1879

Rozbalit box

Obsah boxu

1879
Století	19. století
Desetiletí	70. léta

Rok 1879 (MDCCCLXXIX) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal středou. Tento rok byl významný především v oblasti vědy a techniky, kde Thomas Alva Edison představil první prakticky použitelnou žárovku. V mezinárodní politice došlo k vytvoření Dvojspolku mezi Německem a Rakouskem-Uherskem, který zásadně ovlivnil evropskou diplomacii na další desetiletí. V Jižní Africe probíhala brutální anglo-zulská válka a v Jižní Americe vypukla válka o ledek.

🌍 Události

🇪🇺 Evropa

• 7. října – Německé císařství a Rakousko-Uhersko podepsaly tajnou obrannou smlouvu známou jako Dvojspolek. Smlouva byla namířena především proti Rusku a stala se základem budoucího Trojspolku.
• 30. ledna – Francouzský prezident Patrice de Mac-Mahon rezignoval. Jeho nástupcem se stal Jules Grévy, což upevnilo moc republikánů ve Třetí francouzské republice.
• 21. května – V Paříži byl založen Mezinárodní červený kříž.
• V Německu zavedl kancléř Otto von Bismarck protekcionistickou celní politiku na ochranu domácího průmyslu a zemědělství.
• V Irsku byla založena Irská národní pozemková liga (Irish National Land League) pod vedením Charlese Stewarta Parnella, která bojovala za práva pachtýřů.
• 28. prosince – Při vichřici se zřítil železniční most přes řeku Tay ve Skotsku právě ve chvíli, kdy po něm projížděl vlak. Zahynulo všech 75 cestujících.

🌍 Afrika

• 11. ledna – Britové bez vyhlášení války vstoupili na území Zulské říše, čímž začala Anglo-zulská válka.
• 22. ledna – V bitva u Isandlwany utrpěla britská armáda drtivou porážku od zulských válečníků. Téměř celý britský kontingent byl zničen.
• 22.–23. ledna – Malá britská posádka hrdinně ubránila misijní stanici v bitvě o Rorke's Drift proti mnohonásobné přesile Zulů.
• 4. července – Britové porazili zulskou armádu v bitvě u Ulundi, což fakticky ukončilo válku. Zulský král Cetshwayo kaMpande byl zajat a jeho říše rozbita.

🌎 Amerika

• 14. února – Chilské jednotky obsadily bolivijský přístav Antofagasta, což vedlo k vypuknutí Druhé tichomořské války (známé také jako válka o ledek) mezi Chile na jedné straně a spojenými silami Bolívie a Peru na straně druhé.
• 21. května – V námořní bitvě u Iquique peruánská obrněná loď Huáscar potopila chilskou korvetu Esmeralda.
• 8. října – V námořní bitvě u Angamosu chilské námořnictvo zajalo peruánskou loď Huáscar a získalo tak nadvládu na moři.
• 22. října – Thomas Alva Edison úspěšně otestoval svou první prakticky použitelnou žárovku s uhlíkovým vláknem, která svítila přes 13 hodin.
• 31. prosince – Edison poprvé veřejně předvedl své elektrické osvětlení v Menlo Park v New Jersey.

🌏 Asie

• 26. května – Byla podepsána Smlouva z Gandamaku mezi Británií a Afghánistánem, která ukončila první fázi druhé anglo-afghánské války. Afghánistán se stal britským protektorátem.
• 3. září – V Kábulu vypuklo povstání, při kterém byl zabit britský vyslanec Sir Pierre-Louis Cavagnari a jeho doprovod, což vedlo k obnovení bojů.

💡 Věda a technika

• Thomas Alva Edison vynalezl a patentoval první komerčně úspěšnou žárovku. Tento vynález je považován za jeden z nejdůležitějších v historii a odstartoval éru elektrického osvětlení.
• Wilhelm Wundt založil na univerzitě v Lipsku první laboratoř experimentální psychologie, což je považováno za zrod psychologie jako samostatné vědecké disciplíny.
• Lars Fredrik Nilson objevil chemický prvek skandium.
• Gottlob Frege publikoval své dílo Begriffsschrift (Pojmové písmo), které položilo základy moderní matematické logiky a analytické filozofie.
• Werner von Siemens představil první elektrickou lokomotivu na průmyslové výstavě v Berlíně.
• Byl objeven sacharin, první umělé sladidlo.

🎨 Umění a kultura

• Henrik Ibsen napsal a poprvé uvedl svou divadelní hru Domeček pro panenky (Nora), která vyvolala společenský skandál svým feministickým tématem.
• Petr Iljič Čajkovskij dokončil a v Moskvě premiéroval svou operu Evžen Oněgin.
• Auguste Rodin začal pracovat na svém monumentálním sousoší Brány pekel.
• V Paříži se konala čtvrtá výstava impresionistů, které se zúčastnili umělci jako Claude Monet, Camille Pissarro a Edgar Degas.
• Bedřich Smetana dokončil svůj smyčcový kvartet č. 2 Z mého života.

👶 Narození

• 1. ledna – Edward Morgan Forster, anglický spisovatel († 1970)
• 22. února – Johannes Nicolaus Brønsted, dánský chemik († 1947)
• 14. března – Albert Einstein, německo-americký teoretický fyzik, autor teorie relativity, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 1955)
• 26. března – Othmar Spann, rakouský filozof a ekonom († 1950)
• 29. května – Kosta Abrašević, srbský básník († 1898)
• 28. června – Manfred Kyber, německý spisovatel a básník († 1933)
• 15. srpna – Ethel Barrymore, americká herečka († 1959)
• 27. srpna – Karl Amadeus Hartmann, německý hudební skladatel († 1963)
• 7. listopadu – Lev Davidovič Trockij, ruský revolucionář a politik († 1940)
• 18. prosince – Josif Vissarionovič Stalin, sovětský diktátor († 1953)
• 18. prosince – Paul Klee, švýcarsko-německý malíř († 1940)

⚰️ Úmrtí

• 10. února – Honoré Daumier, francouzský malíř, sochař a karikaturista (* 1808)
• 23. března – Eduard Heinrich Henoch, německý internista a pediatr (* 1820)
• 16. dubna – Bernadeta Soubirousová, francouzská vizionářka z Lurd, světice (* 1844)
• 1. června – Napoléon Evžen Ludvík Bonaparte, syn Napoleona III., zabit v anglo-zulské válce (* 1856)
• 17. září – Eugène Viollet-le-Duc, francouzský architekt a historik umění (* 1814)
• 5. listopadu – James Clerk Maxwell, skotský teoretický fyzik, autor rovnic klasického elektromagnetismu (* 1831)
• 30. prosince – Jean-Baptiste Alphonse Dechauffour de Boisduval, francouzský lékař a entomolog (* 1799)

👑 Hlavy států

• České království – František Josef I. (císař rakouský a král český)
• Papež – Lev XIII.
• Ruské impérium – Alexandr II.
• Spojené království Velké Británie a Irska – Viktorie
• Francie – Patrice de Mac-Mahon / Jules Grévy (prezidenti)
• Německé císařství – Vilém I. (císař), Otto von Bismarck (kancléř)
• Rakousko-Uhersko – František Josef I.
• Spojené státy americké – Rutherford B. Hayes (prezident)
• Osmanská říše – Abdulhamid II. (sultán)
• Japonsko – Meidži (císař)
• Čína – Kuang-sü (císař)

🤔 Pro laiky

Co byl Dvojspolek?

Představte si, že dvě velké a mocné země, Německé císařství a Rakousko-Uhersko, se dohodly, že si budou navzájem pomáhat. Uzavřely tajnou dohodu, ve které si slíbily, že pokud by na jednu z nich zaútočilo Rusko, ta druhá jí přijde na pomoc s celou svou armádou. Byl to v podstatě obranný pakt, který měl odradit Rusko od případné agrese. Tato aliance byla velmi důležitá, protože vytvořila v centru Evropy silný blok a ovlivnila politiku na mnoho let dopředu, což nakonec přispělo k rozdělení Evropy před první světovou válkou.

Proč se vedla válka o ledek?

Válka o ledek, odborně Druhá tichomořská válka, byla konfliktem mezi Chile, Bolívií a Peru. Důvodem byl spor o velmi cenné území v poušti Atacama. Na tomto území se nacházela obrovská ložiska ledku (dusičnanu sodného), který byl v 19. století klíčovou surovinou pro výrobu hnojiv a střelného prachu. Bylo to podobné, jako by se dnes vedla válka o ropu. Chile, které mělo silnější armádu a námořnictvo, nakonec válku vyhrálo a zabralo sporná území. Důsledkem bylo, že Bolívie přišla o svůj jediný přístup k moři, což je problém, který tuto zemi trápí dodnes.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 13.12.2025