Krátkodobá paměť

Rozbalit box

Obsah boxu

Krátkodobá paměť (zkratka STM z anglického Short-term memory) je kognitivní systém schopný uchovávat malé množství informací v aktivním a snadno dostupném stavu po velmi krátkou dobu (typicky v řádu sekund až desítek sekund). Slouží jako dočasný "sklad" pro data, která mozek právě zpracovává.

Informace v krátkodobé paměti jsou extrémně křehké. Pokud jim není věnována vědomá pozornost nebo pokud nejsou neustále opakovány, během cca 15–30 sekund nenávratně mizí (zapomínání vlivem vyhasínání nebo interference). Pokud je informace dostatečně důležitá a projde procesem zvaným konsolidace paměti, přesouvá se do dlouhodobé paměti.

Ačkoliv se termíny krátkodobá paměť a pracovní paměť často zaměňují, existuje mezi nimi rozdíl. Krátkodobá paměť je pasivní (pouhé držení informace), zatímco pracovní paměť je aktivní (manipulace s informací, např. počítání z hlavy). Neurobiologicky je tento systém závislý na elektrické aktivitě neuronů v prefrontální kůře a je silně modulován dopaminem.

🕒 Krátkodobá paměť pro laiky: Mentální poznámkový blok

Představte si svou paměť jako systém v kanceláři:

**Senzorická paměť:** To je pošta, která vám neustále chodí na stůl (vše, co vidíte a slyšíte). Většinu hned hodíte do koše.
**Krátkodobá paměť:** To je **samolepicí lístek (Post-it)**. Napíšete si na něj telefonní číslo, které vám někdo právě nadiktoval. Držíte ho v ruce a dokola si ho mumláte. Jakmile číslo vytočíte a lístek odložíte, zapomenete ho. Pokud vám během mumlání někdo položí otázku, lístek obrazně řečeno "uleti" a vy nevíte nic.
**Dlouhodobá paměť:** To je archivní skříň. Tam se lístek dostane jen tehdy, pokud ho přepíšete do šanonu a zařadíte.

Proč si nepamatujeme jméno sekundu po představení?

Tento běžný jev je selháním krátkodobé paměti vlivem **interference**. V momentě, kdy vám někdo říká jméno, váš mozek už zpracovává jeho vizuální vzhled, tón hlasu a připravuje vaši odpověď ("Rád vás poznávám"). Tato kognitivní zátěž zaplní omezenou kapacitu krátkodobé paměti a jméno se prostě "nevejde". Nebylo uloženo, protože nebylo vědomě zpracováno (encoding failure).

🏛️ Modely paměti: Od krabice k procesu

Atkinson-Shiffrinův model (1968)

Tento klasický model vnímá paměť jako lineární proces.

**Senzorický registr:** Ultra-krátké uchování (zlomky sekund) vjemů (oko, ucho).
**Krátkodobý sklad (STM):** "Úzké hrdlo" systému. Má limitovanou kapacitu.
**Dlouhodobý sklad (LTM):** Teoreticky neomezená kapacita a trvání.

Podle tohoto modelu je hlavní cestou do dlouhodobé paměti **opakování** (rehearsal). Čím déle držíte věc v STM, tím větší je šance na přenos do LTM. Moderní věda ví, že to není tak jednoduché – důležitější než opakování je **význam** (sémantické kódování).

Krátkodobá vs. Pracovní paměť

Dnes se STM chápe spíše jako jedna z funkcí pracovní paměti. Pokud si jen pamatujete seznam slov, používáte STM. Pokud ta slova máte seřadit podle abecedy, používáte pracovní paměť.

[Image of the Working Memory Model by Baddeley and Hitch]

📏 Kapacita: Magické číslo 7 a Chunking

Magické číslo 7 ± 2

V roce 1956 publikoval George Miller jeden z nejslavnějších článků v psychologii. Tvrdil, že kapacita lidské STM je omezena na **7 položek**. Je jedno, zda jde o čísla, písmena nebo slova.

Moderní výzkum (Nelson Cowan) je skeptičtější a uvádí, že "čistá" kapacita bez pomůcek jsou pouze **4 položky**.

Chunking (Seskupování)

Kapacitu STM můžeme dramaticky zvýšit pomocí strategie zvané **chunking**. Mozek nepočítá jednotlivé znaky, ale "smysluplné celky" (chunky).

Zkuste si zapamatovat: `P - R - A - H - A - L - O - N - D - Y - N - B - E - R - L - I - N` (17 znaků - nemožné).
Seskupte to: `PRAHA - LONDÝN - BERLÍN` (3 chunky - velmi snadné).

Díky chunkingu dokáží experti (např. šachisté) udržet v STM obrovské množství informací, protože vidí "vzor", nikoliv jednotlivé figurky.

🧠 Neurobiologie: Kde v mozku STM "bydlí"?

Krátkodobá paměť není reprezentována trvalou změnou synapsí (jako Long-term potentiation), ale **trvalou elektrickou aktivitou** neuronů.

Prefrontální kůra (PFC)

Klíčovým hráčem je dorsolaterální prefrontální kůra (DLPFC). Zde se nacházejí neurony, které "nepřestávají pálit".

Když vidíte podnět, neurony v zrakové kůře vystřelí a utichnou.
Ale neurony v PFC zůstanou aktivní i po zmizení podnětu. Drží informaci "naživu" elektricky. Jakmile aktivita ustane (vyrušení), informace zmizí.

Role Dopaminu

STM je extrémně citlivá na hladinu dopaminu v PFC.

Dopamin zvyšuje poměr "signálu k šumu".
Pokud je dopaminu málo (únava, ADHD), neurony pálí chaoticky a informace v STM se rozpadá. Člověk zapomene začátek věty, než dojde na konec.

Hipokampus a STM

Dlouho se myslelo, že hipokampus je jen pro dlouhodobou paměť. Nové studie však ukazují, že hipokampus je nezbytný i pro krátkodobé uchování **komplexních prostorových a vztahových informací** (např. kde přesně ležely klíče před sekundou).

📉 Zapomínání v STM: Proč to mizí?

Existují dvě hlavní teorie, proč informace v STM nepřežijí:

**Teorie vyhasínání (Decay):** Informace prostě "vybledne" s časem, pokud není oživována. Paměťová stopa (engram) se rozpadne během cca 20 sekund.
**Teorie interference:** Nové informace vytlačují staré. Protože kapacita je malá (např. 7 slotů), osmá položka musí jednu vyhodit.

**Proaktivní interference:** Staré informace brání zapamatování nových (např. pletete si nové heslo se starým).
**Retroaktivní interference:** Nové informace mažou ty staré (např. naučíte se novou adresu a zapomenete starou).

🧬 Od STM k LTM: Konsolidace

Aby se informace stala trvalou, musí dojít k procesu **konsolidace**.

Probíhá v hipokampu.
Vyžaduje syntézu nových proteinů a strukturální změny na synapsích.
**Spánek:** Nejdůležitější fáze pro přesun informací z STM do LTM. Během spánku mozek "přehrává" denní zážitky vysokou rychlostí a upevňuje je v kůře.

⚕️ Patologie a Faktory ovlivňující STM

Stres a Kortizol

Stres je zabiják krátkodobé paměti.

Při stresu vyplaví nadledviny kortizol.
Kortizol v mozku zaplaví prefrontální kůru a "přetíží" ji. Zároveň aktivuje amygdalu.
Mozek se přepne do módu přežití. Vypne "nepotřebnou" logiku a krátkodobou paměť, aby mohl reagovat reflexivně. Proto u zkoušky dostanete "vokno" – vaše STM je dočasně vypnutá hormonální bouří.

[Image of the effect of cortisol on the prefrontal cortex and amygdala]

ADHD

Lidé s ADHD mají často deficit v pracovní a krátkodobé paměti. Jejich "vnitřní tabule" je menší a snadněji se smaže. To vede k neschopnosti plnit víceúrovňové pokyny ("jdi do kuchyně, vezmi talíř a přines ho sem"). V polovině cesty zapomenou, co dělají, protože STM byla přerušena jiným podnětem.

Alzheimerova choroba

Ztráta krátkodobé paměti je prvním příznakem Alzheimerovy choroby. Pacient si pamatuje detaily z dětství (LTM je uložena v kůře), ale nepamatuje si, co měl před pěti minutami k obědu, protože jeho hipokampus a entorinální kůra (brána do paměti) začínají atrofovat.

Alkohol a Drogy

**Alkohol:** Je antagonistou NMDA receptorů. Blokuje schopnost neuronů vytvářet nové spoje a udržovat elektrickou aktivitu. Silná opilost způsobuje "okna" (blackouty), což je stav, kdy informace vůbec neprošly z STM do LTM.
**Marihuana:** Ovlivňuje kanabinoidní receptory v hipokampu, což narušuje formování krátkodobé paměti.

🏋️ Jak krátkodobou paměť zlepšit?

Ačkoliv je "hardware" kapacity dán geneticky, "software" můžeme vylepšit:

**Mindfulness:** Meditace snižuje hladinu stresu a zvyšuje hustotu šedé hmoty v PFC. Učí nás soustředit pozornost, což brání interferenci.
**Chunking:** Učte se vidět vzorce, nikoliv izolovaná fakta.
**Mnemotechniky:** Metoda Loci (paměťové paláce) pomáhá navázat krátkodobé vjemy na stabilní dlouhodobé struktury.
**Spánek a Strava:** Mozek vyžaduje omega-3 mastné kyseliny pro stavbu membrán a dostatek glukózy pro energeticky náročný provoz neuronů v PFC.

Zdroje