Doug Robinson (hokejista)

Doug Robinson
Celé jméno	Douglas Garnet Robinson
Datum narození	27. srpna 1940
Místo narození	St. Catharines, Ontario, Kanada
Státní příslušnost
Povolání	bývalý profesionální hokejista
Aktivní od	1961
Aktivní do	1972

Doug Robinson, celým jménem Douglas Garnet Robinson, je kanadský bývalý profesionální lední hokejista, který během své kariéry nastupoval primárně na pozici levého křídelního útočníka. Jeho profesionální sportovní dráha se odehrávala převážně v průběhu šedesátých a na počátku sedmdesátých let dvacátého století, což bylo z historického pohledu jedno z nejvíce transformativních a nejdůležitějších období v celých dějinách severoamerického sportu. Zahrnovala totiž jak brutální a elitářskou éru takzvané "Původní šestky" (Original Six), tak i revoluční období masivní ligové expanze v roce 1967.

Během svého působení v nejprestižnější hokejové lize světa, v NHL, oblékal dresy tří různých a historicky nesmírně významných organizací: Chicago Blackhawks (v té době oficiálně psáno jako Chicago Black Hawks), tradičního klubu New York Rangers a nově vzniklého celku Los Angeles Kings. Ačkoliv většinu své rané profesionální kariéry strávil tvrdým bojem o trvalé místo v elitní lize a často musel prokazovat své kvality v nižších farmářských soutěžích, nakonec v NHL odehrál velmi solidních 240 utkání v základní části a připsal si 111 kanadských bodů. Mimořádný úspěch zaznamenal také v prestižní AHL, kde byl vyhlášen nejlepším nováčkem roku a dokázal zde vybojovat slavný Calder Cup. V neposlední řadě je také vítězem Memorial Cupu, což je nejcennější trofej kanadského juniorského hokeje.

👶 Dětství a formování hokejových kořenů v Ontariu

Douglas Garnet Robinson se narodil 27. srpna 1940 v kanadském městě St. Catharines, které se nachází v provincii Ontario, nedaleko slavných Niagarských vodopádů a amerických státních hranic. Vyrůstat v této lokalitě v průběhu čtyřicátých a padesátých let dvacátého století znamenalo, že lední hokej nebyl pro tamní chlapce pouhým sportem nebo volnočasovou aktivitou, ale doslova společenským náboženstvím a často i jedinou reálnou nadějí na získání prestižního a dobře placeného společenského postavení.

Provincie Ontario a speciálně region kolem St. Catharines fungoval (a dodnes funguje) jako jedna z největších líhní hokejových talentů na světě. Konkurence mezi mládežnickými hráči zde byla naprosto drtivá. Mladý Doug Robinson však od útlého dětství vykazoval mimořádné fyzické předpoklady a obrovský přirozený talent pro ofenzivní hru. Brzy si osvojil vynikající bruslařskou techniku a přesnou střelbu, což z něj činilo obávaného útočníka v lokálních žákovských a dorosteneckých soutěžích. Jeho výhodou byla také poměrně robustní postava – v dospělosti narostl do výšky 188 centimetrů a vážil 84 kilogramů, což ho v tehdejší době řadilo k velmi urostlým a silným hráčům, se kterými si obránci soupeře často nevěděli rady.

🏒 Juniorská kariéra a slavné dobytí Memorial Cupu

Své první skutečně vážné a vysoce konkurenční hokejové krůčky učinil Robinson v elitních kanadských juniorských soutěžích, které dodnes představují nejtvrdší možnou přípravu pro budoucí profesionály. V letech 1956 až 1958 nastupoval za juniorský tým Guelph Biltmores, kde se postupně adaptoval na vysokou rychlost a fyzickou náročnost špičkového dorosteneckého hokeje.

Zásadní zlom v jeho mladé kariéře však přišel před sezónou 1958/1959, kdy se přesunul do týmu St. Catharines TeePees ve svém rodném městě. Tento tým tehdy fungoval pod přímou patronací a finanční podporou mocného klubu Chicago Blackhawks z NHL (v této éře bylo běžné, že kluby NHL přímo vlastnily a financovaly celá juniorská mužstva). Působení v organizaci TeePees pro Robinsona znamenalo, že se ocitl přímo pod drobnohledem skautů a manažerů ze slavného Chicaga.

Jeho působení v juniorském celku vyvrcholilo v legendární a nezapomenutelné sezóně 1959/1960. Tým St. Catharines TeePees, ve kterém Robinson plnil roli jednoho z klíčových ofenzivních tahounů a nastupoval po boku několika budoucích hvězd profesionálního hokeje, prožil naprosto snový ročník. Jejich spanilá jízda celou sezónou a následným vyřazovacím play-off skončila až absolutním triumfem – ziskem prestižního Memorial Cupu. Tato trofej, která se uděluje celkovému vítězi kanadských juniorských soutěží (Canadian Hockey League), je v Kanadě uctívána s téměř stejným respektem jako profesionální Stanley Cup. Vítězství v Memorial Cupu udělalo z Robinsona rázem jednoho z nejsledovanějších mladých hráčů v zemi a definitivně mu otevřelo dveře do profesionálního hokejového světa.

💼 Profesionální začátky v éře Original Six a farma Chicaga

Přechod ze zajištěného a chráněného juniorského prostředí do dospělého profesionálního hokeje byl na počátku šedesátých let pro drtivou většinu hráčů obrovským šokem. V té době existovalo v NHL pouze šest týmů, takzvaná Původní šestka (Original Six): Montreal Canadiens, Toronto Maple Leafs, Boston Bruins, Detroit Red Wings, Chicago Blackhawks a New York Rangers. Celkově tak v nejslavnější lize světa bylo místo pro pouhých zhruba 120 hokejistů z celého světa. Konkurence byla zcela brutální a do prvního týmu se dokázali prosadit jen ti absolutně nejlepší nebo hráči s neuvěřitelnou porcí štěstí.

Doug Robinson, vázaný profesionální smlouvou s organizací Chicago Blackhawks, musel svou cestu na vrchol zahájit v nižších a velmi tvrdých farmářských soutěžích. Od roku 1961 působil v rezervních systémech Chicaga, především ve slavné a vysoce kvalitní AHL. Právě zde musel starším, fyzicky vyspělým a často velmi zahořklým veteránům (kteří se do NHL nedostali) dokazovat svou odolnost.

Jeho talent se však nedal popřít. Naprostou dominanci v nižších soutěžích prokázal v ročníku 1962/1963, který se do jeho osobních statistik zapsal zlatým písmem. V této sezóně podával v AHL natolik fantastické výkony, že mu vedení soutěže po zásluze udělilo prestižní ocenění Dudley "Red" Garrett Memorial Award 🏅. Tato trofej je každoročně udělována vůbec nejlepšímu nováčkovi celé ligy a její zisk jasně signalizoval hlavnímu vedení v Chicagu, že Robinson je plně připraven na ten nejvyšší možný krok. Během svého putování po farmách navíc získal neocenitelné zkušenosti s vítěznou mentalitou, které korunoval celkovým vítězstvím a ziskem Calder Cupu, což je pohár pro šampiona vyřazovacích bojů AHL.

🌟 Vytoužený průlom mezi elitu: Dres Chicago Black Hawks

Čekání na vysněnou premiéru v nejslavnější lize světa skončilo pro Douga Robinsona na konci mimořádně napínavé sezóny 1963/1964. Vedení Chicago Blackhawks se rozhodlo, že jeho výkony na farmě už nelze přehlížet, a povolalo jej do hlavního týmu pro nejdůležitější část roku – pro vyřazovací boje o Stanley Cup. Robinson tak svůj vůbec první start v NHL nezaznamenal v běžném zápase základní části, ale rovnou v obrovsky vypjatém prostředí vyřazovacího play-off. Naskočil do čtyř utkání, ve kterých sice nezaznamenal žádný kanadský bod, ale svými spolehlivými výkony a taktickou disciplínou přesvědčil trenérský štáb, že do ligy historicky patří.

V následujícím ročníku 1964/1965 si konečně vybojoval místo na hlavní soupisce chicagských "Černých jestřábů" pro základní část. Odehrál 40 zápasů, ve kterých vsítil své první 2 góly v NHL a přidal 9 asistencí. Prosadit se do prvních dvou formací Chicaga však bylo v té době prakticky nemožné. Tým byl nabitý legendárními útočníky a budoucími členy Hokejové síně slávy, jakými byli fenomenální střelec Bobby Hull (hrající navíc na stejné pozici levého křídla jako Robinson) nebo geniální tvůrce hry Stan Mikita. Robinson proto plnil spíše podpůrnou a defenzivnější roli ve třetí nebo čtvrté formaci, kde neměl tolik prostoru naplno rozvinout svůj skutečný ofenzivní potenciál.

🗽 Hledání větší role: Výměna do New York Rangers

Vedení Chicaga si uvědomovalo, že přetlak na pozici levého křídla je obrovský, a proto se v polovině sezóny 1964/1965 rozhodlo pro hráčskou transakci. Doug Robinson byl vyměněn do dalšího ze slavných klubů z Původní šestky, tentokrát do americké metropole k celku New York Rangers. Přesun do Madison Square Garden, tehdejší domovské arény Jezdců (Rangers), pro něj znamenal novou naději na získání stálého místa v elitní lize.

Zbytek sezóny dohrál v modrém dresu Rangers a následně zde působil i v sezónách 1965/1966 a 1966/1967. Ani v New Yorku se z něj však nestala ofenzivní hvězda první velikosti. Bojoval s obrovskou konkurencí, občasnými zraněními a často pendloval mezi prvním týmem a nižšími farmářskými soutěžemi. Za organizaci z New Yorku odehrál celkem 73 utkání, ve kterých zaznamenal velmi solidních 16 přesných zásahů a 26 gólových asistencí. Pro tehdejší trenéry byl nesmírně cenným "univerzálním vojákem" (part-time player), kterého mohli povolat v případě potřeby a on nikdy tým nezklamal svým zodpovědným přístupem a stoprocentním nasazením. Nicméně touha po trvalém, neotřesitelném místě v základní sestavě zůstávala stále nenaplněna.

👑 Bod zlomu: Obrovská expanze v roce 1967 a Los Angeles Kings

Hokejový rok 1967 se do dějin světového sportu zapsal naprosto nepřehlédnutelným způsobem. Vedení NHL se odhodlalo k revolučnímu a na tehdejší poměry nevídaně masivnímu kroku – k takzvané Velké expanzi (1967 NHL Expansion). Liga se jednorázově rozrostla z tradičních šesti na dvanáct týmů. Tato historická událost měla gigantický dopad na kariéry desítek vynikajících hráčů, jakým byl i Doug Robinson, kterým se v přeplněných sestavách Original Six nedostávalo dostatečného herního prostoru.

Pro účely naplnění soupisek nových šesti organizací byl zorganizován takzvaný rozšiřovací draft (Expansion Draft). Právě v tomto draftu si vedení nově vzniklého kalifornského klubu Los Angeles Kings ukázalo na Douga Robinsona, čímž si ho vyžádalo z organizace Rangers. Tento přesun znamenal v jeho kariéře absolutní zlom.

Zpočátku svého působení na západním pobřeží Spojených států amerických (v letech 1967–1969) plnil opět spíše roli záložního útočníka a rotoval sestavou. Přelomový však pro něj byl ročník 1970/1971. V této sezóně se natrvalo, stabilně a s obrovskou jistotou usadil v hlavním kádru Los Angeles Kings. Odehrál fantastických 62 utkání v základní části, během kterých dosáhl svých kariérních maxim. Nastřílel výborných 15 gólů a přidal 13 asistencí, což mu celkově vyneslo 28 kanadských bodů. Konečně dostal adekvátní prostor na ledě, hrál pravidelně v prvních dvou ofenzivních formacích a naplno ukázal, že patří mezi plnohodnotné ofenzivní hvězdy elitní profesionální soutěže.

🔄 Megatrejd, konec kariéry a Nova Scotia Voyageurs

Bohužel, radost z průlomové sezóny nevydržela v Kalifornii dlouho. Na podzim roku 1971 (konkrétně 4. listopadu) se vedení klubu Los Angeles Kings rozhodlo k jedné z největších a nejslavnějších hráčských výměn ve své rané historii. Králové zoufale potřebovali hvězdného brankáře, a proto zosnovali masivní výměnu s gigantem z provincie Québec – s týmem Montreal Canadiens.

Do Montrealu v rámci tohoto monstrózního obchodu putoval Doug Robinson společně s dalšími třemi vynikajícími hráči (Denis DeJordy, Dale Hoganson a Noel Price). Opačným směrem se do slunné Kalifornie stěhoval tehdy již slavný a budoucí člen Hokejové síně slávy, brankář Rogatien Vachon (často známý jako Rogie Vachon).

Tento přesun do organizace Montreal Canadiens se paradoxně ukázal být Robinsonovou labutí písní v nejvyšším patře profesionálního hokeje. Montreal v té době začínal budovat novou, zcela neporazitelnou dynastii a jejich útočné řady byly natolik přesyceny supertalenty, že Robinson, navzdory svým vynikajícím ofenzivním výkonům z předchozí sezóny v Los Angeles, nedokázal prorazit do prvního týmu slavných Habs.

Celý zbytek soutěžního ročníku 1971/1972 tak musel strávit na farmě Canadiens, v týmu Nova Scotia Voyageurs, který hrál v nižší AHL. Ačkoliv zde patřil k nejzkušenějším lídrům kabiny a svými neocenitelnými radami pomáhal mladým vycházejícím hvězdám s adaptací na drsný profesionální hokej, vnitřně cítil, že jeho čas mezi mantinely se pomalu nachyluje. Vzhledem k obrovské fyzické opotřebovanosti z drsného hokeje šedesátých let a nedostatku dalších příležitostí na úrovni NHL, se Doug Robinson po skončení sezóny 1971/1972 rozhodl ve věku necelých dvaatřiceti let svou aktivní a velmi bohatou hráčskou kariéru definitivně a oficiálně ukončit.

🛡️ Profil hráče: Technika a defenzivní zodpovědnost

Z hlediska sportovní typologie představoval Doug Robinson klasické, silové a velmi zodpovědné levé křídlo, které drželo hokejku na levou stranu.

S ohledem na své vynikající fyzické dispozice (výška 188 centimetrů a váha 84 kilogramů) mohl teoreticky hrát roli takzvaného "zlého muže" či rváče, což bylo v šedesátých letech v NHL velmi běžné a vyhledávané povolání. Robinson si však vybral zcela jinou, mnohem hokejovější a techničtější cestu. Jeho mimořádným a velmi ceněným specifikem byla obrovská čistota hry. Za celých 240 odehraných utkání v drsné a často brutální NHL nasbíral pouhých 36 trestných minut, což je na silového útočníka operujícího v prostorech u mantinelů a v přeplněném předbrankovém prostoru absolutně unikátní, nevídaný a obdivuhodný statistický úkaz.

Představoval typického "univerzálního vojáka" své generace. V nižších soutěžích platil za excelentního střelce a tvůrce hry, ale jakmile postoupil na nejvyšší úroveň, dokázal své ego naprosto podřídit potřebám týmu. Zvládal bránit nejlepší útočníky soupeře, perfektně pokrýval obranné pásmo, blokoval nebezpečné střely a dokázal efektivně udržet kotouč u mantinelu i v těch nejkrizovějších momentech vyrovnaných zápasů. Právě tato neuvěřitelná adaptabilita, herní inteligence a obětavost mu zajistily dlouholeté působení mezi absolutní světovou smetánkou i v době, kdy byla konkurence o místa na soupiskách historicky největší.

👨‍👦 Pokračování rodinného hokejového dědictví

Ačkoliv Doug Robinson pověsil brusle na hřebík na prahu sedmdesátých let, jméno Robinson z ledových ploch profesionálních arén ani zdaleka nezmizelo. Své geny, obrovskou vášeň pro zimní sporty, železnou pracovní morálku a nesmírné hokejové IQ totiž velmi úspěšně a precizně předal další generaci své rodiny.

Jeho syn, Rob Robinson, kráčel téměř identicky v otcových velkých hokejových stopách. Po úspěšné juniorské a univerzitní kariéře byl v roce 1987 oficiálně draftován celkem St. Louis Blues a posléze si dokázal vybojovat právo nastoupit k několika desítkám utkání ve stejné lize, ve které kdysi válel jeho otec – v prestižní NHL. Příběh Douga Robinsona je tak nejen příběhem osobní vytrvalosti a boje s obrovskou konkurencí v těžké historické éře sportu, ale zároveň představuje i nádherný příklad zrodu silné kanadské hokejové rodinné dynastie, jejíž členové zasvětili lednímu hokeji své životy a obohatili jeho historii.

📈 Kompletní a detailní statistický přehled

Následující tabulka obsahuje ucelený a podrobný přehled statistik Douga Robinsona po celou dobu jeho aktivního a historicky významného působení v nejvyšší profesionální soutěži, tedy v kanadsko-americké NHL. Základní část a vyřazovací boje o drahocenný Stanley Cup jsou pro maximální přehlednost striktně odděleny.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1963/1964	Chicago Blackhawks	NHL (play-off)	4	0	0	0	0
1964/1965	Chicago Blackhawks	NHL	40	2	9	11	8
1965/1966	New York Rangers	NHL	31	8	12	20	6
1966/1967	New York Rangers	NHL	42	8	14	22	4
1967/1968	New York Rangers	NHL (play-off)	7	4	3	7	0
1967/1968	Los Angeles Kings	NHL	34	9	9	18	6
1968/1969	Los Angeles Kings	NHL	31	2	10	12	4
1970/1971	Los Angeles Kings	NHL	62	15	13	28	8
Celkem v NHL (základní část)			240	44	67	111	36
Celkem v NHL (play-off)			11	4	3	7	0

Poznámka ke statistikám: Do historických záznamů o trestných minutách zapsal Doug Robinson celkově za celou svou sedmiletou kariéru v NHL pouhých 36 minut v základní části a neobdržel ani jedinou trestnou minutu ve vysoce vypjatých bojích vyřazovací části play-off. Na křídelního útočníka s defenzivními povinnostmi ze šedesátých let jde o naprosto učebnicovou ukázku ukázněnosti a taktického mistrovství.

Zdroje