Přeskočit na obsah

Hipokampus: Porovnání verzí

Z Infopedia
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Anatomie | název = Hipokampus | obrázek = Hippocampus_image.png | popisek = Hipokampus (červeně) umístěný ve spánkovém laloku. Svým tvarem připomíná mořského koníka. | latinský název = Hippocampus | soustava = Limbický systém | část = Archicortex (stará kůra) | umístění = Mediální část spánkového laloku (Temporální lalok) | hlavní funkce = Konsolidace paměti (přeměna krátko…“
 
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“
 
Řádek 25: Řádek 25:
=== Tlačítko "Uložit" ===
=== Tlačítko "Uložit" ===
Představte si, že píšete dokument na počítači (prožíváte den). Vše vidíte na monitoru ([[krátkodobá paměť]]). Ale pokud vypadne proud a vy jste nestiskli "Uložit", vše zmizí.
Představte si, že píšete dokument na počítači (prožíváte den). Vše vidíte na monitoru ([[krátkodobá paměť]]). Ale pokud vypadne proud a vy jste nestiskli "Uložit", vše zmizí.
Hipokampus je to tlačítko **Uložit**.
Hipokampus je to tlačítko '''Uložit'''.
* Během dne hipokampus sbírá informace.
* Během dne hipokampus sbírá informace.
* Během spánku (zejména ve fázích SWS a REM) tyto informace "přehrává" do [[neokortex|neokortexu]] (na pevný disk), kde se uloží trvale.
* Během spánku (zejména ve fázích SWS a REM) tyto informace "přehrává" do [[neokortex|neokortexu]] (na pevný disk), kde se uloží trvale.
Řádek 42: Řádek 42:


== 🏛️ Anatomická struktura: Cesta vzpomínky ==
== 🏛️ Anatomická struktura: Cesta vzpomínky ==
Hipokampus není homogenní hmota, ale složitý obvod s přesně definovaným tokem informací, známý jako **trisynaptický okruh**.
Hipokampus není homogenní hmota, ale složitý obvod s přesně definovaným tokem informací, známý jako '''trisynaptický okruh'''.


=== Části hipokampu ===
=== Části hipokampu ===
Striktně anatomicky se dělí na tři podélné zóny:
Striktně anatomicky se dělí na tři podélné zóny:
# **[[Zubatý závit]] (Gyrus dentatus):** Vstupní brána. Zde dochází k neurogenezi (zde se rodí nové buňky). Vypadá jako zoubky pily.
# '''[[Zubatý závit]] (Gyrus dentatus):''' Vstupní brána. Zde dochází k neurogenezi (zde se rodí nové buňky). Vypadá jako zoubky pily.
# **[[Ammonův roh]] (Cornu Ammonis - CA):** Dělí se na pole CA1, CA2, CA3 a CA4. Jsou to vrstvy pyramidových neuronů.
# '''[[Ammonův roh]] (Cornu Ammonis - CA):''' Dělí se na pole CA1, CA2, CA3 a CA4. Jsou to vrstvy pyramidových neuronů.
# **[[Subiculum]]:** Výstupní brána, která posílá zpracované informace zpět do kůry.
# '''[[Subiculum]]:''' Výstupní brána, která posílá zpracované informace zpět do kůry.


=== Tok informací (Trisynaptická smyčka) ===
=== Tok informací (Trisynaptická smyčka) ===
Jak vzniká vzpomínka na neuronální úrovni?
Jak vzniká vzpomínka na neuronální úrovni?
# **Vstup:** Informace z celého mozku (zrak, sluch, emoce) přicházejí přes **Entorhinální kůru** (brána ve spánkovém laloku).
# '''Vstup:** Informace z celého mozku (zrak, sluch, emoce) přicházejí přes **Entorhinální kůru''' (brána ve spánkovém laloku).
# **Krok 1 (Perforant path):** Signál jde z entorhinální kůry do Gyrus dentatus.
# '''Krok 1 (Perforant path):''' Signál jde z entorhinální kůry do Gyrus dentatus.
# **Krok 2 (Mossy fibers):** Z Gyrus dentatus jde signál do oblasti CA3. (Zde dochází k propojení souvislostí – tzv. pattern completion).
# '''Krok 2 (Mossy fibers):''' Z Gyrus dentatus jde signál do oblasti CA3. (Zde dochází k propojení souvislostí – tzv. pattern completion).
# **Krok 3 (Schaffer collaterals):** Z CA3 jde signál do CA1. (Klíčové pro časové řazení vzpomínek).
# '''Krok 3 (Schaffer collaterals):''' Z CA3 jde signál do CA1. (Klíčové pro časové řazení vzpomínek).
# **Výstup:** Z CA1 jde signál přes Subiculum zpět do entorhinální kůry a odtud do neokortexu k trvalému uložení.
# '''Výstup:''' Z CA1 jde signál přes Subiculum zpět do entorhinální kůry a odtud do neokortexu k trvalému uložení.


== 🗺️ Funkce: Více než jen paměť ==
== 🗺️ Funkce: Více než jen paměť ==
=== 1. Deklarativní paměť ===
=== 1. Deklarativní paměť ===
Hipokampus je nezbytný pro **epizodickou paměť** (co jsem měl k snídani, kde jsem byl na dovolené) a **sémantickou paměť** (fakta, hlavní města).
Hipokampus je nezbytný pro '''epizodickou paměť** (co jsem měl k snídani, kde jsem byl na dovolené) a **sémantickou paměť''' (fakta, hlavní města).
* ''Důležité:'' Nepotřebujeme ho pro **procedurální paměť** (jak jezdit na kole). Pacient H.M. se mohl naučit nové motorické dovednosti, i když si nepamatoval, že se je učil.
* ''Důležité:'' Nepotřebujeme ho pro '''procedurální paměť''' (jak jezdit na kole). Pacient H.M. se mohl naučit nové motorické dovednosti, i když si nepamatoval, že se je učil.


=== 2. Prostorová navigace (Nobelova cena 2014) ===
=== 2. Prostorová navigace (Nobelova cena 2014) ===
V roce 2014 získali [[John O'Keefe]] a manželé [[Edvard Moser]] a [[May-Britt Moser]] Nobelovu cenu za objev "vnitřního GPS".
V roce 2014 získali [[John O'Keefe]] a manželé [[Edvard Moser]] a [[May-Britt Moser]] Nobelovu cenu za objev "vnitřního GPS".
* **Place cells (Místní buňky):** V hipokampu. Aktivují se jen na konkrétním místě v prostoru (např. v severním rohu klece).
* '''Place cells (Místní buňky):''' V hipokampu. Aktivují se jen na konkrétním místě v prostoru (např. v severním rohu klece).
* **Grid cells (Mřížkové buňky):** V entorhinální kůře (vstup do hipokampu). Vytvářejí v mozku souřadnicovou síť (jako čtverečkovaný papír), podle které se orientujeme.
* '''Grid cells (Mřížkové buňky):''' V entorhinální kůře (vstup do hipokampu). Vytvářejí v mozku souřadnicovou síť (jako čtverečkovaný papír), podle které se orientujeme.


=== 3. Behaviorální inhibice (BIS) ===
=== 3. Behaviorální inhibice (BIS) ===
Řádek 73: Řádek 73:
== 🚕 Neuroplasticita: Studie londýnských taxikářů ==
== 🚕 Neuroplasticita: Studie londýnských taxikářů ==
Hipokampus je důkazem, že mozek se mění i v dospělosti podle toho, jak ho používáme.
Hipokampus je důkazem, že mozek se mění i v dospělosti podle toho, jak ho používáme.
Slavná studie **Eleanor Maguireové** (2000) zkoumala mozky londýnských taxikářů. Ti musí složit extrémně náročnou zkoušku ("The Knowledge"), která vyžaduje zapamatovat si 25 000 ulic a tisíce tras nazpaměť.
Slavná studie '''Eleanor Maguireové''' (2000) zkoumala mozky londýnských taxikářů. Ti musí složit extrémně náročnou zkoušku ("The Knowledge"), která vyžaduje zapamatovat si 25 000 ulic a tisíce tras nazpaměť.
* **Výsledek:** Taxikáři, kteří zkoušku složili, měli **významně zvětšený zadní hipokampus** (oblast pro prostorovou paměť) oproti běžné populaci.
* '''Výsledek:** Taxikáři, kteří zkoušku složili, měli **významně zvětšený zadní hipokampus''' (oblast pro prostorovou paměť) oproti běžné populaci.
* Čím déle jezdili, tím byl hipokampus větší.
* Čím déle jezdili, tím byl hipokampus větší.
* ''Cena za adaptaci:'' Přední část hipokampu (pro nové vizuální asociace) byla u nich naopak menší.
* ''Cena za adaptaci:'' Přední část hipokampu (pro nové vizuální asociace) byla u nich naopak menší.


== 🧪 Neurogeneze: Mozek dorůstá ==
== 🧪 Neurogeneze: Mozek dorůstá ==
Dlouho platilo dogma, že "nervové buňky se neobnovují". V roce 1998 Fred Gage prokázal, že v **Gyrus dentatus** lidského hipokampu vznikají nové neurony po celý život (adultní neurogeneze).
Dlouho platilo dogma, že "nervové buňky se neobnovují". V roce 1998 Fred Gage prokázal, že v '''Gyrus dentatus''' lidského hipokampu vznikají nové neurony po celý život (adultní neurogeneze).
* **Co podporuje růst:**
* '''Co podporuje růst:**
** **Aerobní cvičení:** Běhání zvyšuje produkci proteinu [[BDNF]] (Brain-Derived Neurotrophic Factor), což je "hnojivo" pro hipokampus.
''' '''Aerobní cvičení:** Běhání zvyšuje produkci proteinu [[BDNF]] (Brain-Derived Neurotrophic Factor), což je "hnojivo" pro hipokampus.
** **Učení:** Obohacené prostředí stimuluje přežití nových buněk.
''' '''Učení:** Obohacené prostředí stimuluje přežití nových buněk.
** **Antidepresiva (SSRI):** Trvá 3–4 týdny, než zaberou. Přesně tak dlouho trvá, než nový neuron v hipokampu dozraje a zapojí se do sítě. Předpokládá se, že léčba deprese funguje právě díky obnově hipokampu.
''' '''Antidepresiva (SSRI):''' Trvá 3–4 týdny, než zaberou. Přesně tak dlouho trvá, než nový neuron v hipokampu dozraje a zapojí se do sítě. Předpokládá se, že léčba deprese funguje právě díky obnově hipokampu.
* **Co zabíjí buňky:**
* '''Co zabíjí buňky:**
** **Stres (Kortizol):** Chronický stres zastavuje dělení buněk.
''' '''Stres (Kortizol):** Chronický stres zastavuje dělení buněk.
** **Alkohol:** Ve velkých dávkách je neurotoxický přímo pro hipokampus (proto máme "okno" po opici).
''' '''Alkohol:''' Ve velkých dávkách je neurotoxický přímo pro hipokampus (proto máme "okno" po opici).


== ⚕️ Patologie: Když se paměť hroutí ==
== ⚕️ Patologie: Když se paměť hroutí ==
Řádek 93: Řádek 93:
=== Pacient H.M. (Henry Molaison) ===
=== Pacient H.M. (Henry Molaison) ===
Nejslavnější pacient v dějinách neurovědy. V roce 1953 mu chirurgové (ve snaze vyléčit těžkou [[epilepsie|epilepsii]]) odstranili oba hipokampy.
Nejslavnější pacient v dějinách neurovědy. V roce 1953 mu chirurgové (ve snaze vyléčit těžkou [[epilepsie|epilepsii]]) odstranili oba hipokampy.
* **Výsledek:** Epilepsie ustoupila, ale Henry ztratil schopnost tvořit nové vzpomínky. Pamatoval si dětství, věděl, kdo je prezident (Eisenhower), ale nepamatoval si, že před chvílí snídal. Žil v permanentní přítomnosti až do své smrti v roce 2008. Jeho případ definoval rozdíl mezi procedurální a deklarativní pamětí.
* '''Výsledek:''' Epilepsie ustoupila, ale Henry ztratil schopnost tvořit nové vzpomínky. Pamatoval si dětství, věděl, kdo je prezident (Eisenhower), ale nepamatoval si, že před chvílí snídal. Žil v permanentní přítomnosti až do své smrti v roce 2008. Jeho případ definoval rozdíl mezi procedurální a deklarativní pamětí.


=== Alzheimerova choroba ===
=== Alzheimerova choroba ===
Hipokampus je obvykle **prvním** místem, kde se nemoc projeví. Hromadí se zde plaky [[beta-amyloid]]u a neurofibrilární klubka.
Hipokampus je obvykle '''prvním''' místem, kde se nemoc projeví. Hromadí se zde plaky [[beta-amyloid]]u a neurofibrilární klubka.
* Pacient začne zapomínat, kam dal klíče, ztrácí se na cestě domů. Staré vzpomínky (uložené v kůře) mizí až mnohem později.
* Pacient začne zapomínat, kam dal klíče, ztrácí se na cestě domů. Staré vzpomínky (uložené v kůře) mizí až mnohem později.



Aktuální verze z 14. 1. 2026, 09:01

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Anatomie

Hipokampus (latinsky hippocampus, česky někdy mořský koník) je párová struktura ve střední části spánkového laloku mozku, která hraje klíčovou roli při tvorbě, organizaci a ukládání vzpomínek a při prostorové orientaci. Je součástí limbického systému a patří k evolučně nejstarším částem mozkové kůry, zvaným archicortex.

Název pochází z řeckého hippos (kůň) a kampos (mořská příšera), protože na anatomickém řezu svým tvarem připomíná mořského koníka. Hipokampus funguje jako "brána paměti" – je nezbytný pro přeměnu krátkodobých prožitků na trvalé vzpomínky (konsolidace paměti). Pokud dojde k jeho oboustrannému zničení, člověk ztrácí schopnost učit se nové věci (anterográdní amnézie), ačkoliv jeho inteligence a staré vzpomínky zůstávají zachovány.

Hipokampus je také unikátní tím, že je jedním z mála míst v dospělém mozku savců, kde prokazatelně vznikají nové neurony (neurogeneze), což z něj činí klíčový objekt zájmu při výzkumu léčby depresí a demencí.

🧠 Hipokampus pro laiky: Knihovník a GPS

Pochopení hipokampu je zásadní pro pochopení toho, kdo jsme. Naše identita je tvořena našimi vzpomínkami a hipokampus je jejich strážcem.

Tlačítko "Uložit"

Představte si, že píšete dokument na počítači (prožíváte den). Vše vidíte na monitoru (krátkodobá paměť). Ale pokud vypadne proud a vy jste nestiskli "Uložit", vše zmizí. Hipokampus je to tlačítko Uložit.

  • Během dne hipokampus sbírá informace.
  • Během spánku (zejména ve fázích SWS a REM) tyto informace "přehrává" do neokortexu (na pevný disk), kde se uloží trvale.
  • Pokud se hipokampus poškodí, žijete v "věčném teď". Můžete vést inteligentní rozhovor, ale pokud odejdete z místnosti a vrátíte se za 5 minut, nebudete vědět, s kým jste mluvili. (Případ filmu 50x a stále poprvé, který je inspirován skutečnou poruchou hipokampu).

Vnitřní Google Maps

Hipokampus není jen o čase (vzpomínky), ale i o prostoru (mapy). Obsahuje speciální buňky (place cells), které fungují jako souřadnice GPS. Když vejdete do známé místnosti, v hipokampu se rozsvítí konkrétní neurony, které říkají: "Jsi v kuchyni". Díky tomu trefíte potmě na záchod nebo víte, kudy jít do práce, aniž byste nad tím přemýšleli. Pokud se hipokampus zmenší (např. u Alzheimera), prvním příznakem je často to, že člověk zabloudí na známém místě.

Kanárek v dole (Citlivost na stres)

Hipokampus je extrémně citlivý a křehký. Je to "kanárek v dole" našeho mozku.

  • Má na svém povrchu obrovské množství receptorů pro stresový hormon kortizol.
  • Když jsme ve stresu, kortizol zaplaví hipokampus a doslova ho "vypne" (proto si při stresu u zkoušky nemůžete vzpomenout, i když jste se učili).
  • Při chronickém stresu nebo depresi začnou buňky hipokampu odumírat a struktura se fyzicky scvrkává.

🏛️ Anatomická struktura: Cesta vzpomínky

Hipokampus není homogenní hmota, ale složitý obvod s přesně definovaným tokem informací, známý jako trisynaptický okruh.

Části hipokampu

Striktně anatomicky se dělí na tři podélné zóny:

  1. Zubatý závit (Gyrus dentatus): Vstupní brána. Zde dochází k neurogenezi (zde se rodí nové buňky). Vypadá jako zoubky pily.
  2. Ammonův roh (Cornu Ammonis - CA): Dělí se na pole CA1, CA2, CA3 a CA4. Jsou to vrstvy pyramidových neuronů.
  3. Subiculum: Výstupní brána, která posílá zpracované informace zpět do kůry.

Tok informací (Trisynaptická smyčka)

Jak vzniká vzpomínka na neuronální úrovni?

  1. Vstup:** Informace z celého mozku (zrak, sluch, emoce) přicházejí přes **Entorhinální kůru (brána ve spánkovém laloku).
  2. Krok 1 (Perforant path): Signál jde z entorhinální kůry do Gyrus dentatus.
  3. Krok 2 (Mossy fibers): Z Gyrus dentatus jde signál do oblasti CA3. (Zde dochází k propojení souvislostí – tzv. pattern completion).
  4. Krok 3 (Schaffer collaterals): Z CA3 jde signál do CA1. (Klíčové pro časové řazení vzpomínek).
  5. Výstup: Z CA1 jde signál přes Subiculum zpět do entorhinální kůry a odtud do neokortexu k trvalému uložení.

🗺️ Funkce: Více než jen paměť

1. Deklarativní paměť

Hipokampus je nezbytný pro epizodickou paměť** (co jsem měl k snídani, kde jsem byl na dovolené) a **sémantickou paměť (fakta, hlavní města).

  • Důležité: Nepotřebujeme ho pro procedurální paměť (jak jezdit na kole). Pacient H.M. se mohl naučit nové motorické dovednosti, i když si nepamatoval, že se je učil.

2. Prostorová navigace (Nobelova cena 2014)

V roce 2014 získali John O'Keefe a manželé Edvard Moser a May-Britt Moser Nobelovu cenu za objev "vnitřního GPS".

  • Place cells (Místní buňky): V hipokampu. Aktivují se jen na konkrétním místě v prostoru (např. v severním rohu klece).
  • Grid cells (Mřížkové buňky): V entorhinální kůře (vstup do hipokampu). Vytvářejí v mozku souřadnicovou síť (jako čtverečkovaný papír), podle které se orientujeme.

3. Behaviorální inhibice (BIS)

Hipokampus je součástí systému, který nám říká: "Zastav se a buď opatrný." Když vstoupíme do nového nebo nebezpečného prostředí, hipokampus potlačí impulzivní chování a zvýší ostražitost (ve spolupráci s amygdalou). Poškození hipokampu vede k hyperaktivitě a neschopnosti tlumit reakce.

🚕 Neuroplasticita: Studie londýnských taxikářů

Hipokampus je důkazem, že mozek se mění i v dospělosti podle toho, jak ho používáme. Slavná studie Eleanor Maguireové (2000) zkoumala mozky londýnských taxikářů. Ti musí složit extrémně náročnou zkoušku ("The Knowledge"), která vyžaduje zapamatovat si 25 000 ulic a tisíce tras nazpaměť.

  • Výsledek:** Taxikáři, kteří zkoušku složili, měli **významně zvětšený zadní hipokampus (oblast pro prostorovou paměť) oproti běžné populaci.
  • Čím déle jezdili, tím byl hipokampus větší.
  • Cena za adaptaci: Přední část hipokampu (pro nové vizuální asociace) byla u nich naopak menší.

🧪 Neurogeneze: Mozek dorůstá

Dlouho platilo dogma, že "nervové buňky se neobnovují". V roce 1998 Fred Gage prokázal, že v Gyrus dentatus lidského hipokampu vznikají nové neurony po celý život (adultní neurogeneze).

  • Co podporuje růst:**

Aerobní cvičení:** Běhání zvyšuje produkci proteinu BDNF (Brain-Derived Neurotrophic Factor), což je "hnojivo" pro hipokampus. Učení:** Obohacené prostředí stimuluje přežití nových buněk. Antidepresiva (SSRI): Trvá 3–4 týdny, než zaberou. Přesně tak dlouho trvá, než nový neuron v hipokampu dozraje a zapojí se do sítě. Předpokládá se, že léčba deprese funguje právě díky obnově hipokampu.

  • Co zabíjí buňky:**

Stres (Kortizol):** Chronický stres zastavuje dělení buněk. Alkohol: Ve velkých dávkách je neurotoxický přímo pro hipokampus (proto máme "okno" po opici).

⚕️ Patologie: Když se paměť hroutí

Hipokampus je "Achillova pata" mozku – je citlivý na nedostatek kyslíku (hypoxii), záněty i toxiny.

Pacient H.M. (Henry Molaison)

Nejslavnější pacient v dějinách neurovědy. V roce 1953 mu chirurgové (ve snaze vyléčit těžkou epilepsii) odstranili oba hipokampy.

  • Výsledek: Epilepsie ustoupila, ale Henry ztratil schopnost tvořit nové vzpomínky. Pamatoval si dětství, věděl, kdo je prezident (Eisenhower), ale nepamatoval si, že před chvílí snídal. Žil v permanentní přítomnosti až do své smrti v roce 2008. Jeho případ definoval rozdíl mezi procedurální a deklarativní pamětí.

Alzheimerova choroba

Hipokampus je obvykle prvním místem, kde se nemoc projeví. Hromadí se zde plaky beta-amyloidu a neurofibrilární klubka.

  • Pacient začne zapomínat, kam dal klíče, ztrácí se na cestě domů. Staré vzpomínky (uložené v kůře) mizí až mnohem později.

Mesiální temporální skleróza

Jizvení (skleróza) hipokampu je nejčastější příčinou lékům odolné epilepsie u dospělých. Poškozené neurony v CA1 a CA3 "zkratují" a vyvolávají záchvaty. Často se řeší chirurgickým odstraněním jednoho hipokampu.

Zdroje