Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy 2026

Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy 2026
Název	Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy 2026
Typ	komunální
Stát
Předchozí volby	Volby v roce 2022
Datum	9. a 10. října 2026
Volební systém	poměrný volební systém (panašování)
Následující volby	Volby v roce 2030

Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy 2026 představují řádné komunální volby, v nichž občané Prahy rozhodují o obsazení 65 mandátů v nejvyšším orgánu samosprávy hlavního města. Hlasování se uskuteční v pátek 9. října a v sobotu 10. října 2026. Na základě výsledků těchto voleb nově složené zastupitelstvo následně zvolí v pořadí čtyřiadvacátého primátora a formuje jedenáctičlennou Radu hlavního města Prahy. Jedná se o první obecní volby, které se konají v pevném termínu stanoveném v prvním celém říjnovém týdnu, což je důsledek nedávné novely volebních zákonů a Ústavy České republiky.

V nadcházejících volbách se o hlasy Pražanů uchází celkem 24 politických stran, hnutí a koalic. Dosavadní pražský primátor Bohuslav Svoboda (zastupující ODS) svůj mandát z roku 2022 v čele města již neobhajuje a na vedoucích pozicích hlavních politických subjektů došlo k řadě radikálních personálních i koaličních změn, včetně odchodu KDU-ČSL z aliance SPOLU či rezignace předních tváří hnutí ANO v důsledku majetkových kauz.

🗓 Současnost a legislativní rámec

Volby na podzim 2026 se řídí novými legislativními pravidly pro určení data hlasování. V minulosti byl termín komunálních voleb závislý na rozhodnutí prezidenta republiky a konání voleb se postupně v kalendáři posouvalo směrem k počátku září. Ústavní novela, platná pro rok 2026, toto datum pevně zafixovala na konec prvního celého říjnového týdne. Volební místnosti na území Prahy budou pro voliče otevřeny v pátek 9. října od 14:00 do 22:00 a v sobotu 10. října od 8:00 do 14:00.

Do registračního procesu u Magistrátu hlavního města Prahy bylo v zákonném termínu přihlášeno 24 politických subjektů, což představuje mírný nárůst oproti 22 subjektům z předchozích voleb v roce 2022. Podle údajů Českého statistického úřadu a pražského magistrátu voliči vybírají ze společné celopražské kandidátky (město není rozděleno na menší volební obvody, tvoří jeden 65členný volební obvod).

Souběžně s těmito velkými celopražskými volbami probíhají na území hlavního města i volby lokální. Pražané v témže termínu odevzdávají hlasy do 57 zastupitelstev jednotlivých městských částí (například Praha 1, Praha 9, Praha 11) a ve třech ze sedmadvaceti pražských senátních obvodů probíhá i první kolo voleb do Senátu.

🏛 Administrativní a politický kontext

Praha má v rámci České republiky výjimečné postavení zaručené zákonem o hlavním městě. Město plní zároveň funkci obce i vyššího územního samosprávného celku (kraje). Z toho vyplývá, že Zastupitelstvo hlavního města Prahy disponuje kompetencemi klasického krajského zastupitelstva a pražský primátor plní stejné formální a zákonné povinnosti jako krajští hejtmani v jiných částech republiky.

V končícím volebním období (2022–2026) městu vládla široká koalice tvořená aliancí SPOLU pro Prahu, Českou pirátskou stranou a hnutím STAN. Tato koalice vznikla po rekordně dlouhém, téměř půlročním povolebním vyjednávání na přelomu let 2022 a 2023. Komunální scéna je pro podzim 2026 charakteristická snahou obhájit či rozložit stávající vládní svazek, přičemž do hry vstupuje proměněná síla opozičního hnutí ANO a ambice mimoparlamentních stran, jako je aliance Motoristů a Přísahy.

👤 Hlavní kandidující subjekty a jejich lídři

Politická struktura hlavních kandidátních listin prošla před rokem 2026 výraznou obměnou. Řada dlouholetých stranických matadorů se stáhla z primátorských kandidatur, což uvolnilo prostor novým tvářím.

SPOLU pro Prahu (ODS a TOP 09)

Nejsilnější vládní formace na vládní i pražské úrovni, koalice SPOLU, se pro pražské komunální volby rozpadla ve svém trojčlenném formátu. Strana KDU-ČSL se rozhodla kandidovat nezávisle na platformě s hnutím Praha sobě. Značku SPOLU tak v Praze nesou pouze ODS a TOP 09. V čele kandidátky stojí Tomáš Portlík, dlouholetý starosta městské části Praha 9. Koalice ustoupila od tradičních vizuálů ODS a sjednotila se pod kampaň s heslem „Dám Praze tempo“. Portlík deklaruje snahu o zbavení města ideologických sporů. K týmu SPOLU se jako budoucí diplomatický poradce primátora připojil také bývalý ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který opustil řady Pirátů a úzce spolupracuje s pražskou ODS.

Starostové a nezávislí (STAN)

Hnutí STAN nominovalo na pozici kandidáta na primátora svého stávajícího náměstka pro územní a strategický rozvoj Petra Hlaváčka. Hnutí vystavělo svůj předvolební program primárně na dokončení a realizaci dlouho připravovaného Metropolitního plánu. Kampaň zdůrazňuje koncept města krátkých vzdáleností, ve kterém je bydlení kombinováno s občanskou vybaveností, školami a zelení. Na klíčových pozicích kandidátky figurují projektová manažerka Eliška Čepová a radní pro školství Antonín Klecanda.

Česká pirátská strana

Piráti představili největší personální obrat. Bývalý primátor (2018–2023) a stávající první náměstek Zdeněk Hřib se rozhodl neobhajovat vedoucí roli a na pražské kandidátce obsadil desáté místo. Do čela strany pro metropolitní volby nastoupila dvaačtyřicetiletá ekonomka a zastupitelka z Prahy 4 Tereza Nislerová, jež se specializuje na čerpání evropských fondů v energetickém sektoru. Hlavním pilířem pirátského programu je akcelerace výstavby městského bydlení pod hlavičkou Pražské developerské společnosti s cílem zajistit dostupnost bytů, které se v Praze staly vysoce nedostupným statkem.

Praha sobě (s KDU-ČSL a Zelenými)

Původně občanská platforma Praha sobě vytvořila společný blok s odtrženou KDU-ČSL a Zelenými. Lídrem uskupení a kandidátem na primátora se stal Adam Scheinherr, který působil jako náměstek pro dopravu v letech 2018 až 2022. Zakladatel iniciativy a starosta Prahy 7 Jan Čižinský se posunul na strategické třetí místo.

ANO 2011

Opoziční hnutí ANO zaznamenalo při sestavování kandidátky hlubokou personální krizi. Na začátku roku byl za lídra zvolen předseda pražského ANO Ondřej Prokop. Dne 25. června 2026 však Prokop ohlásil definitivní odchod ze všech politických funkcí poté, co média zmapovala jeho nesrovnalosti v majetkových přiznáních, v nichž zatajil vlastnictví tří pražských bytů. Vedení celostátního hnutí do čela kandidátky následně dosadilo osmatřicetiletého místostarostu Prahy 4 Jana Hušbauera, přičemž kampani pomáhá také poslanec Patrik Nacher.

Mimoparlamentní a další subjekty

Konzervativní a euroskeptické spektrum voličů cílí oslovit hnutí Motoristé sobě, které do čela pražské kandidátky nasadilo právničku Kláru Sovovou, a hnutí SPD pro Prahu (jež vytvořilo koalici s Trikolorou, stranou PRO a Přísahou), které vede Milan Urban. Levicové křídlo reprezentuje platforma Spojená levice pro Prahu (zahrnující komunisty a bývalou ČSSD) pod vedením Petra Vlčka a Strana Levice, za kterou vystupuje Hana Polanská či advokát Pavel Čižinský (bratr Jana Čižinského). Samostatnou kampaň pod hlavičkou SEN pro Prahu vede nezávislý senátor Václav Láska.

⚖️ Předvolební kauzy a majetková transparentnost

Volby v roce 2026 jsou definovány vysokým tlakem na transparentnost osobních majetků kandidátů v důsledku několika zjištění z oblasti realit. Bydlení je v Praze dominantním tématem a majetkové operace politiků přitáhly značnou pozornost orgánů státní správy i investigativních novinářů.

Zásadním momentem, který v červnu 2026 přeformátoval kampaň ANO, byla rezignace původního lídra Ondřeje Prokopa. Prokop neuvedl v oficiálním majetkovém přiznání trojici investičních bytů a figuroval jako marginální postava v korupčním vyšetřování státních zakázek. Jeho nástupce, Jan Hušbauer, byl koncem září 2026 médii konfrontován se skutečností, že spolu se svou tehdejší manželkou získal v procesu privatizace lukrativní bytový majetek za výrazně podtržní ceny (dokonce ve stejném domě v Praze 6, kde nakupoval i jeho předchůdce Prokop), načež jej prodali se ziskem přesahujícím sto procent investované částky.

Majetkový skandál zasáhl v závěru kampaně také favorita voleb a kandidáta ODS Tomáše Portlíka. Bývalý primátor Zdeněk Hřib v průběhu zářijového zasedání zastupitelstva upozornil na fakt, že Portlík nakoupil tři byty ve čtvrtích Vysočany, Libeň a Žižkov. Tyto nemovitosti Portlík nepřiznal ve vnitřním etickém kodexu pražského zastupitele. Portlík se obviněním ostře bránil s tvrzením, že svůj majetek řádně zveřejňuje v centrálním registru Ministerstva spravedlnosti, což je státem vyžadovaná úroveň evidence, kterou vnitřní kodex magistrátu nemůže suplovat.

🏗 Infrastrukturní a strategická témata

Vedle transparentnosti je druhým určujícím faktorem debaty technický stav města. Diskusi dominují veřejné zakázky s obřími rozpočty. Náměstek pro územní rozvoj a lídr STAN Petr Hlaváček čelí v kampani tvrdé kritice opozičních sil (včetně platformy Pravda o Praze) za řízení příprav stavby Vltavské filharmonie. Rozpočet tohoto hudebního tělesa se v průběhu plánování zvýšil z původních 6 miliard korun na 16,5 miliardy korun, přičemž předpokládaný termín dokončení je aktuálně stanoven na rok 2032.

Kandidát ODS Portlík postavil velkou část útočné rétoriky na kritice stávajících zástupců Pirátů a Prahy sobě za řešení situace kolem havarijního Libeňského mostu. ODS deklaruje, že slibovaná citlivá rekonstrukce slibovaná zástupci Prahy sobě se vinou špatného řízení přeměnila v nákladnou a zdlouhavou destrukci původních prvků mostu, aniž by byl znám přesný harmonogram dostavby či finální cena. Samotní Piráti se ve svém programu zaměřují na vybudování městské nájemní agentury a uvolnění investic na budování tisíců městských bytů pod patronací městských institucí.

📈 Průzkumy a volební potenciál

Podle volebních modelů a výzkumů z října 2026, které zpracovala pro veřejnoprávní média agentura Kantar, nedisponuje žádná ze stran absolutní dominantní převahou a sestavování budoucí koalice bude matematicky velmi složité. Sledován byl takzvaný volební potenciál, což představuje podíl voličů v populaci, kteří danou volbu vážně zvažují. (Součet je vyšší než 100 procent, jelikož se voliči často rozhodují mezi dvěma a více subjekty).

Podle zjištění z října 2026 disponuje koalice SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09) potenciálem 35,5 %. V těsném závěsu ji sleduje hnutí STAN s 34,5 %. Česká pirátská strana drží potenciál 21,5 %, Praha sobě dosáhla na 20,0 % a hnutí ANO vykazuje na území metropole hodnotu 19,5 %. Subjekty jako SPD pro Prahu (6,5 %), SEN pro Prahu (5,0 %) či Motoristé (5,0 %) balancují těsně na hranici pětiprocentního prahu nutného pro vstup do zastupitelstva.

📊 Výsledky předchozích voleb v roce 2022

Pro komplexní pochopení rozložení sil na magistrátu před volbami v roce 2026 je nutné uvést přesné výsledky a strukturu předchozích komunálních voleb konaných ve dnech 23. a 24. září 2022. Tabulka uvádí všechny subjekty, které v těchto volbách překročily zákonnou hranici a získaly v 65členném orgánu zastoupení. Žádná data z postupujících formací nejsou vynechána.

Politický subjekt / Koalice	Procentuální zisk hlasů (2022)	Získané mandáty (z 65)
SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL)	24,72 %	19
ANO 2011	19,34 %	14
Česká pirátská strana	17,73 %	13
Praha sobě	14,73 %	11
Starostové a nezávislí (STAN)	7,77 %	5
SPD, Trikolora, Hnutí PES a nezávislí	5,16 %	3

Subjekty pod pětiprocentní hranicí (Motoristé sobě, KSČM, Přísaha a další) do zastupitelstva v roce 2022 nepronikly a jejich mandáty byly systémem d'Hondtova dělitele přerozděleny mezi vítězné formace.

📊 Historie voleb do zastupitelstva a primátoři (1990–2022)

Následující statistická tabulka poskytuje absolutní a kompletní chronologický přehled všech devíti doposud uskutečněných voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy od vzniku samostatné české demokratické komunální politiky v roce 1990 až po poslední mandát v roce 2022. Tabulka nevynechává žádné volební období a detailně definuje vítězný subjekt společně s osobou primátora, jenž byl na základě volebních výsledků posléze zvolen do čela metropole.

Rok konání voleb	Vítězný subjekt podle hlasů	Primátor zvolený po volbách	Vládní subjekt primátora
1990	Občanské fórum (OF)	Jaroslav Kořán	Občanské fórum (OF)
1994	Občanská demokratická strana (ODS)	Jan Koukal	ODS
1998	Občanská demokratická strana (ODS)	Jan Kasl	ODS
2002	Občanská demokratická strana (ODS)	Pavel Bém	ODS
2006	Občanská demokratická strana (ODS)	Pavel Bém	ODS
2010	TOP 09	Bohuslav Svoboda	ODS (navzdory výhře TOP 09 sestavila koalici ODS a ČSSD)
2014	ANO 2011	Adriana Krnáčová	ANO 2011
2018	Občanská demokratická strana (ODS)	Zdeněk Hřib	Piráti (navzdory výhře ODS sestavily koalici ostatní strany)
2022	SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL)	Bohuslav Svoboda	ODS (v rámci koalice SPOLU)

(Poznámka k historickému vývoji: V roce 1991 vystřídal primátora Kořána Milan Kondr a v roce 1993 nastoupil Jan Koukal. Po rezignaci Jana Kasla v květnu 2002 vedl město do podzimních voleb dočasně pověřený Igor Němec. Volební období 2010–2014 bylo poznamenáno výměnou moci, kdy v roce 2013 Bohuslava Svobodu v čele rady nahradil Tomáš Hudeček zastupující TOP 09.)

💡 Pro laiky

Systém komunálních voleb ve velkých městech představuje často pro běžného voliče složitý matematický rébus, který se diametrálně liší od voleb, ve kterých se volí poslanci do sněmovny nebo prezident republiky.

V klasických sněmovních volbách dostanete do ruky obálku s několika oddělenými lístky. Co lístek, to jedna konkrétní strana. Vyberete jeden papír, vložíte do obálky a hodíte do urny. V komunálních volbách v Praze je však systém takzvaného "panašování". Volič obdrží jeden gigantický volební arch (tzv. plachtu), na kterém jsou natištěny jmenné seznamy všech 24 stran hezky vedle sebe. Protože se do pražského zastupitelstva volí přesně 65 lidí, má každý občan přesně 65 křížků, které může rozdat.

Způsoby hlasování jsou tři: 1. Můžete udělat jeden velký křížek u názvu jedné strany. Tím dáváte všech 65 hlasů kandidátům této strany od prvního do pětašedesátého místa. 2. Můžete ignorovat strany a křížkovat pouze konkrétní lidi napříč archivem. Můžete zaškrtnout dvacet doktorů od ODS, deset učitelů od Pirátů a patnáct ekonomů od STAN. Tím si složíte vlastní zastupitelstvo. Nesmíte však udělat více než 65 křížků, jinak lístek propadá a je zcela neplatný. 3. Nejzrádnější je kombinace. Můžete zakřížkovat jednu stranu a k tomu nakřížkovat třeba 5 oblíbených osobností odjinud. Systém pak funguje tak, že vašich 5 křížků jde těmto cizím osobnostem a zbylých 60 hlasů se automaticky nasype zakřížkované straně.

Posledním specifikem je volba samotného primátora. Občané v říjnu primátora nevolí přímo. Občané do sálu radnice vyberou 65 zastupitelů. Teprve tato skupina politiků (často z rozhádaných táborů) se musí po volbách zavřít na magistrátu a dohodnout se na koalici, která dá dohromady minimálně 33 hlasů. Kdo tuto matematickou převahu dokáže zařídit, ten se následně hlasováním samotných zastupitelů stane novým primátorem. Může to trvat hodiny, ale jak se ukázalo po volbách v roce 2022, může tento proces vyjednávání zabrat i pět dlouhých měsíců.

Zdroje