Přeskočit na obsah

Progresivní rock

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Hudební žánr

Progresivní rock (často zkracováno na prog rock nebo jen prog) je široký a ambiciózní žánr rockové hudby, který se objevil na konci 60. let 20. století ve Velké Británii. Jeho hlavním cílem bylo povýšit rockovou hudbu z taneční a populární formy na úroveň uměleckého díla, srovnatelného s klasickou hudbou nebo jazzem. Charakterizuje se složitými kompozicemi, neobvyklými taktovými označeními, virtuózními instrumentálními výkony, používáním klávesových nástrojů a často epickými, koncepčními texty inspirovanými mytologií, sci-fi, fantasy nebo filosofií.

Progresivní rock dosáhl svého komerčního i uměleckého vrcholu v první polovině 70. let s kapelami jako Yes, Genesis, King Crimson, Pink Floyd a Emerson, Lake & Palmer. Ačkoliv jeho popularita v hlavním proudu koncem 70. let s nástupem punku a new wave poklesla, žánr nikdy zcela nevymizel a v různých formách a subžánrech, jako je neo-prog nebo progresivní metal, ovlivňuje hudebníky dodnes.

📜 Historie

🇬🇧 Počátky a proto-prog (konec 60. let)

Kořeny progresivního rocku lze hledat v experimentálním duchu poloviny 60. let. Kapely jako The Beatles s alby Revolver (1966) a zejména Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band (1967) posunuly hranice popové písně začleněním orchestrálních aranžmá, studiových efektů a tematické soudržnosti. Dalšími průkopníky byli The Moody Blues, kteří na albu Days of Future Passed (1967) spojili rockovou kapelu s celým symfonickým orchestrem. Skupina Procol Harum a jejich hit A Whiter Shade of Pale s výrazným varhanním motivem inspirovaným Bachem také naznačila budoucí směřování.

Za skutečný zrod progresivního rocku je však často považováno debutové album skupiny King Crimson s názvem In the Court of the Crimson King z roku 1969. Toto album definovalo mnoho klíčových prvků žánru: dynamické kontrasty, složité instrumentální pasáže, použití mellotronu a temné, poetické texty.

✨ Zlatá éra (1970–1976)

První polovina 70. let představuje období největšího rozkvětu a popularity progresivního rocku. Během této doby se zformovala "velká pětka" britských prog-rockových kapel, které definovaly žánr:

Kromě těchto gigantů se na scéně prosadily i další významné kapely jako Jethro Tull s jejich unikátním spojením rocku, folku a flétny Iana Andersona, Gentle Giant s extrémně složitými polyfonními kompozicemi nebo Camel s melodickým, instrumentálním stylem.

🌍 Mezinárodní scéna

Ačkoliv bylo epicentrum progresivního rocku ve Velké Británii, žánr se rychle rozšířil do celého světa.

📉 Úpadek a transformace (konec 70. a 80. léta)

Ke konci 70. let začala popularita progresivního rocku klesat. Hudební kritici i publikum začali vnímat žánr jako příliš nabubřelý, pompézní a odtržený od reality. Nástup punku v roce 1977 přinesl pravý opak: jednoduchost, syrovost a přímou energii. Mnoho velkých prog-rockových kapel se buď rozpadlo, nebo změnilo svůj styl směrem k přístupnějšímu, popovějšímu zvuku, jako například Genesis po odchodu Petera Gabriela a Steva Hacketta, nebo Yes s albem 90125.

🔄 Neo-prog a progresivní metal (80. a 90. léta)

V 80. letech se objevila nová vlna kapel, která se vracela ke zvuku a étosu klasického progresivního rocku 70. let, ale s modernější produkcí a vlivy new wave. Tento subžánr, nazvaný neo-prog, reprezentovaly především britské kapely jako Marillion, IQ, Pendragon a Pallas.

Současně se v metalové hudbě začaly objevovat kapely, které do heavy metalu začleňovaly složité struktury a instrumentální virtuozitu progresivního rocku. Tím vznikl progresivní metal. Mezi pionýry patřili Queensrÿche a Fates Warning, ale největšího úspěchu dosáhli Dream Theater, kteří se stali vlajkovou lodí tohoto subžánru.

🎸 Moderní éra (od 90. let po současnost)

Od 90. let zažívá progresivní rock renesanci a diverzifikaci. Vznikla řada nových kapel, které čerpají z odkazu klasiků, ale zároveň posouvají žánr novými směry. Mezi klíčové skupiny této éry patří Porcupine Tree (vedená Stevenem Wilsonem), švédští The Flower Kings a Opeth, američtí Spock's Beard a Tool, nebo britská post-progresivní skupina Anathema. Žánr se dále štěpí do mnoha odnoží, jako je math rock (důraz na rytmickou složitost) nebo post-rock (důraz na atmosféru a dynamiku).

🎵 Charakteristické znaky

🎼 Kompozice a struktura

  • Dlouhé skladby: Skladby často přesahují standardní tříminutovou délku, běžné jsou kompozice trvající 10, 15 i přes 20 minut. Často jsou rozděleny do několika částí nebo vět, podobně jako v klasické hudbě (např. Supper's Ready od Genesis nebo Close to the Edge od Yes).
  • Koncepční alba: Mnoho alb je tematicky propojeno a vypráví příběh nebo zkoumá určité filosofické téma.
  • Liché takty: Používání neobvyklých a střídajících se taktových označení (např. 5/4, 7/8, 11/8) je pro žánr typické a vytváří rytmickou komplexnost.
  • Dynamické kontrasty: Střídání tichých, akustických pasáží s hlasitými, rockovými a orchestrálními vrcholy.

🎹 Instrumentace a virtuozita

Progresivní rock klade velký důraz na technickou zdatnost hudebníků. Kytaristé, baskytaristé, bubeníci a zejména klávesisté jsou často považováni za virtuosy na své nástroje. Vedle standardní rockové sestavy se hojně využívají:

  • Klávesové nástroje: Hammondovy varhany, piano, a především rané syntezátory jako Moog a Mellotron (který dokázal simulovat smyčcové a sborové zvuky) se staly poznávacím znamením žánru.
  • Klasické a folkové nástroje: Běžné je použití flétny (Jethro Tull), houslí, violoncella nebo saxofonu (Van der Graaf Generator, Pink Floyd).

📖 Koncepty a texty

Texty v progresivním rocku se často vyhýbají tradičním tématům lásky a vztahů. Místo toho se zaměřují na:

  • Fantasy a mytologie: Příběhy o bájných krajinách, mytologických bytostech a hrdinských výpravách (např. texty Yes).
  • Science fiction: Zkoumání vesmíru, dystopické vize budoucnosti, kontakt s mimozemskými civilizacemi (např. texty Rush).
  • Filosofie a spiritualita: Úvahy o smyslu života, společnosti, náboženství a lidském vědomí (např. texty Pink Floyd).
  • Sociální a politická kritika: Komentáře k aktuálním společenským problémům, často skryté v alegoriích (např. album Animals od Pink Floyd).

🎨 Vizuální stránka

Nedílnou součástí progresivního rocku byla i jeho vizuální prezentace. Obaly alb byly často propracovanými uměleckými díly, které doplňovaly hudební koncept. Mezi nejznámější výtvarníky spojené s žánrem patří Roger Dean, autor fantastických krajin pro alba kapel Yes a Asia, a studio Hipgnosis, které vytvořilo ikonické obaly pro Pink Floyd, Genesis a další.

🗣️ Kritika a odkaz

Progresivní rock byl od svého vrcholu terčem kritiky pro svou údajnou pompéznost, přehnanou složitost a elitářství. Kritici mu vyčítali, že ztratil kontakt s rock'n'rollovými kořeny a stal se příliš intelektuálním a chladným. Nástup punku byl přímou reakcí na tuto vnímanou nabubřelost.

Přesto je odkaz progresivního rocku nesmazatelný. Ovlivnil nespočet hudebníků napříč žánry, od heavy metalu a hard rocku (Iron Maiden, Metallica) přes alternativní rock (Radiohead, The Mars Volta) až po moderní elektronickou hudbu. Žánr ukázal, že rocková hudba může být umělecky ambiciózní a komplexní, a posunul hranice toho, co je v rámci populární hudby možné.

💡 Pro laiky

  • Co je to koncepční album?

Představte si album ne jako sbírku náhodných písniček, ale jako knihu nebo film. Všechny skladby spolu souvisí, vyprávějí jeden ucelený příběh nebo se točí kolem jednoho hlavního tématu (např. šílenství na albu The Dark Side of the Moon).

  • Co jsou to liché takty?

Většina populární hudby (pop, rock'n'roll) má rytmus, který si snadno podupáváte nohou na čtyři doby: "raz-dva-tři-čtyři, raz-dva-tři-čtyři". Progresivní rock často používá "liché" počty dob, například na pět (raz-dva-tři-čtyři-pět) nebo na sedm. Zní to neobvykle, "zakopává" to a je mnohem těžší na to tančit, ale umožňuje to vytvářet složitější a zajímavější rytmické vzorce.

  • Co je to Mellotron?

Mellotron je starý klávesový nástroj z 60. let, který byl předchůdcem moderních samplérů. Uvnitř měl magnetofonové pásky, na kterých byly nahrané zvuky skutečných nástrojů, například smyčců, fléten nebo sborů. Když jste stiskli klávesu, přehrál se kousek pásky s daným zvukem. Právě tento nástroj stojí za snovým, orchestrálním zvukem mnoha klasických prog-rockových nahrávek (např. úvod písně Strawberry Fields Forever od Beatles nebo Watcher of the Skies od Genesis).


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Progresivní_rock&oldid=18915“