Hipokampus: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Anatomie | název = Hipokampus | obrázek = Hippocampus_image.png | popisek = Hipokampus (červeně) umístěný ve spánkovém laloku. Svým tvarem připomíná mořského koníka. | latinský název = Hippocampus | soustava = Limbický systém | část = Archicortex (stará kůra) | umístění = Mediální část spánkového laloku (Temporální lalok) | hlavní funkce = Konsolidace paměti (přeměna krátko…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
=== Tlačítko "Uložit" === | === Tlačítko "Uložit" === | ||
Představte si, že píšete dokument na počítači (prožíváte den). Vše vidíte na monitoru ([[krátkodobá paměť]]). Ale pokud vypadne proud a vy jste nestiskli "Uložit", vše zmizí. | Představte si, že píšete dokument na počítači (prožíváte den). Vše vidíte na monitoru ([[krátkodobá paměť]]). Ale pokud vypadne proud a vy jste nestiskli "Uložit", vše zmizí. | ||
Hipokampus je to tlačítko | Hipokampus je to tlačítko '''Uložit'''. | ||
* Během dne hipokampus sbírá informace. | * Během dne hipokampus sbírá informace. | ||
* Během spánku (zejména ve fázích SWS a REM) tyto informace "přehrává" do [[neokortex|neokortexu]] (na pevný disk), kde se uloží trvale. | * Během spánku (zejména ve fázích SWS a REM) tyto informace "přehrává" do [[neokortex|neokortexu]] (na pevný disk), kde se uloží trvale. | ||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
== 🏛️ Anatomická struktura: Cesta vzpomínky == | == 🏛️ Anatomická struktura: Cesta vzpomínky == | ||
Hipokampus není homogenní hmota, ale složitý obvod s přesně definovaným tokem informací, známý jako | Hipokampus není homogenní hmota, ale složitý obvod s přesně definovaným tokem informací, známý jako '''trisynaptický okruh'''. | ||
=== Části hipokampu === | === Části hipokampu === | ||
Striktně anatomicky se dělí na tři podélné zóny: | Striktně anatomicky se dělí na tři podélné zóny: | ||
# | # '''[[Zubatý závit]] (Gyrus dentatus):''' Vstupní brána. Zde dochází k neurogenezi (zde se rodí nové buňky). Vypadá jako zoubky pily. | ||
# | # '''[[Ammonův roh]] (Cornu Ammonis - CA):''' Dělí se na pole CA1, CA2, CA3 a CA4. Jsou to vrstvy pyramidových neuronů. | ||
# | # '''[[Subiculum]]:''' Výstupní brána, která posílá zpracované informace zpět do kůry. | ||
=== Tok informací (Trisynaptická smyčka) === | === Tok informací (Trisynaptická smyčka) === | ||
Jak vzniká vzpomínka na neuronální úrovni? | Jak vzniká vzpomínka na neuronální úrovni? | ||
# | # '''Vstup:** Informace z celého mozku (zrak, sluch, emoce) přicházejí přes **Entorhinální kůru''' (brána ve spánkovém laloku). | ||
# | # '''Krok 1 (Perforant path):''' Signál jde z entorhinální kůry do Gyrus dentatus. | ||
# | # '''Krok 2 (Mossy fibers):''' Z Gyrus dentatus jde signál do oblasti CA3. (Zde dochází k propojení souvislostí – tzv. pattern completion). | ||
# | # '''Krok 3 (Schaffer collaterals):''' Z CA3 jde signál do CA1. (Klíčové pro časové řazení vzpomínek). | ||
# | # '''Výstup:''' Z CA1 jde signál přes Subiculum zpět do entorhinální kůry a odtud do neokortexu k trvalému uložení. | ||
== 🗺️ Funkce: Více než jen paměť == | == 🗺️ Funkce: Více než jen paměť == | ||
=== 1. Deklarativní paměť === | === 1. Deklarativní paměť === | ||
Hipokampus je nezbytný pro | Hipokampus je nezbytný pro '''epizodickou paměť** (co jsem měl k snídani, kde jsem byl na dovolené) a **sémantickou paměť''' (fakta, hlavní města). | ||
* ''Důležité:'' Nepotřebujeme ho pro | * ''Důležité:'' Nepotřebujeme ho pro '''procedurální paměť''' (jak jezdit na kole). Pacient H.M. se mohl naučit nové motorické dovednosti, i když si nepamatoval, že se je učil. | ||
=== 2. Prostorová navigace (Nobelova cena 2014) === | === 2. Prostorová navigace (Nobelova cena 2014) === | ||
V roce 2014 získali [[John O'Keefe]] a manželé [[Edvard Moser]] a [[May-Britt Moser]] Nobelovu cenu za objev "vnitřního GPS". | V roce 2014 získali [[John O'Keefe]] a manželé [[Edvard Moser]] a [[May-Britt Moser]] Nobelovu cenu za objev "vnitřního GPS". | ||
* | * '''Place cells (Místní buňky):''' V hipokampu. Aktivují se jen na konkrétním místě v prostoru (např. v severním rohu klece). | ||
* | * '''Grid cells (Mřížkové buňky):''' V entorhinální kůře (vstup do hipokampu). Vytvářejí v mozku souřadnicovou síť (jako čtverečkovaný papír), podle které se orientujeme. | ||
=== 3. Behaviorální inhibice (BIS) === | === 3. Behaviorální inhibice (BIS) === | ||
| Řádek 73: | Řádek 73: | ||
== 🚕 Neuroplasticita: Studie londýnských taxikářů == | == 🚕 Neuroplasticita: Studie londýnských taxikářů == | ||
Hipokampus je důkazem, že mozek se mění i v dospělosti podle toho, jak ho používáme. | Hipokampus je důkazem, že mozek se mění i v dospělosti podle toho, jak ho používáme. | ||
Slavná studie | Slavná studie '''Eleanor Maguireové''' (2000) zkoumala mozky londýnských taxikářů. Ti musí složit extrémně náročnou zkoušku ("The Knowledge"), která vyžaduje zapamatovat si 25 000 ulic a tisíce tras nazpaměť. | ||
* | * '''Výsledek:** Taxikáři, kteří zkoušku složili, měli **významně zvětšený zadní hipokampus''' (oblast pro prostorovou paměť) oproti běžné populaci. | ||
* Čím déle jezdili, tím byl hipokampus větší. | * Čím déle jezdili, tím byl hipokampus větší. | ||
* ''Cena za adaptaci:'' Přední část hipokampu (pro nové vizuální asociace) byla u nich naopak menší. | * ''Cena za adaptaci:'' Přední část hipokampu (pro nové vizuální asociace) byla u nich naopak menší. | ||
== 🧪 Neurogeneze: Mozek dorůstá == | == 🧪 Neurogeneze: Mozek dorůstá == | ||
Dlouho platilo dogma, že "nervové buňky se neobnovují". V roce 1998 Fred Gage prokázal, že v | Dlouho platilo dogma, že "nervové buňky se neobnovují". V roce 1998 Fred Gage prokázal, že v '''Gyrus dentatus''' lidského hipokampu vznikají nové neurony po celý život (adultní neurogeneze). | ||
* | * '''Co podporuje růst:** | ||
''' '''Aerobní cvičení:** Běhání zvyšuje produkci proteinu [[BDNF]] (Brain-Derived Neurotrophic Factor), což je "hnojivo" pro hipokampus. | |||
''' '''Učení:** Obohacené prostředí stimuluje přežití nových buněk. | |||
''' '''Antidepresiva (SSRI):''' Trvá 3–4 týdny, než zaberou. Přesně tak dlouho trvá, než nový neuron v hipokampu dozraje a zapojí se do sítě. Předpokládá se, že léčba deprese funguje právě díky obnově hipokampu. | |||
* | * '''Co zabíjí buňky:** | ||
''' '''Stres (Kortizol):** Chronický stres zastavuje dělení buněk. | |||
''' '''Alkohol:''' Ve velkých dávkách je neurotoxický přímo pro hipokampus (proto máme "okno" po opici). | |||
== ⚕️ Patologie: Když se paměť hroutí == | == ⚕️ Patologie: Když se paměť hroutí == | ||
| Řádek 93: | Řádek 93: | ||
=== Pacient H.M. (Henry Molaison) === | === Pacient H.M. (Henry Molaison) === | ||
Nejslavnější pacient v dějinách neurovědy. V roce 1953 mu chirurgové (ve snaze vyléčit těžkou [[epilepsie|epilepsii]]) odstranili oba hipokampy. | Nejslavnější pacient v dějinách neurovědy. V roce 1953 mu chirurgové (ve snaze vyléčit těžkou [[epilepsie|epilepsii]]) odstranili oba hipokampy. | ||
* | * '''Výsledek:''' Epilepsie ustoupila, ale Henry ztratil schopnost tvořit nové vzpomínky. Pamatoval si dětství, věděl, kdo je prezident (Eisenhower), ale nepamatoval si, že před chvílí snídal. Žil v permanentní přítomnosti až do své smrti v roce 2008. Jeho případ definoval rozdíl mezi procedurální a deklarativní pamětí. | ||
=== Alzheimerova choroba === | === Alzheimerova choroba === | ||
Hipokampus je obvykle | Hipokampus je obvykle '''prvním''' místem, kde se nemoc projeví. Hromadí se zde plaky [[beta-amyloid]]u a neurofibrilární klubka. | ||
* Pacient začne zapomínat, kam dal klíče, ztrácí se na cestě domů. Staré vzpomínky (uložené v kůře) mizí až mnohem později. | * Pacient začne zapomínat, kam dal klíče, ztrácí se na cestě domů. Staré vzpomínky (uložené v kůře) mizí až mnohem později. | ||
Aktuální verze z 14. 1. 2026, 09:01
Obsah boxu
Hipokampus (latinsky hippocampus, česky někdy mořský koník) je párová struktura ve střední části spánkového laloku mozku, která hraje klíčovou roli při tvorbě, organizaci a ukládání vzpomínek a při prostorové orientaci. Je součástí limbického systému a patří k evolučně nejstarším částem mozkové kůry, zvaným archicortex.
Název pochází z řeckého hippos (kůň) a kampos (mořská příšera), protože na anatomickém řezu svým tvarem připomíná mořského koníka. Hipokampus funguje jako "brána paměti" – je nezbytný pro přeměnu krátkodobých prožitků na trvalé vzpomínky (konsolidace paměti). Pokud dojde k jeho oboustrannému zničení, člověk ztrácí schopnost učit se nové věci (anterográdní amnézie), ačkoliv jeho inteligence a staré vzpomínky zůstávají zachovány.
Hipokampus je také unikátní tím, že je jedním z mála míst v dospělém mozku savců, kde prokazatelně vznikají nové neurony (neurogeneze), což z něj činí klíčový objekt zájmu při výzkumu léčby depresí a demencí.
🧠 Hipokampus pro laiky: Knihovník a GPS
Pochopení hipokampu je zásadní pro pochopení toho, kdo jsme. Naše identita je tvořena našimi vzpomínkami a hipokampus je jejich strážcem.
Tlačítko "Uložit"
Představte si, že píšete dokument na počítači (prožíváte den). Vše vidíte na monitoru (krátkodobá paměť). Ale pokud vypadne proud a vy jste nestiskli "Uložit", vše zmizí. Hipokampus je to tlačítko Uložit.
- Během dne hipokampus sbírá informace.
- Během spánku (zejména ve fázích SWS a REM) tyto informace "přehrává" do neokortexu (na pevný disk), kde se uloží trvale.
- Pokud se hipokampus poškodí, žijete v "věčném teď". Můžete vést inteligentní rozhovor, ale pokud odejdete z místnosti a vrátíte se za 5 minut, nebudete vědět, s kým jste mluvili. (Případ filmu 50x a stále poprvé, který je inspirován skutečnou poruchou hipokampu).
Vnitřní Google Maps
Hipokampus není jen o čase (vzpomínky), ale i o prostoru (mapy). Obsahuje speciální buňky (place cells), které fungují jako souřadnice GPS. Když vejdete do známé místnosti, v hipokampu se rozsvítí konkrétní neurony, které říkají: "Jsi v kuchyni". Díky tomu trefíte potmě na záchod nebo víte, kudy jít do práce, aniž byste nad tím přemýšleli. Pokud se hipokampus zmenší (např. u Alzheimera), prvním příznakem je často to, že člověk zabloudí na známém místě.
Kanárek v dole (Citlivost na stres)
Hipokampus je extrémně citlivý a křehký. Je to "kanárek v dole" našeho mozku.
- Má na svém povrchu obrovské množství receptorů pro stresový hormon kortizol.
- Když jsme ve stresu, kortizol zaplaví hipokampus a doslova ho "vypne" (proto si při stresu u zkoušky nemůžete vzpomenout, i když jste se učili).
- Při chronickém stresu nebo depresi začnou buňky hipokampu odumírat a struktura se fyzicky scvrkává.
🏛️ Anatomická struktura: Cesta vzpomínky
Hipokampus není homogenní hmota, ale složitý obvod s přesně definovaným tokem informací, známý jako trisynaptický okruh.
Části hipokampu
Striktně anatomicky se dělí na tři podélné zóny:
- Zubatý závit (Gyrus dentatus): Vstupní brána. Zde dochází k neurogenezi (zde se rodí nové buňky). Vypadá jako zoubky pily.
- Ammonův roh (Cornu Ammonis - CA): Dělí se na pole CA1, CA2, CA3 a CA4. Jsou to vrstvy pyramidových neuronů.
- Subiculum: Výstupní brána, která posílá zpracované informace zpět do kůry.
Tok informací (Trisynaptická smyčka)
Jak vzniká vzpomínka na neuronální úrovni?
- Vstup:** Informace z celého mozku (zrak, sluch, emoce) přicházejí přes **Entorhinální kůru (brána ve spánkovém laloku).
- Krok 1 (Perforant path): Signál jde z entorhinální kůry do Gyrus dentatus.
- Krok 2 (Mossy fibers): Z Gyrus dentatus jde signál do oblasti CA3. (Zde dochází k propojení souvislostí – tzv. pattern completion).
- Krok 3 (Schaffer collaterals): Z CA3 jde signál do CA1. (Klíčové pro časové řazení vzpomínek).
- Výstup: Z CA1 jde signál přes Subiculum zpět do entorhinální kůry a odtud do neokortexu k trvalému uložení.
🗺️ Funkce: Více než jen paměť
1. Deklarativní paměť
Hipokampus je nezbytný pro epizodickou paměť** (co jsem měl k snídani, kde jsem byl na dovolené) a **sémantickou paměť (fakta, hlavní města).
- Důležité: Nepotřebujeme ho pro procedurální paměť (jak jezdit na kole). Pacient H.M. se mohl naučit nové motorické dovednosti, i když si nepamatoval, že se je učil.
2. Prostorová navigace (Nobelova cena 2014)
V roce 2014 získali John O'Keefe a manželé Edvard Moser a May-Britt Moser Nobelovu cenu za objev "vnitřního GPS".
- Place cells (Místní buňky): V hipokampu. Aktivují se jen na konkrétním místě v prostoru (např. v severním rohu klece).
- Grid cells (Mřížkové buňky): V entorhinální kůře (vstup do hipokampu). Vytvářejí v mozku souřadnicovou síť (jako čtverečkovaný papír), podle které se orientujeme.
3. Behaviorální inhibice (BIS)
Hipokampus je součástí systému, který nám říká: "Zastav se a buď opatrný." Když vstoupíme do nového nebo nebezpečného prostředí, hipokampus potlačí impulzivní chování a zvýší ostražitost (ve spolupráci s amygdalou). Poškození hipokampu vede k hyperaktivitě a neschopnosti tlumit reakce.
🚕 Neuroplasticita: Studie londýnských taxikářů
Hipokampus je důkazem, že mozek se mění i v dospělosti podle toho, jak ho používáme. Slavná studie Eleanor Maguireové (2000) zkoumala mozky londýnských taxikářů. Ti musí složit extrémně náročnou zkoušku ("The Knowledge"), která vyžaduje zapamatovat si 25 000 ulic a tisíce tras nazpaměť.
- Výsledek:** Taxikáři, kteří zkoušku složili, měli **významně zvětšený zadní hipokampus (oblast pro prostorovou paměť) oproti běžné populaci.
- Čím déle jezdili, tím byl hipokampus větší.
- Cena za adaptaci: Přední část hipokampu (pro nové vizuální asociace) byla u nich naopak menší.
🧪 Neurogeneze: Mozek dorůstá
Dlouho platilo dogma, že "nervové buňky se neobnovují". V roce 1998 Fred Gage prokázal, že v Gyrus dentatus lidského hipokampu vznikají nové neurony po celý život (adultní neurogeneze).
- Co podporuje růst:**
Aerobní cvičení:** Běhání zvyšuje produkci proteinu BDNF (Brain-Derived Neurotrophic Factor), což je "hnojivo" pro hipokampus. Učení:** Obohacené prostředí stimuluje přežití nových buněk. Antidepresiva (SSRI): Trvá 3–4 týdny, než zaberou. Přesně tak dlouho trvá, než nový neuron v hipokampu dozraje a zapojí se do sítě. Předpokládá se, že léčba deprese funguje právě díky obnově hipokampu.
- Co zabíjí buňky:**
Stres (Kortizol):** Chronický stres zastavuje dělení buněk. Alkohol: Ve velkých dávkách je neurotoxický přímo pro hipokampus (proto máme "okno" po opici).
⚕️ Patologie: Když se paměť hroutí
Hipokampus je "Achillova pata" mozku – je citlivý na nedostatek kyslíku (hypoxii), záněty i toxiny.
Pacient H.M. (Henry Molaison)
Nejslavnější pacient v dějinách neurovědy. V roce 1953 mu chirurgové (ve snaze vyléčit těžkou epilepsii) odstranili oba hipokampy.
- Výsledek: Epilepsie ustoupila, ale Henry ztratil schopnost tvořit nové vzpomínky. Pamatoval si dětství, věděl, kdo je prezident (Eisenhower), ale nepamatoval si, že před chvílí snídal. Žil v permanentní přítomnosti až do své smrti v roce 2008. Jeho případ definoval rozdíl mezi procedurální a deklarativní pamětí.
Alzheimerova choroba
Hipokampus je obvykle prvním místem, kde se nemoc projeví. Hromadí se zde plaky beta-amyloidu a neurofibrilární klubka.
- Pacient začne zapomínat, kam dal klíče, ztrácí se na cestě domů. Staré vzpomínky (uložené v kůře) mizí až mnohem později.
Mesiální temporální skleróza
Jizvení (skleróza) hipokampu je nejčastější příčinou lékům odolné epilepsie u dospělých. Poškozené neurony v CA1 a CA3 "zkratují" a vyvolávají záchvaty. Často se řeší chirurgickým odstraněním jednoho hipokampu.
Zdroje
- Neuroscience (Purves et al.) - The Hippocampus
- Maguire, E. A., et al. (2000). Navigation-related structural change in the hippocampi of taxi drivers. PNAS
- Nobel Prize 2014 Press Release - The Brain's Navigational Place and Grid Cells
- Sapolsky, R. M. (2009). Stress, the brain and depression. Nature Reviews Neuroscience
- Stanford Encyclopedia of Philosophy - Memory