Znárodnění: Porovnání verzí
m Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*↵“ textem „'''$1'''“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
=== 1. Ideologická motivace (Socialismus a komunismus) === | === 1. Ideologická motivace (Socialismus a komunismus) === | ||
Nejznámější forma, při níž je cílem změna společenského řádu. Vychází z marxistické teze, že výrobní prostředky mají patřit "lidu" (státu), aby se zabránilo vykořisťování. | Nejznámější forma, při níž je cílem změna společenského řádu. Vychází z marxistické teze, že výrobní prostředky mají patřit "lidu" (státu), aby se zabránilo vykořisťování. | ||
* | * '''Charakteristika:''' Často probíhá formou konfiskace (bez náhrady) a týká se plošně celé ekonomiky. | ||
* | * '''Příklady:''' [[Sovětský svaz]] (po 1917), [[Československo]] (1948), [[Kuba]] (1960). | ||
=== 2. Strategická a bezpečnostní motivace === | === 2. Strategická a bezpečnostní motivace === | ||
Stát dospěje k názoru, že určitá odvětví jsou pro chod země tak kritická, že nemohou být ponechána v rukou soukromníků (kteří mohou zbankrotovat nebo jednat proti zájmům státu) nebo zahraničních mocností. | Stát dospěje k názoru, že určitá odvětví jsou pro chod země tak kritická, že nemohou být ponechána v rukou soukromníků (kteří mohou zbankrotovat nebo jednat proti zájmům státu) nebo zahraničních mocností. | ||
* | * '''Charakteristika:''' Týká se "přirozených monopolů" – železnice, energetická přenosová soustava, vodovody, zbrojní průmysl. Zpravidla probíhá s náhradou. | ||
* | * '''Příklady:''' Znárodnění železnic a energetiky v poválečné [[Francie|Francii]] a [[Spojené království|Velké Británii]], převzetí energetického gigantu [[Uniper]] německou vládou během krize v roce 2022. | ||
=== 3. Zdrojový nacionalismus (Resource Nationalism) === | === 3. Zdrojový nacionalismus (Resource Nationalism) === | ||
Fenomén typický pro rozvojové země a státy bohaté na nerostné suroviny. Vlády argumentují, že nerostné bohatství patří národu a zisky z něj nemají odtékat do zahraničí prostřednictvím nadnárodních korporací. | Fenomén typický pro rozvojové země a státy bohaté na nerostné suroviny. Vlády argumentují, že nerostné bohatství patří národu a zisky z něj nemají odtékat do zahraničí prostřednictvím nadnárodních korporací. | ||
* | * '''Charakteristika:''' Cílem je maximalizace zisku do státního rozpočtu. | ||
* | * '''Příklady:''' Znárodnění ropného průmyslu v [[Mexiko|Mexiku]] (PEMEX, 1938), v [[Írán]]u (1951), v arabských zemích (vznik [[Saudi Aramco]]) nebo znárodnění dolů v [[Chile]]. | ||
=== 4. Záchranné znárodnění (Bailout) === | === 4. Záchranné znárodnění (Bailout) === | ||
Krok poslední záchrany v kapitalistických ekonomikách. Stát vstupuje do soukromé firmy, která je "too big to fail" (příliš velká na to, aby padla), protože její krach by strhl celou ekonomiku. | Krok poslední záchrany v kapitalistických ekonomikách. Stát vstupuje do soukromé firmy, která je "too big to fail" (příliš velká na to, aby padla), protože její krach by strhl celou ekonomiku. | ||
* | * '''Charakteristika:''' Stát dočasně převezme akcie výměnou za kapitálovou injekci s cílem je později opět prodat (reprivatizace). | ||
* | * '''Příklady:''' Zestátnění banky [[Royal Bank of Scotland]] (2008), záchrana automobilky [[General Motors]] vládou USA (2009). | ||
== 🌍 Historický vývoj ve světě == | == 🌍 Historický vývoj ve světě == | ||
| Řádek 48: | Řádek 48: | ||
=== Poválečná Evropa (1945–1950) === | === Poválečná Evropa (1945–1950) === | ||
Konec [[druhá světová válka|druhé světové války]] přinesl vlnu znárodňování nejen na Východě, ale i na Západě. Zničená Evropa potřebovala centrální řízení obnovy. | Konec [[druhá světová válka|druhé světové války]] přinesl vlnu znárodňování nejen na Východě, ale i na Západě. Zničená Evropa potřebovala centrální řízení obnovy. | ||
* | * '''Velká Británie:''' Vláda Clementa Attleeho (Labouristé) znárodnila "velící výšiny ekonomiky": [[Bank of England]], uhelný průmysl, ocelářství, plynárny, železnice a založila státní zdravotnictví ([[NHS]]). Bylo to vnímáno jako budování sociálního státu, nikoliv komunismu. | ||
* | * '''Francie:''' Pod vedením [[Charles de Gaulle|de Gaulla]] byly znárodněny banky a energetika (vznik [[Électricité de France|EDF]]). Automobilka [[Renault]] byla znárodněna jako trest za kolaboraci jejího zakladatele s nacisty. | ||
=== Dekolonizace a Studená válka (50.–70. léta) === | === Dekolonizace a Studená válka (50.–70. léta) === | ||
S rozpadem koloniálních říší se nové státy snažily získat ekonomickou nezávislost. Znárodnění se stalo symbolem suverenity. | S rozpadem koloniálních říší se nové státy snažily získat ekonomickou nezávislost. Znárodnění se stalo symbolem suverenity. | ||
* | * '''Suezská krize (1956):''' Egyptský prezident [[Gamál Násir]] znárodnil Společnost Suezského průplavu (majetek Britů a Francouzů), aby z výnosů financoval stavbu Asuánské přehrady. To vedlo k vojenské invazi Západu, která však skončila politickým debaklem a potvrdila právo Egypta na průplav. | ||
* | * '''Chile (1971):''' Socialistický prezident [[Salvador Allende]] znárodnil měděné doly vlastněné americkými firmami. Tento krok (a odmítnutí plné kompenzace) přispěl k americké podpoře převratu generála Pinocheta. | ||
=== Neoliberální obrat a privatizace (1980–2000) === | === Neoliberální obrat a privatizace (1980–2000) === | ||
| Řádek 61: | Řádek 61: | ||
=== Návrat státu (2008–2025) === | === Návrat státu (2008–2025) === | ||
Finanční krize 2008 ukázala limity deregulace. Státy musely zachraňovat banky. Skutečná renesance znárodňování však přišla až s krizemi 20. let 21. století. | Finanční krize 2008 ukázala limity deregulace. Státy musely zachraňovat banky. Skutečná renesance znárodňování však přišla až s krizemi 20. let 21. století. | ||
* | * '''Německo (2022):''' Vláda znárodnila dovozce plynu Uniper a bývalou dceru Gazpromu, aby zabránila kolapsu energetiky po vypuknutí války na Ukrajině. | ||
* | * '''Francie (2023):''' Dokončila 100% ovládnutí EDF pro zajištění jaderné renesance. | ||
* | * '''Latinská Amerika (2023–2025):''' Vlády Mexika a Chile vyhlásily plány na znárodnění (nebo státní kontrolu) těžby lithia, klíčového kovu pro elektromobilitu. | ||
== ⚖️ Právní aspekty: Krádež, nebo obchod? == | == ⚖️ Právní aspekty: Krádež, nebo obchod? == | ||
Z právního hlediska je klíčovým rozdílem mezi "legitimním vyvlastněním" a "krádeží" otázka | Z právního hlediska je klíčovým rozdílem mezi "legitimním vyvlastněním" a "krádeží" otázka '''náhrady (kompenzace)'''. | ||
=== Hullův standard (Hull Formula) === | === Hullův standard (Hull Formula) === | ||
V mezinárodním právu se ustálilo pravidlo definované americkým ministrem Cordellem Hullem v roce 1938 (v reakci na mexické znárodnění). Aby bylo vyvlastnění legální, musí být kompenzace: | V mezinárodním právu se ustálilo pravidlo definované americkým ministrem Cordellem Hullem v roce 1938 (v reakci na mexické znárodnění). Aby bylo vyvlastnění legální, musí být kompenzace: | ||
# | # '''Rychlá (Prompt):''' Bez zbytečného odkladu. | ||
# | # '''Adekvátní (Adequate):''' Odpovídající tržní hodnotě majetku. | ||
# | # '''Efektivní (Effective):''' Vyplacená v měně, kterou lze reálně využít (konvertibilní měna, nikoliv bezcenné státní dluhopisy). | ||
=== Calvova doktrína === | === Calvova doktrína === | ||
| Řádek 85: | Řádek 85: | ||
Ekonomická teorie i praxe vedou nekonečnou debatu o efektivitě znárodněných podniků. | Ekonomická teorie i praxe vedou nekonečnou debatu o efektivitě znárodněných podniků. | ||
* '''Argumenty PRO znárodnění:'''** | * '''Argumenty PRO znárodnění:'''** '''Zamezení monopolu:** Soukromý monopol může zneužívat ceny (voda, elektřina). Státní monopol může sledovat veřejný zájem (nízké ceny). | ||
''' '''Externality:** Státní podnik může investovat do regionů nebo technologií, které by se soukromníkovi nevyplatily (např. pošta na vesnici, železnice v odlehlých oblastech). | |||
''' '''Krizová stabilita:''' Státní podniky nekrachují a nepropouštějí tak rychle v době recese (fungují jako sociální tlumič). | |||
* '''Argumenty PROTI znárodnění:'''** | * '''Argumenty PROTI znárodnění:'''** '''Neefektivita:** Státní manažeři neriskují vlastní peníze, chybí tlak konkurence. Podniky se stávají byrokratickými molochy (příklad British Leyland v 70. letech nebo československé národní podniky). | ||
''' '''Politizace:** O investicích nerozhoduje ekonomická logika, ale politické zájmy (kamarádíčkování, umělá zaměstnanost před volbami). | |||
''' '''Měkká rozpočtová omezení:''' Státní podnik ví, že když prodělá, stát ztrátu zaplatí z daní. To vede k plýtvání. | |||
== 🔬 Moderní formy: "Měkké znárodnění" == | == 🔬 Moderní formy: "Měkké znárodnění" == | ||
V roce 2025 se již málokdy setkáváme s brutálním zabavováním továren vojáky. Státy používají sofistikovanější metody. | V roce 2025 se již málokdy setkáváme s brutálním zabavováním továren vojáky. Státy používají sofistikovanější metody. | ||
* | * '''Windfall tax (Daň z neočekávaných zisků):''' Forma faktického odčerpání zisku, který by jinak patřil akcionářům (použito v Evropě během energetické krize). | ||
* | * '''Regulatorní vyvlastnění:''' Stát nastaví tak přísné regulace (např. environmentální), že firma nemůže fungovat a "dobrovolně" se prodá státu nebo ukončí činnost. | ||
* | * '''Golden Share (Zlatá akcie):''' Stát si ponechává v privatizované firmě zvláštní práva veta v strategických otázkách. | ||
== 🤓 Sekce "Pro laiky" == | == 🤓 Sekce "Pro laiky" == | ||
| Řádek 105: | Řádek 105: | ||
Je to jako kyvadlo. | Je to jako kyvadlo. | ||
1. | 1. '''Znárodnění (Cesta tam):''' Stát si řekne: "Tato pekárna/elektrárna/banka je tak důležitá, že ji nemůže vlastnit pan Novák, protože by mohl zdražit rohlíky nebo vypnout proud. Vezmeme si ji my a budeme ji řídit pro lidi." | ||
* *Když je stát hodný:* Panu Novákovi zaplatí férovou cenu (jako ve Francii). | * *Když je stát hodný:* Panu Novákovi zaplatí férovou cenu (jako ve Francii). | ||
* *Když je stát zlý:* Panu Novákovi to sebere a jeho zavře (jako v komunismu). | * *Když je stát zlý:* Panu Novákovi to sebere a jeho zavře (jako v komunismu). | ||
2. | 2. '''Privatizace (Cesta zpátky):''' Po letech stát zjistí, že jeho úředníci neumí péct rohlíky, kradou mouku a chleba je hnusný. Takže pekárnu prodá zpátky soukromníkovi, aby fungovala lépe. | ||
Dnes, v roce 2025, jsme ve fázi, kdy státy zase chtějí vlastnit elektrárny a doly, protože se bojí válek a nedostatku surovin, ale pekárny nechávají soukromníkům. | Dnes, v roce 2025, jsme ve fázi, kdy státy zase chtějí vlastnit elektrárny a doly, protože se bojí válek a nedostatku surovin, ale pekárny nechávají soukromníkům. | ||
| Řádek 114: | Řádek 114: | ||
== 📊 Statistika a zajímavosti == | == 📊 Statistika a zajímavosti == | ||
* | * '''Největší znárodnění historie:** Pravděpodobně znárodnění ropného gigantu **Saudi Aramco''' saúdskou vládou (probíhalo postupně v 70. letech odkoupením podílů od amerických firem). Dnes je to jedna z nejhodnotnějších firem světa. | ||
* | * '''Nejdražší vyvlastnění:** Spor akcionářů firmy **Jukos''' proti Rusku. Mezinárodní arbitráž přiznala akcionářům náhradu 50 miliard dolarů (spor stále právně doznívá). | ||
* | * '''Voda:''' V 21. století probíhá trend "remunicipalizace" (zestátnění či zobecnění) vodovodů. Města jako Paříž nebo Berlín vykoupila vodovody zpět od soukromých firem (Veolia atd.), protože soukromá správa vedla ke zdražování a zanedbání investic. | ||
== 📑 Zdroje == | == 📑 Zdroje == | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2026, 06:38
Obsah boxu
| Znárodnění |
|---|
Znárodnění (latinsky nationalisatio, anglicky nationalization) je proces převodu soukromého majetku, podniků nebo celých průmyslových odvětví do vlastnictví státu nebo veřejného sektoru. Jde o jeden z nejmocnějších, ale také nejrizikovějších nástrojů hospodářské politiky, který v sobě snoubí ekonomické, politické i ideologické motivace.
Ačkoliv je tento termín v postkomunistických zemích často vnímán negativně jako synonymum pro krádež (konfiskaci), v globálním kontextu má znárodnění mnoho tváří. Může jít o pragmatický krok k záchraně krachující banky v tržní ekonomice (např. v USA nebo Velké Británii), o nástroj rozvoje v zemích třetího světa, které se chtějí vymanit z koloniálního vlivu (tzv. zdrojový nacionalismus), nebo o ideologický nástroj k likvidaci soukromého sektoru v totalitních režimech. V roce 2025 je znárodnění vnímáno novou optikou "strategické autonomie", kdy státy přebírají kontrolu nad klíčovými aktivy (čipy, energie, voda), aby zajistily bezpečnost svých občanů v nestabilním světě.
🏛️ Filozofie a motivace: Proč státy znárodňují?
Rozhodnutí státu převzít soukromý majetek není nikdy triviální a bývá vedeno různými, často protichůdnými pohnutkami. Historie ukazuje, že znárodnění není výsadou pouze levicových vlád; v dobách krizí k němu sahají i konzervativní kabinety.
1. Ideologická motivace (Socialismus a komunismus)
Nejznámější forma, při níž je cílem změna společenského řádu. Vychází z marxistické teze, že výrobní prostředky mají patřit "lidu" (státu), aby se zabránilo vykořisťování.
- Charakteristika: Často probíhá formou konfiskace (bez náhrady) a týká se plošně celé ekonomiky.
- Příklady: Sovětský svaz (po 1917), Československo (1948), Kuba (1960).
2. Strategická a bezpečnostní motivace
Stát dospěje k názoru, že určitá odvětví jsou pro chod země tak kritická, že nemohou být ponechána v rukou soukromníků (kteří mohou zbankrotovat nebo jednat proti zájmům státu) nebo zahraničních mocností.
- Charakteristika: Týká se "přirozených monopolů" – železnice, energetická přenosová soustava, vodovody, zbrojní průmysl. Zpravidla probíhá s náhradou.
- Příklady: Znárodnění železnic a energetiky v poválečné Francii a Velké Británii, převzetí energetického gigantu Uniper německou vládou během krize v roce 2022.
3. Zdrojový nacionalismus (Resource Nationalism)
Fenomén typický pro rozvojové země a státy bohaté na nerostné suroviny. Vlády argumentují, že nerostné bohatství patří národu a zisky z něj nemají odtékat do zahraničí prostřednictvím nadnárodních korporací.
- Charakteristika: Cílem je maximalizace zisku do státního rozpočtu.
- Příklady: Znárodnění ropného průmyslu v Mexiku (PEMEX, 1938), v Íránu (1951), v arabských zemích (vznik Saudi Aramco) nebo znárodnění dolů v Chile.
4. Záchranné znárodnění (Bailout)
Krok poslední záchrany v kapitalistických ekonomikách. Stát vstupuje do soukromé firmy, která je "too big to fail" (příliš velká na to, aby padla), protože její krach by strhl celou ekonomiku.
- Charakteristika: Stát dočasně převezme akcie výměnou za kapitálovou injekci s cílem je později opět prodat (reprivatizace).
- Příklady: Zestátnění banky Royal Bank of Scotland (2008), záchrana automobilky General Motors vládou USA (2009).
🌍 Historický vývoj ve světě
Procesy znárodňování přicházely v globálních vlnách, které reagovaly na geopolitické otřesy.
Poválečná Evropa (1945–1950)
Konec druhé světové války přinesl vlnu znárodňování nejen na Východě, ale i na Západě. Zničená Evropa potřebovala centrální řízení obnovy.
- Velká Británie: Vláda Clementa Attleeho (Labouristé) znárodnila "velící výšiny ekonomiky": Bank of England, uhelný průmysl, ocelářství, plynárny, železnice a založila státní zdravotnictví (NHS). Bylo to vnímáno jako budování sociálního státu, nikoliv komunismu.
- Francie: Pod vedením de Gaulla byly znárodněny banky a energetika (vznik EDF). Automobilka Renault byla znárodněna jako trest za kolaboraci jejího zakladatele s nacisty.
Dekolonizace a Studená válka (50.–70. léta)
S rozpadem koloniálních říší se nové státy snažily získat ekonomickou nezávislost. Znárodnění se stalo symbolem suverenity.
- Suezská krize (1956): Egyptský prezident Gamál Násir znárodnil Společnost Suezského průplavu (majetek Britů a Francouzů), aby z výnosů financoval stavbu Asuánské přehrady. To vedlo k vojenské invazi Západu, která však skončila politickým debaklem a potvrdila právo Egypta na průplav.
- Chile (1971): Socialistický prezident Salvador Allende znárodnil měděné doly vlastněné americkými firmami. Tento krok (a odmítnutí plné kompenzace) přispěl k americké podpoře převratu generála Pinocheta.
Neoliberální obrat a privatizace (1980–2000)
S nástupem Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana se trend obrátil. Znárodněné podniky byly označeny za neefektivní molochy. Začala éra masivní privatizace (prodej státního majetku), která se po roce 1989 přelila i do postkomunistických zemí. Slovo "znárodnění" se stalo v ekonomii téměř sprostým slovem.
Návrat státu (2008–2025)
Finanční krize 2008 ukázala limity deregulace. Státy musely zachraňovat banky. Skutečná renesance znárodňování však přišla až s krizemi 20. let 21. století.
- Německo (2022): Vláda znárodnila dovozce plynu Uniper a bývalou dceru Gazpromu, aby zabránila kolapsu energetiky po vypuknutí války na Ukrajině.
- Francie (2023): Dokončila 100% ovládnutí EDF pro zajištění jaderné renesance.
- Latinská Amerika (2023–2025): Vlády Mexika a Chile vyhlásily plány na znárodnění (nebo státní kontrolu) těžby lithia, klíčového kovu pro elektromobilitu.
⚖️ Právní aspekty: Krádež, nebo obchod?
Z právního hlediska je klíčovým rozdílem mezi "legitimním vyvlastněním" a "krádeží" otázka náhrady (kompenzace).
Hullův standard (Hull Formula)
V mezinárodním právu se ustálilo pravidlo definované americkým ministrem Cordellem Hullem v roce 1938 (v reakci na mexické znárodnění). Aby bylo vyvlastnění legální, musí být kompenzace:
- Rychlá (Prompt): Bez zbytečného odkladu.
- Adekvátní (Adequate): Odpovídající tržní hodnotě majetku.
- Efektivní (Effective): Vyplacená v měně, kterou lze reálně využít (konvertibilní měna, nikoliv bezcenné státní dluhopisy).
Calvova doktrína
Proti tomu stály země Latinské Ameriky s tzv. Calvovou doktrínou, která tvrdila, že zahraniční investor podléhá pouze zákonům hostitelské země a nemá právo na diplomatickou ochranu svého domovského státu. Tento spor se táhne mezinárodním právem dodnes.
Investiční arbitráže (ISDS)
V moderní době jsou investice chráněny bilaterálními dohodami (BIT). Pokud stát znárodní majetek zahraničního investora bez náhrady nebo diskriminačně, investor může stát žalovat u mezinárodní arbitráže (např. kauza Jukos proti Rusku, nebo spory o znárodnění ve Venezuele). Tyto arbitráže často končí miliardovými náhradami, které stát musí zaplatit.
📈 Ekonomická efektivita: Stát vs. Soukromník
Ekonomická teorie i praxe vedou nekonečnou debatu o efektivitě znárodněných podniků.
- Argumenty PRO znárodnění:** Zamezení monopolu:** Soukromý monopol může zneužívat ceny (voda, elektřina). Státní monopol může sledovat veřejný zájem (nízké ceny).
Externality:** Státní podnik může investovat do regionů nebo technologií, které by se soukromníkovi nevyplatily (např. pošta na vesnici, železnice v odlehlých oblastech). Krizová stabilita: Státní podniky nekrachují a nepropouštějí tak rychle v době recese (fungují jako sociální tlumič).
- Argumenty PROTI znárodnění:** Neefektivita:** Státní manažeři neriskují vlastní peníze, chybí tlak konkurence. Podniky se stávají byrokratickými molochy (příklad British Leyland v 70. letech nebo československé národní podniky).
Politizace:** O investicích nerozhoduje ekonomická logika, ale politické zájmy (kamarádíčkování, umělá zaměstnanost před volbami). Měkká rozpočtová omezení: Státní podnik ví, že když prodělá, stát ztrátu zaplatí z daní. To vede k plýtvání.
🔬 Moderní formy: "Měkké znárodnění"
V roce 2025 se již málokdy setkáváme s brutálním zabavováním továren vojáky. Státy používají sofistikovanější metody.
- Windfall tax (Daň z neočekávaných zisků): Forma faktického odčerpání zisku, který by jinak patřil akcionářům (použito v Evropě během energetické krize).
- Regulatorní vyvlastnění: Stát nastaví tak přísné regulace (např. environmentální), že firma nemůže fungovat a "dobrovolně" se prodá státu nebo ukončí činnost.
- Golden Share (Zlatá akcie): Stát si ponechává v privatizované firmě zvláštní práva veta v strategických otázkách.
🤓 Sekce "Pro laiky"
Jaký je rozdíl mezi znárodněním a privatizací?
Je to jako kyvadlo. 1. Znárodnění (Cesta tam): Stát si řekne: "Tato pekárna/elektrárna/banka je tak důležitá, že ji nemůže vlastnit pan Novák, protože by mohl zdražit rohlíky nebo vypnout proud. Vezmeme si ji my a budeme ji řídit pro lidi."
* *Když je stát hodný:* Panu Novákovi zaplatí férovou cenu (jako ve Francii). * *Když je stát zlý:* Panu Novákovi to sebere a jeho zavře (jako v komunismu).
2. Privatizace (Cesta zpátky): Po letech stát zjistí, že jeho úředníci neumí péct rohlíky, kradou mouku a chleba je hnusný. Takže pekárnu prodá zpátky soukromníkovi, aby fungovala lépe.
Dnes, v roce 2025, jsme ve fázi, kdy státy zase chtějí vlastnit elektrárny a doly, protože se bojí válek a nedostatku surovin, ale pekárny nechávají soukromníkům.
📊 Statistika a zajímavosti
- Největší znárodnění historie:** Pravděpodobně znárodnění ropného gigantu **Saudi Aramco saúdskou vládou (probíhalo postupně v 70. letech odkoupením podílů od amerických firem). Dnes je to jedna z nejhodnotnějších firem světa.
- Nejdražší vyvlastnění:** Spor akcionářů firmy **Jukos proti Rusku. Mezinárodní arbitráž přiznala akcionářům náhradu 50 miliard dolarů (spor stále právně doznívá).
- Voda: V 21. století probíhá trend "remunicipalizace" (zestátnění či zobecnění) vodovodů. Města jako Paříž nebo Berlín vykoupila vodovody zpět od soukromých firem (Veolia atd.), protože soukromá správa vedla ke zdražování a zanedbání investic.
📑 Zdroje
- Yergin, Daniel. The Prize: The Epic Quest for Oil, Money & Power. (Klasická kniha popisující znárodňování ropného průmyslu).
- Sornarajah, M. The International Law on Foreign Investment. (Právní aspekty vyvlastnění).
- Kornai, János. The Socialist System. (Ekonomická analýza neefektivity státního vlastnictví).
- Zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) o státních investicích do energetiky (2023–2025).
- Millward, Robert. Private and Public Enterprise in Europe: Energy, Telecommunications and Transport, 1830–1990.