Parasympatikus

Rozbalit box

Obsah boxu

Parasympatikus nebo také parasympatický nervový systém je jedna ze dvou hlavních částí autonomního (vegetativního) nervového systému. Jeho hlavní funkcí je řízení tělesných funkcí v klidovém stavu, což se často shrnuje anglickou frází „rest and digest“ (odpočinek a trávení). Působí jako protipól sympatiku, který připravuje tělo na akci („fight or flight“ – boj nebo útěk). Společně udržují vnitřní rovnováhu těla, známou jako homeostáza.

Parasympatikus zpomaluje srdeční tep, podporuje trávení, zvyšuje sekreci žláz a obecně navozuje stav relaxace a regenerace. Jeho nervová vlákna vycházejí z mozkového kmene a z křížové části páteře, proto se označuje jako kraniosakrální systém. Klíčovým neurotransmiterem, který parasympatikus využívá k přenosu signálů, je acetylcholin.

📜 Anatomie a struktura

Parasympatický nervový systém má, stejně jako sympatikus, centrální a periferní část. Jeho struktura je charakteristická dlouhými pregangliovými vlákny a krátkými postgangliovými vlákny, což je dáno umístěním ganglií blízko cílových orgánů.

🧠 Centrální část (Kraniosakrální původ)

Nervová těla (perikarya) pregangliových neuronů parasympatiku se nacházejí na dvou odlišných místech centrální nervové soustavy:

1. Kraniální část (v mozkovém kmeni): Jádra parasympatiku jsou součástí jader čtyř hlavových nervů:

   *   Okohybný nerv (III. hlavový nerv): Jeho parasympatická vlákna inervují svaly zodpovědné za zúžení zornice (mióza) a za akomodaci čočky pro vidění na blízko.
   *   Lícní nerv (VII. hlavový nerv): Ovládá sekreci slzných žláz a podčelistních a podjazykových slinných žláz.
   *   Jazykohltanový nerv (IX. hlavový nerv): Stimuluje sekreci příušní slinné žlázy.
   *   Bloudivý nerv (X. hlavový nerv, Nervus vagus): Je nejdůležitějším a nejdelším nervem parasympatiku. Inervuje téměř všechny orgány v hrudní a břišní dutině, včetně srdce, plic, jícnu, žaludku, tenkého střeva, části tlustého střeva, jater a slinivky břišní. Zodpovídá za přibližně 75 % veškeré parasympatické aktivity.

2. Sakrální část (v křížové míše): Pregangliové neurony se nacházejí v postranních rozích šedé hmoty míšní v segmentech S2–S4. Odtud vycházejí pánevní nervy (nervi splanchnici pelvici), které inervují orgány v pánvi, jako je druhá polovina tlustého střeva, konečník, močový měchýř a pohlavní orgány.

🌐 Periferní část

Periferní část se skládá z pregangliových a postgangliových neuronů a autonomních ganglií.

• Pregangliové neurony: Jsou to dlouhá myelinizovaná nervová vlákna, která vedou z mozkového kmene nebo křížové míchy až do blízkosti cílového orgánu.
• Autonomní ganglia: Jsou shluky nervových buněk, kde dochází k přepojení signálu z pregangliového na postgangliový neuron. Na rozdíl od sympatiku jsou parasympatická ganglia umístěna buď velmi blízko cílového orgánu (terminální ganglia), nebo přímo v jeho stěně (intramurální ganglia).
• Postgangliové neurony: Jsou to velmi krátká nemyelizovaná vlákna, která vedou z ganglia přímo k buňkám cílového orgánu.

⚙️ Funkce a účinky

Parasympatikus je aktivní především v klidu, kdy tělo nepotřebuje okamžitou fyzickou reakci. Jeho hlavním cílem je konzervace energie, regenerace a podpora trávicích procesů.

Jeho specifické účinky na jednotlivé orgány jsou následující:

• Oko:

   *   Zúžení zornice (mióza) pomocí stahu musculus sphincter pupillae.
   *   Kontrakce ciliárního svalu, což vede k vyklenutí čočky a umožňuje zaostření na blízko.

• Srdce:

   *   Zpomalení srdeční frekvence (bradykardie) snížením frekvence vzruchů v sinoatriálním uzlu.
   *   Snížení síly stahu (kontraktility) srdečních předsíní.

• Dýchací soustava:

   *   Zúžení průdušek (bronchokonstrikce).
   *   Zvýšení produkce hlenu v dýchacích cestách.

• Trávicí soustava:

   *   Zvýšení sekrece slin (vodnaté sliny).
   *   Zvýšení produkce žaludečních šťáv a trávicích enzymů.
   *   Zvýšení peristaltiky (pohyblivosti) žaludku a střev.
   *   Uvolnění (relaxace) většiny svěračů v trávicím traktu.
   *   Stimulace sekrece žluči z jater a žlučníku.

• Močová soustava:

   *   Kontrakce stěny močového měchýře (musculus detrusor).
   *   Relaxace vnitřního močového svěrače, což usnadňuje močení.

• Pohlavní soustava:

   *   Způsobuje erekci u mužů i žen vazodilatací (rozšířením cév) v topořivých tělesech.

• Metabolismus:

   *   Podporuje ukládání energie, například syntézu glykogenu v játrech.

🔬 Neurotransmitery a receptory

Celý přenos signálu v parasympatickém systému je zprostředkován acetylcholinem (ACh), proto se tento systém označuje jako cholinergní. Acetylcholin působí na dva hlavní typy receptorů:

1. Nikotinové receptory (N-receptory):

   *   Nacházejí se na membráně postgangliových neuronů v autonomních gangliích.
   *   Po navázání acetylcholinu z pregangliového neuronu se otevřou a způsobí depolarizace a aktivaci postgangliového neuronu.
   *   Jsou tak nazvány, protože je může aktivovat i nikotin.

2. Muskarinové receptory (M-receptory):

   *   Nacházejí se na cílových buňkách efektorových orgánů (např. buňky hladkého svalstva, srdečního svalu, žláz).
   *   Po navázání acetylcholinu z postgangliového neuronu vyvolají specifickou fyziologickou odpověď daného orgánu.
   *   Existuje několik podtypů (M1–M5) s různou lokalizací a funkcí. Například M2 receptory v srdci způsobují jeho zpomalení, zatímco M3 receptory ve žlázách a hladkém svalstvu způsobují sekreci a kontrakci.
   *   Jsou tak nazvány, protože je může aktivovat muskarin, toxin z některých hub.

⚖️ Vztah se sympatikem

Většina vnitřních orgánů je inervována jak sympatikem, tak parasympatikem. Tento princip se nazývá dvojí autonomní inervace. Oba systémy obvykle působí protichůdně (antagonisticky) a jejich rovnováha, známá jako autonomní tonus, zajišťuje správné fungování těla a udržování homeostázy.

• Příklad – Srdce: Sympatikus zvyšuje srdeční frekvenci (tachykardie), zatímco parasympatikus ji snižuje (bradykardie).
• Příklad – Zornice: Sympatikus ji rozšiřuje (mydriáza), parasympatikus ji zužuje (mióza).
• Příklad – Trávení: Sympatikus trávení tlumí, parasympatikus ho naopak silně stimuluje.

Existují však výjimky, kde oba systémy spolupracují (synergický účinek), například při některých fázích sexuální reakce.

🩺 Klinický význam a poruchy

Poruchy funkce parasympatiku mohou vést k řadě zdravotních problémů.

• Snížená aktivita (hypofunkce): Může se projevit tachykardií (zrychlený tep), zácpou, suchem v ústech, problémy s močením (retence moči) nebo poruchami akomodace oka.
• Zvýšená aktivita (hyperfunkce): Může vést k bradykardii (extrémně pomalý tep), průjmu, nadměrnému slinění nebo křečím v břiše. Příkladem je tzv. vagová reakce (vazovagální synkopa), kdy nadměrná stimulace bloudivého nervu vede k náhlému poklesu krevního tlaku a srdeční frekvence, což může způsobit mdloby.

Léky ovlivňující parasympatikus jsou široce využívány v medicíně:

• Parasympatomimetika (cholinomimetika): Látky, které napodobují nebo posilují účinek acetylcholinu (např. pilokarpin používaný k léčbě zeleného zákalu).
• Parasympatolytika (anticholinergika): Látky, které blokují muskarinové receptory a tím tlumí účinky parasympatiku (např. atropin používaný při resuscitaci k léčbě těžké bradykardie nebo jako protijed při otravě organofosfáty).

Stimulace bloudivého nervu (vagová stimulace) pomocí implantovaného zařízení je moderní léčebnou metodou u některých typů epilepsie a farmakorezistentní deprese.

💡 Pro laiky

Představte si autonomní nervový systém jako autopilota ve vašem těle, který řídí všechny funkce, o kterých nemusíte přemýšlet – jako je tlukot srdce, dýchání nebo trávení. Tento autopilot má dva hlavní režimy:

1. Sympatikus (plynový pedál): Tento režim se zapne, když čelíte stresu, nebezpečí nebo potřebujete podat fyzický výkon. Je to jako sešlápnutí plynu v autě. Srdce se rozbuší, dýchání se zrychlí, svaly se napnou a tělo je připraveno na akci "bojuj nebo uteč". Trávení a další "nepotřebné" funkce se dočasně utlumí.

2. Parasympatikus (brzdový pedál a servisní režim): Tento režim se aktivuje, když jste v klidu a bezpečí. Je to jako sundat nohu z plynu, zařadit neutrál a nechat auto běžet na volnoběh v garáži. Srdce zpomalí na klidový rytmus, krevní tlak klesne a tělo se soustředí na "údržbu a doplňování paliva". Aktivuje se trávení, aby se zpracovalo jídlo a získala energie, a tělo se celkově regeneruje a opravuje. Parasympatikus je tedy zodpovědný za odpočinek, trávení a ukládání energie na horší časy.

Oba systémy jsou v neustálé rovnováze. Když ráno vstanete a jste v klidu, převládá parasympatikus. Když pak dobíháte autobus, okamžitě se aktivuje sympatikus.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 18.12.2025