Načeraticové

Rozbalit box

Obsah boxu

Načeraticové jsou starobylý a mimořádně rozvětvený český šlechtický rod, který hrál klíčovou roli v dějinách Českého království ve 12. až 14. století. Svůj původ odvozují od velmože Načerata, který působil na dvoře knížete (a později krále) Přemysla Otakara I.

Rod je významný především svou kolonizační činností. Načeraticové byli průkopníky osídlování pohraničních hvozdů, zejména na severovýchodě Čech (Náchod, Broumovsko) a v oblasti českomoravského pomezí (Pacov, Jistebnice). Jejich erbovním znamením byl lev (zpravidla černý ve zlatém poli), což naznačuje jejich vysoké postavení a možnou přízeň panovnického rodu Přemyslovců. Z hlavního kmene Načeraticů se oddělilo několik významných větví, z nichž nejslavnější byli páni z Říčan.

🧬 Původ a počátky rodu (12. století)

Počátky rodu jsou zahaleny v mlze nedostatku písemných pramenů, ale moderní historiografie (např. Josef Vítězslav Šimák, Tomáš Edel) dokázala zrekonstruovat základní linii.

Praotec Načerat

Zakladatelem rodu byl Načerat, který je v pramenech zmiňován mezi lety 1176 a 1188.

• Kariéra: Zastával úřad královského číšníka na dvoře Soběslava II. a později Bedřicha.
• Majetky: Jeho doménou bylo pravděpodobně Benešovsko a Kouřimsko. Jméno Načerat (staročesky "ten, kdo rád začíná" nebo "iniciativní") se stalo v rodě dědičným.

Pakoslav Veliký (Pakoslav I.)

Synem Načerata byl Pakoslav, často označovaný jako Pakoslav Veliký (zmíněn 1222–1249).

• Byl to jeden z nejmocnějších mužů království za vlády Václava I..
• Kastelán: Zastával úřad kastelána na hradě Svojanov (tehdy Fürstenberg) a později v Plzni.
• Kolonizace: Právě Pakoslav zahájil expanzi rodu do pohraničí. Získal újezdy na Náchodsku a začal pronikat do pralesů na pomezí Čech a Kladska.

🌳 Rozrod a hlavní větve

Načeraticové se v průběhu 13. století rozštěpili na několik samostatných rodů, které přijaly přídomky podle svých nových sídel. Spojoval je však společný původ a erbovní znamení lva.

1. Páni z Náchoda

Nejstarší a v počátcích nejvýznamnější větev.

• Zakladatel: Hron z Náchoda (syn Pakoslava).
• Činnost: Založil hrad a město Náchod (kolem roku 1254) a kolonizoval údolí Metuje.
• Osud: Hronovi potomci (Ješek z Náchoda) drželi panství jen do počátku 14. století. Poté Náchod přešel do rukou krále a jiných rodů (páni z Dubé). Větev zchudla nebo splynula s jinými rody v regionu.

2. Páni z Říčan

Nejtrvanlivější a nejúspěšnější větev rodu.

• Zakladatel: Oldřich z Říčan (zmíněn kolem roku 1260).
• Sídlo: Hrad Říčany u Prahy.
• Význam: Páni z Říčan se stali pevnou součástí panské stavovské obce. Vlastnili rozsáhlé statky v okolí Prahy i na Pelhřimovsku.
• Kavkové z Říčan: Tato podvětev přežila až do novověku a vymřela až v 18. století. Vlastnili například hrad Švihov nebo zámek v Červené Řečici.

3. Páni z Kamberka

Větev usazená na Mladovožicku.

• Sídlo: Hrad Kamberk (Zlaté Hory).
• Erb: Užívali lva, často v kombinaci s dalšími prvky. Tato větev byla méně významná a postupně zchudla.

4. Páni z Jistebnice a Rožmitálu

Méně známá větev, která působila na Táborsku. Rod se zde propletl s místní nižší šlechtou (Vítkovci), což někdy ztěžuje genealogické určení.

🦁 Erbovní záhada: Proč lev?

Heraldika Načeraticů je předmětem odborných diskusí.

• Lev: Znamení lva bylo ve 13. století vyhrazeno především panovníkovi (Český lev). To, že ho Načeraticové užívali (černý lev ve zlatém štítě), svědčí o mimořádné přízni Přemyslovců nebo o příbuzenském vztahu (nemanželský původ z knížecího rodu?).
• Barvy: Zatímco páni z Říčan ustálili erb na černém lvu ve zlatém poli, jiné větve mohly užívat odlišné tinktury. Náchodská větev pravděpodobně také užívala černého lva (ačkoliv dnešní znak města Náchoda má lva stříbrného v červeném poli – to je však lev královský, darovaný městu později).
• Trojlist: V klenotu (nad přilbou) měli páni z Říčan často leknínové trojlisty (mušle), což naznačuje vazby na pány z Kounic, ale základním znamením štítu byl vždy lev.

⚔️ Načeraticové a královská moc

Vztah Načeraticů ke králi byl klíčem k jejich vzestupu i pádům.

Přemysl Otakar II.

Za vlády "krále železného a zlatého" byli Načeraticové na vrcholu.

• Účastnili se královských výprav (např. do Pruska nebo Uher).
• Drželi strategické hrady.
• V době vzpoury Vítkovců a Záviše z Falkenštejna (70. léta 13. století) zůstali Načeraticové (zejména Hron z Náchoda a Oldřich z Říčan) většinou loajální králi, což jim vyneslo potvrzení majetků.

Doba bezvládí a Jan Lucemburský

Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli (1278) nastal chaos. Načeraticové se museli orientovat v divoké době poručníků Oty Braniborského.

• S nástupem Jana Lucemburského (1310) se situace změnila. Král potřeboval peníze a statky pro své věřitele.
• Právě v této době přišli Načeraticové o Náchod, který se stal strategickým bodem v králově zástavní politice.

🏰 Hrady spojené s rodem

Načeraticové byli velkými staviteli. Jejich hrady patřily k typickým ukázkám hradní architektury 13. století (bergfritový typ).

1. Hrad Náchod: Založen Hronem kolem roku 1250. Původně válcová věž a palác na ostrohu.
2. Hrad Říčany: Ukázková zřícenina hradu bergfritového typu nedaleko Prahy. Založen Oldřichem z Říčan. Dodnes se zachovalo torzo donjonu a hradeb.
3. Hrad Kamberk: Dnes již zaniklý hrad na Mladovožicku.
4. Vízmburk: Hrad v Podkrkonoší, který založil Tas z Vízmburka (spřízněný rod, nebo přímo větev Načeraticů – historici se přou). Tento hrad je unikátní tím, že byl v 15. století záměrně pobořen a "pohřben" pod vlastními troskami, a ve 20. století byl archeologicky vykopán jako "české Pompeje".

🌍 Územní rozsah a kolonizace

Načeraticové nebyli jen válečníci, ale především manažeři krajiny.

• Klučení lesa: Na Náchodsku a Policku organizovali mýcení pohraničního hvozdu a zakládání vsí (tzv. lhoty).
• Konflikty s církví: Jejich expanze narážela na zájmy benediktinů z Břevnova (Broumovsko). Spory o hranice lesů musel řešit až král (listina z roku 1260 vymezující hranici mezi panstvím Hrona a opata).
• Stříbro: Existují náznaky, že Načeraticové se pokoušeli těžit stříbro na Českomoravské vrchovině (okolí Jihlavy a Pacova), což byl další zdroj jejich bohatství.

📜 Odkaz v roce 2025

Ačkoliv rod jako takový ve středověku a raném novověku vyhasl, jeho stopy jsou v české krajině roku 2025 nepřehlédnutelné.

• Toponyma: Názvy jako Náchod, Hronov (podle Hrona), Pacov (podle Pakoslava?), Načeradec (podle Načerata) přímo odkazují na členy rodu.
• Heraldika: Lev pánů z Říčan je dodnes znakem města Říčany. Černý lev se objevuje ve znacích obcí na Vysočině.
• Turistika: Zřícenina hradu Říčany a zámek Náchod (přestavěný původní hrad) jsou turistickými magnety. Archeopark na Vízmburku připomíná drsný život na hradech této dynastie.

🤓 Sekce "Pro laiky"

Kdo byli Načeraticové?

Představte si je jako "středověké developery" s mečem v ruce. 1. Původ: Byli to boháči a kamarádi králů už ve 12. století. 2. Co dělali: Nebavilo je sedět v Praze. Vyrazili do divočiny (pohraniční lesy), kde káceli stromy, zakládali vesnice a stavěli hrady. 3. Úspěchy: Založili Náchod (aby hlídali cestu do Polska) a Říčany (aby měli sídlo u Prahy). 4. Znak: Měli ve znaku lva, což bylo tehdy něco jako mít dnes na autě prezidentskou vlajku – ukazovalo to, že jsou "top liga". 5. Konec: Postupně se rozdělili na mnoho rodin (z Říčan, z Náchoda), z nichž některé zchudly a jiné vymřely, ale města, která založili, stojí dodnes.

📊 Rodokmen (Zjednodušený)

• Načerat** (zmíněn 1176–1188)

Pakoslav I. Veliký** (zmíněn 1222–1249) * Hron z Náchoda** (zakladatel Náchoda, † cca 1289) '** Ješek z Náchoda'* Pakoslav II.*** **Oldřich z Říčan** (zakladatel větve z Říčan) ** Páni z Říčan (větev pokračuje staletími)

📑 Zdroje

• Web města Náchod: Historie a Hron z Náchoda
• Muzeum Říčany: Páni z Říčan a historie hradu
• Vaníček, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české II. a III. (Kontext vlády Přemyslovců a šlechty).
• Šimák, J. V. Středověká kolonizace v zemích českých. (Klasické dílo o rodu Načeraticů).
• Polách, Jaroslav. Páni z Náchoda. (Monografie o náchodské větvi).