Přeskočit na obsah

Slovní druh (lingvistika): Porovnání verzí

Z Infopedia
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Koncept | Název = Slovní druh | Obrázek = 250px|Symbolické znázornění slovních druhů jako různých stavebních kamenů jazyka. | Oblast = Lingvistika (Morfologie, Syntax, Lexikologie), Gramatika | Klíčové pojmy = Morfologie, Syntax, Lexikologie, Gramatické kategorie, Skloňování, Časování, Sloveso, Podstatné jméno, Přídavné jméno, Příslovce, Předložka, Sp…“
 
m Nahrazení textu „ *“ textem „**“
 
Řádek 26: Řádek 26:
Mění svůj [[tvar]] podle [[gramatické kategorie|gramatických kategorií]] (skloňování, časování).
Mění svůj [[tvar]] podle [[gramatické kategorie|gramatických kategorií]] (skloňování, časování).
1. '''[[Podstatné jméno]] (substantiva):''' Označuje [[osoby]], [[zvířata]], [[věc|věci]], [[vlastnost (filozofie)|vlastnosti]], [[děj (filozofie)|děje]]. Skloňuje se (pád, číslo, rod).
1. '''[[Podstatné jméno]] (substantiva):''' Označuje [[osoby]], [[zvířata]], [[věc|věci]], [[vlastnost (filozofie)|vlastnosti]], [[děj (filozofie)|děje]]. Skloňuje se (pád, číslo, rod).
  * Příklad: ''muž'', ''stůl'', ''radost'', ''běh''
** Příklad: ''muž'', ''stůl'', ''radost'', ''běh''
2. '''[[Přídavné jméno]] (adjektiva):''' Vyjadřuje [[vlastnost (filozofie)|vlastnost]] [[podstatné jméno|podstatného jména]]. Skloňuje se (pád, číslo, rod), stupňuje se.
2. '''[[Přídavné jméno]] (adjektiva):''' Vyjadřuje [[vlastnost (filozofie)|vlastnost]] [[podstatné jméno|podstatného jména]]. Skloňuje se (pád, číslo, rod), stupňuje se.
  * Příklad: ''mladý'', ''modrý'', ''rychlý'', ''český''
** Příklad: ''mladý'', ''modrý'', ''rychlý'', ''český''
3. '''[[Zájmeno]] (pronomina):''' Zastupuje [[podstatné jméno]] nebo [[přídavné jméno]], nebo na ně odkazuje. Skloňuje se.
3. '''[[Zájmeno]] (pronomina):''' Zastupuje [[podstatné jméno]] nebo [[přídavné jméno]], nebo na ně odkazuje. Skloňuje se.
  * Příklad: ''já'', ''ty'', ''on'', ''náš'', ''nějaký'', ''kdo''
** Příklad: ''já'', ''ty'', ''on'', ''náš'', ''nějaký'', ''kdo''
4. '''[[Číslovka]] (numeralia):''' Označuje [[počet]], [[pořadí]], [[množství]]. Některé se skloňují.
4. '''[[Číslovka]] (numeralia):''' Označuje [[počet]], [[pořadí]], [[množství]]. Některé se skloňují.
  * Příklad: ''jeden'', ''první'', ''dva'', ''stokrát''
** Příklad: ''jeden'', ''první'', ''dva'', ''stokrát''
5. '''[[Sloveso]] (verba):''' Vyjadřuje [[děj (filozofie)|děj]], [[stav (filozofie)|stav]] nebo [[činnost]]. Časuje se (čas, způsob, osoba, číslo, rod, vid).
5. '''[[Sloveso]] (verba):''' Vyjadřuje [[děj (filozofie)|děj]], [[stav (filozofie)|stav]] nebo [[činnost]]. Časuje se (čas, způsob, osoba, číslo, rod, vid).
  * Příklad: ''psát'', ''být'', ''číst'', ''pracovat''
** Příklad: ''psát'', ''být'', ''číst'', ''pracovat''


=== Neohebné slovní druhy ===
=== Neohebné slovní druhy ===
Nesmí svůj [[tvar]] (nebo se mění jen minimálně).
Nesmí svůj [[tvar]] (nebo se mění jen minimálně).
6. '''[[Příslovce]] (adverbia):''' Blíže určuje [[sloveso]], [[přídavné jméno]] nebo jiné [[příslovce]]. Vyjadřuje [[okolnost]] [[děj (filozofie)|děje]] (místo, čas, způsob, míru, příčinu). Některá se stupňují.
6. '''[[Příslovce]] (adverbia):''' Blíže určuje [[sloveso]], [[přídavné jméno]] nebo jiné [[příslovce]]. Vyjadřuje [[okolnost]] [[děj (filozofie)|děje]] (místo, čas, způsob, míru, příčinu). Některá se stupňují.
  * Příklad: ''rychle'', ''dnes'', ''doma'', ''velmi''
** Příklad: ''rychle'', ''dnes'', ''doma'', ''velmi''
7. '''[[Předložka]] (prepozice):''' Vyjadřuje [[vztah (filozofie)|vztah]] mezi [[slovy]] ve [[větě]], stojí vždy před [[podstatné jméno|podstatným jménem]], [[zájmeno]]m nebo [[číslovka|číslovkou]] v určitém [[pád (mluvnice)|pádu]].
7. '''[[Předložka]] (prepozice):''' Vyjadřuje [[vztah (filozofie)|vztah]] mezi [[slovy]] ve [[větě]], stojí vždy před [[podstatné jméno|podstatným jménem]], [[zájmeno]]m nebo [[číslovka|číslovkou]] v určitém [[pád (mluvnice)|pádu]].
  * Příklad: ''v'', ''na'', ''s'', ''bez'', ''k''
** Příklad: ''v'', ''na'', ''s'', ''bez'', ''k''
8. '''[[Spojka]] (konjunkce):''' Spojuje [[slova]], [[slovní spojení|slovní spojení]] nebo [[věta|věty]].
8. '''[[Spojka]] (konjunkce):''' Spojuje [[slova]], [[slovní spojení|slovní spojení]] nebo [[věta|věty]].
  * Příklad: ''a'', ''nebo'', ''ale'', ''že'', ''když''
** Příklad: ''a'', ''nebo'', ''ale'', ''že'', ''když''
9. '''[[Částice (lingvistika)|Částice]] (partikule):''' Uvozuje [[věta|věty]] nebo vyjadřuje [[postoj]] [[mluvčího]].
9. '''[[Částice (lingvistika)|Částice]] (partikule):''' Uvozuje [[věta|věty]] nebo vyjadřuje [[postoj]] [[mluvčího]].
  * Příklad: ''ať'', ''kéž'', ''prý'', ''snad'', ''asi''
** Příklad: ''ať'', ''kéž'', ''prý'', ''snad'', ''asi''
10. '''[[Citoslovce]] (interjekce):''' Vyjadřuje [[zvuk (fyzika)|zvuky]], [[city]] nebo [[napodobení (filozofie)|napodobení]] [[zvuk (fyzika)|zvuků]]. Neslouží jako [[větný člen|větný člen]].
10. '''[[Citoslovce]] (interjekce):''' Vyjadřuje [[zvuk (fyzika)|zvuky]], [[city]] nebo [[napodobení (filozofie)|napodobení]] [[zvuk (fyzika)|zvuků]]. Neslouží jako [[větný člen|větný člen]].
    * Příklad: ''ach'', ''jej'', ''vrkú'', ''haf''
  ** Příklad: ''ach'', ''jej'', ''vrkú'', ''haf''


---
---

Aktuální verze z 3. 6. 2025, 03:48

Rozbalit box

Obsah boxu

Slovní druh (lingvistika)


Soubor:Parts of speech wheel.png
Diagram znázorňující různé slovní druhy a jejich funkce.

Slovní druh (v lingvistice též gramatická kategorie slova nebo lexikálně-gramatická kategorie) je klasifikace slov do skupin na základě jejich gramatických vlastností a syntaktických funkcí ve větě. Tato klasifikace pomáhá porozumění struktuře jazyka a tomu, jak slova spolu interagují a vytvářejí smysluplné významy. Různé jazyky mají odlišné systémy slovních druhů, ale mnoho z nich sdílí základní kategorie.

---

Kritéria pro rozdělení slovních druhů

Rozdělení slov do druhů se obvykle opírá o kombinaci následujících kritérií:

1. Významové kritérium (sémantické): Co slovo označuje. Např. podstatné jméno označuje osoby, zvířata, věci, vlastnosti nebo děje. Sloveso označuje děj, stav nebo činnost. 2. Morfologické kritérium (tvaroslovné): Jaké gramatické kategorie slovo vyjadřuje a jak se mění (skloňuje/časuje). Např. podstatné jméno se skloňuje (vyjadřuje pád, číslo, rod), sloveso se časuje (vyjadřuje čas, způsob, osobu). 3. Syntaktické kritérium (funkční): Jakou funkci slovo plní ve větě (např. podmět, přísudek, přívlastek, předmět, příslovečné určení).

---

Slovní druhy v češtině

V češtině se tradičně rozlišuje deset slovních druhů. Dělí se na:

Ohebné slovní druhy

Mění svůj tvar podle gramatických kategorií (skloňování, časování). 1. Podstatné jméno (substantiva): Označuje osoby, zvířata, věci, vlastnosti, děje. Skloňuje se (pád, číslo, rod).

** Příklad: muž, stůl, radost, běh

2. Přídavné jméno (adjektiva): Vyjadřuje vlastnost podstatného jména. Skloňuje se (pád, číslo, rod), stupňuje se.

** Příklad: mladý, modrý, rychlý, český

3. Zájmeno (pronomina): Zastupuje podstatné jméno nebo přídavné jméno, nebo na ně odkazuje. Skloňuje se.

** Příklad: , ty, on, náš, nějaký, kdo

4. Číslovka (numeralia): Označuje počet, pořadí, množství. Některé se skloňují.

** Příklad: jeden, první, dva, stokrát

5. Sloveso (verba): Vyjadřuje děj, stav nebo činnost. Časuje se (čas, způsob, osoba, číslo, rod, vid).

** Příklad: psát, být, číst, pracovat

Neohebné slovní druhy

Nesmí svůj tvar (nebo se mění jen minimálně). 6. Příslovce (adverbia): Blíže určuje sloveso, přídavné jméno nebo jiné příslovce. Vyjadřuje okolnost děje (místo, čas, způsob, míru, příčinu). Některá se stupňují.

** Příklad: rychle, dnes, doma, velmi

7. Předložka (prepozice): Vyjadřuje vztah mezi slovy ve větě, stojí vždy před podstatným jménem, zájmenom nebo číslovkou v určitém pádu.

** Příklad: v, na, s, bez, k

8. Spojka (konjunkce): Spojuje slova, slovní spojení nebo věty.

** Příklad: a, nebo, ale, že, když

9. Částice (partikule): Uvozuje věty nebo vyjadřuje postoj mluvčího.

** Příklad: , kéž, prý, snad, asi

10. Citoslovce (interjekce): Vyjadřuje zvuky, city nebo napodobení zvuků. Neslouží jako větný člen.

 ** Příklad: ach, jej, vrkú, haf

---

Slovní druhy v jiných jazycích

Počet a klasifikace slovních druhů se mezi jazyky liší.

  • Angličtina: Tradičně se rozlišuje 8 slovních druhů (včetně členu, který čeština nemá). Angličtina má méně flexe (skloňování, časování) než čeština, a tak je syntaktická funkce důležitější.
  • Latina: Osm slovních druhů, podobně jako v češtině, ale s rozsáhlou flexí.
  • Japonština: Má odlišný systém slovních druhů, který se zaměřuje na role slova ve větě spíše než na inflekce.

---

Význam slovních druhů

Pochopení slovních druhů je základní pro:

---

Slovní druh pro laiky

Představte si, že slovo je jako hračka z Lego. Ale ne všechny kostka Lego jsou stejné. Některé jsou velký, některé malý, některé mají kolo, jiné jsou jen plochý. A každá kostka se hodí k něčemu jinému.

Slovní druh je jako takové "pojmenování" pro různé typy slova v jazyce.

  • Podstatné jméno (např. strom, dívka) je jako kostka, která pojmenuje věci nebo lidi.
  • Sloveso (např. běžet, spát) je jako kostka, která říká, co se děje.
  • Přídavné jméno (např. modrý, rychlý) je jako kostka, která popisuje, jaká ta věc nebo člověk je.
  • Předložka (např. na, pod) je malá kostka, která spojuje věci dohromady a ukazuje jejich vztah.

Každý slovní druh má svá pravidla, jak se chová a k čemu se používá ve větě. Díky tomu, že víme, jaké jsou slovní druhy, můžeme slova správně skládat dohromady a tvořit smysluplné věty.

---

Externí odkazy

---

Kategorie