Přeskočit na obsah

Třetí vláda Andreje Babiše: Porovnání verzí

Z Infopedia
← Porovnání se starší verzí
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek =  
| obrázek =  
| předseda = [[Andrej Babiš]]
| předseda = [[Andrej Babiš]]
| jmenována = 9. prosince 2025
| jmenována = 15. prosince 2025
| konec =  
| konec =  
| počet_členů = 18
| počet_členů = 15 (původně), od února 2026 16
| strany = [[ANO 2011]]<br />[[SPD]]<br />[[Motoristé sobě]]
| strany = [[ANO 2011]]<br />[[Svoboda a přímá demokracie|SPD]]<br />[[Motoristé sobě]]
| důvěra =  
| důvěra = 15. ledna 2026 (108 : 91)
| opozice = [[ODS]], [[STAN]], [[Piráti]], [[TOP 09]], [[KDU-ČSL]]
| opozice = [[ODS]], [[STAN]], [[Česká pirátská strana|Piráti]], [[TOP 09]], [[KDU-ČSL]]
}}
}}


'''Třetí vláda Andreje Babiše''' je úřadující vláda [[Česko|České republiky]], jmenovaná prezidentem [[Petr Pavel|Petrem Pavlem]] dne 9. prosince 2025. Vládu tvoří koalice hnutí [[ANO 2011]], hnutí [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] a strany [[Motoristé sobě]]. Předsedou vlády je [[Andrej Babiš]] (ANO), který se do této funkce vrátil po čtyřletém působení v opozici.
'''Třetí vláda Andreje Babiše''' je úřadující vláda [[Česká republika|České republiky]], jmenovaná prezidentem [[Petr Pavel|Petrem Pavlem]] dne 15. prosince 2025. Vládu tvoří koalice hnutí [[ANO 2011]], hnutí [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] a strany [[Motoristé sobě]]. Předsedou vlády je [[Andrej Babiš]] (ANO), který se do této funkce vrátil po čtyřletém působení v opozici.


Vláda vzešla z voleb do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] konaných v říjnu 2025, ve kterých došlo k výraznému přeskupení politických sil a drtivé porážce předchozího kabinetu [[Petr Fiala|Petra Fialy]]. Koalice disponuje ve Sněmovně pohodlnou většinou 120 hlasů, což jí teoreticky umožňuje prosazovat zásadní legislativní změny. Programově se kabinet profiluje jako národně-konzervativní s prvky ekonomického populismu, silným akcentem na suverenitu v rámci [[Evropská unie|Evropské unie]] a odporem vůči [[Green Deal|Zelené dohodě pro Evropu]].
Vláda vzešla z [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2025|voleb do Poslanecké sněmovny]] konaných v říjnu 2025 a stala se v pořadí sedmnáctým kabinetem od vzniku samostatné České republiky. Ve Sněmovně se kabinet opírá o většinu 108 mandátů. Dne 15. ledna 2026 jí Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru poměrem hlasů 108 : 91. Programově se kabinet profiluje jako národně-konzervativní s prvky ekonomického populismu, silným důrazem na suverenitu v rámci [[Evropská unie|Evropské unie]] a odporem vůči [[Zelená dohoda pro Evropu|Zelené dohodě pro Evropu]].


Od ledna 2026 se vláda potýká s vážnou vnitřní a institucionální krizí, vyvolanou sporem mezi prezidentem republiky a ministrem zahraničí [[Petr Macinka|Petrem Macinkou]]. Tato situace eskalovala 27. ledna 2026 do otevřeného konfliktu, který ohrožuje samotnou existenci koalice.
Od konce ledna 2026 se vláda nachází uprostřed vážné ústavní krize způsobené otevřeným konfliktem ministra zahraničí [[Petr Macinka|Petra Macinky]] s prezidentem republiky kvůli nejmenování [[Filip Turek|Filipa Turka]] ministrem životního prostředí.


== 🗳️ Vznik vlády a volební kontext ==
== Vznik vlády a volební kontext ==
Cesta ke vzniku třetí Babišovy vlády byla vydlážděna výsledky parlamentních voleb v říjnu 2025, které politologové označují za jedny z nejpřelomovějších v historii samostatné [[Česko|České republiky]]. Volební účast dosáhla rekordních 68,4 %, což svědčilo o mimořádné mobilizaci voličů na obou stranách politického spektra.


=== Volební výsledky (Říjen 2025) ===
=== Volby 2025 ===
Volby potvrdily dominanci hnutí ANO a vzestup protestních stran.
[[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2025|Parlamentní volby]] proběhly 3.–4. října 2025 a přinesly výrazné přeskupení politické mapy. Hnutí [[ANO 2011]] získalo 35,2 % hlasů (84 mandátů), [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] obdrželo 8,8 % (20 mandátů) a [[Motoristé sobě]] dosáhly na 7,1 % (16 mandátů). Součet mandátů těchto tří subjektů (108 celkem) dal koalici pohodlnou většinu nutnou k vyslovení důvěry.
* **[[ANO 2011]]:** Zisk 35,2 % hlasů (84 mandátů). Pro Andreje Babiše šlo o historicky nejlepší výsledek, který mu dal silný mandát k sestavení vlády. Hnutí dokázalo absorbovat nespokojenost s ekonomickou situací a inflací.
* **[[Svoboda a přímá demokracie|SPD]]:** Zisk 8,8 % hlasů (20 mandátů). Strana [[Tomio Okamura|Tomia Okamury]] si udržela své jádro a poprvé v historii vstoupila do přímého vládního angažmá, čímž prolomila dlouholetou izolaci na celostátní úrovni.
* **[[Motoristé sobě]]:** Zisk 7,1 % hlasů (16 mandátů). Největší překvapení voleb. Strana pod vedením [[Petr Macinka|Petra Macinky]] a s výraznou tváří [[Filip Turek|Filipa Turka]] dokázala oslovit voliče tématy ochrany spalovacích motorů a kritikou Bruselu.


Součet mandátů těchto tří subjektů (84 + 20 + 16) dal dohromady ústavní většinu 120 hlasů, což eliminovalo nutnost složitých vyjednávání s menšími stranami.
=== Sestavování vlády ===
Prezident [[Petr Pavel]] pověřil 27. října 2025 předsedu ANO Andreje Babiše sestavením vlády. Povolební jednání provázely spory o personální obsazení klíčových resortů a o řešení [[střet zájmů|střetu zájmů]] premiéra v souvislosti s jeho holdingem [[Agrofert]]. Babiš 4. prosince na [[Instagram]]u oznámil, že Agrofert vloží do svěřenského fondu RSVP Trust, a o pět dní později byl jmenován předsedou vlády. Ministři složili slib 15. prosince 2025.


=== Povolební vyjednávání a jmenování ===
Prezident odmítl jmenovat [[Filip Turek|Filipa Turka]] (Motoristé) ministrem životního prostředí, a to i s ohledem na Turkovy dřívější výroky projevující náklonnost k nacistickému Německu a opakované porušování právního řádu. [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstvo životního prostředí]] proto bylo dočasně svěřeno do řízení ministru zahraničí [[Petr Macinka|Petru Macinkovi]].
Vyjednávání o vládě probíhala relativně rychle, avšak nebyla bez komplikací. Hlavním třecím bodem byla personální obsazení klíčových resortů a zahraničně-politické směřování. Prezident [[Petr Pavel]] od počátku vyjadřoval výhrady k účasti extremistických prvků ve vládě a k nominacím na citlivé posty (zahraničí, životní prostředí).
Vláda byla nakonec jmenována 9. prosince 2025, přičemž prezident odmítl jmenovat [[Filip Turek|Filipa Turka]] ministrem životního prostředí, což se stalo zárodkem budoucí krize.


== 👥 Složení a klíčové postavy ==
== Složení vlády ==
Kabinet má 18 členů. Dominantní postavení v něm má hnutí ANO, které drží klíčové ekonomické a silové resorty. Menší koaliční partneři však získali ideologicky důležité posty.
 
Kabinet má 15 členů (ANO obsadilo 9 míst včetně předsedy vlády, Motoristé 3, SPD 3), přičemž je správně sedmnáctou vládou od vzniku ČR a třetím Babišovým kabinetem.


=== Vedení vlády ===
=== Vedení vlády ===
* **[[Andrej Babiš]] (ANO) – Předseda vlády:** Vrátil se do Strakovy akademie s ambicí „opravit zemi po pětikoalici“. Jeho styl vládnutí je opět manažerský, avšak tentokrát musí více vyvažovat zájmy radikálnějších partnerů.
* '''[[Andrej Babiš]] (ANO) – Předseda vlády'''
* **[[Alena Schillerová]] (ANO) – 1. místopředsedkyně vlády a ministryně financí:** Pokračuje ve své roli správkyně státní kasy. Jejím úkolem je naplnit štědré sociální sliby vlády (zvýšení důchodů, platů) a zároveň udržet schodek rozpočtu v přijatelných mezích.
* '''[[Karel Havlíček]] (ANO) – 1. místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu'''
* **[[Karel Havlíček]] (ANO) – Místopředseda vlády a „superministr“:** Řídí spojené ministerstvo průmyslu, obchodu a dopravy. Je hlavním motorem infrastrukturních projektů a dostavby jaderných bloků.
* '''[[Alena Schillerová]] (ANO) – Místopředsedkyně vlády, ministryně financí'''
* **[[Radim Fiala]] (SPD) – Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj:** Nominace SPD na post vicepremiéra byla ústupkem Babiše pro zajištění loajality Okamurova hnutí. Fiala má na starosti rozvoj regionů a digitalizaci stavebního řízení.
* '''[[Petr Macinka]] (Motoristé) – Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí''' (pověřen též řízením MŽP do jmenování nového ministra)
 
* '''[[Radim Fiala]] (SPD) – Místopředseda vlády, ministr pro místní rozvoj a digitalizaci'''
=== Kontroverzní resorty ===
* **[[Petr Macinka]] (Motoristé sobě) – Ministr zahraničních věcí:** Nejkontroverznější jmenování. Macinka, známý svou ostrou kritikou EU a blízkostí k [[Institut Václava Klause|Institutu Václava Klause]], změnil kurz české diplomacie směrem k „suverénnímu realismu“. Od počátku je v otevřeném konfliktu s prezidentem i proevropskou částí úřednického aparátu.
 
=== Kauza „Stínový ministr“ Filip Turek ===
Specifickou roli hraje [[Filip Turek]] (Motoristé sobě). Ačkoliv byl prezidentem odmítnut jako ministr, fakticky působí jako hlavní ideolog vlády v oblasti energetiky a klimatu. Vláda pro něj zřídila pozici „vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost a revizi Green Dealu“, což prezident Pavel kritizuje jako obcházení ústavy.


== Seznam členů vlády ==
=== Seznam členů vlády ===
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|-
|-
! Úřad !! Člen vlády !! Nominující strana !! Nástup do úřadu !! Odchod z úřadu
! Úřad !! Člen vlády !! Nominující strana !! Nástup do úřadu !! Odchod z úřadu
|-
|-
| '''Předseda vlády''' || [[Andrej Babiš]] || [[ANO 2011|ANO]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
| '''Předseda vlády''' || [[Andrej Babiš]] || [[ANO 2011|ANO]] || 9. prosince 2025 || ''úřadující''
|-
|-
| 1. místopředseda vlády<br>Ministr průmyslu a obchodu || [[Karel Havlíček]] || [[ANO 2011|ANO]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
| 1. místopředseda vlády<br>Ministr průmyslu a obchodu || [[Karel Havlíček]] || [[ANO 2011|ANO]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
Řádek 58: Řádek 49:
| Místopředsedkyně vlády<br>Ministryně financí || [[Alena Schillerová]] || [[ANO 2011|ANO]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
| Místopředsedkyně vlády<br>Ministryně financí || [[Alena Schillerová]] || [[ANO 2011|ANO]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
|-
|-
| rowspan="2" | Místopředseda vlády<br>Ministr zahraničních věcí || [[Petr Macinka]] || [[Motoristé sobě|AUTO]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
| Místopředseda vlády<br>Ministr zahraničních věcí<br>''(pověřen řízením MŽP do 16. 2. 2026)'' || [[Petr Macinka]] || [[Motoristé sobě|AUTO]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
|-
| Místopředseda vlády<br>Ministr pro místní rozvoj a digitalizaci || [[Radim Fiala]] || [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
|-
|-
| colspan="4" | ''[[Petr Macinka]] je zároveň pověřen řízením [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstva životního prostředí]].''
| Ministr obrany || [[Jaromír Zůna]] || nestr. za [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
|-
|-
| Místopředseda vlády<br>Ministr obrany || [[Jaromír Zůna]] || nestr. za [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
| Ministr životního prostředí<br>''(navržen 16. 2. 2026, čeká na jmenování)'' || [[Igor Červený]] || [[Motoristé sobě|AUTO]] || ''navržen'' || —
|-
|-
| Ministr vnitra || [[Lubomír Metnar]] || [[ANO 2011|ANO]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
| Ministr vnitra || [[Lubomír Metnar]] || [[ANO 2011|ANO]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
Řádek 82: Řádek 75:
| Ministr kultury || [[Oto Klempíř]] || nestr. za [[Motoristé sobě|AUTO]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
| Ministr kultury || [[Oto Klempíř]] || nestr. za [[Motoristé sobě|AUTO]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
|-
|-
| Ministr pro sport, prevenci a zdraví || [[Boris Šťastný]] || [[Motoristé sobě|AUTO]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
| Ministr pro sport a turistiku || [[Boris Šťastný]] || [[Motoristé sobě|AUTO]] || 15. prosince 2025 || ''úřadující''
|}
|}


== 📜 Programové priority a legislativa ==
== Programové priority ==
Programové prohlášení vlády, schválené Sněmovnou 5. ledna 2026, definuje pět hlavních pilířů vládnutí. Dokument je směsicí sociálního inženýrství a národního protekcionismu.
 
Programové prohlášení vlády bylo schváleno 5. ledna 2026. Kabinet se profiluje jako národně-konzervativní s důrazem na ekonomický suverenismus.
 
=== Ekonomika ===
Vláda prosazuje regulaci obchodních marží u základních potravin a pohonných hmot a plánuje vznik státního investičního fondu financovaného z dividend státních podniků. Dne 26. ledna 2026 schválila přepracovaný návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun – oproti 286 miliardám, které navrhovala předchozí [[Vláda Petra Fialy|Fialova vláda]]. Opozice i část ekonomů návrh kritizovala jako fiskálně nezodpovědný. Dne 9. února 2026 vláda zrušila [[Národní ekonomická rada vlády|Národní ekonomickou radu vlády (NERV)]] poté, co její členové veřejně zkritizovali výši schodku. Premiér označil za zbytečnou i zákonem zřízenou [[Národní rozpočtová rada|Národní rozpočtovou radu]].
 
=== Energetická suverenita a Green Deal ===
Vláda přijala usnesení o „neslučitelnosti současné podoby [[Zelená dohoda pro Evropu|Zelené dohody pro Evropu]] se zájmy České republiky" a prosazuje zrušení zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. V prosinci 2025 koalice odmítla systém emisních povolenek [[EU ETS|ETS 2]]. Filip Turek byl jmenován vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal a v únoru 2026 byl zařazen mezi členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek – tedy do orgánu, který bude rozdělovat miliardy korun z klimatické politiky, na jejíž eliminaci Turek politicky pracuje.
 
Vláda rovněž připravuje legislativu pro posílení státní kontroly nad energetickou skupinou [[ČEZ]] (tzv. Lex ČEZ).
 
=== Doprava a infrastruktura ===
Místopředseda vlády [[Karel Havlíček]] představil plán „Dálnice 2030" s cílem dokončit páteřní dálniční síť do konce dekády. Stát plánuje rekordní investice do dopravní infrastruktury.
 
=== Migrace a bezpečnost ===
Vláda odmítla implementaci [[Pakt o migraci a azylu|migračního paktu EU]] a zpřísnila podmínky pro udělování pracovních víz. Pod tlakem SPD posílila ostrahu státní hranice.
 
=== Omezení parlamentních obstrukcí ===
V reakci na praxi předchozích opozičních vystoupení (Okamura měl rekord přes 10 hodin, Babiš přes 6 hodin obstruktivních projevů) vláda záhy po svém vzniku podpořila změny jednacího řádu [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] omezující možnost nekonečných projevů. Vládní stanovisko bylo zasláno do Sněmovny 23. prosince 2025.
 
== Krize: spor o ministerstvo životního prostředí ==
 
=== Pozadí: kauza Filip Turek ===
[[Motoristé sobě]] původně chtěli obsadit post ministra životního prostředí europoslancem [[Filip Turek|Filipem Turkem]]. Prezident [[Petr Pavel]] ho odmítl jmenovat s odkazem na jeho dřívější výroky projevující sympatie k nacistickému Německu, opakované porušování právního řádu a pochybná vyjádření na sociálních sítích. Turek proto dostal compensační post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a [[Green Deal]].
 
=== Macinkovy SMS a obvinění z vydírání (27. ledna 2026) ===
V nočních hodinách 26. ledna 2026 zaslal ministr zahraničí [[Petr Macinka]] textové zprávy prezidentovu poradci [[Petr Kolář (poradce)|Petru Kolářovi]]. V nich mimo jiné napsal, že prezident „může získat klid, když bude Turek na MŽP", a varoval: „Pokud ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace." Macinka sdělil, že má ve svém přístupu podporu premiéra [[Andrej Babiš|Babiše]] i [[Tomio Okamura|Okamury]] z SPD a pohrozil, že „důsledky ho velice překvapí".
 
Prezident Petr Pavel dne 27. ledna 2026 svolal mimořádnou tiskovou konferenci, na níž obsah zpráv zveřejnil a označil Macinkovo jednání za pokus o vydírání ústavního činitele, nepřijatelné a neakceptovatelné v demokratickém státě. Oznámil podání podnětu bezpečnostním složkám a předání zpráv právníkům k posouzení trestněprávní relevance. [[Policie České republiky|Policie]] podnět potvrdila.
 
Macinka na své tiskové konferenci svá slova za vydírání neoznačil, nýbrž za standardní politické vyjednávání. Prohlásil, že prezident se „pohybuje mimo ústavní rámec" tím, že odmítá Turka jmenovat, a navrhoval, aby Česko na letním summitu [[NATO]] v Turecku representoval místo hlavy státu premiér. Svůj záměr tlumočit tuto pozici generálnímu tajemníkovi NATO [[Mark Rutte|Marku Ruttemu]] při cestě do Bruselu kritici označili za bezprecedentní.
 
Premiér [[Andrej Babiš]] označil Macinkova slova za „nešťastná", za vydírání je ale nepovažoval, Macinku neodvolal a prohlásil, že spolupráce s ním je „výborná". Babiš pozval Pavla i Macinku na společné jednání. Pavel odmítl se s Macinkou sejít a setkání s premiérem absolvoval bez něj.
 
=== Dohoda Pavel–Babiš (4. února 2026) ===
Dne 4. února 2026 se Pavel s Babišem setkali na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Shodli se, že není možné, aby MZV přestalo spolupracovat s prezidentem, a dohodli se na ukončení dosavadního formátu koordinačních schůzek ústavních činitelů k zahraniční politice. Namísto toho se mají Pavel a Babiš scházet bilaterálně v intervalu čtyř až šesti týdnů. Babiš zároveň prohlásil, že otázka jmenování Turka ministrem je uzavřená a Turek se jím nestane. Macinka se přes to do Bruselu vydal, čímž koordinační schůzka na Hradě záměrně bez šéfa diplomacie proběhla.
 
=== Demonstrace „Stojíme za prezidentem!" (1. a 15. února 2026) ===
Dne 1. února 2026 uspořádal spolek [[Milion chvilek pro demokracii]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském]] a [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] v [[Praha|Praze]] demonstraci „Stojíme za prezidentem!". Přes mrazivé počasí se jí podle organizátorů zúčastnilo 80 000 až 90 000 lidí. Petice téhož jména překonala během několika dní hranici 600 000 podpisů a stala se podle organizátorů nejúspěšnější podpisovou akcí v historii ČR (k 17. únoru 2026 přes 770 000 podpisů). Dne 15. února 2026 se konala navazující shromáždění ve více než 400 obcích po celé České republice. Šéf Milionu chvilek [[Mikuláš Minář]] oznámil, že po dosažení milionu podpisů se uskuteční velká demonstrace na [[Letenská pláň|Letné]] – konkrétně 21. března 2026.
 
=== Hlasování o nedůvěře vládě (4. února 2026) ===
Opoziční strany ([[ODS]], [[STAN]], [[Česká pirátská strana|Piráti]], [[TOP 09]], [[KDU-ČSL]]) vyvolaly mimořádnou schůzi Sněmovny a podaly návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Sněmovna jednala přes 22 hodin, přičemž koalice využila příležitost k rekapitulaci kauz předchozí Fialovy vlády. Návrh byl zamítnut předvídatelnou většinou 108 koaličních hlasů. Bylo to první hlasování o nedůvěře vládě již 20 dní po hlasování o důvěře.
 
=== Nový kandidát na ministra životního prostředí: Igor Červený (16. února 2026) ===
Dne 16. února 2026 předseda Motoristů Macinka potvrdil, že strana ustupuje od Turkovy kandidatury a navrhuje nového kandidáta. Na tiskové konferenci po jednání vlády ho představil premiér Babiš – je jím poslanec Motoristů [[Igor Červený]]. Babiš téhož dne zaslal prezidentovi Pavlovi návrh na jeho jmenování a požádal o ukončení Macinkova pověření. [[Pražský hrad|Hrad]] potvrdil přijetí nominace a avizoval prezidentovo osobní setkání s Červeným před jmenováním. Turek, který o nominaci informoval veřejnost přes Instagram již v neděli večer, okomentoval výběr slovy, že Červený „bude dělat na ministerstvu to, co mu na očích uvidí" – výrok, který vzbudil kritiku opozice.
 
== Střet zájmů a kauza Agrofert ==
 
Premiér Babiš se celé funkční období potýká s nevyřešeným [[střet zájmů|střetem zájmů]] v souvislosti s vlastnictvím holdingu [[Agrofert]]. Dne 4. prosince 2025 oznámil veřejně záměr vložit Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust, čímž naplnil podmínku prezidenta Pavla pro jmenování. Faktický převod akcií se ke konci února 2026 dosud neuskutečnil – Babiš čeká na potvrzení dokumentů ze tří unijních zemí, v nichž má Agrofert sídla. Zůstává jediným akcionářem holdingu.
 
[[Státní zemědělský intervenční fond]] (SZIF) nevymáhá dotace, které by měl Agrofert státu vrátit (přibližně 7 miliard korun) kvůli střetu zájmů z doby předchozích Babišových vlád, přestože soudy již část nároků označily za promlčenou. Kritici vidí v nečinnosti SZIF přímý důsledek politického vlivu premiéra.


=== 1. Ekonomika a životní úroveň ===
== Kauzy imunity: Babiš a Okamura ==
Vláda deklarovala jako absolutní prioritu zastavení poklesu reálných mezd.
* **Investiční fond národní obnovy:** Vznik státního fondu pro strategické investice, do kterého mají být převedeny dividendy ze státních podniků.
* **Regulace cen:** Zavedení přísné kontroly marží u základních potravin a pohonných hmot. Cena benzínu Natural 95 se díky vládním zásahům v lednu 2026 držela na průměrných 35,50 Kč/l.


=== 2. Energetická suverenita ===
=== Kauza Čapí hnízdo ===
Cílem je plné ovládnutí energetické infrastruktury státem.
Premiér Babiš a europoslankyně [[Jana Nagyová]] čelí obžalobě za padesátimilionovou dotaci na areál [[Čapí hnízdo]] u středočeských Olbramovic. Pražský městský soud je dvakrát nepravomocně osvobodil. Soud požádal Sněmovnu o čtvrté vydání Babiše k trestnímu stíhání. Babiš tentokrát o vydání Sněmovnu nežádal (na rozdíl od dřívějších případů, kdy o to sám požádal). Sněmovní mandátový a imunitní výbor doporučil plénu Babiše nevydávat; hlasování o vydání (nebo nevydání) je naplánováno na mimořádnou schůzi 5. března 2026. Vzhledem k koaliční většině se očekává, že Sněmovna vydání odmítne.
* **Lex ČEZ:** Příprava legislativy pro povinný odkup (vytěsnění) minoritních akcionářů energetické skupiny [[ČEZ]]. Vláda chce mít 100% kontrolu nad cenotvorbou elektřiny.


=== 3. Válka s Green Dealem ===
=== Kauza předvolebních plakátů Okamury ===
Pod tlakem Motoristů sobě vláda přijala usnesení o „neslučitelnosti současné podoby Zelené dohody se zájmy ČR“.
Soudy požádaly Sněmovnu o vydání předsedy SPD a předsedy Sněmovny [[Tomio Okamura|Tomia Okamury]] k trestnímu stíhání v kauze kontroverzních předvolebních plakátů SPD (plakát s osobou tmavé pleti a nožem a plakát s romskými chlapci). Imunitní výbor nedoporučil vydání ani Okamury; plénum bude hlasovat na téže schůzi 5. března 2026.
* **Spalovací motory:** Česká republika oficiálně podala návrh na zrušení zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035.
* **Emisní povolenky:** Požadavek na zastropování ceny povolenek nebo vystoupení ze systému [[EU ETS]] pro domácnosti.


=== 4. Doprava a infrastruktura ===
== Zahraniční politika ==
Karel Havlíček představil plán „Dálnice 2030“, který počítá s kompletním dobudováním páteřní dálniční sítě do konce dekády, včetně sporné dálnice D3 přes Posázaví.


=== 5. Migrace a bezpečnost ===
Ministr zahraničí Macinka prosazuje zahraniční politiku pod heslem „suverénní realismus" inspirovanou [[Institut Václava Klause|Institutem Václava Klause]]. V prvních týdnech vláda zrušila usnesení o vyslání velvyslanců schválených za Fialovy vlády do 14 diplomatických misí (Addis Abeba, Baku, Dauhá, Dillí, Káhira, Lima, Lisabon, Podgorica, Řím, Santiago de Chile, Skopje a stálé mise v Paříži, Ženevě, New Yorku a Washingtonu). Opozice tuto rošádu označila za bezprecedentní. Macinkovy škrty zasáhly i humanitární a rozvojovou pomoc – výdaje byly kráceny až o 80 %.
Vláda, zejména pod tlakem SPD, odmítla implementaci migračního paktu EU. Byla posílena ostraha hranic a zpřísněny podmínky pro udělování pracovních víz pro občany ze zemí mimo EU.


== ⚡ Aktuální krize: Válka na Hradě (Leden 2026) ==
Spor s prezidentem eskaloval v otázce zastoupení Česka na letním summitu [[NATO]] v Turecku: Macinka navrhoval, aby místo hlavy státu jel Babiš, a o věci informoval generálního tajemníka NATO [[Mark Rutte|Marka Rutteho]]. Kritici tento krok označili za poškozování zahraničněpolitické pověsti ČR.
To, co začalo jako programový spor, přerostlo v lednu 2026 v nejvážnější ústavní krizi od roku 1998. Ohniskem konfliktu je vztah mezi prezidentem [[Petr Pavel|Petrem Pavlem]] a ministrem zahraničí [[Petr Macinka|Petrem Macinkou]].


=== Chronologie dnešního dne (27. ledna 2026) ===
=== Vztah k NATO a Ukrajině ===
Události úterý 27. ledna 2026 otřásly základy třetí Babišovy vlády.
Vláda deklarovala věrnost [[NATO]] (navzdory reservovanému postoji části SPD), avšak odmítla navyšovat výdaje na obranu – [[Tomio Okamura|Okamura]] veřejně prohlásil, že vláda výdaje na obranu navyšovat nebude. Prezident Pavel naproti tomu považuje plnění závazku 2 % HDP vůči NATO za klíčové. MZV poskytlo Ukrajině elektrické generátory (maximálně za 10 milionů korun). Otázka dodávky letounů [[L-159]] [[Ukrajina|Ukrajině]] se stala dalším ohniskem sporu: Macinka ve svých SMS napsal, že jediný důvod, proč Ukrajina tyto letouny nedostane, je to, že o věci „prezident uváženě mluvil do médií".


* **13:00 – Tisková konference na Hradě:** Prezident Petr Pavel předstoupil před novináře a zveřejnil obsah SMS zpráv, které mu zasílal ministr Macinka.
== Ekonomický kontext ==
** *Obsah:* Macinka měl ve zprávách vyhrožovat, že pokud prezident nejmenuje Filipa Turka plnohodnotným členem vlády (ministrem), poslanci Motoristů a SPD zablokují ve Sněmovně schválení prezidentova návrhu na nové ústavní soudce a výrazně zkrátí rozpočet Kanceláře prezidenta republiky.
** *Reakce:* Prezident označil toto jednání za vydírání ústavního činitele a oznámil podání trestního oznámení.


* **15:30 – Krizový štáb ve Strakově akademii:** Premiér [[Andrej Babiš]] svolal mimořádné jednání špiček ANO. Podle zákulisních informací si Babiš uvědomuje vážnost situace.
* '''Státní dluh:''' Přesáhl 3 biliony Kč, opozice varuje před fiskální neudržitelností.
** *Strategie:* Premiér se snaží situaci vyřešit „šalamounsky“. Nabídl Macinkovi čestný odchod na post velvyslance (např. v [[Maďarsko|Maďarsku]] nebo na [[Slovensko|Slovensku]]) a jeho nahrazení méně konfliktním diplomatem.
* '''Inflace:''' V lednu 2026 meziročně 2,8 %, stabilizovaná částečně i díky cenovým regulacím, které ekonomové kritizují jako deformaci trhu.
** *Odpověď:* Petr Macinka tuto nabídku přímo na jednání odmítl s tím, že má mandát od voličů a nebude ustupovat „aktivistickému prezidentovi“.
* '''Nezaměstnanost:''' Nízká, průmysl se ale potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.
* '''Rozpočet 2026:''' Schodek 310 miliard korun; vláda zrušila NERV poté, co rada schodek zkritizovala.


* **18:00 – Vstup Filipa Turka:** Filip Turek zveřejnil na sociálních sítích emotivní video. V něm obvinil prezidenta a tajné služby ([[BIS]]) ze spiknutí.
== Opozice ==
** *Citace:* „Zneužívají tajné služby k politickému boji proti lidem, kteří mají jiný názor na auta a svobodu. Chtějí nás zničit, protože se nás bojí.“
** *Dopad:* Toto video dále radikalizovalo příznivce vlády a znemožnilo Babišovi tiché řešení sporu.


=== Politické důsledky ===
Opoziční koalice [[ODS]], [[STAN]], [[Česká pirátská strana|Piráti]], [[TOP 09]] a [[KDU-ČSL]] kritizuje vládu na několika frontách: nárůst schodku, střet zájmů premiéra, postup vůči Turka a Macinkovu zahraniční politiku. Po selhání prvního hlasování o nedůvěře (4. února 2026) opoziční strany avizují, že budou nadále využívat všechny dostupné parlamentní nástroje. Místopředsedkyně ODS Eva Decroix a další lídři opozice se zúčastnili nebo veřejně podpořili demonstrace Milionu chvilek. Předseda ODS [[Martin Kupka]] označil Macinkovy SMS za „mafiánské praktiky".
Opozice ([[ODS]], [[STAN]], [[Piráti]]) okamžitě reagovala oznámením, že na středu 28. ledna svolá mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě. Ačkoliv opozice nemá dostatek hlasů (80 proti 120), spoléhá na to, že spor mezi prezidentem a Macinkou by mohl vést k rozpadu vládní koalice zevnitř, pokud by Babiš pod tlakem okolností Macinku skutečně odvolal a Motoristé by vládu opustili.


== 📈 Ekonomický kontext vlády ==
== Poznámky ==
Vládnutí třetího kabinetu Andreje Babiše probíhá v specifickém ekonomickém kontextu začátku roku 2026.
* **Státní dluh:** Dosáhl výše 3,4 bilionu Kč. Opozice varuje před „řeckou cestou“, vláda argumentuje nutností investic.
* **Inflace:** V lednu 2026 činila meziročně 2,8 %. Podařilo se ji stabilizovat, částečně i díky vládním regulacím cen, což však ekonomové kritizují jako nesystémové řešení deformující trh.
* **Nezaměstnanost:** Zůstává nízká, ale průmysl hlásí nedostatek kvalifikovaných pracovníků, což vláda řeší selektivní migrací, která je však v rozporu s rétorikou SPD.


== 💡 Pro laiky: Co se to vlastně děje? ==
* Vedoucí [[Úřad vlády České republiky|Úřadu vlády]] je [[Tünde Bartha]], tiskovou mluvčí vlády [[Karla Mráčková]].
Představte si, že si rodina (Česká republika) najala novou firmu na správu domu (Vládu Andreje Babiše). Tato firma slíbila, že opraví střechu, zlevní topení a vyhodí domovníka, který zakazoval parkování na dvoře (EU/Green Deal).
* Kabinet je skutečně 15členný (nikoliv 18členný, jak uváděly dřívější verze), přičemž Macinka dočasně vedl dvě ministerstva.
Jenže jeden ze zaměstnanců firmy (ministr Macinka) se začal hádat s majitelem domu (prezidentem Pavlem). Zaměstnanec chce, aby majitel dal klíče od kotelny jeho kamarádovi (Filipu Turkovi), kterého ale majitel považuje za nebezpečného pyromana.
* Předseda Sněmovny [[Tomio Okamura]] (SPD) je předmětem žádosti o zbavení imunity, přestože je zároveň jedním ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů ČR.
Zaměstnanec Macinka začal majiteli vyhrožovat: „Když mu ty klíče nedáš, přestaneme ti platit za úklid a nepustíme ti domů instalatéry (Ústavní soudce).“
Majitel to oznámil na policii. Šéf firmy (Babiš) teď neví, co dělat. Když vyhodí svého zaměstnance, rozpadne se mu celá parta a nebude moct spravovat dům. Když ho nevyhodí, bude ve válce s majitelem i policií.


== Zdroje ==
== Zdroje ==
Řádek 145: Řádek 169:
* [https://www.psp.cz Web Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR]
* [https://www.psp.cz Web Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR]
* [https://www.hrad.cz Oficiální stránky prezidenta republiky]
* [https://www.hrad.cz Oficiální stránky prezidenta republiky]
* [https://ct24.ceskatelevize.cz Zpravodajství ČT24 – Vládní krize]
* [https://ct24.ceskatelevize.cz ČT24 – zpravodajství]
* [https://www.motoristesobe.cz Webové stránky koaličního partnera]
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Stoj%C3%ADme_za_prezidentem! Wikipedie: Stojíme za prezidentem!]


{{DEFAULTSORT:Vláda Andreje Babiše 03}}
{{DEFAULTSORT:Vláda Andreje Babiše 03}}
Řádek 155: Řádek 179:
[[Kategorie:Vládní krize v Česku]]
[[Kategorie:Vládní krize v Česku]]
[[Kategorie:Andrej Babiš]]
[[Kategorie:Andrej Babiš]]
[[Kategorie:Osoby spojené s vládní krizí 2026]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.0]]

Aktuální verze z 17. 2. 2026, 18:02

Třetí vláda Andreje Babiše
Základní informace
PředsedaAndrej Babiš
SloženíANO 2011
SPD
Motoristé sobě
Počet členů15 (původně), od února 2026 16
Období a mandát
Jmenování15. prosince 2025
Důvěra15. ledna 2026 (108 : 91)
OpoziceODS, STAN, Piráti, TOP 09, KDU-ČSL
Instituce a správa
Chronologie

Třetí vláda Andreje Babiše je úřadující vláda České republiky, jmenovaná prezidentem Petrem Pavlem dne 15. prosince 2025. Vládu tvoří koalice hnutí ANO 2011, hnutí SPD a strany Motoristé sobě. Předsedou vlády je Andrej Babiš (ANO), který se do této funkce vrátil po čtyřletém působení v opozici.

Vláda vzešla z voleb do Poslanecké sněmovny konaných v říjnu 2025 a stala se v pořadí sedmnáctým kabinetem od vzniku samostatné České republiky. Ve Sněmovně se kabinet opírá o většinu 108 mandátů. Dne 15. ledna 2026 jí Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru poměrem hlasů 108 : 91. Programově se kabinet profiluje jako národně-konzervativní s prvky ekonomického populismu, silným důrazem na suverenitu v rámci Evropské unie a odporem vůči Zelené dohodě pro Evropu.

Od konce ledna 2026 se vláda nachází uprostřed vážné ústavní krize způsobené otevřeným konfliktem ministra zahraničí Petra Macinky s prezidentem republiky kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí.

Vznik vlády a volební kontext

Volby 2025

Parlamentní volby proběhly 3.–4. října 2025 a přinesly výrazné přeskupení politické mapy. Hnutí ANO 2011 získalo 35,2 % hlasů (84 mandátů), SPD obdrželo 8,8 % (20 mandátů) a Motoristé sobě dosáhly na 7,1 % (16 mandátů). Součet mandátů těchto tří subjektů (108 celkem) dal koalici pohodlnou většinu nutnou k vyslovení důvěry.

Sestavování vlády

Prezident Petr Pavel pověřil 27. října 2025 předsedu ANO Andreje Babiše sestavením vlády. Povolební jednání provázely spory o personální obsazení klíčových resortů a o řešení střetu zájmů premiéra v souvislosti s jeho holdingem Agrofert. Babiš 4. prosince na Instagramu oznámil, že Agrofert vloží do svěřenského fondu RSVP Trust, a o pět dní později byl jmenován předsedou vlády. Ministři složili slib 15. prosince 2025.

Prezident odmítl jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí, a to i s ohledem na Turkovy dřívější výroky projevující náklonnost k nacistickému Německu a opakované porušování právního řádu. Ministerstvo životního prostředí proto bylo dočasně svěřeno do řízení ministru zahraničí Petru Macinkovi.

Složení vlády

Kabinet má 15 členů (ANO obsadilo 9 míst včetně předsedy vlády, Motoristé 3, SPD 3), přičemž je správně sedmnáctou vládou od vzniku ČR a třetím Babišovým kabinetem.

Vedení vlády

  • Andrej Babiš (ANO) – Předseda vlády
  • Karel Havlíček (ANO) – 1. místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu
  • Alena Schillerová (ANO) – Místopředsedkyně vlády, ministryně financí
  • Petr Macinka (Motoristé) – Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí (pověřen též řízením MŽP do jmenování nového ministra)
  • Radim Fiala (SPD) – Místopředseda vlády, ministr pro místní rozvoj a digitalizaci

Seznam členů vlády

Úřad Člen vlády Nominující strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předseda vlády Andrej Babiš ANO 9. prosince 2025 úřadující
1. místopředseda vlády
Ministr průmyslu a obchodu		 Karel Havlíček ANO 15. prosince 2025 úřadující
Místopředsedkyně vlády
Ministryně financí		 Alena Schillerová ANO 15. prosince 2025 úřadující
Místopředseda vlády
Ministr zahraničních věcí
(pověřen řízením MŽP do 16. 2. 2026)		 Petr Macinka AUTO 15. prosince 2025 úřadující
Místopředseda vlády
Ministr pro místní rozvoj a digitalizaci		 Radim Fiala SPD 15. prosince 2025 úřadující
Ministr obrany Jaromír Zůna nestr. za SPD 15. prosince 2025 úřadující
Ministr životního prostředí
(navržen 16. 2. 2026, čeká na jmenování)		 Igor Červený AUTO navržen —
Ministr vnitra Lubomír Metnar ANO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc nestr. za ANO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka ANO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nestr. za ANO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga nestr. za ANO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr dopravy Ivan Bednárik nestr. za SPD 15. prosince 2025 úřadující
Ministr zemědělství Martin Šebestyán nestr. za SPD 15. prosince 2025 úřadující
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová ANO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr kultury Oto Klempíř nestr. za AUTO 15. prosince 2025 úřadující
Ministr pro sport a turistiku Boris Šťastný AUTO 15. prosince 2025 úřadující

Programové priority

Programové prohlášení vlády bylo schváleno 5. ledna 2026. Kabinet se profiluje jako národně-konzervativní s důrazem na ekonomický suverenismus.

Ekonomika

Vláda prosazuje regulaci obchodních marží u základních potravin a pohonných hmot a plánuje vznik státního investičního fondu financovaného z dividend státních podniků. Dne 26. ledna 2026 schválila přepracovaný návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun – oproti 286 miliardám, které navrhovala předchozí Fialova vláda. Opozice i část ekonomů návrh kritizovala jako fiskálně nezodpovědný. Dne 9. února 2026 vláda zrušila Národní ekonomickou radu vlády (NERV) poté, co její členové veřejně zkritizovali výši schodku. Premiér označil za zbytečnou i zákonem zřízenou Národní rozpočtovou radu.

Energetická suverenita a Green Deal

Vláda přijala usnesení o „neslučitelnosti současné podoby Zelené dohody pro Evropu se zájmy České republiky" a prosazuje zrušení zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. V prosinci 2025 koalice odmítla systém emisních povolenek ETS 2. Filip Turek byl jmenován vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal a v únoru 2026 byl zařazen mezi členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek – tedy do orgánu, který bude rozdělovat miliardy korun z klimatické politiky, na jejíž eliminaci Turek politicky pracuje.

Vláda rovněž připravuje legislativu pro posílení státní kontroly nad energetickou skupinou ČEZ (tzv. Lex ČEZ).

Doprava a infrastruktura

Místopředseda vlády Karel Havlíček představil plán „Dálnice 2030" s cílem dokončit páteřní dálniční síť do konce dekády. Stát plánuje rekordní investice do dopravní infrastruktury.

Migrace a bezpečnost

Vláda odmítla implementaci migračního paktu EU a zpřísnila podmínky pro udělování pracovních víz. Pod tlakem SPD posílila ostrahu státní hranice.

Omezení parlamentních obstrukcí

V reakci na praxi předchozích opozičních vystoupení (Okamura měl rekord přes 10 hodin, Babiš přes 6 hodin obstruktivních projevů) vláda záhy po svém vzniku podpořila změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny omezující možnost nekonečných projevů. Vládní stanovisko bylo zasláno do Sněmovny 23. prosince 2025.

Krize: spor o ministerstvo životního prostředí

Pozadí: kauza Filip Turek

Motoristé sobě původně chtěli obsadit post ministra životního prostředí europoslancem Filipem Turkem. Prezident Petr Pavel ho odmítl jmenovat s odkazem na jeho dřívější výroky projevující sympatie k nacistickému Německu, opakované porušování právního řádu a pochybná vyjádření na sociálních sítích. Turek proto dostal compensační post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal.

Macinkovy SMS a obvinění z vydírání (27. ledna 2026)

V nočních hodinách 26. ledna 2026 zaslal ministr zahraničí Petr Macinka textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi. V nich mimo jiné napsal, že prezident „může získat klid, když bude Turek na MŽP", a varoval: „Pokud ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace." Macinka sdělil, že má ve svém přístupu podporu premiéra Babiše i Okamury z SPD a pohrozil, že „důsledky ho velice překvapí".

Prezident Petr Pavel dne 27. ledna 2026 svolal mimořádnou tiskovou konferenci, na níž obsah zpráv zveřejnil a označil Macinkovo jednání za pokus o vydírání ústavního činitele, nepřijatelné a neakceptovatelné v demokratickém státě. Oznámil podání podnětu bezpečnostním složkám a předání zpráv právníkům k posouzení trestněprávní relevance. Policie podnět potvrdila.

Macinka na své tiskové konferenci svá slova za vydírání neoznačil, nýbrž za standardní politické vyjednávání. Prohlásil, že prezident se „pohybuje mimo ústavní rámec" tím, že odmítá Turka jmenovat, a navrhoval, aby Česko na letním summitu NATO v Turecku representoval místo hlavy státu premiér. Svůj záměr tlumočit tuto pozici generálnímu tajemníkovi NATO Marku Ruttemu při cestě do Bruselu kritici označili za bezprecedentní.

Premiér Andrej Babiš označil Macinkova slova za „nešťastná", za vydírání je ale nepovažoval, Macinku neodvolal a prohlásil, že spolupráce s ním je „výborná". Babiš pozval Pavla i Macinku na společné jednání. Pavel odmítl se s Macinkou sejít a setkání s premiérem absolvoval bez něj.

Dohoda Pavel–Babiš (4. února 2026)

Dne 4. února 2026 se Pavel s Babišem setkali na Pražském hradě. Shodli se, že není možné, aby MZV přestalo spolupracovat s prezidentem, a dohodli se na ukončení dosavadního formátu koordinačních schůzek ústavních činitelů k zahraniční politice. Namísto toho se mají Pavel a Babiš scházet bilaterálně v intervalu čtyř až šesti týdnů. Babiš zároveň prohlásil, že otázka jmenování Turka ministrem je uzavřená a Turek se jím nestane. Macinka se přes to do Bruselu vydal, čímž koordinační schůzka na Hradě záměrně bez šéfa diplomacie proběhla.

Demonstrace „Stojíme za prezidentem!" (1. a 15. února 2026)

Dne 1. února 2026 uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze demonstraci „Stojíme za prezidentem!". Přes mrazivé počasí se jí podle organizátorů zúčastnilo 80 000 až 90 000 lidí. Petice téhož jména překonala během několika dní hranici 600 000 podpisů a stala se podle organizátorů nejúspěšnější podpisovou akcí v historii ČR (k 17. únoru 2026 přes 770 000 podpisů). Dne 15. února 2026 se konala navazující shromáždění ve více než 400 obcích po celé České republice. Šéf Milionu chvilek Mikuláš Minář oznámil, že po dosažení milionu podpisů se uskuteční velká demonstrace na Letné – konkrétně 21. března 2026.

Hlasování o nedůvěře vládě (4. února 2026)

Opoziční strany (ODS, STAN, Piráti, TOP 09, KDU-ČSL) vyvolaly mimořádnou schůzi Sněmovny a podaly návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Sněmovna jednala přes 22 hodin, přičemž koalice využila příležitost k rekapitulaci kauz předchozí Fialovy vlády. Návrh byl zamítnut předvídatelnou většinou 108 koaličních hlasů. Bylo to první hlasování o nedůvěře vládě již 20 dní po hlasování o důvěře.

Nový kandidát na ministra životního prostředí: Igor Červený (16. února 2026)

Dne 16. února 2026 předseda Motoristů Macinka potvrdil, že strana ustupuje od Turkovy kandidatury a navrhuje nového kandidáta. Na tiskové konferenci po jednání vlády ho představil premiér Babiš – je jím poslanec Motoristů Igor Červený. Babiš téhož dne zaslal prezidentovi Pavlovi návrh na jeho jmenování a požádal o ukončení Macinkova pověření. Hrad potvrdil přijetí nominace a avizoval prezidentovo osobní setkání s Červeným před jmenováním. Turek, který o nominaci informoval veřejnost přes Instagram již v neděli večer, okomentoval výběr slovy, že Červený „bude dělat na ministerstvu to, co mu na očích uvidí" – výrok, který vzbudil kritiku opozice.

Střet zájmů a kauza Agrofert

Premiér Babiš se celé funkční období potýká s nevyřešeným střetem zájmů v souvislosti s vlastnictvím holdingu Agrofert. Dne 4. prosince 2025 oznámil veřejně záměr vložit Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust, čímž naplnil podmínku prezidenta Pavla pro jmenování. Faktický převod akcií se ke konci února 2026 dosud neuskutečnil – Babiš čeká na potvrzení dokumentů ze tří unijních zemí, v nichž má Agrofert sídla. Zůstává jediným akcionářem holdingu.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nevymáhá dotace, které by měl Agrofert státu vrátit (přibližně 7 miliard korun) kvůli střetu zájmů z doby předchozích Babišových vlád, přestože soudy již část nároků označily za promlčenou. Kritici vidí v nečinnosti SZIF přímý důsledek politického vlivu premiéra.

Kauzy imunity: Babiš a Okamura

Kauza Čapí hnízdo

Premiér Babiš a europoslankyně Jana Nagyová čelí obžalobě za padesátimilionovou dotaci na areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic. Pražský městský soud je dvakrát nepravomocně osvobodil. Soud požádal Sněmovnu o čtvrté vydání Babiše k trestnímu stíhání. Babiš tentokrát o vydání Sněmovnu nežádal (na rozdíl od dřívějších případů, kdy o to sám požádal). Sněmovní mandátový a imunitní výbor doporučil plénu Babiše nevydávat; hlasování o vydání (nebo nevydání) je naplánováno na mimořádnou schůzi 5. března 2026. Vzhledem k koaliční většině se očekává, že Sněmovna vydání odmítne.

Kauza předvolebních plakátů Okamury

Soudy požádaly Sněmovnu o vydání předsedy SPD a předsedy Sněmovny Tomia Okamury k trestnímu stíhání v kauze kontroverzních předvolebních plakátů SPD (plakát s osobou tmavé pleti a nožem a plakát s romskými chlapci). Imunitní výbor nedoporučil vydání ani Okamury; plénum bude hlasovat na téže schůzi 5. března 2026.

Zahraniční politika

Ministr zahraničí Macinka prosazuje zahraniční politiku pod heslem „suverénní realismus" inspirovanou Institutem Václava Klause. V prvních týdnech vláda zrušila usnesení o vyslání velvyslanců schválených za Fialovy vlády do 14 diplomatických misí (Addis Abeba, Baku, Dauhá, Dillí, Káhira, Lima, Lisabon, Podgorica, Řím, Santiago de Chile, Skopje a stálé mise v Paříži, Ženevě, New Yorku a Washingtonu). Opozice tuto rošádu označila za bezprecedentní. Macinkovy škrty zasáhly i humanitární a rozvojovou pomoc – výdaje byly kráceny až o 80 %.

Spor s prezidentem eskaloval v otázce zastoupení Česka na letním summitu NATO v Turecku: Macinka navrhoval, aby místo hlavy státu jel Babiš, a o věci informoval generálního tajemníka NATO Marka Rutteho. Kritici tento krok označili za poškozování zahraničněpolitické pověsti ČR.

Vztah k NATO a Ukrajině

Vláda deklarovala věrnost NATO (navzdory reservovanému postoji části SPD), avšak odmítla navyšovat výdaje na obranu – Okamura veřejně prohlásil, že vláda výdaje na obranu navyšovat nebude. Prezident Pavel naproti tomu považuje plnění závazku 2 % HDP vůči NATO za klíčové. MZV poskytlo Ukrajině elektrické generátory (maximálně za 10 milionů korun). Otázka dodávky letounů L-159 Ukrajině se stala dalším ohniskem sporu: Macinka ve svých SMS napsal, že jediný důvod, proč Ukrajina tyto letouny nedostane, je to, že o věci „prezident uváženě mluvil do médií".

Ekonomický kontext

  • Státní dluh: Přesáhl 3 biliony Kč, opozice varuje před fiskální neudržitelností.
  • Inflace: V lednu 2026 meziročně 2,8 %, stabilizovaná částečně i díky cenovým regulacím, které ekonomové kritizují jako deformaci trhu.
  • Nezaměstnanost: Nízká, průmysl se ale potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.
  • Rozpočet 2026: Schodek 310 miliard korun; vláda zrušila NERV poté, co rada schodek zkritizovala.

Opozice

Opoziční koalice ODS, STAN, Piráti, TOP 09 a KDU-ČSL kritizuje vládu na několika frontách: nárůst schodku, střet zájmů premiéra, postup vůči Turka a Macinkovu zahraniční politiku. Po selhání prvního hlasování o nedůvěře (4. února 2026) opoziční strany avizují, že budou nadále využívat všechny dostupné parlamentní nástroje. Místopředsedkyně ODS Eva Decroix a další lídři opozice se zúčastnili nebo veřejně podpořili demonstrace Milionu chvilek. Předseda ODS Martin Kupka označil Macinkovy SMS za „mafiánské praktiky".

Poznámky

  • Vedoucí Úřadu vlády je Tünde Bartha, tiskovou mluvčí vlády Karla Mráčková.
  • Kabinet je skutečně 15členný (nikoliv 18členný, jak uváděly dřívější verze), přičemž Macinka dočasně vedl dvě ministerstva.
  • Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) je předmětem žádosti o zbavení imunity, přestože je zároveň jedním ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů ČR.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Třetí_vláda_Andreje_Babiše&oldid=88542“