Prase
Obsah boxu
Šablona:Infobox živočich Prase domácí (Sus scrofa domesticus) je domestinovaná forma prasete divokého. Patří mezi nejstarší a nejvýznamnější hospodářská zvířata na světě. Chová se především pro maso (vepřové), ale využití nachází i jeho sádlo, kůže a štětiny. Díky své vysoké inteligenci, přizpůsobivosti a všežravosti se stalo nedílnou součástí zemědělství v mnoha kulturách po celém světě.
Termín "prase" se v běžné řeči používá jak pro domestikovanou formu, tak pro jejího divokého předka a další příbuzné z čeledi prasatovitých.
📜 Historie a domestikace
Domestikace prasete je komplexní proces, který probíhal nezávisle na několika místech světa. Archeologické a genetické důkazy naznačují, že k prvním pokusům o ochočení prasete divokého došlo přibližně před 11 000 lety.
🌏 Centra domestikace
- Úrodný půlměsíc: Oblast dnešního Turecka a Blízkého východu je považována za jedno z nejstarších center domestikace. První důkazy pocházejí z doby kolem roku 9000 př. n. l. Zdejší populace prasat se postupně šířily s neolitickými zemědělci do Evropy.
- Čína: Nezávisle na Blízkém východě probíhala domestikace také v Číně, v povodí řeky Mekong. Důkazy z této oblasti jsou datovány přibližně do roku 8000 př. n. l. Čínská plemena se později stala základem pro šlechtění mnoha moderních evropských plemen.
Zpočátku byla prasata chována spíše extenzivně, často se pásla v lesích, kde se živila žaludy a dalšími plody. S rozvojem usedlého zemědělství se jejich chov stával intenzivnějším a prasata byla krmena zbytky z lidské potravy a zemědělskými plodinami. Tato symbióza byla klíčová pro jejich rozšíření. Během staletí došlo k cílenému šlechtění, které vedlo k obrovské rozmanitosti dnešních plemen, lišících se velikostí, zbarvením, masnou užitkovostí i odolností.
🧬 Biologie a anatomie
Prase domácí si zachovalo mnoho znaků svého divokého předka, ale tisíce let šlechtění vedly k výrazným změnám v jeho stavbě těla, chování i fyziologii.
🐖 Vzhled a stavba těla
Tělo prasete je robustní, válcovité, s krátkými, ale silnými končetinami. Každá noha je zakončena čtyřmi prsty, z nichž dva prostřední (třetí a čtvrtý) jsou plně vyvinuté a opatřené paznehty, na které zvíře našlapuje. Hlava je protažená a zakončená charakteristickým pohyblivým rypákem, který je vyztužen chrupavčitou destičkou. Rypák je mimořádně citlivý a slouží k vyhledávání potravy v zemi (rytí).
Zuby jsou přizpůsobeny všežravé stravě. Zejména špičáky (kly) mohou být u samců (kanců) výrazně zvětšené a slouží k obraně a soubojům. Kůže je pokryta řídkými, ale tvrdými štětinami. Zbarvení se liší podle plemene od bílé a růžové přes strakatou až po černou.
🧠 Smysly a inteligence
Prasata jsou vysoce inteligentní a sociální zvířata. Jejich kognitivní schopnosti jsou často srovnávány se psy nebo dokonce s primáty. Jsou schopna řešit složité problémy, učit se a pamatovat si.
- Čich: Je to jejich nejvyvinutější smysl. Dokáží detekovat pachy hluboko pod zemí, což se využívá například při hledání lanýžů.
- Sluch: Mají velmi dobrý sluch a komunikují pomocí široké škály zvuků, od chrochtání po kvičení.
- Zrak: Zrak je méně vyvinutý a jejich barevné vidění je omezené.
🍎 Potrava a trávení
Prase je typický všežravec. V přírodních podmínkách se živí kořínky, hlízami, semeny, plody, hmyzem, drobnými obratlovci i mršinami. V podmínkách chovu je jejich strava tvořena především obilnými šroty (kukuřice, ječmen, pšenice), sójou a dalšími bílkovinnými doplňky. Jejich trávicí soustava je relativně jednoduchá, s jednokomorovým žaludkem, což je odlišuje od přežvýkavců, jako je skot.
繁殖 Rozmnožování
Pohlavní dospělosti dosahují prasata již v několika měsících věku. Samice se nazývá prasnice, samec kanec a vykastrovaný samec vepř. Mládě se nazývá sele.
- Březost: Březost prasnice trvá přibližně 3 měsíce, 3 týdny a 3 dny (cca 114 dní).
- Vrh: V jednom vrhu se rodí obvykle 8 až 14 selat. Prasnice pro ně před porodem staví hnízdo.
- Laktace: Selata jsou kojena přibližně 3 až 4 týdny, v intenzivních chovech jsou odstavována dříve.
🌍 Chov a hospodářský význam
Prase domácí je jedním z celosvětově nejvýznamnějších zdrojů živočišných bílkovin. Jeho chov je rozšířen na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy.
🏠 Formy chovu
- Intenzivní velkochovy: Převažující forma v rozvinutých zemích. Zvířata jsou chována ve velkých halách s kontrolovaným prostředím a krmením. Tento systém umožňuje vysokou produkci, ale je často kritizován z hlediska životní pohody zvířat.
- Extenzivní a ekologické chovy: Prasata mají přístup k venkovním výběhům nebo pastvinám. Tento způsob je šetrnější ke zvířatům, ale produkce je nižší a maso dražší.
- Domácí chovy: Chov několika kusů pro vlastní spotřebu, který byl v minulosti běžný na venkově.
🥩 Produkty
Hlavním produktem je vepřové maso, které je celosvětově jedním z nejkonzumovanějších druhů masa. Zpracovává se na širokou škálu výrobků:
Dalšími produkty jsou sádlo, kůže (křupky, brašnářství) a štětiny (výroba kartáčů). Vnitřnosti jako játra, ledviny nebo srdce jsou rovněž kulinářsky využívány.
📊 Světová produkce
Největším producentem i konzumentem vepřového masa na světě je s velkým náskokem 
Čína. Dalšími významnými producenty jsou státy Evropské unie (zejména 
Německo a 
Španělsko), 
Spojené státy americké, 
Brazílie a 
Rusko. Chov prasat je významným odvětvím zemědělství s velkým ekonomickým dopadem.
🧑🤝🧑 Prase v kultuře a společnosti
Prase má v lidské kultuře hluboce zakořeněnou a často rozporuplnou symboliku.
✝️ Náboženství a symbolika
- V judaismu a islámu je prase považováno za nečisté zvíře a jeho konzumace je přísně zakázána (kašrut, halal).
- V mnoha jiných kulturách je naopak symbolem hojnosti, plodnosti a štěstí (např. "prasátko pro štěstí").
- V čínském zvěrokruhu je prase jedním z dvanácti znamení, spojované s upřímností, pílí a štědrostí.
- V západní kultuře může být prase také symbolem nenasytnosti, lenosti a nečistoty, což se odráží v mnoha idiomech ("chová se jako prase").
🎨 Umění a literatura
Prase se často objevuje v literatuře a umění. Jedním z nejznámějších příkladů je alegorický román George Orwella Farma zvířat, kde prasata představují vládnoucí třídu. V dětské literatuře je známý příběh Tři malá prasátka.
🧪 Věda a výzkum
Díky fyziologické podobnosti s člověkem (zejména v oblasti kardiovaskulárního a trávicího systému) se prase stalo důležitým modelovým organismem v lékařském výzkumu. Zkoumá se například v oblasti xenotransplantace (přenos orgánů ze zvířete na člověka), kde se využívají prasečí srdeční chlopně nebo se experimentuje s transplantací celých orgánů.
🐖 Plemena prasat
Existují stovky plemen prasat, která se dělí podle užitkovosti na masná, sádelná a kombinovaná. Mezi nejznámější patří:
- Landrace: Bílé plemeno s klopenýma ušima, vynikající v produkci libového masa.
- Duroc: Červenohnědé plemeno původem z USA, známé pro svou odolnost a kvalitu masa.
- Přeštické černostrakaté: Původní české plemeno, ceněné pro svou odolnost a chutné, mramorované maso.
- Mangalica: Maďarské plemeno s hustou, kadeřavou srstí, chované především pro produkci kvalitního sádla.
- Vietnamské svislobřiché prase: Menší plemeno, které se v posledních letech stalo populárním jako domácí mazlíček.
🤔 Pro laiky
- Proč se prasata válí v bahně? Prasata nemají téměř žádné potní žlázy, takže se nemohou ochlazovat pocením jako lidé. Válejí se v bahně, aby si snížila tělesnou teplotu. Bahno je také chrání před spálením od slunce a před parazity, jako jsou vši a klíšťata.
- Co znamená, že je prase všežravec? Znamená to, že dokáže jíst a trávit jak rostlinnou, tak živočišnou potravu. To mu dává velkou výhodu v přežití, protože si dokáže najít potravu téměř kdekoli.
- Jaký je rozdíl mezi prasetem divokým a domácím? Prase domácí je vyšlechtěná forma prasete divokého. Divoká prasata jsou obvykle tmavší, mají delší nohy, protáhlejší hlavu a hustší srst. Domácí prasata byla šlechtěna tak, aby rychleji rostla, měla více masa a byla klidnější povahy.