Přeskočit na obsah

Alternativní rock

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Hudební žánr

Alternativní rock (anglicky Alternative rock, také známý jako alt-rock nebo jednoduše alternative) je široká kategorie rockové hudby, která se vynořila z undergroundové hudební scény v 80. letech 20. století a na počátku 90. let dosáhla obrovské komerční popularity. Termín "alternativní" byl původně používán k popisu kapel ovlivněných punkem, které působily na nezávislých hudebních vydavatelstvích a nezařazovaly se do hlavních proudů tehdejší populární hudby.

Jako hudební žánr zahrnuje alternativní rock různorodé styly, které sdílejí společný étos vycházející z punku, včetně odmítání komercializace a důrazu na autenticitu a uměleckou svobodu, často označovanou jako DIY (Do It Yourself) etika. Mezi klíčové subžánry patří grunge, britpop, indie rock a gothic rock. Ačkoliv se žánr hudebně velmi liší, od zkreslených kytar grungových kapel jako Nirvana po melancholický pop The Smiths, spojuje je odklon od uhlazené produkce a textových klišé mainstreamového rocku 80. let. Průlom do hlavního proudu na začátku 90. let, symbolizovaný úspěchem alba Nevermind od kapely Nirvana, změnil tvář populární hudby a otevřel dveře pro mnoho dalších nezávislých umělců.

📜 Historie

🌱 Kořeny (konec 70. a začátek 80. let)

Kořeny alternativního rocku sahají přímo k punkové revoluci v polovině 70. let. Ačkoliv punk jako takový měl krátkou životnost, jeho étos "udělej si sám" (DIY) a myšlenka, že k založení kapely není potřeba virtuózní technická zdatnost, inspirovaly celou generaci hudebníků. Z popela punku vzešly žánry jako post-punk a new wave, které byly experimentálnější a umělečtější. Kapely jako Joy Division, The Cure nebo Siouxsie and the Banshees ve Velké Británii a Talking Heads v USA prozkoumávaly temnější a komplexnější zvukové krajiny.

Souběžně se v Americe vyvíjel hardcore punk, rychlejší a agresivnější odnož punku, reprezentovaná kapelami jako Black Flag a Minutemen. Tyto kapely budovaly nezávislé sítě klubů, fanzinů a nahrávacích společností (např. SST Records), které se staly základem pro celou americkou undergroundovou scénu 80. let.

V první polovině 80. let se začaly objevovat kapely, které kombinovaly punkovou energii s melodičtějšími a popovějšími vlivy. V USA to byli především R.E.M., jejichž janglový kytarový zvuk a záhadné texty definovaly tzv. college rock – hudbu populární na univerzitních rádiových stanicích. Dalšími klíčovými kapelami této éry byli Hüsker Dü a The Replacements, které spojovaly hardcoreovou zuřivost s písničkářstvím. Ve Velké Británii se stali ikonami The Smiths, jejichž kytarista Johnny Marr a zpěvák Morrissey vytvořili jedinečný zvuk postavený na melancholických melodiích a literárně založených textech.

🚀 Vzestup v undergroundu (polovina 80. let)

Během druhé poloviny 80. let zůstával alternativní rock převážně undergroundovým fenoménem. Zatímco v mainstreamových rádiích dominoval glam metal a pop, na univerzitních kampusech a v malých klubech vzkvétala živá scéna. Nezávislá vydavatelství jako Sub Pop v Seattlu, Creation Records v Londýně nebo 4AD Records hrála klíčovou roli v objevování a propagaci nových talentů.

V této době se objevily kapely, které posunuly hranice rockové hudby. Sonic Youth z New Yorku experimentovali s kytarovými laděními a hlukem, čímž položili základy pro noise rock. Bostonská kapela Pixies se proslavila svou dynamickou prací s kontrasty mezi tichými, melodickými slokami a hlasitými, explozivními refrény – vzorec, který později masivně ovlivnil Nirvanu. Dalšími významnými americkými kapelami byli Dinosaur Jr. s jejich masivními kytarovými sóly nebo Jane's Addiction, kteří fúzovali hard rock, funk a psychedelii.

💥 Exploze do mainstreamu (začátek 90. let)

Zlomový okamžik pro alternativní rock nastal v roce 1991. Vydání alba Nevermind od seattleské kapely Nirvana a jeho hlavního singlu "Smells Like Teen Spirit" způsobilo hudební zemětřesení. Píseň se stala nečekaným hitem na MTV a v rádiích po celém světě. V lednu 1992 album Nevermind sesadilo z prvního místa americké hitparády album Dangerous od Michaela Jacksona, což symbolizovalo generační výměnu v populární hudbě.

Úspěch Nirvany otevřel dveře do hlavního proudu celé vlně kapel, především ze seattleské grungové scény. Pearl Jam se svým debutovým albem Ten, Soundgarden s albem Badmotorfinger a Alice in Chains s Dirt se stali multiplatinovými hvězdami. Grunge, charakteristický těžkým, zkresleným zvukem inspirovaným heavy metalem a punkem a texty plnými odcizení a úzkosti, definoval zvuk první poloviny 90. let.

Mimo grunge se prosadily i další alternativní kapely. The Smashing Pumpkins kombinovali prvky hard rocku, psychedelie a dream popu, Red Hot Chili Peppers dosáhli masivního úspěchu s fúzí funku a rocku na albu Blood Sugar Sex Magik a R.E.M. se stali jednou z největších kapel na světě s alby Out of Time a Automatic for the People. Festival Lollapalooza, založený v roce 1991 Perrym Farrellem z Jane's Addiction, se stal putovní přehlídkou alternativní kultury a hudby.

🇬🇧 Britská odpověď: Britpop (polovina 90. let)

Zatímco v USA dominoval temný a introspektivní grunge, ve Velké Británii se jako reakce zformovala scéna zvaná britpop. Britpopové kapely se odvracely od amerických vlivů a hrdě se hlásily k odkazu britské kytarové hudby 60. let, jako byli The Beatles a The Kinks, a také k punku a new wave. Texty se často zaměřovaly na britský život, kulturu a společenské problémy.

Hnutí odstartovaly kapely jako Suede a Blur. Vrcholu dosáhlo v polovině 90. let, kdy média vytvořila slavnou rivalitu mezi dvěma největšími kapelami scény: dělnickými Oasis z Manchesteru a intelektuálnějšími Blur z Londýna. Jejich "souboj" o první místo v singlové hitparádě v srpnu 1995 se stal celonárodní událostí. Dalšími klíčovými představiteli britpopu byli Pulp v čele s charismatickým Jarvisem Cockerem a Supergrass.

🧩 Diverzifikace a post-alternativa (konec 90. let a 21. století)

Po smrti Kurta Cobaina v roce 1994 a ústupu britpopu kolem roku 1997 začal alternativní rock jako jednotné hnutí ztrácet na síle a fragmentovat se do mnoha různých směrů. Objevily se kapely označované jako post-grunge (např. Foo Fighters, založení bývalým bubeníkem Nirvany Davem Grohlem, nebo Creed), které přejímaly zvuk grunge, ale s komerčnějším a rádiově přívětivějším přístupem.

Jiné kapely se vydaly experimentálnější cestou. Radiohead se svým přelomovým albem OK Computer (1997) posunuli hranice žánru směrem k elektronice a art rocku. Vznikl také post-rock, instrumentální a atmosférický žánr reprezentovaný kapelami jako Mogwai nebo Sigur Rós.

Na začátku 21. století zažil alternativní rock oživení v podobě indie rockové vlny, kterou vedly kapely jako The Strokes, The White Stripes, Interpol a ve Velké Británii Arctic Monkeys a Franz Ferdinand. Tyto kapely se vracely ke kořenům v post-punku a garážovém rocku a přinesly novou energii na hudební scénu.

🎸 Charakteristické rysy

Ačkoliv je alternativní rock hudebně velmi rozmanitý, lze identifikovat několik společných rysů, které jej odlišují od mainstreamového rocku.

  • Hudba: Časté je použití zkreslených elektrických kytar, nekonvenčních akordových postupů a písňových struktur. Mnoho kapel, zejména ty ovlivněné Pixies, využívalo dynamický kontrast mezi tichými, klidnými pasážemi a hlasitými, energickými refrény. Zvuk byl často syrovější a méně uhlazený než produkce v hlavním proudu.
  • Texty: Témata textů se často odkláněla od typických rockových klišé (láska, sex, večírky). Místo toho se autoři zaměřovali na sociální kritiku, odcizení, depresi, ironii a osobní zpovědi. Texty byly často nejednoznačné a poetické.
  • Etika: Klíčovým prvkem byla etika DIY (Do It Yourself), zděděná z punku. Kapely si zakládaly na umělecké kontrole, autenticitě a odmítání komerčních tlaků velkých nahrávacích společností. Preferovaly působení na nezávislých labelech a budování fanouškovské základny prostřednictvím koncertování.

🌍 Geografické scény

Alternativní rock byl silně spojen s konkrétními městy a regiony, které se staly ohnisky pro určité subžánry.

⚙️ Vliv a odkaz

Alternativní rock zásadně změnil hudební průmysl v 90. letech. Jeho komerční úspěch donutil velké nahrávací společnosti věnovat pozornost nezávislým umělcům a subkulturám, které dříve ignorovaly. Pro mnoho kapel se otevřela cesta k masovému publiku, aniž by musely dělat velké kompromisy ve své tvorbě.

Žánr měl také obrovský kulturní dopad. Grunge ovlivnil módu (flanelové košile, roztrhané džíny, martensky) a stal se symbolem životního pocitu tzv. Generace X. Britpop zase přispěl k vlně národní hrdosti a optimismu ve Velké Británii v polovině 90. let, známé jako "Cool Britannia".

Odkaz alternativního rocku je patrný dodnes. Mnoho kapel, které vzešly z této éry, jako Radiohead, Foo Fighters nebo Pearl Jam, patří stále mezi největší rockové hvězdy. Etika a zvuk alternativního rocku inspirovaly nespočet umělců napříč žánry a položily základy pro indie rock 21. století. Alba jako Nevermind, OK Computer nebo (What's the Story) Morning Glory? jsou považována za milníky v historii populární hudby.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že v 80. letech byla rocková hudba v rádiích jako velký, nablýskaný hollywoodský film – s velkými vlasy, velkými sóly a texty o lásce a zábavě (např. kapely jako Bon Jovi nebo Poison). Alternativní rock byl proti tomu jako nezávislý film. Byl syrovější, osobnější a nebál se být divný nebo nepohodlný.

Místo zpívání o večírcích zpívaly tyto kapely o tom, jak se cítí zmateně, naštvaně nebo smutně. Místo dokonalé produkce zněly jejich nahrávky často jako by byly nahrané v garáži – a to byl záměr, protože to bylo upřímné a skutečné.

Když pak kapela Nirvana přišla v roce 1991 s písní "Smells Like Teen Spirit", tento "nezávislý film" se nečekaně stal největším kasovním trhákem. Najednou všichni chtěli poslouchat hudbu, která byla jiná, a alternativní rock se stal na několik let hlavním proudem. I když dnes už není tak dominantní, jeho vliv je slyšet v mnoha současných kapelách, které si cení umělecké svobody a upřímnosti.


Šablona:Aktualizováno