Zinédine Zidane

Zinédine Zidane
Celé jméno	Zinédine Yazid Zidane
Datum narození	23. června 1972
Místo narození	Marseille, Francie
Státní příslušnost
Povolání	fotbalový trenér, bývalý profesionální fotbalista
Aktivní od	1989
Aktivní do	2006 (jako hráč)
Výška	185 cm

Zinédine Zidane (celým jménem Zinédine Yazid Zidane, známý také pod populární přezdívkou Zizou) je francouzský fotbalový trenér a bývalý profesionální fotbalový záložník, který je široce považován za jednoho z nejlepších hráčů v historii tohoto sportu. Od července 2026 působí jako hlavní trenér francouzské fotbalové reprezentace.

Během své aktivní hráčské kariéry se proslavil výjimečnou elegancí, precizním držením míče, vynikajícím periferním viděním a technickou dokonalostí. Jako hráč dosáhl na nejcennější týmové i individuální trofeje. S národním týmem Francie vyhrál Mistrovství světa 1998 a Mistrovství Evropy 2000. Na klubové úrovni triumfoval v prestižní Lize mistrů UEFA a získal ligové tituly v italské Serie A i španělské Primera División. V roce 1998 obdržel prestižní ocenění Zlatý míč (Ballon d'Or) a třikrát byl vyhlášen nejlepším fotbalistou světa podle FIFA (v letech 1998, 2000 a 2003).

Po ukončení hráčské kariéry v roce 2006 se plynule přesunul do trenérského řemesla. Zapsal se do historie jako hlavní trenér španělského velkoklubu Real Madrid, se kterým dokázal jako první trenér v novodobé historii Ligy mistrů UEFA vyhrát tuto soutěž třikrát v řadě (v letech 2016, 2017 a 2018).

🗓 Současnost

V letních měsících roku 2026 se Zinédine Zidane dočkal naplnění své dlouholeté ambice, když byl vedením Francouzské fotbalové federace (FFF) oficiálně jmenován do funkce hlavního trenéra francouzského národního týmu. Na této prestižní pozici nahradil svého bývalého reprezentačního spoluhráče Didiera Deschampse, který se rozhodl po čtrnácti letech a bezprostředně po skončení Mistrovství světa 2026 ze své funkce odstoupit.

Zidanovo jmenování, které vešlo v platnost 1. srpna 2026 s výhledovým kontraktem platným až do července 2030, ukončilo jeho pětiletou přestávku od trénování. Od svého druhého odchodu z lavičky Realu Madrid v roce 2021 Zidane záměrně odmítal lukrativní nabídky od předních evropských klubů (spekulovalo se o zájmu klubů jako Paris Saint-Germain, Manchester United či Bayern Mnichov). Ve svých prohlášeních tehdy jasně deklaroval, že jeho jediným cílem a motivací k návratu do fotbalového prostředí je vedení národního týmu rodné země.

Jeho prvním velkým testem v roli reprezentačního kouče je podzimní část Ligy národů UEFA 2026/2027, kde se Francie střetává s těžkými soupeři v podobě Itálie a Belgie. Hlavním dlouhodobým strategickým cílem Zidanova cyklu je příprava francouzského kádru, jenž disponuje zlatou generací hráčů kolem Kyliana Mbappého, na Mistrovství Evropy 2028 a následně na Mistrovství světa 2030.

👤 Životopis a raná léta

Zinédine Yazid Zidane se narodil 23. června 1972 v jihofrancouzském přístavním městě Marseille. Je hrdým potomkem alžírských imigrantů berberského původu. Jeho rodiče, Smaïl a Malika, emigrovali z regionu Kabylie v severním Alžírsku do Paříže v roce 1953, ještě před vypuknutím alžírské války o nezávislost. O několik let později se rodina usadila v marseilleské čtvrti La Castellane, která byla známá vysokou koncentrací přistěhovalců, nezaměstnaností a vysokou kriminalitou.

Mladý Zinédine (v rodině přezdívaný Yazid) byl pátým dítětem v rodině. Své první fotbalové kroky dělal na betonovém plácku uprostřed sídliště La Castellane. Zde si osvojil základní technické dovednosti, které později definovaly jeho hru na světové úrovni. Mezi jeho dětské idoly patřili hráči týmu Olympique Marseille, především uruguayský tvůrce hry Enzo Francescoli, chorvatský záložník Blaž Slišković a francouzský kanonýr Jean-Pierre Papin.

Ve věku deseti let získal svou první hráčskou licenci v lokálním klubu AS Foresta. V roce 1982 přestoupil do klubu US Saint-Henri a následně do SO Septèmes-les-Vallons, kde hrál až do svých čtrnácti let. Právě zde si jeho talentu na jednom z mládežnických turnajů všiml skaut Jean Varraud, který jej doporučil do tréninkového centra prvoligového celku AS Cannes. Zidane se v roce 1987 přesunul na Francouzskou riviéru, čímž definitivně odstartoval svou profesionální dráhu.

💼 Klubová kariéra

AS Cannes a Girondins Bordeaux (1989–1996)

V akademii klubu AS Cannes strávil Zidane své formativní roky. Svůj debut v nejvyšší francouzské soutěži (Ligue 1) si odbyl v květnu 1989 v utkání proti FC Nantes. První ligový gól vstřelil v únoru 1991 opět proti Nantes. Tehdejší prezident klubu Cannes, Alain Pedretti, mu za tento gól věnoval osobní automobil Peugeot 205, což byla sázka, kterou spolu uzavřeli. V sezóně 1990/1991 pomohl Zidane týmu ke čtvrtému místu v lize a k historicky prvnímu postupu do Poháru UEFA. Následující sezóna však skončila sestupem Cannes do druhé ligy.

V létě 1992 Zidana odkoupil klub FC Girondins de Bordeaux. Zde vytvořil legendární a pro svou pozdější kariéru klíčovou osu s útočníkem Christophem Dugarrym a levým obráncem Bixentem Lizarazuem (tato trojice se později stala páteří francouzského národního týmu). Během svého působení v Bordeaux získal přezdívku „Zizou“, kterou mu vymyslel tehdejší trenér Rolland Courbis. S týmem vyhrál v roce 1995 Pohár Intertoto a v sezóně 1995/1996 došel až do finále Poháru UEFA, když Bordeaux cestou senzačně vyřadilo i slavný AC Milán. Ve finále tým podlehl německému Bayernu Mnichov.

Juventus Turín (1996–2001)

Zidanovy excelentní výkony ve Francii nezůstaly bez povšimnutí evropských gigantů. V roce 1996 přestoupil do italského celku Juventus Turín, který v té době čerstvě vyhrál Ligu mistrů UEFA. Pod vedením pragmatického a přísného trenéra Marcella Lippiho prošel Zidane náročnou fyzickou transformací, která mu umožnila dominovat v tehdy nejtvrdší a takticky nejsvázanější lize světa – italské Serie A.

S Juventusem okamžitě slavil úspěchy. Získal Interkontinentální pohár a následně pomohl „Staré dámě“ ke dvěma ligovým titulům v sezónách 1996/1997 a 1997/1998. Klub se také dvakrát po sobě probojoval do finále Ligy mistrů UEFA, avšak v obou případech odešel poražen (v roce 1997 podlehl Borussii Dortmund a v roce 1998 Realu Madrid). Přesto si Zidane svými výkony v Itálii a na mezinárodní scéně vysloužil v roce 1998 Zlatý míč.

Real Madrid (2001–2006)

V létě 2001 se Zidane stal nejdražším fotbalistou planety. Prezident španělského klubu Real Madrid, Florentino Pérez, za něj Juventusu zaplatil tehdy astronomickou a rekordní částku 150 miliard italských lir (zhruba 77,5 milionů eur). Zidane se stal ústřední postavou budovaného týmu „Galácticos“, kde nastupoval po boku fotbalových ikon jako byli Luís Figo, Ronaldo, Raúl, Roberto Carlos a později David Beckham.

Jeho nejikoničtější moment v klubovém fotbale přišel 15. května 2002 na stadionu Hampden Park ve skotském Glasgow. Ve finále Ligy mistrů UEFA proti německému celku Bayer 04 Leverkusen se k němu snesl vysoký centr od Roberta Carlose. Zidane se do míče opřel slabší levou nohou z voleje přímo ze vzduchu a nádhernou střelou z hranice pokutového území překonal brankáře. Tento gól nejenže zajistil Realu Madrid vítězství 2:1 a zisk „La Noveny“ (devátého titulu v Lize mistrů), ale je dodnes historiky a experty označován za jeden z nejkrásnějších gólů v dějinách fotbalu.

V sezóně 2002/2003 pomohl Realu Madrid k zisku mistrovského titulu ve španělské La Lize. Během svého angažmá v Madridu si udržoval status světové extratřídy a byl obdivován pro svou ladnost na míči. S blížícím se věkem 34 let se však rozhodl svou hráčskou kariéru ukončit. Svůj poslední zápas na klubové úrovni odehrál 7. května 2006 na domovském stadionu Santiago Bernabéu proti Villarrealu, přičemž se rozloučil vstřeleným gólem. Fanoušci a spoluhráči tehdy navlékli speciální dresy s nápisem „Zidane 2001–2006“.

🌍 Reprezentační kariéra

První úspěchy a Mistrovství světa 1998

Zinédine Zidane debutoval ve francouzském národním týmu 17. srpna 1994 v přátelském utkání proti České republice. Nastoupil jako střídající hráč za nepříznivého stavu 0:2 a dvěma parádními góly dokázal zápas srovnat. Na svém prvním velkém turnaji, Mistrovství Evropy 1996 v Anglii, došel s týmem do semifinále, kde Francie vypadla s Českou republikou po penaltovém rozstřelu.

Zlomový moment jeho kariéry i celého francouzského fotbalu nastal na domácím Mistrovství světa v roce 1998. Přestože byl v základní skupině vyloučen po šlápnutí na hráče Saúdské Arábie a obdržel dvouzápasový distanc, dokázal se vrátit a stát se klíčovým motorem týmu ve vyřazovacích bojích. Ve finálovém utkání na nově postaveném stadionu Stade de France proti obhájcům titulu z Brazílie odehrál životní partii. V prvním poločase vstřelil dva identické góly hlavou po rohových kopech, čímž zlomil odpor soupeře. Francie zvítězila 3:0 a Zidane se přes noc stal národním hrdinou.

Mistrovství Evropy 2000 a zklamání 2002

Svou absolutní výkonnostní špičku zažil Zidane na Mistrovství Evropy 2000 konaném v Belgii a Nizozemsku. Turnajem procházel s ohromující lehkostí, dirigoval hru týmu a v semifinále proti Portugalsku rozhodl o postupu proměněnou penaltou v prodloužení (tzv. zlatý gól). Francie turnaj vyhrála po dramatickém finále s Itálií a Zidane byl po zásluze vyhlášen nejlepším hráčem šampionátu.

Naopak Mistrovství světa 2002 v Japonsku a Jižní Koreji skončilo fiaskem. Zidane si těsně před turnajem poranil stehenní sval, kvůli čemuž vynechal první dva zápasy (porážka od Senegalu, remíza s Uruguayí). Nastoupil až do třetího zápasu proti Dánsku, viditelně neléčený, a nedokázal zabránit porážce 0:2, což znamenalo překvapivý konec obhájců titulu již v základní skupině.

Mistrovství světa 2006 a konec kariéry

Po neúspěchu na Euru 2004 Zidane ohlásil konec reprezentační kariéry. V létě 2005 však své rozhodnutí přehodnotil a vrátil se, aby pomohl Francii, která se trápila v kvalifikaci na Mistrovství světa 2006 v Německu. Na samotném turnaji převzal kapitánskou pásku a předvedl sérii nezapomenutelných výkonů, především v osmifinále proti Španělsku a ve čtvrtfinále proti hvězdné Brazílii, kde naprosto zastínil tehdejší brazilské superhvězdy svou bezchybnou technikou. V semifinále navíc rozhodl z penalty utkání proti Portugalsku.

Finále v Berlíně proti Itálii se stalo jedním z nejdramatičtějších zápasů historie. Zidane otevřel skóre hned v 7. minutě, když překonal brankáře Gianluigiho Buffona riskantním dloubáčkem (tzv. „Panenkovou penaltou“), který se odrazil od břevna za brankovou čáru. Itálie srovnala hlavičkou Marka Materazziho. Zápas dospěl do prodloužení, kde se odehrál ikonický incident. Ve 110. minutě po provokativní slovní výměně zasáhl Zidane Materazziho prudkou hlavičkou přímo do hrudníku. Argentinský rozhodčí Horacio Elizondo Zidana bez milosti vyloučil. Byla to poslední akce jeho profesionální kariéry. Francie následně finále prohrála na penalty. Přesto byl Zidane novináři zvolen držitelem Zlatého míče pro nejlepšího hráče celého šampionátu.

👔 Trenérská kariéra

Cesta na vrchol a Real Madrid Castilla

Po několikaleté pauze od fotbalu se Zidane začal připravovat na trenérskou dráhu. V sezóně 2013/2014 působil jako asistent hlavního trenéra Carla Ancelottiho v Realu Madrid. Společně dovedli tým k triumfu v Lize mistrů (slavná „La Décima“). Od léta 2014 převzal roli hlavního trenéra u rezervního týmu Real Madrid Castilla, hrajícího třetí španělskou ligu, kde sbíral nezbytné zkušenosti.

První éra u Realu Madrid (2016–2018)

Zlom přišel 4. ledna 2016. Prezident Florentino Pérez odvolal kritizovaného trenéra Rafaela Beníteze a k překvapení mnohých jmenoval Zidana hlavním trenérem A-týmu. Ačkoliv panovaly pochybnosti o jeho taktické připravenosti, Zidane okamžitě stabilizoval kabinu a získal si respekt hráčů. Hned ve své první (neúplné) sezóně dovedl tým do finále Ligy mistrů UEFA v Miláně, kde Real po penaltovém rozstřelu porazil městského rivala Atlético Madrid.

V ročníku 2016/2017 Real Madrid pod jeho vedením dominoval. Získal titul ve španělské lize a v Lize mistrů UEFA jako první tým v historii obhájil titul, když ve finále v Cardiffu porazil Juventus 4:1. Historický milník završil v sezóně 2017/2018 triumfem v Lize mistrů potřetí za sebou (finále v Kyjevě proti Liverpoolu). Pouhých pět dní po tomto vítězství, 31. května 2018, Zidane na tiskové konferenci šokoval fotbalový svět oznámením o své rezignaci, s odůvodněním, že tým potřebuje novou krev a jiný impuls.

Druhá éra u Realu Madrid (2019–2021)

Real Madrid se po jeho odchodu propadl do hluboké herní krize. Trenéři Julen Lopetegui ani Santiago Solari nedokázali navázat na předchozí úspěchy. V březnu 2019, po necelém roce pauzy, Zidane na žádost vedení klubu opět převzal post hlavního trenéra. Tým bylo nutné kompletně přebudovat, a to i s ohledem na odchod Cristiana Ronalda. V sezóně 2019/2020, která byla přerušena pandemií nemoci COVID-19, dovedl Real Madrid s pragmatickým a defenzivně zodpovědným fotbalem k zisku dalšího španělského titulu. Na konci sezóny 2020/2021, ve které tým skončil v lize na druhém místě a vypadl v semifinále Ligy mistrů, Zidane podruhé z funkce hlavního trenéra odstoupil. Své rozhodnutí vysvětlil v otevřeném dopise nedostatkem důvěry ze strany vedení klubu k budování dlouhodobějšího projektu.

🏛 Osobní život a vliv mimo hřiště

Zinédine Zidane se v roce 1994 oženil s Francouzkou španělského původu Véronique Fernández, se kterou se seznámil ještě během svého působení v Cannes. Z manželství vzešli čtyři synové: Enzo, Luca, Theo a Elyaz. Všichni čtyři synové prošli mládežnickou akademií Realu Madrid a pokusili se o kariéru profesionálních fotbalistů, i když úspěchů svého otce nedosáhli.

Mimo fotbalové hřiště se Zidane stal celosvětovou ikonou a ambasadorem mnoha charitativních projektů. Dlouhodobě podporuje rozvojový program OSN a pravidelně se účastnil charitativních „Zápasů proti chudobě“. Je tváří globálních značek jako Adidas nebo módního domu Dior. Ve Francii má status nedotknutelné legendy. Během své aktivní kariéry představoval (ač on sám se vyhýbal politickým prohlášením) symbol integrace a multikulturalismu. Francouzský národní tým z roku 1998, označovaný jako generace „Black-Blanc-Beur“ (Černí-Bílí-Arabové), sjednotil zemi a ukázal sílu rozmanité společnosti, přičemž právě Zidane, syn chudých imigrantů z alžírské Kabylie, byl hlavním hrdinou.

📝 Herní styl a odkaz

Na hřišti operoval Zidane primárně na pozici klasického ofenzivního záložníka, takzvané „desítky“. Nebyl hráčem, který by vynikal explozivní rychlostí, avšak tento nedostatek plně kompenzoval dokonalým fotbalovým myšlením. Měl fenomenální kontrolu míče, dokázal přijmout a zpracovat i ty nejtěžší přihrávky a jeho orientace v přehuštěném prostoru neměla v jeho éře obdoby.

Jeho charakteristickým pohybem byla takzvaná „ruleta“ (Marseille turn) – rychlá otočka s míčem o 360 stupňů, při které za pomoci podrážek obou kopaček plynule obešel bránícího protihráče. Měl výbornou střelu oběma nohama a patřil ke skvělým exekutorům přímých a rohových kopů. Jako trenér nebyl považován za revolučního taktika ve stylu Pepa Guardioly, ale proslul jako výjimečný manažer lidských zdrojů (man-manager). Dokázal usměrňovat obrovská ega v šatně Realu Madrid, prosazoval rozumnou rotaci kádru a dokázal svůj tým takticky přizpůsobit soupeři v klíčových momentech, zejména ve vyřazovacích fázích velkých turnajů.

📈 Statistiky

Následující tabulky mapují kompletní ligovou i reprezentační statistiku Zinédina Zidana v roli hráče, a následně i jeho dráhu na pozici hlavního trenéra, v souladu s pravidly pro vyčerpávající a nefiltrovaná data.

Hráčská kariéra (ligové soutěže)

Sezóna	Klub	Zápasy (Liga)	Góly (Liga)
1988/89	AS Cannes	2	0
1989/90	AS Cannes	0	0
1990/91	AS Cannes	28	1
1991/92	AS Cannes	31	5
1992/93	Girondins Bordeaux	35	10
1993/94	Girondins Bordeaux	34	6
1994/95	Girondins Bordeaux	37	6
1995/96	Girondins Bordeaux	33	6
1996/97	Juventus Turín	29	5
1997/98	Juventus Turín	32	7
1998/99	Juventus Turín	25	2
1999/00	Juventus Turín	32	4
2000/01	Juventus Turín	33	6
2001/02	Real Madrid	31	7
2002/03	Real Madrid	33	9
2003/04	Real Madrid	33	6
2004/05	Real Madrid	29	6
2005/06	Real Madrid	29	9

Poznámka: Tabulka udává výhradně statistiky z domácích ligových soutěží bez domácích a evropských pohárů. Celkem Zidane odehrál 506 ligových utkání, ve kterých vstřelil 95 gólů.

Reprezentační kariéra

Rok	Reprezentace	Zápasy	Góly
1994	Francie	2	2
1995	Francie	6	2
1996	Francie	12	1
1997	Francie	8	1
1998	Francie	15	5
1999	Francie	6	1
2000	Francie	13	4
2001	Francie	8	2
2002	Francie	9	1
2003	Francie	7	3
2004	Francie	7	4
2005	Francie	5	2
2006	Francie	10	3

Trenérská kariéra

Vzhledem k roztříštěnosti pohárových utkání a střídání soutěží jsou v tabulce pro některé sezóny přesné rozpady výher a proher ze všech soutěžních duelů nedohledatelné se stoprocentní jistotou a jsou proto explicitně označeny jako chybějící. Kompletní úhrnná bilance u A-týmu Realu Madrid však ze všech 263 odtrénovaných zápasů v obou érách prokazatelně činí 174 vítězství, 53 remíz a 36 porážek (úspěšnost výher 66 %).

Sezóna	Tým	Zápasy celkem	Výhry	Remízy	Prohry
2014/15	Real Madrid Castilla	38	16	10	12
2015/16	Real Madrid Castilla	19	10	7	2
2015/16	Real Madrid	27	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2016/17	Real Madrid	60	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2017/18	Real Madrid	62	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2018/19	Real Madrid	11	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2019/20	Real Madrid	51	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2020/21	Real Madrid	52	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2026/27	Francie	data nejsou dostupná	—	—	—

Zdroje