankáře, který by se spoléhal na okázalé akrobatické zákroky; jeho síla spočívala v efektivitě, technice a schopnosti být vždy ve správný čas na správném místě.

Ocenění a úspěchy

🥇 Olympijský vítěz: 1992 (Albertville)
🥈 Stříbrná olympijská medaile: 1998 (Nagano)
🏆 3× Mistr sovětské/SNS ligy: 1990, 1991, 1992 (s Dynamem Moskva)
🏅 Nejlepší nováček sovětské ligy: 1987
🏅 Garry F. Longman Memorial Trophy (Nejlepší nováček IHL): 1993

Pro laiky

Michail Štalenkov byl pro Rusko v Naganu tím, kým byl Dominik Hašek pro Česko – oporou v brance, která tým držela v nejdůležitějších chvílích. Chytal fantasticky po celý turnaj a i ve finále byl téměř neprůstřelný. Pro Čechy se stal "tím brankářem", kterého se podařilo překonat jedinou, ale zato zlatou střelou Petra Svobody.

Ačkoliv si ho čeští fanoušci pamatují hlavně kvůli tomuto jednomu gólu, je důležité vědět, že Štalenkov byl světový brankář a sám je olympijským vítězem z roku 1992. Finále v Naganu bylo soubojem dvou skvělých gólmanů, ze kterého ten český nakonec vyšel o jeden gól šťastněji.

Zdroje